Elektronka EL 82

Zpráva

pajosek2 · #16 Příspěvek od **pajosek2** » 03 bře 2019, 14:21

Ano Sinclaire o těch PL82 vím mám v obýváku Filharmonii a to je taky k zamyšlení proč použili tu PL82,když byla vyvinutá EL82. Možná byla rozjetá výroba lamp v P provedení,kterých bylo v televizorech hodně. Takže proč to nevyužít i za cenu,že se navine jedno vinutí trafa navíc. Zase na druhou stranu ušetřili měď na vinutí výstupního trafa díky díky nízké anodové zátěži PL82.

konosuke · #17 Příspěvek od **konosuke** » 03 bře 2019, 14:54

popravdě, P lampa v rádiu E 6.3V mě též překvapila...
originálka vypadala - pro představu - asi takto:
zase ta červení krabička, to mělo nějakej skrytej identifikační význam
neboť neustále žádaná (a nedostupná) TV flaška PCL85 (například) byla červená i modro-žlutá, já bych řekl že červená je staršího data výroby ale může být i jinak

pajosek2 · #18 Příspěvek od **pajosek2** » 03 bře 2019, 15:19

No tahle EL 82 mne zaujala,ale mám tu někde ještě jednu kuriozitku a to UL86 měl jsem ji v ruce,ale nevím kam jsem ji založil,tak třeba na ni narazím zase.

elektrosvit · #19 Příspěvek od **elektrosvit** » 03 bře 2019, 16:18

Uxx elektronky používal v stejné době do levnějších rádií například Filipes. Vyrábět je nějakou dobu musela i Tesla, dokonce v podobě nejhorší nf elektronky na světě.

pajosek2 · #20 Příspěvek od **pajosek2** » 03 bře 2019, 16:36

Nejhorší na světě? Proč?

elektrosvit · #21 Příspěvek od **elektrosvit** » 03 bře 2019, 16:38

To ti jistě brzy vysvětlí sinclair. Můžu tě pouze odkázat na tohle vlákno.

EL34 · #22 Příspěvek od **EL34** » 03 bře 2019, 17:14

Trochu OT.:
Nevíte někdo význam těch kódů 32,33,35,37,16 které jsou na štemplu na lampě? Vím že 32 je výrobce tesla Vrchlabí, 33 Rožnov a 37 Třinec. Nevyráběly se taky nějaké lampy v Tesle Holešovice?? Ten kód 16 jsem viděl snad je na ECH81. Jinak EF86 mám s kódem 32,33,35 i 37.
Označování těmito kódy se začalo používat asi kolem 1974, předtím byl na lampě pouze měsíc výroby a ne rozlišení továrny...

sinclair · #23 Příspěvek od **sinclair** » 03 bře 2019, 19:44

Elektrosvitův odkaz na "jiné vlákno" je dostatečně vysvětlující.
Ta lampa byla prostě původně vyvinutá pro úplně jiný účel, ale zjistilo se, že s přimhouřením obou očí a hromadou kompromisů ji lze použít i tam, kde by normální, bílý konstruktér použil tehdy v zahraničí už dávno vyráběnou ECL86/PCL86, dělala se v zahraničí mnohem dříve, než "byla vyvinuta" u nás v Tesle. Nebo by použil kombinaci klasické koncové pentody a systému z jiné sdružené elektronky, jako to bylo v jiných případech, třeba namátkou EABC80/EL84 a podobných.
Trioda i pentoda ECL82 prostě na nf zesilovači stojí za hovno právě proto, že byla vyvinuta pro jiný účel. Stejný výsledek bychom obdrželi, kdybychom chtěli použít v nf zesilovači třeba PCL85.
Dyť je je to taky trioda s nemalým zesílením a celkem výkonná pentoda, tak proč ne, že?
Ostatně - že se dnes po netu poflakuje hodně i celkem propracovaných návodů na "sluchátkové zesilovače" právě s využitím ECL/PCL85, tuto skutečnost jenom potvrzuje.
Těm zoufalcům z ČR či z V4, co si takový "sluchátkáč" zkusili postavit a použili při stavbě polskou PCL85 či PCL805, ty problémy s nimi škodolibě přeju.

Ale současně trvám pořád na tom, že ECL82 byla prostě nouzovka a zajisté také cesta, jak výrazně ušetřit na nf části malých a středních nenáročných přijímačů a ostatně i televizorů.
Kdo z laiků -u laciného rádia s kompromisním zdrojem, co by už byl další osvětlovací žárovkou přetížený- poznal rozdíl mezi necelými 2W a třeba 3,5W z plnotučné koncové pentody?
Dobové texty i konstrukční katalogy ten kompromis tehdy sice jenom naznačovaly, ale my už po takových letech používání víme /a můžeme napsat/, že je prostě na nf použití na hovno.

Kdo z Vás někdy viděl schéma komerčně vyráběného přijímače, kde by v zajisté výkonném zesilovači, byly použité dvě ECL82 v AB třídě a jejich triody použity jako invertory?
Se dvěma ECL86 jsem tohle řešení viděl nesčetněkrát, ale s ECL82 ani jednou - čímpak to asi bude?

