Velký externí disk k TV o kapacitě 4TB
Moderátor: Moderátoři
Pro uživatele LADER:keemo píše:Taky nechápu proč na tom tak bazíruje... Až ten disk jednou klekne, to bude řevbtw, dělá panďour ještě televize? nebo jdou to převlečení turci?
Kromě nové již zmiňované TV Panasonic (LCD) mám devátý rok Panasonic plazmu TX-50GT30 a k němu 2T disk (v té době to byla max. nabízená kapacita disku) a vše funguje bez jediné chybičky dodnes. Ano disky občas odcházejí, ale to platí pro všechno. Mnohdy (a poměrně častěji) odejde TV dříve, než disk. I tak to není konec světa, stejně všechno v TV časem opakují…
Každá TV (značka) má své výhody i nevýhody. Já mám oblíbené japonce – Panasonic, Toshiba… Méně již korejce. Poznámku o turcích neber vůbec váženě. Možná by samotného uživatele keema velmi překvapilo, jak jsou vyrobeny a provedeny (mechanická konstrukce) špičkové modely od Samsungu a právě zmiňovaného „tureckého“ Panasonicu
Obraz a ovládání jsou již subjektivní veličiny, k tomu se nebudu vyjadřovat…..
Musíš se naučit číst psané slovo. Ohledně velikosti 4TB u disků bylo vše už napsáno, judeware se vyjádřil nejlépe formou o zařízení s NAS a já zase, že zrovna tato vlastnost není u TV pro mě prioritní. Že nepoznáš důležitější funkce u TV, to je tvůj problém a já to nikomu neberu. Ti inteligentnější vědí, že velikost připojovaného HDD k TV je daná hlavně obvody v TV a ne výrobcem.Karel286 píše:Nechápu, jak to souvisí s dotazem, zdali TV umí adresovat 6T disky.p32 píše:To je zrovna jedna z vécí, kvůli kterým bych si TV určitě nevybíral.
Pokud chce někdo řešit připojování HDD o velikosti 4TB nebo 10 TB a větší, tak by měl řešit jak a ne která TV to umí a supluje zařízení, které lze využívat v síti všemi, tj. i v druhé TV či NB nebo PC. Zvláště, když se zamotává do způsobu formátu dat na HDD a naprosto zbytečně.
Tvůj problém je, že si o sobě myslíš, že jsi asi jednej, kterej umí něco víc, než dané zařízení zapnout nebo vypnout. Jak takhle na dálku víš, jaké funkce používám? Dotaz Ledera byl jednoduchý a na to existovala triviální odpověď.p32 píše: Že nepoznáš důležitější funkce u TV, to je tvůj problém a já to nikomu neberu.
Tuhle větu mi prosím tě nějak vysvětli, abych ji pochopil.p32 píše: Ti inteligentnější vědí, že velikost připojovaného HDD k TV je daná hlavně obvody v TV a ne výrobcem.
Já si dosud myslel, že záleží na výrobci, jaký použije řadič.
Jo, to jsem napsal v rychlosti blbě. Samozřejmě, že záleží na obvodech se softwarem a ne na značce výrobce. Nebo ty si myslíš, že ta televize pod značkou např. SONY je komplet z výroby od Sony? Tak to už dávno nedělají a řadič snad ani výrobce nevybírá, spíše celou desku a dnes hlavně podle ceny. Bylo to vidět i u různých flašek, kde někde něco šlo a někteří výrobci ji ani neznali (značkovou). Prostě strkali tam stále ověřené staré desky, které nové věci ještě neuměly.Karel286 píše:Tuhle větu mi prosím tě nějak vysvětli, abych ji pochopil.p32 píše: Ti inteligentnější vědí, že velikost připojovaného HDD k TV je daná hlavně obvody v TV a ne výrobcem.
Já si dosud myslel, že záleží na výrobci, jaký použije řadič.
Ale samozřejmě upozorňuji na to, že jen softwarem to fakt není. To by si každý nechal naprogramovat do TV úpravu z T1/264 na T2/265.
Kdo mlčí, souhlasí, a tak by bylo záhodno se ke stále opakovaným mýtům a nesmyslům vyjádřit, aby se podobné dezinformace nešířily metodou JPP dál a dál. Co nejstručněji, nemám sinclairovu trpělivost. Zatím se nemíním rozohňovat jako danhard, ale už k tomu nemám daleko. 
