nejlépe nějaké nízkonákladové bedničky dvojpásma jako například Tesla RK09
za pakatel z bazoše, s-bazaru, stačí !
Dotaz na reprosoustavu pro nízký vstupní výkon
Moderátor: Moderátoři
Citlivost beden je limitována především citlivostí na basech. Aby se dosáhlo citlivosti i v tomto pásmu tak je potřeba velký objem. Zjednodušeně čím větší objem tím citlivější soustavu můžeme mít jinak je to nevyhratelný boj frekvenční rozsah versus citlivost. Na malý jednočinný lampáč bych tedy použil z již existujících konstrukcí upravené KE150 (s jiným výškáčem a novou výhybkou), což jsou ovšem velké krávy. Určitě bych nepoužil nic z toho co tu bylo zmiňováno a to nejen kvůli malé citlivosti.
Je třeba získat dva neponičené, neztvrdlé a nedrhnoucí ARE667, nebo i ARO667 či ARO669 a k tomu dva výškové ARV081, zapojené přes 2,2uF/100V MKT kondenzátor.
V bedně s 30-40L vnitřního objemu a s BR kanálem.
V úplné nouzi by to snad mohly být ARE689, nebo i dva, původně televizní ARE5808 paralelně. Ale už to nebude mít takovou citlivost, bude o cca 2dB nižší.
Návod na velmi vhodnou soustavu k nízkovýkonným strojům, vč. přesných rozměrů je buď v úplně prvním, ještě brožovaném vydání knihy autorů Svoboda-Štefan "Reproduktory a reproduktorové soustavy" anebo je také v sešitu č. 40 série "Stavební návod a popis", rovněž od L. Svobody, sešit se jmenuje "Reprosoustavy pro věrný přenos".
Jeden podobný a podrobný návod byl i v dnes těžko dostupném časopisu Hudba a Zvuk, teď ale nevím, zda v r. 1967 či 1968.
Dohledat to můžu, mám je fyzicky, v orig papírovém formátu.
Výškový reproduktor ARV081 je možné zaměnit např. za novější ARV167 či podobný - každopádně by bylo dobré, aby to byl ten malý, eliptický výškáč 75x50mm.
Hraje to celé i se 2W nezkresleného výkonu až překvapivě dobře a hodně.
Je zbytečné se pídit po starších ARV231 či ARV261, které v té původní konstrukci jsou použity. Od 7-8kHz použitelné jsou, jsou i citlivé, ale v dobrém stavu a za přijatelnou cenu už nikde nebudou.
Cenou za jakžtakž přijatelný průběh na nízkých kmitočtech, je ten objem.
Těch 40L je prostě nutné dodržet, ten BR kanál je tam rovněž nutný a vytvoří se snadno, rovnou při rozměřování - řezání - skládání bedny.
Je ale třeba mít onen návod. Není-li kniha, pak aspoň ten SnP č. 40.
Získáš ho tak, že si jej stáhneš z mé sekce na uložto, tady:
https://uloz.to/!QDa51w6OoLZl/snp-40-pr ... prenos-pdf
V bedně s 30-40L vnitřního objemu a s BR kanálem.
V úplné nouzi by to snad mohly být ARE689, nebo i dva, původně televizní ARE5808 paralelně. Ale už to nebude mít takovou citlivost, bude o cca 2dB nižší.
Návod na velmi vhodnou soustavu k nízkovýkonným strojům, vč. přesných rozměrů je buď v úplně prvním, ještě brožovaném vydání knihy autorů Svoboda-Štefan "Reproduktory a reproduktorové soustavy" anebo je také v sešitu č. 40 série "Stavební návod a popis", rovněž od L. Svobody, sešit se jmenuje "Reprosoustavy pro věrný přenos".
Jeden podobný a podrobný návod byl i v dnes těžko dostupném časopisu Hudba a Zvuk, teď ale nevím, zda v r. 1967 či 1968.
Dohledat to můžu, mám je fyzicky, v orig papírovém formátu.
Výškový reproduktor ARV081 je možné zaměnit např. za novější ARV167 či podobný - každopádně by bylo dobré, aby to byl ten malý, eliptický výškáč 75x50mm.
Hraje to celé i se 2W nezkresleného výkonu až překvapivě dobře a hodně.
Je zbytečné se pídit po starších ARV231 či ARV261, které v té původní konstrukci jsou použity. Od 7-8kHz použitelné jsou, jsou i citlivé, ale v dobrém stavu a za přijatelnou cenu už nikde nebudou.
Cenou za jakžtakž přijatelný průběh na nízkých kmitočtech, je ten objem.
