Kazeťák "Internacionál" - napojení bezdrátového mi
Moderátor: Moderátoři
na sklonku éry audio kazet se prodávaly neobvyklé nestandartní dýlky jako C45, C80, C100, C110 a tak podobně vč. značkových jako příkladem TDK
k čemu to bylo dobré nevím s ekonomikou provozu nesouviselo spíš se výrobce snažil upotřebit zásoby nebo co
k čemu to bylo dobré nevím s ekonomikou provozu nesouviselo spíš se výrobce snažil upotřebit zásoby nebo co
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Nestandartní stopáž mohla souviset s gramodeskama nebo nějakým jiným důvodem - na LP většinou bylo "srovnaný 2 x 22minut, což by tý C45 odpovídalo na chlup ... A na C90 se zas nevešlo na jednu stranu celý 650MB cédo - protože stopáž pásku v kazetě bejvala kolem 46 minut a na CD bylo kolem 50-55, výjimečně celá hodina záznamu - často když jsem si "ripoval" CD na kazety, musel jsem buď seknout v půlce, nebo úplně vypustit poslední písničku na placce ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
pečlivým výběrem a zkusmo se dalo vyčlenit kazetu C90 "nataženou" do 46-47 min. hrací doby (Basf, Fuji...) a delší CD se tam pak nějak vešlo - s vodřenýma ušiskama často, samosebou záleželo i na rychlosti pásku, japani v dokladech uváděli 4.8 cm/s kdežto evropský standart činil 4.75 cm/s
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Lepsie hifi veze mali funkciu kopirovania CD na kazetu, kde sa zadala dlzka kazety (zo standardnych ako C60, C90 a pod.) a procesor vypocital optimalne umiestnenie stop z CD tak, aby sa kazeta vyuzila a sucasne sa ziadna stopa neodsekla. Potom to samocinne nahralo jednu stranu, na konci pockalo na autorevers a nahralo druhu stranu.
Chlapi neblázněte - tyhle funkce měl jeden, možná dva kazeťáky ze sta, který mezi lidma fungovaly, na tak vyspělý strojovny tenkrát v Česku těsně před Plyšákem ani po něm skoro nikdo neměl love ... Úplně nejvíc bylo všech možnejch "jezefčíků" nebo "boom-boxů" - ty dělal Panasonic, Toshiba, JVC, Sony, dokonce Sharp měl patent na dvě mechaniky navrstvený na sebe, aby celej kazeťák nemusel bejt tak dlouhej, další v řadě byly walkmany - těch měl člověk kolikrát i víc kusů, jak se postupně opotřebovávaly nebo si člověk kupoval lepší, no a technicky vyspělejší "stolní" kazeťáky s reverzem, otočnýma hlavama a vícero motorama, to bylo až někdy po roce 95, když se sem začaly hromadně za rozumný ceny vozit minivěže Aiwa a Panasonic. Do tý doby kdo měl K-103 Deltu nebo SM260/261, to byl king ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
Ono by to určitě pomohlo v přenosu vejšek, ale zas by se musely přepínat i korekce podobně jako u kotoučáků. A vzhledem k nastupujícímu CD už nikdo nechtěl vrážet prachy do vývoje něčeho, co by jen obcházelo techniku kompandérů Dolby nebo Philips, který zároveň s vylepšeným přenosem i potlačovaly šum. Navíc by asi ty pásky vyvinutý pro rychlost 4,76cm/s měly větší průtah, kdyby měly jet s dvojnásobnou rychlostí - musely by se kompletně překopat mechaniky na kazety, aby to zvládaly v denním provozu bez výraznýho omezení životnosti pásku ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
jo, asi jo...
Technics RS-B66 W kopíroval 6x rychlosti to musel tenký pásek při záznamu kvílet ale projednou to vydržel a výsledkem pak byla plná C60 hotová za 10 min. (na podobný stroj nikdo známý nikdy nedosáhl)
Technics RS-B66 W kopíroval 6x rychlosti to musel tenký pásek při záznamu kvílet ale projednou to vydržel a výsledkem pak byla plná C60 hotová za 10 min. (na podobný stroj nikdo známý nikdy nedosáhl)
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Rákosnický jezefčíci jely na "High Speed Dubbing" taky rychle, i když 6x to asi nebylo, spíš tak 2,5x - 3x a ke všemu bez přepnutí korekcí (přepínaly se jen odporový děliče u AN6255 = stabilizátoru otáček motorku, aby to jelo rychle), takže to dost ořezalo vejšky a taková třetí nebo čtvrtá kopie z kopie už byla hluchá jak pod dekou, přenos končil někde kousek nad 8 nebo 9kHz a vejš to prostě dávalo jen šum...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
Sehnal jsem ze zvědavosti jeden z posledních vietnamských dvojčat nižší cenové kategorie. Je to dřív zmiňovaná monofonní verze doplněná o třípásmovej equalizér (100 Hz, 1kHz, 10 kHz). Jeden otočnej poťák má označení Volume, druhej Tone. To jsem už se dřív taky viděl, ale nevědomky že se jedná o mono a hlavně bez toho equalizeru. Vnitřek je oproti raným verzí AK21 daleko jednodušší, vše obstarává vlastně jediná deska. Na ní jsou osazeny dva integráče. Obvod TA8164 od Toshiby, což by měl bejt kompletní tuner a obvod LA4160 (Sanyo). To má bejt jednokanál konec 2,2 W s předzesíkem a obvodem ALC. Repráky fakt paralelně. Na předním panelu výrobce nenápadně změnil původní text "Stereo Cassette Player" na "Radio Cass...Pla...". Koho by na první pohled trklo, že to bude celý v mono. Původní LEDka Stereo tady signalizuje zapnutí FM tuneru a místo indikace Band se signalizuje nahrávání REC. Místo přepínání Stereo/Mono se tady přepíná FM/AM a tam co dřív bylo LW/AM/FM je LW/MW. Tenhle typ jezevčíka má označení MI-27EQ.
Naposledy upravil(a) limak dne 15 úno 2019, 23:03, celkem upraveno 2 x.