Tepelné čerpadlo - umístění
Moderátor: Moderátoři
Blbá otázka, ale co se v otázce umístění počítá za ztráty? Vždyť pokud jde ta trubka vnitřkem domu vždy mi teplo skončí doma. To je asi jako musíte vyměnit ty "tlusté" trubky za tenké, jinak tam máte ztrátu....
TČ sice nemám, ale uvažoval jsem vzduch/voda. Zem voda je poněkud šílená.
TČ sice nemám, ale uvažoval jsem vzduch/voda. Zem voda je poněkud šílená.
Internet - metla lidstva
Auto rovno k posteli, aby nevomrzli koule, a v posteli psa -hold, taká dnešná doba -aj baraková idylka.. Plánujem dom, ale garáž mimo.. Na rozdiel od vyhriatej kutílny.. A so psom v jednej búde mi nejako nesedí byť tiež -napriek láske k nim..
Taktiež som rozmýšľal nad cirkulačkou (neviem či je to dnes už u RD bežné, voľakedy sa to nerobilo) -ak je tak dobrá izolácia rozvodu vody, nestačilo by tú TÚV, napr. pomocou spínacích hodín, periodicky pretáčať?
Taktiež som rozmýšľal nad cirkulačkou (neviem či je to dnes už u RD bežné, voľakedy sa to nerobilo) -ak je tak dobrá izolácia rozvodu vody, nestačilo by tú TÚV, napr. pomocou spínacích hodín, periodicky pretáčať?
Naposledy upravil(a) jogo9 dne 01 bře 2019, 16:51, celkem upraveno 1 x.
Ztráta je v tom, že když máš daleko bojler od umyvadla, vany či dřezu, než k tobě doběhne teplá voda, vytočíš několik litrů studené vody do kanálu. U vany to tolik nevadí, ale u sprchování jo, pokud nejsi otužilec.rezis píše:Blbá otázka, ale co se v otázce umístění počítá za ztráty? Vždyť pokud jde ta trubka vnitřkem domu vždy mi teplo skončí doma. To je asi jako musíte vyměnit ty "tlusté" trubky za tenké, jinak tam máte ztrátu....
TČ sice nemám, ale uvažoval jsem vzduch/voda. Zem voda je poněkud šílená.
Trvalá cirkulace problém studeného špuntu řeší, ale taky něco spotřebuje. Máme malý domek, ale na teplou vodu od kotle jsem v kuchyni čekal snad minutu! Dal jsem malý bojlerek k místu odběru a je to vyřešeno. Taky to má spotřebu, ale komfort je jiný a voda se nevylévá nazdařbůh.
TČ vzduch-voda je někdy trest pro sousedy, pokud bydlí blízko. V satelitním milionářském slumu bydlí blízko všichni. Budou proklínat souseda, až jim bude vnější jednotka hučet pod okny za horkých letních nocí nebo uvolněných odpolední.
Vzduch je jako na potvoru nejstudenější zrovna v době, kdy teplo potřebuješ nejvíc.
Kolik jsou dneska pořizovací náklady na vzduch-voda pro zateplený RD? Kolik let je udávaná trvanlivost jednotky? V propagačních letácích píšou návratnost do 5-6let na úsporách proti plynu. Ale to jsou propagační letáky.
Tady uvádějí i určité nevýhody:
https://www.cerpadla-ivt.cz/cz/tepelna- ... zduch-voda
Vždyť já to tak měl.Akorát se mi pos..lo časový relé tak jsem to propojil "na furt" a zjistil jsem, že spotřeba stoupla akorát o to co sežere čerpadlo.Nový relé(asymetrickej časovač) stojí 1200,- a to než to čerpadlo sežere tak to chvíli potrvá.Jsem si vědom toho že trochu plýtvám el. energií ale nějak se mi do toho nechce to opravovat,když se to skoro nevyplatí.jogo9 píše:nestačilo by tú TÚV, napr. pomocou spínacích hodín, periodicky pretáčať?
