Seřízení gramofonu TESLA HC16
Moderátor: Moderátoři
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
Se slzou v oku vzpomínám na šasi HC15 a HC16. Lidí, co vlastnili slušné zahraniční belt-drive gramofony, nebo dokonce nějaký Quartz direct drive, jako od Technicse z Tuzexu, bylo dost málo.
Tahle šasi, prodávaná za pár stovek, vlastně jako úplně první umožnila montáž levné magnetodynamické vložky /co i tak stála za bolševika skoro tolik, jako celé holé šasi/.
Pak se po nějakém laborování připojil ten zvukově nejvhodnější korekční předzesilovač /subjektivně byl zvukově nejlepší, na výškách i hloubkách, dvoutranzistorový "předek", okopírovaný ze Sinclaira Project 60, natvrdo přepnutý na RIAA korekci/.
HC15/HC16 v doma zbouchaném a vytlumeném soklu z překližky, nám vlastně jako první umožnily nahrávat na dobré magnetofony i dobré pásky /zase z toho Tuzexu/ od dobrých kámošů vypůjčené, tehdy mimořádně vzácné a ceněné desky Deep Purple, Black Sabbath, AC/DC a dalších hvězd bez rizika jejich poškození.
ALE HLAVNĚ! to už bylo bez hukotu motoru i mezikola, jako to dělala třeba i velmi zachovalá šasi HC14.20, určená údajně pro alternativní montáž VM2101, s odpruženým motorem a podle Litovle velmi "měkkým mezikolem", právě kvůli zlepšení odstupu hluku.
Nahrávky z HC14.20 či NZC142-NZC142 prostě kvůli tomu hukotu byly při větším zesílení a hlavně v pauzách neposlouchatelné - třebaže nám šlo hlavně o obsah desek. Ze šasi HC14.20 lezlo "cosi", co bez speciálních filtrů, nebo s hodně upravenou úrovní 3180us v RIAA korekci dokázalo doslova pumpovat membránami měkčích basáků ve větších bednách.
Šasi HC15/HC16 nic takového nedělala, jediné nežádoucí zvuky byl občasný lehký praskot desek, co už mnohýma rukama prošly...
Nechápu jen jednu věc, proč ztráceli v Litovli čas s przniči, jako HC14.20 a neudělali belt drive šasi o jednu pětiletku dřív.
Jak si někteří pamatujeme, určitě měl dlouhý a těžký porod HC15 svoje specifické "objektivní potíže", jak se tenkrát metaforicky říkalo situaci, kdy někdo na něco sral.
Bratislava asi nutně a rychle potřebovala do všech těch StereoStudií, Multitónů, Moderata a později i Dominantu nějaké lepší šasi, neboť všecky ty aparáty, vzdor všem chybám, šly docela dobře do hloubek.
Hlavně to začalo hrát normální hloubky i výšky, když se v 635A a všech variacích se základem 635A přepojily korekce, naprosto nepochopitelně a úplně obráceně zapojené. Ještě k tomu s některými hodnotami RC prvků korekcí slušně řečeno podivnými.
Ten přístroj po správném přepojení korekcí /je to na desce celkem jednoduché/ doslova "začal hrát".
Do té doby měly korekce fakt "zajímavé" průběhy, kritické kmitočty korekcí hýbající se s polohami poťáků i jejich rozsah do asi ±6dB zřejmě v Bratislavě pastevce nijak netrápil. Stejně, jako ty úplně obráceně zapojený korekce.
Neumím si dost dobře představit sankce v zahraničí, třeba u starého Maxe Grundiga za podobnou konstrukční chybu..
Jestli to obrácený zapojení mělo nějaký pochybný důvod, pak by mě velmi zajímalo jaký.
Zatím to pořád beru jako jednu z dalších idiocií, kterých se pasáčci ovcí na spotřebce dopustili.
Taky věřím, že i ze znalých lidí si toho všiml málokdo a tak 98% všech přijímačů 635A a jejich mutací s gramofony, co se dodnes dochovaly a něak hrají, hrají s obrácenými korekcemi
Oproti návodu na tuto úpravu, později vyšlému v AR, bylo nutně potřeba obrátit polaritu některých elytů a některé zmenšit, jinak i docela kvalitní posuvné poťáky RFT začaly chrastit.
Přestože v 635A byl potenciometr hlasitosti se dvěma odbočkami /možná třemi, už si to nepamatuju/, tak pasáčci vyrobili "loudness", jak se na ně sluší a patří - dvěma odpory..
Místa pro 2x2 až 3x2 RC články bylo za řadou poťáků dost a dost. Dostal a zapojil jsem je tam bez potíží. Poťák má obvyklou hodnotu 47k a je lineární, v pozdějších sériích 100k, tak by ty 2x2 RC články snad ani nevyšly moc draho.
Zřejmě ale byla snaha cenově i kvalitativně udržet přijímač jako takový ve II. kvalitativní skupině - i za cenu takových prasečin..
Schválně se na schéma 635A podívejte. Korekce doslova "školně" obrácené. Komu se tohle mohlo povést..?
Tahle šasi, prodávaná za pár stovek, vlastně jako úplně první umožnila montáž levné magnetodynamické vložky /co i tak stála za bolševika skoro tolik, jako celé holé šasi/.