Co se týče nízkofrekvenčního použití pentody EF80 a třeba i EF184 a E180F, tak pokud nejde o nástrojovku, kde pentody kvůli zvuku nemají jiné místo, než koncové stupně, ale pokud jde o čistokrevné HiFi a napěťové úrovně řádu stovek mV, tak proč ne?
Já sám jsem s jednou EF184 a několika už jetými EF80 nějaká zapojení zkoušel, včetně zv korekcí a dvě EF80 pak v SRPP.
Pozor, EF183 je bez čarování s napětím na g2 pevnějším děličem nepoužitelná!/ a funguje to s nimi úplně normálně.
Nevyžadují žádná extra zapojení či extra hodnoty součástek. Nebručí, nešumí, ty s vyšší strmostí a při rozumné práci s nimi ani nekmitají.
Zato docela slušně zesilují, zvlášť teda EF184, to je raketa.
Měl jsem ještě rozpracováno něco s E180F, ale k tomu už nedošlo.
Sám velký Willi Studer, co se fakt málokdy spletl, použil na vstupu koncového zesilovače legendární sestavy 59A/59E právě EF80.
A ten stejný pan Studer pak v malém stereozesilovači Model 40 použil dvě dvojice ECL86 v pushpullu. Kdoví, proč nepoužil ECL82..

Ale tak on pan Studer spousty věcí řešil celkem nekonvenčně, někdy i stabilizátory.

Otkundes · #24 Příspěvek od **Otkundes** » 03 bře 2019, 20:17

Na ulozto.cz je kniha autorů Deutsch-Kubát-Musil: Československé miniaturní elektronky III. Na stranách 126 až 135 jsou popisovány PL82 a EL82, které se liší jen systémem žhavení. Včetně použití, parametrů a charakteristik. Zájemcům přeji hezké počtení.

danhard · #25 Příspěvek od **danhard** » 03 bře 2019, 20:36

sinclair píše: A ten stejný pan Studer pak v malém stereozesilovači Model 40 použil dvě dvojice ECL86 v pushpullu. Kdoví, proč nepoužil ECL82..

Asi to neuměl

ECL82 je konstruovaná na nižší napětí Ug2, má menší Wa a jde dobře jako pentoda-trioda "do proudu".
Takže na tento účel byla méně vhodná.
Ale třeba taková PL84 je docela zajímavá, katoda a anoda s EL84 stejná, jinak je g2.
A pozor změna, obdoba v E řadě je EL86.
Na to hraní s elektronkama je lepší, protože dostanete menší pecku z napájení

Protože se spokojí s malým Ua, tak se hodí na různá totemová OTL zapojení, resp. rovnou přes kond do 100V výstupáku.

xsc · #26 Příspěvek od **xsc** » 04 bře 2019, 01:08

Náhodou, PCL82 byla dobrá elektronka. Když nebyly PCL805, tak se hodila

Lukas-Peca · #27 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 04 bře 2019, 07:35

sinclair píše:Dá se s ní opravdu téměř všude nahradit EL84 /tam, kde EL84 nejede na krev/ a uspokojivě i dlouho to funguje.

Rád bych věděl, jak by se dala místo EL84 dát EL82, aby to "dlouho fungovalo", když ta druhá potřebuje Ug1 -12 V už při Ua 170 V (EL84: Ua 250 V, Ug1 -8,6 V). To by mě opravdu zajímalo.

sinclair · #28 Příspěvek od **sinclair** » 04 bře 2019, 10:38

Tak si ještě jednou přečti to, co je v tý Tvý zbytečný citaci v závorce.

Lukas-Peca · #29 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 04 bře 2019, 10:56

A o jaký přístroj by se mělo konkrétně jednat? Pokud tu EL82 dám třeba do rádia Tesla Echo, kde ta EL84 rozhodně nejde na krev, bude pracovat s anodovou ztrátou asi 12 W, katodový proud bude přes 60 mA (s EL84 tam je 37 mA). Uvažuju, že vlivem většího proudu poklesne napětí zdroje. Nejspíš ale neodejde ta lampa, ale síťové trafo nebo selen. Pokud by v tom rádiu byl tvrdý zdroj, který by udržel těch 270 V i při takovém velkém proudu, poteče lampou asi 100 mA, anodová ztráta 27 W. To mi opravdu nepřijde jako režim, který by šel doporučit

Kdyby to byl zesilovač s pevným mřížkovým předpětím, muselo by se pro stejné anodové napětí a proud nastavit víc jak dvakrát větší -Ug1.

Takže bych na veřejném fóru určitě nepsal, že to jde přímo nahradit, protože by se ve většině případů z nějakého komponentu zahulilo.

pajosek2 · #30 Příspěvek od **pajosek2** » 04 bře 2019, 11:04

Já myslím,že napětí na katodovém odporu pořád ještě funguje jako nastavení pracovního bodu a v Echu to tak je. Nevím proč by tam taEL82 nešlapala. Navíc hodnoty napětí jsou hluboko pod mezníma hodnotama EL82. Stejně tak funguje regulace předpětí G1 pomocí odporu v záporné větvi usměrňovače pokud by to tak bylo zapojeno.