Lepší jednou ukázat, než desetkrát vysvětlovat 
Dnešní TČ si poraděj i s tim studenym vzduchem.Sice víc žerou ale zima ti rozhodně nebude.PavelFF píše:
Vzduch je jako na potvoru nejstudenější zrovna v době, kdy teplo potřebuješ nejvíc.
Kolik jsou dneska pořizovací náklady na vzduch-voda pro zateplený RD?[/url]
Tak se prásknu a uvedu za kolik jsem pořídil.180k včetně bojleru 250L,práce a dopravy a DPH.TČ je 7kW split vzduch-voda.10k to stálo navíc kvůli mému výmyslu dát venkovní jednotku na zahradu kvůli hluku.
Lepší jednou ukázat, než desetkrát vysvětlovat
Mám zkušenost jen s tepelnými čerpaly (TČ) systému vzduch/voda. A proto vůbec nedoporučuji instalaci uvnitř obytného domu. Jak tady již padlo, je to relativně hlučné zařízení. Ventilátor a rotující scroll kompresor jsou též i zdrojem vibrací, které se můžou stavební konstrukcí domu a instalačním potrubím přenášet po celém domě. Nejlépe je použít venkovní provedení TČ. Umístit ho mimo dům, na betonový základ (fundament). Trubky a kabely protáhnout zemí v chráničce nebo kanalizační KG plastovou trubkou. Nezapomenout, že kondenzátor (chladič) TČ bude zdrojem kondenzátu, který bude třeba ze stanoviště TČ odvést (drenáž, zasakování). Problém je, že nejvyšší tepelný výkon, TČ systému vzduch-voda poskytne v létě a jakmile venkovní teplota klesá, klesá i tepelný výkon a topný faktor. Proto při teplotě pod -5 °C, bývá lepší najet elektrokotel.
TČ systému zem-voda, nemá ventilátor a je výkonově stabilnější. Avšak za cenu zemních prací (vrt, nebo plošný zemní kolektror), tedy drahý.
TČ jsou zdroji nízkopotenciálního tepla, horní hranice výstupní teploty otopné vody bývá kolem 55°C. To znamená, mít instalovánu dostatečnou otopnou plochu, nejlépe pak podlahové vytápění.
Co se týče cirkulace TUV: cirkulační čerpadlo nemusí v rodinném domku běžet trvale. V případě odběru teplé vody, již není jeho chod potřebný. Stačí, když před odběrem TUV čerpadlo na chvíli pustíte, aby vodu z boileru v potrubí „protočilo“. K tomu stačí časový spínač (časové relé), ovládané třeba spínačem osvětlení koupelny, dotykovým, nebo PIR čidlem.
TČ systému zem-voda, nemá ventilátor a je výkonově stabilnější. Avšak za cenu zemních prací (vrt, nebo plošný zemní kolektror), tedy drahý.
TČ jsou zdroji nízkopotenciálního tepla, horní hranice výstupní teploty otopné vody bývá kolem 55°C. To znamená, mít instalovánu dostatečnou otopnou plochu, nejlépe pak podlahové vytápění.
Co se týče cirkulace TUV: cirkulační čerpadlo nemusí v rodinném domku běžet trvale. V případě odběru teplé vody, již není jeho chod potřebný. Stačí, když před odběrem TUV čerpadlo na chvíli pustíte, aby vodu z boileru v potrubí „protočilo“. K tomu stačí časový spínač (časové relé), ovládané třeba spínačem osvětlení koupelny, dotykovým, nebo PIR čidlem.
TČ PZP vzduch voda 12,6KW mám od roku 1994. Topí to do starýho samotížnýho radiátorovýho systému, kterej má 200 litrů, takže není potřeba vyrovnávací nádrž. Po zateplení baráku je strašně předimenzovaný, bivalentní elektrokotel jsem nezapnul už asi 8 let, i při -16 stupňů dokáže udržet vracečku na maximu, tedy 46 stupních a stále ještě nemusí běžet celý den.
S rámusem od scrolla, co psal Otkundes, je všechno pravda, kompresor doporučuju dát co nejdál od ložnice a pokojů kde se spí. Vodu připojit přes gumový hadice z chlazení auta, jinak se to roznáší potrubím.