Pak se po nějakém laborování připojil ten zvukově nejvhodnější korekční předzesilovač /subjektivně byl zvukově nejlepší, na výškách i hloubkách, dvoutranzistorový "předek", okopírovaný ze Sinclaira Project 60, natvrdo přepnutý na RIAA korekci/.
HC15/HC16 v doma zbouchaném a vytlumeném soklu z překližky, nám vlastně jako první umožnily nahrávat na dobré magnetofony i dobré pásky /zase z toho Tuzexu/ od dobrých kámošů vypůjčené, tehdy mimořádně vzácné a ceněné desky Deep Purple, Black Sabbath, AC/DC a dalších hvězd bez rizika jejich poškození.
ALE HLAVNĚ! to už bylo bez hukotu motoru i mezikola, jako to dělala třeba i velmi zachovalá šasi HC14.20, určená údajně pro alternativní montáž VM2101, s odpruženým motorem a podle Litovle velmi "měkkým mezikolem", právě kvůli zlepšení odstupu hluku.
Nahrávky z HC14.20 či NZC142-NZC142 prostě kvůli tomu hukotu byly při větším zesílení a hlavně v pauzách neposlouchatelné - třebaže nám šlo hlavně o obsah desek. Ze šasi HC14.20 lezlo "cosi", co bez speciálních filtrů, nebo s hodně upravenou úrovní 3180us v RIAA korekci dokázalo doslova pumpovat membránami měkčích basáků ve větších bednách.
Šasi HC15/HC16 nic takového nedělala, jediné nežádoucí zvuky byl občasný lehký praskot desek, co už mnohýma rukama prošly...
Nechápu jen jednu věc, proč ztráceli v Litovli čas s przniči, jako HC14.20 a neudělali belt drive šasi o jednu pětiletku dřív.
Jak si někteří pamatujeme, určitě měl dlouhý a těžký porod HC15 svoje specifické "objektivní potíže", jak se tenkrát metaforicky říkalo situaci, kdy někdo na něco sral.
Bratislava asi nutně a rychle potřebovala do všech těch StereoStudií, Multitónů, Moderata a později i Dominantu nějaké lepší šasi, neboť všecky ty aparáty, vzdor všem chybám, šly docela dobře do hloubek.
Hlavně to začalo hrát normální hloubky i výšky, když se v 635A a všech variacích se základem 635A přepojily korekce, naprosto nepochopitelně a úplně obráceně zapojené. Ještě k tomu s některými hodnotami RC prvků korekcí slušně řečeno podivnými.
Ten přístroj po správném přepojení korekcí /je to na desce celkem jednoduché/ doslova "začal hrát".
Do té doby měly korekce fakt "zajímavé" průběhy, kritické kmitočty korekcí hýbající se s polohami poťáků i jejich rozsah do asi ±6dB zřejmě v Bratislavě pastevce nijak netrápil. Stejně, jako ty úplně obráceně zapojený korekce.
Neumím si dost dobře představit sankce v zahraničí, třeba u starého Maxe Grundiga za podobnou konstrukční chybu..
Jestli to obrácený zapojení mělo nějaký pochybný důvod, pak by mě velmi zajímalo jaký.
Zatím to pořád beru jako jednu z dalších idiocií, kterých se pasáčci ovcí na spotřebce dopustili.
Taky věřím, že i ze znalých lidí si toho všiml málokdo a tak 98% všech přijímačů 635A a jejich mutací s gramofony, co se dodnes dochovaly a něak hrají, hrají s obrácenými korekcemi
Oproti návodu na tuto úpravu, později vyšlému v AR, bylo nutně potřeba obrátit polaritu některých elytů a některé zmenšit, jinak i docela kvalitní posuvné poťáky RFT začaly chrastit.
Přestože v 635A byl potenciometr hlasitosti se dvěma odbočkami /možná třemi, už si to nepamatuju/, tak pasáčci vyrobili "loudness", jak se na ně sluší a patří - dvěma odpory..
Místa pro 2x2 až 3x2 RC články bylo za řadou poťáků dost a dost. Dostal a zapojil jsem je tam bez potíží. Poťák má obvyklou hodnotu 47k a je lineární, v pozdějších sériích 100k, tak by ty 2x2 RC články snad ani nevyšly moc draho.
Zřejmě ale byla snaha cenově i kvalitativně udržet přijímač jako takový ve II. kvalitativní skupině - i za cenu takových prasečin..
Schválně se na schéma 635A podívejte. Korekce doslova "školně" obrácené. Komu se tohle mohlo povést..?
pohon talíře gramce vloženým mezikolem vyhověl tak leda pro piezo přenosku s nevýraznými basy zvukového spektra, příkladem šásko Tesla HC13 nebo první český poloautomat (auto return ramínka) MC13 i ten skorohifi NC410 stroboskop měl to mezikolo, řemen (belt-drive) až NC440, 450, 470, MC400 a další, jedinej direct-drive byl u nás MC600 Q
jo a tuzex, Technics SL-DD33, JVC AL-F350, Toshiba SR-L55. kdysi velmi dávno Sanyo TP1000 dodnes oblíben a hifisty vyhledávaný ceněný vintage stroj
jo a tuzex, Technics SL-DD33, JVC AL-F350, Toshiba SR-L55. kdysi velmi dávno Sanyo TP1000 dodnes oblíben a hifisty vyhledávaný ceněný vintage stroj
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)