Zkušený člen fóra by si měl technické detaily ověřit, než vypustí takovouto kachnu. Vysvětlení viz dále.
Pojem řadič (řadič v pravém slova smyslu) patří do doby, kdy se v PC nejvíce používaly disky MFM, tedy mezi lety 1984..1990 (XT až raná PC286).
Hardware IDE/ATA, resp. sATA patří mezi adaptéry logicky orientované, přenáší data, nejdou na úroveň řízení motoru, hlav (a "na fyziku").
Ani konektor USB v TV bych nenazval řadičem. Je to jen interfejs mezi zařízením mass storage (HDD, SSD, klíčenky) a televizorem, který je ve stejné roli jako PC (protistrana periferie).
Když si odmyslíme ono USB, v nadsázce můžeme vidět pevný disk v televizoru stejně jako na kšandě připojený IDE/ATA disk v PC. SATA je jen evoluce, dva diferenciální páry namísto 40 pinového konektoru PFL/MLW. Programově jde o totéž!
Kdykoliv se u PCček narazilo na nějaký limit, řešil se metodou - vlk se nažral a koza zůstala celá, tj. kladl se do jisté doby důraz na kompatibilitu, což bylo dlouho důležitým aspektem pro úspěch počítačů PC. Do toho musel být vidět i jistý "pokrok".
Namátkou pár sporných momentů a bodů zlomu:
-limity starších verzí DOSu
-limity DOSu (CHS 1024/16/17)
-limit 7.8GB
-přechod z CHS na LBA
-evoluce v "rychlostech" (jednotlivé PIO módy), režimy UDMA
-limit LBA 28bit
-sATA
-různé limity filesystémů
-překročení kapacity, kterou disponoval původní popis partition (MBR)
Jenže kdo by řešil příslušné věci příliš velkoryse, když i např. definice IP adres (4 bajty) vypadala v prvopočátcích naprosto nevyčerpatelně.
Ale zpět k podstatě - v mnoha situacích za vším vidím byznys. Nejde to? Kupte nový DOS, Windows, počítač.
Kde jsou ty časy, kdy se dávaly ke starým TV konvertory pro UHF, černé šlapaly v barevném vysílání a ruské (dodatečně) v PALu.
V našem diskutovaném případě je to stejné. TV vyšší řady přece onen vysokokapacitní disk zná, tak chutě do nákupu, pane (paní)!
Možná to naše naivní a sebevědomé juniory překvapí, ale ten 4TB disk musí zareagovat i v DOSu 6.22, resp. WIN95 OSR1. O.S. ho nezná, BIOS taktéž. Hmmm, je přece nepodporovanej, ne? Hillovými slovy - howning!!! Vezmu desku s 80286, zdrojem, kartou VGA a převodník sATA drive -> pATA adapter. Připojím ho např. ke kartě HDC/FDC/LPT/COM (ve slotu oné desky). V reálném režimu WIN95 spustím DOSovský debug. Myslíte, že připojený disk na krátký ručně naklofaný program v ASM x86 (poslat do příkazového ATA registru kód Standby immediate), nezareaguje?
Zkuste si to.
IO subsystém PC se za celou dobu prakticky nezměnil (standardní ATA adaptér má 8+1 ISA IO adres 01f0H..01f7H, 03f6H), adresa má 16 bitů, data téžžž.
Howgh.
Petr de Zviqov
Pravdu má jednoznačně Ondrej - rnbw. Velikost podporovaného disku JE čistě SW záležitost.Ale samozřejmě upozorňuji na to, že jen softwarem to fakt není. To by si každý nechal naprogramovat do TV úpravu z T1/264 na T2/265.
Zkušený člen fóra by si měl technické detaily ověřit, než vypustí takovouto kachnu. Vysvětlení viz dále.
A tenhle výrok je zase typická naivní juniorovina, ála alibistické používání de bill pojmu "podpora".Já si dosud myslel, že záleží na výrobci, jaký použije řadič.
Pojem řadič (řadič v pravém slova smyslu) patří do doby, kdy se v PC nejvíce používaly disky MFM, tedy mezi lety 1984..1990 (XT až raná PC286).