Venkovní jednotku mají PZP s vodorovným výparníkem a velkejma pomaloběžnejma vodorovnejma větrákama, takže rámusu moc nenadělaj a jde směrem nahoru a ne k sousedům. Za tu dobu, co to mám, si nikdo nikdy na hluk nestěžoval, větráky jsou navíc dvouotáčkový a na noc jedou na pomaloběh. Můžu změřit decibely na obojí chod. Vodorovnej výparník je proti těm součastnejm mononlokům se svislejma větrákama podstatně účinnější, protože při reverzaci stačí jen pár desítek sekund na odmražení, led nemusí všechen roztát ale jen se uvolní z lamel a vypadne dolů pod výparník. Nevýhoda je, že to zabírá 4 x víc místa a je to dvojdílná jednotka, kompresor s výměníkem uvnitř a výparník venku. Kvůli tomu je to montážně i na pořízení dražší.
Dnes už bych si do novostavby téměř pasivního domu, která má tepelnou ztrátu 3-4 KW tepelný čerpadlo nikdy nedal. Je to ekonomická 3,14čovina. Pořizovací cena čerpadla je s trubkovou podlahovkou 5 - 7 x větší než topení kabelama nebo rohožema. Stačí si spočítat pořizovací cenu a úsporu elektriky z topnýho faktoru a obvikle z toho vyleze, že pokud se ten barák postaví ve 30 letech majitele, tak k vyrovnání pořizovací a provozní ceny dojde až v penzijním věku majitele. To, že se tepelný čerpadlo zaplatí po 6 letech je bohapustej blábol. Větráky odchází po cca 15 letech, což je osmička za jeden a scrool po cca 25 letech, což je kolem třicítky. S tím nikdo na začátku nepočítá. A ani nikdo neví, jestli na to po tý době něco sežene. To není jako PC na 4 roky, tohle musí vydržet aspoň 30 let.
Jak jsem psal, mám to 25 let, už musel jeden větrák vyměnit a při měření tlaků chladiva je znát, že ulity scrolla jsou už dost vyšoupaný takže mě čeká výměna maximálně za 1-2 roky .
S rámusem od scrolla, co psal Otkundes, je všechno pravda, kompresor doporučuju dát co nejdál od ložnice a pokojů kde se spí. Vodu připojit přes gumový hadice z chlazení auta, jinak se to roznáší potrubím.
Venkovní jednotku mají PZP s vodorovným výparníkem a velkejma pomaloběžnejma vodorovnejma větrákama, takže rámusu moc nenadělaj a jde směrem nahoru a ne k sousedům. Za tu dobu, co to mám, si nikdo nikdy na hluk nestěžoval, větráky jsou navíc dvouotáčkový a na noc jedou na pomaloběh. Můžu změřit decibely na obojí chod. Vodorovnej výparník je proti těm součastnejm mononlokům se svislejma větrákama podstatně účinnější, protože při reverzaci stačí jen pár desítek sekund na odmražení, led nemusí všechen roztát ale jen se uvolní z lamel a vypadne dolů pod výparník. Nevýhoda je, že to zabírá 4 x víc místa a je to dvojdílná jednotka, kompresor s výměníkem uvnitř a výparník venku. Kvůli tomu je to montážně i na pořízení dražší.
Dnes už bych si do novostavby téměř pasivního domu, která má tepelnou ztrátu 3-4 KW tepelný čerpadlo nikdy nedal. Je to ekonomická 3,14čovina. Pořizovací cena čerpadla je s trubkovou podlahovkou 5 - 7 x větší než topení kabelama nebo rohožema. Stačí si spočítat pořizovací cenu a úsporu elektriky z topnýho faktoru a obvikle z toho vyleze, že pokud se ten barák postaví ve 30 letech majitele, tak k vyrovnání pořizovací a provozní ceny dojde až v penzijním věku majitele. To, že se tepelný čerpadlo zaplatí po 6 letech je bohapustej blábol. Větráky odchází po cca 15 letech, což je osmička za jeden a scrool po cca 25 letech, což je kolem třicítky. S tím nikdo na začátku nepočítá. A ani nikdo neví, jestli na to po tý době něco sežene. To není jako PC na 4 roky, tohle musí vydržet aspoň 30 let.