Těch 40L je prostě nutné dodržet, ten BR kanál je tam rovněž nutný a vytvoří se snadno, rovnou při rozměřování - řezání - skládání bedny.
Je ale třeba mít onen návod. Není-li kniha, pak aspoň ten SnP č. 40.
Získáš ho tak, že si jej stáhneš z mé sekce na uložto, tady:
https://uloz.to/!QDa51w6OoLZl/snp-40-pr ... prenos-pdf
)
Aby výrobci levnějších mini-a mikro-věží nemuseli používat drahý reproduktory, radši použijou levnější kombinaci typů s horší = víc zvlněnou chárou a samotnou akustickou charakteristiku "na výstupu" doladí poměrně dobře navrženýma a odladěnýma pevně nastavenýma korekcema v signálový cestě - často učuněnýma ve formě DSP processingu v "regulačním monočipu", kterej se tak stává "úhelným kamenem" výsledný charakteristiky.
Použití takový pevný a z cesty signálu nevyřaditelný korekce je pak hlavním z důvodů, proč po dožití elektroniky věže jejich dál funkční a často designově velice lákavě vypadající bedny s nějakým skutečně lineárně přenášejícím zesíkem vůbec nehrajou, respektive hrajou doslova "na pyču" - i když předtím s originální elektronikou hrály "jak z praku".
Použití takový pevný a z cesty signálu nevyřaditelný korekce je pak hlavním z důvodů, proč po dožití elektroniky věže jejich dál funkční a často designově velice lákavě vypadající bedny s nějakým skutečně lineárně přenášejícím zesíkem vůbec nehrajou, respektive hrajou doslova "na pyču" - i když předtím s originální elektronikou hrály "jak z praku".
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Kromě toho - jednoduché a malé RK09 mají citlivost myslím 87dB/W/m, to je pro 2x3W zesilovač sakra málo.
Musí to být prostě něco s výsledkem okolo 92-94dB/W/m.
Původní, neupravované ARO667 s šedým či modrým košem, nebo i lepené ARO669 byly opravdu velmi citlivé.
Už jako klučisko jsem dostával zhusta vynadáno za přílišný kravál ze 250-300mW zesilovače s BT39/VT39/2xGC500. Vycházel právě z nového, šedého ARO667, který mi rodiče myslím za 59,-Kčs koupili v Elektře a já ho naprasil do překližkové bedýnky. Do té doby to byly jen šedé reproduktory 2AN633.50 "z dráťáků", co byly sice zvukově fajn, ale i v sériovém páru, zapojené na 10R trafo VT36 a napájené z jednoho GC500 necitlivé až běda..
Staré katalogy Tesly ValMez se příliš nemýlí, uvádějí-li u ARO667 a ARO669 charakteristickou citlivost 95dB/W/m.
Jistě se v průběhu výroby našly i nějaké horší kusy, třeba s horší dodávkou feritu, špatně vystředěné či s maličko tlustěji vylisovanou membránou. Ostatně Tesla jsko taková vždy měla jisté "potíže" s rovnoměrností kvality jakéhokoli výrobku a myslím nejen Tesla.
Ale 100% jisté je to, že ARO667 je nejcitlivější reproduktor, jaký v celé té "univerzální" řadě" byl.
ARE667 s fakticky stejnou plochou membrány je na tom s citlivostí asi o 1-1,5dB hůře. Údajně proto, že membrána musí být kvůli eliptickému tvaru v několika místech tlustší-vyztužená a je proto celkově těžší.
Novější řada ARO6604 je na tom s citlivostí už o dost hůře. Ono se to týká vlastně celé té "nové" čtyřciferné řady. Novější řada má sice navýšené dovolené příkony /třeba ARO6604 8W oproti 5W u ARO667/, ale prokazatelnou výměnou za nižší citlivost.
Neměl jsem je rozdělané, takže ani nevím, proč tomu tak je. Zda mají větší mezeru, horší magnet, těžší membránu i cívku...fakt nevím.
Jako hodně citlivé se jeví měniče 2AN615.18, použité ve venkovních, 100V reproduktorových modulech ARS5015-5215.
Nevím ani přesně, co že to vlastně je. Měniče jsou značeny jenom tím jejich klasickým, fialovým razítkem - číslem výrobního výkresu 2AN615.18. Není na nich ani uvedena impedance, nic.
Magnetický obvod mají zvenčí opticky stejný, jako ARO6604.
Řekl bych, že je to i něco podobného, ale asi s nějakou impregnací membrány, možná i kovových částí proti korozi.