Hardware IDE/ATA, resp. sATA patří mezi adaptéry logicky orientované, přenáší data, nejdou na úroveň řízení motoru, hlav (a "na fyziku").
Ani konektor USB v TV bych nenazval řadičem. Je to jen interfejs mezi zařízením mass storage (HDD, SSD, klíčenky) a televizorem, který je ve stejné roli jako PC (protistrana periferie).
Když si odmyslíme ono USB, v nadsázce můžeme vidět pevný disk v televizoru stejně jako na kšandě připojený IDE/ATA disk v PC. SATA je jen evoluce, dva diferenciální páry namísto 40 pinového konektoru PFL/MLW. Programově jde o totéž!
Kdykoliv se u PCček narazilo na nějaký limit, řešil se metodou - vlk se nažral a koza zůstala celá, tj. kladl se do jisté doby důraz na kompatibilitu, což bylo dlouho důležitým aspektem pro úspěch počítačů PC. Do toho musel být vidět i jistý "pokrok".
Namátkou pár sporných momentů a bodů zlomu:
-limity starších verzí DOSu
-limity DOSu (CHS 1024/16/17)
-limit 7.8GB
-přechod z CHS na LBA
-evoluce v "rychlostech" (jednotlivé PIO módy), režimy UDMA
-limit LBA 28bit
-sATA
-různé limity filesystémů
-překročení kapacity, kterou disponoval původní popis partition (MBR)
Jenže kdo by řešil příslušné věci příliš velkoryse, když i např. definice IP adres (4 bajty) vypadala v prvopočátcích naprosto nevyčerpatelně.
Ale zpět k podstatě - v mnoha situacích za vším vidím byznys. Nejde to? Kupte nový DOS, Windows, počítač.
Kde jsou ty časy, kdy se dávaly ke starým TV konvertory pro UHF, černé šlapaly v barevném vysílání a ruské (dodatečně) v PALu.
V našem diskutovaném případě je to stejné. TV vyšší řady přece onen vysokokapacitní disk zná, tak chutě do nákupu, pane (paní)!
Možná to naše naivní a sebevědomé juniory překvapí, ale ten 4TB disk musí zareagovat i v DOSu 6.22, resp. WIN95 OSR1. O.S. ho nezná, BIOS taktéž. Hmmm, je přece nepodporovanej, ne? Hillovými slovy - howning!!! Vezmu desku s 80286, zdrojem, kartou VGA a převodník sATA drive -> pATA adapter. Připojím ho např. ke kartě HDC/FDC/LPT/COM (ve slotu oné desky). V reálném režimu WIN95 spustím DOSovský debug. Myslíte, že připojený disk na krátký ručně naklofaný program v ASM x86 (poslat do příkazového ATA registru kód Standby immediate), nezareaguje?
Zkuste si to.
IO subsystém PC se za celou dobu prakticky nezměnil (standardní ATA adaptér má 8+1 ISA IO adres 01f0H..01f7H, 03f6H), adresa má 16 bitů, data téžžž.
Howgh.
Petr de Zviqov
Naposledy upravil(a) judeware dne 28 led 2019, 21:19, celkem upraveno 1 x.
Teorie k HDD bylo napsáno dost. K nejhorším z ebastlířských vyřčených nesmyslů v IT se v sekci Výpočetní technika ještě jednou vrátím, jde o jedno konkrétní téma, na které jsem neměl řadu týdnů čas. Ať to nezapadne.
Pokud jde o Panasonic a velké disky, řadu lidí by zajímalo něco konkrétnějšího. Jak s takovým 4TB diskem ona placka nakládá? Ponechá výchozí "filesystem"? Změní ho nějak? Jak ukládá zaznamenané pořady - třeba jako abcd0001.vid, navíc šifrovaně, aby se "vyhovělo copyrightu"? Nebo do souboru, který je pro laika nepřehratelný mimo původní televizor, avšak pro pokročilejšího uživatele PC přehratelný jinde je?