Jak jsem psal, mám to 25 let, už musel jeden větrák vyměnit a při měření tlaků chladiva je znát, že ulity scrolla jsou už dost vyšoupaný takže mě čeká výměna maximálně za 1-2 roky .
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Zdar, z moji zkusenosti:
Mam TC vzduch-voda, zdivo porfix, vykon TC 6kW + 9kW elektrovlozka v TC.
S tim hlukem sireny ve zdech co zminoval Sandal je to tak. Obehovka se rozleha.
Vykon spocitali odbornici z Ptacka... je plne dostacujici. Topim 360m2 na 26°C + tepla voda do bojleru. Hodinove to nemam spocitane ale za rok mi to dela 13MWh- cca 27000kc
Elektrovlozka pomaha TC pri teplote pod +5°C. Stena 37,5 + 15 polis, strecha 30 vata. Podlahovka na 2 patra, sklep radiator.
Venkovni jednotka umistena na jizni stranu.
Ze tveho vykresu bych prehodil loznici s garazi a jednotku do garaze urcite
Mam TC vzduch-voda, zdivo porfix, vykon TC 6kW + 9kW elektrovlozka v TC.
S tim hlukem sireny ve zdech co zminoval Sandal je to tak. Obehovka se rozleha.
Vykon spocitali odbornici z Ptacka... je plne dostacujici. Topim 360m2 na 26°C + tepla voda do bojleru. Hodinove to nemam spocitane ale za rok mi to dela 13MWh- cca 27000kc
Elektrovlozka pomaha TC pri teplote pod +5°C. Stena 37,5 + 15 polis, strecha 30 vata. Podlahovka na 2 patra, sklep radiator.
Venkovni jednotka umistena na jizni stranu.
Ze tveho vykresu bych prehodil loznici s garazi a jednotku do garaze urcite
Dremarcus
To sice jo ale je to velice nekomfortní.Za těch pár sekund co vlezu třeba do koupelny si opláchnout ruce, se tam ta teplá voda prostě nedostane.To by muselo bejt čerpadlo silný jak bejk.Otkundes píše:Stačí, když před odběrem TUV čerpadlo na chvíli pustíte
Jinak na topení a ohřev TUV mám roční spotřebu 4MWh a zbytek domácnosti dalších 6MWh takže to je 10MWh.Takže mne el. proud za topení a teplou vodu moc netrápí.
Lepší jednou ukázat, než desetkrát vysvětlovat
Celerone, Váš příspěvek názorně dokazuje, že výkon tepelného zdroje, musí být přizpůsoben výkonové spotřebě vytápěného bytu, domu. Zmíněný tepelný výkon 12,6 kW, při standardním průměrném ročním topném faktoru 3,0 napovídá, že na primární straně má tepelné čerpadlo (TČ) příkon 4,2 kW. Zkušenosti ukazují, že kvalitně provedeným zateplením, klesne spotřeba tepla v domě o polovinu až o dvě třetiny původního stavu. Současné standardně zateplené bytové jednotky (třeba v paneláku), potřebují pro vytápění tepelný výkon 2,5 až 3,0 kW. Tedy méně, než odebírá to Vaše TČ ze sítě. Potom vážně není problém, vytápět TČ systému vzduch-voda byt nebo dům i v mrazech, při venkovní teplotě -16°C, kdy klesne topný faktor TČ třeba i k hodnotám blížícím se 1,0. Jde jen o posouzení efektivity provozu. Zda ten stroj zbytečně „nehoníte“, zda nedochází k jeho zbytečnému opotřebení, a zda by již nebylo lepší, přejít na vytápění elektrokotlem. Chápu, že se to špatně posuzuje, protože při instalaci TČ nebývají osazovány kalorimetry. A navíc, výkon asynchronního motoru scroll kompresoru též není konstantní, ale je dán okamžitým zatížením hnaným kompresorem. Proto ani nelze jednoduše zjistit, jak efektivně TČ pracuje (spočítat si topný faktor).
Sandal: pokud Vám současný stav vyhovuje, jste s tím spokojen, není co řešit.
Edit: Tady jsem ustřelil: u teplot pod -15°C bývá, v závislosti na výstupní teplotě vody, topný faktor TČ kolem 1,8. Neblíží se tedy až k hodnotě 1,0 , jak jsem chybně uvedl. Přitom totiž klesá i spotřeba elektřiny (příkon kompresoru).
Sandal: pokud Vám současný stav vyhovuje, jste s tím spokojen, není co řešit.
Edit: Tady jsem ustřelil: u teplot pod -15°C bývá, v závislosti na výstupní teplotě vody, topný faktor TČ kolem 1,8. Neblíží se tedy až k hodnotě 1,0 , jak jsem chybně uvedl. Přitom totiž klesá i spotřeba elektřiny (příkon kompresoru).
Naposledy upravil(a) Otkundes dne 02 bře 2019, 11:01, celkem upraveno 1 x.
Projektant je idiot. To je videt uz podle dispozice baraku. Ale to neresime.
TC urcite co nejdal od obytnych casti, idealne ven. Ve dne je to jedno, ale v noci slysis vsechno. Jake tepelne ztraty proboha, ztraty budou uvnitr baraku, ale ten stejne vytapis prece.
Na teplou vodu urcite cirkulaci, osobne mi o par kacek vubec nejde, ale vzdy jsem vynervil, nez dotekla tepla. Cirkulaci mam napojenou na alarm, vypina se pres noc a jede cyklicky ve stylu minutu cirkuluje, 5 minut stoji. Nejde o prachy za elektrinu, ale setrim tak cerpadlo jehoz vymena je pruda. Je blbost cirkulovat kdyz nejsi doma (je zaply alarm) apod.
Osobne nemam klasicke TC, topim klimatizaci. I pri -10C je cena polovicni oproti plynu, ale pri takto nizkych teplotach klimu jiz netrapim a prepina se na plyn. Prece jen kompresor je plny pohyblivych casti a jeho zivotnost neni rozhodne neomezena.
TC urcite co nejdal od obytnych casti, idealne ven. Ve dne je to jedno, ale v noci slysis vsechno. Jake tepelne ztraty proboha, ztraty budou uvnitr baraku, ale ten stejne vytapis prece.
Na teplou vodu urcite cirkulaci, osobne mi o par kacek vubec nejde, ale vzdy jsem vynervil, nez dotekla tepla. Cirkulaci mam napojenou na alarm, vypina se pres noc a jede cyklicky ve stylu minutu cirkuluje, 5 minut stoji. Nejde o prachy za elektrinu, ale setrim tak cerpadlo jehoz vymena je pruda. Je blbost cirkulovat kdyz nejsi doma (je zaply alarm) apod.
Osobne nemam klasicke TC, topim klimatizaci. I pri -10C je cena polovicni oproti plynu, ale pri takto nizkych teplotach klimu jiz netrapim a prepina se na plyn. Prece jen kompresor je plny pohyblivych casti a jeho zivotnost neni rozhodne neomezena.
Od roku 2013 jsem uživatelem TČ země/voda IVT greenline HE C6 (topný výkon 5,5kW s faktorem 4,2). Vrt je 1x 100metrů, topí to do podlahového topení, bez přídavné nádrže. Ohřívá to i TUV (nádrž integrovaná v TČ), zapojeno bez cirkulace- jednotka umístěná v patře RD uprostřed tak, aby nebylo nikam daleko a na teplou vodu se nečekalo. Umístěné to je v malé místnosti, kde je ještě pračka se sušičkou. Od začátku používání mám v menu TČ zakázáno používání přitápění elektrickými patronami (dotopem). Přijde mi jako nesmysl tvrzení, že se půda vymrazí a pak se snižuje topný faktor. Podle mne je jen potřeba to mít správně navržené. O snižování vegetačního období taky nemůže být řeč- zde si to umím představit, pokud by byl použitý zemní kolektor. Co se týče hlučnosti vnitřní jednotky- je to hlučnost podobná jako kompresorová starší lednice. Ročně vydám za spotřebu elektřiny cca 21 000Kč (184m2 podlahová plocha)- tedy za vytápění, ohřev vody a běžná spotřeba domácnosti- je to poměrně málo, ale jak už tu zaznělo ekonomická návratnost je diskutabilní. Ale jaká je návratnost v tom, že si nekoupím Dacii, ale koupím drahý auto? Je to o rozhodnutí. A je to o investici do budoucna. Tu stříň vevnitř mohu v budoucnu vyměnit za novou, která bude mít tou dobou ještě lepší topný faktor, ale ten vrt zůstane.