Pokud jde o Panasonic a velké disky, řadu lidí by zajímalo něco konkrétnějšího. Jak s takovým 4TB diskem ona placka nakládá? Ponechá výchozí "filesystem"? Změní ho nějak? Jak ukládá zaznamenané pořady - třeba jako abcd0001.vid, navíc šifrovaně, aby se "vyhovělo copyrightu"? Nebo do souboru, který je pro laika nepřehratelný mimo původní televizor, avšak pro pokročilejšího uživatele PC přehratelný jinde je?
Tak jsem si půjčil drahou NAS-ku s DLNA. Moje stará TV DLNA umí, ale jenom přehrávat. Když film stopnu a znova pustím, tak začne znovu od začátku. Přesunout dopředu, nebo dozadu to neumí. Nevím jestli je to chyba TV, nebo NAS-ky, tak jsem ji vrátil (ještě, že jsem ji nekoupil).
Manželka rozhodla, že se bezpodmínečně musí koupit nová TV. Už jí nebavilo, neustále vypínat a znovu zapínat zaseklý set-top-box. Tak jsem vzal hardisk s představou, že koupíme TV Panasonic TX-55FZ800E (manželka chtěla OLED protože je prý nejlepší). Ten však bohužel zklamal, neboť sice viděl hardisk a byl schopen přehrát filmy, ale bylo to neskutečný trhaný slideshow tak 1 obrázek za deset sekund. Prostě pomalý procesor, který nezvládal datový tok FullHD filmu o velikosti 1.5GB. Takže ten v žádným případě ne.
Další TV byla OLED od firmy LG, typ už si nepamatuji. Prodavač po chvíli zápolení nakonec připojil disk ale TV prostě tvrdila, že žádný disk tam není - vůbec jej neviděla.
Tak mě prodavač přesvědčil, abych zkusil Samsung QE55Q6FN (QLED). Ten disk viděl okamžitě, udělal náhledy filmů, a přehrával je úplně bez problémů. Manželka řekla bereme a bylo to vyřízený. Doma jsem zkusil i krátká 4K videa z YOUTUBE (Praha, Paříž, Nice atd). A vše plynule bez problémů. Jedinou vadu na té TV bych vytknul, že nemá antireflexní vrstvy, takže přes den se docela blýská (což jsem si všiml až doma). Kdybych si příště kupoval, tak ten dražší model, který antireflex již má. Taky oceňuju dálkový ovladač, je perfektní, jednoduchý a dá se ovládat i poslepu. Manželka, co měla několik let problémy s jakýmkoli ovladačem a nejradši by s ním vzteky švihla (což párkrát udělala), tak tento pochopila během krátké chvíle a ovládá jej jako profík.
Manželka rozhodla, že se bezpodmínečně musí koupit nová TV. Už jí nebavilo, neustále vypínat a znovu zapínat zaseklý set-top-box. Tak jsem vzal hardisk s představou, že koupíme TV Panasonic TX-55FZ800E (manželka chtěla OLED protože je prý nejlepší). Ten však bohužel zklamal, neboť sice viděl hardisk a byl schopen přehrát filmy, ale bylo to neskutečný trhaný slideshow tak 1 obrázek za deset sekund. Prostě pomalý procesor, který nezvládal datový tok FullHD filmu o velikosti 1.5GB. Takže ten v žádným případě ne.
Další TV byla OLED od firmy LG, typ už si nepamatuji. Prodavač po chvíli zápolení nakonec připojil disk ale TV prostě tvrdila, že žádný disk tam není - vůbec jej neviděla.
Tak mě prodavač přesvědčil, abych zkusil Samsung QE55Q6FN (QLED). Ten disk viděl okamžitě, udělal náhledy filmů, a přehrával je úplně bez problémů. Manželka řekla bereme a bylo to vyřízený. Doma jsem zkusil i krátká 4K videa z YOUTUBE (Praha, Paříž, Nice atd). A vše plynule bez problémů. Jedinou vadu na té TV bych vytknul, že nemá antireflexní vrstvy, takže přes den se docela blýská (což jsem si všiml až doma). Kdybych si příště kupoval, tak ten dražší model, který antireflex již má. Taky oceňuju dálkový ovladač, je perfektní, jednoduchý a dá se ovládat i poslepu. Manželka, co měla několik let problémy s jakýmkoli ovladačem a nejradši by s ním vzteky švihla (což párkrát udělala), tak tento pochopila během krátké chvíle a ovládá jej jako profík.