Toť moje zkušenost a můj názor.
P.S.: RD se vytápí na teplotu cca 22°C, v ložnici a dole v technické místnosti je méně (cca 20°C). Zato v koupelně 26°C.
Toť moje zkušenost a můj názor.
P.S.: RD se vytápí na teplotu cca 22°C, v ložnici a dole v technické místnosti je méně (cca 20°C). Zato v koupelně 26°C.
Ještě k té cirkulaci teplé vody mezi boilerem a umyvadlem:
Cirkulace TUV je doménou CZT (centrální zásobování teplem). V rodinných domcích je spíše nadstandardem. Třeba si uvědomit, že trvale nahřáté potrubí, přináší též tepelné ztráty, které mívají často vyšší finanční hodnotu, než trvalý provoz oběhového čerpadla. Pokud bude mezi boilerem a vodovodní baterií instalováno potrubí o světlosti 20 mm a o délce 10 m, pak se do trubky „vejde“ 3,1 litru vody. Vezmeme-li v úvahu použití standardního oběhového čerpadla, třeba Wilo Star Z 20-4, pak toto je dimenzováno pro průtok 3000 litrů za hodinu. No, uvažujme, že vlivem odporu potrubí, protlačíme jen 2000 litrů hodinově. V tom případě, je obsah trubky „vyměněn“ za 5,7 vteřiny. Dejme tomu, že voda se po cestě k výtoku u umyvadla ochladí o to potrubí. Proto vodní obsah trubky pro výpočet zdvojnásobíme. Pak nám teplá voda začne téct asi po 11 vteřinách od zapnutí oběhového čerpadla bez toho, aby bylo nutno odpustit „kýbl vody“ a čekat u umyvadla, až ta teplá voda konečně poteče! Až začne ta teplá voda vytékat, je již chod cirkulačního čerpadla zbytečný, a proto ho může (třeba) schodišťový automat vypnout.
Cirkulace TUV je doménou CZT (centrální zásobování teplem). V rodinných domcích je spíše nadstandardem. Třeba si uvědomit, že trvale nahřáté potrubí, přináší též tepelné ztráty, které mívají často vyšší finanční hodnotu, než trvalý provoz oběhového čerpadla. Pokud bude mezi boilerem a vodovodní baterií instalováno potrubí o světlosti 20 mm a o délce 10 m, pak se do trubky „vejde“ 3,1 litru vody. Vezmeme-li v úvahu použití standardního oběhového čerpadla, třeba Wilo Star Z 20-4, pak toto je dimenzováno pro průtok 3000 litrů za hodinu. No, uvažujme, že vlivem odporu potrubí, protlačíme jen 2000 litrů hodinově. V tom případě, je obsah trubky „vyměněn“ za 5,7 vteřiny. Dejme tomu, že voda se po cestě k výtoku u umyvadla ochladí o to potrubí. Proto vodní obsah trubky pro výpočet zdvojnásobíme. Pak nám teplá voda začne téct asi po 11 vteřinách od zapnutí oběhového čerpadla bez toho, aby bylo nutno odpustit „kýbl vody“ a čekat u umyvadla, až ta teplá voda konečně poteče! Až začne ta teplá voda vytékat, je již chod cirkulačního čerpadla zbytečný, a proto ho může (třeba) schodišťový automat vypnout.
- Přílohy
-