Nedávno jsem měl rozebraný modul ARS5215 /jenom s tou U konzolí na zeď/. Nebyl sice na úplně přímém dešti a letním sluníčku, ale byl nejmíň 25, ale spíš 35 let venku na zdi.
Měl uvnitř odpojené trafo, protože modul na zahrádce napájeli nízkoohmově z nějaké věže z hospody.
Tak jsem si při příležitosti uvedení do původního stavu a nového zatěsnění vyndal i jeden, z hlediska svorkovnice i trafa ten dolní měnič.
Čert aby si vzal toho, kdo v TVM kdysi vymyslel ne zakapávání, ale doslovný zalévání matic šroubů nitrobarvou..!
Měnič byl netknutý. Dokonce ani nevybledlý, pokud tedy za vyblednutí nepovažuju tu klasickou, šedomodrou barvu membrány. Nebylo ani nic zkorodováno a ani druhý, později vyndaný měnič nedrhnul.
Jediné rezavé věci byly po tolika letech šrouby na konzoli a na svorkovnici.
Teď dávejte prosím chvilku pozor:
Zapojil jsem si ten měnič z modulu ARS5215 samostatně, na starý model 100V/4R trafa 2AN673.46 /s přepínacím primárem 1,5-3-6W/, napájený ze "zkušební" Mono 50.
Subjektivně se mi zdálo, že ten měnič z modulu ARS5215 je minimálně stejně tak citlivý, jako původní šedá ARO667 v krémové skříňce ARS265, ze které jsem si to 6W trafo "vypůjčil".
A zdálo se mi to naprosto stejně hlasité i přesto, že ten měnič z ARS5215 je evidentně nominálně osmiohmový, neboť ohmmetrem jsem naměřil něco okolo 6,5R stejnosměrného odporu.
Průvodní desetilist, dodávaný v krabici ke každému modulu, uvádí charakteristickou citlivost pro JEDEN tento 15W modul typicky 96dB/W/m, minimálně ale 94dB/W/m. Ty jejich "rozptyly"..
V modulu ARS5215 jsou oba měniče zapojeny na trafo 9WN673.01A paralelně. Bohatě impregnované trafo ze ZVS Dubnica bohužel nemá žádné odbočky pro přepojení na jiný příkon, nebo pro jinou zatěžovací impedanci.
Já sám tu zkušenost nemám, ale od kolegů vím, že existuje pozdnější verze-řada těchto venkovních modulů, zřejmě s jiným trafem, kde jsou měniče zapojeny sériově. Zda jde o totožné měniče, či s jakou impedancí, nevím. Stejně tak nevím, jaké číslo má mít údajně jiný transformátor.
A už vůbec nevím, zda je pravda, že se tyto moduly /stejného mechanického provedení i možnosti skládání na sebe do sloupu/ vyráběly i ve verzi s příkonem 30W - pod označením ARS5030, ARS5130 a ARS5230.
Je to informace druhu JPP, protože jsem je osobně nikdy neviděl a tudíž ani nevím, co mohlo být uvnitř.
Pouze jsem je zahlédl informativně uvedeny v některém z posledních tištěných katalogů TVM.
Výrobci radiopřijímačů, jako je Hymnus, Chorál, Festival, Filharmonie a podobné zřejmě dobře věděli, proč dávají i pět reproduktorů do přijímače s výkonem áčkového konce 2,5W.
Plochou membrán a umisťováním těch největších typů /200mm a 236mm, popř. 270mm/ blízko sebe a nejméně dvěma "výškáči" úspěšně kompenzovali to, co scházelo konci, byť jakkoli dobrému - výkon a reproduktorům citlivost. Ale nic jiného k dispozici neměli a dvojčinný konec, který by třeba Hymnusu velmi slušel, by ho zatraceně prodražil. Už takhle to bylo jedno z nejdražších rádií na trhu..
Zrovna Hymnus má pro jednu jedinou chuderku PL82 poměrně velký výstupní transformátor. Zřejmě i celkem dobrými plechy s malými ztrátami - neboť komu Hymnus v dobrém stavu pustíte, ten Vám rozhodně nebude věřit, že jeho zesilovač má pouhých 2,5W při nezanedbatelném zkreslení - i přes existující a účinnou nfb.
Mimochodem - vadí někomu EF80, použitá jako předzesilovač pro PL82 v Hymnusu?
Výstupní výkon dobře seřízené Filharmonie a s novými PL82 Tungsram mnozí odhadují na minimálně deset wattů, ale spíš víc - a ona má celkem miniaturní výstupní trafáček, ubohých šest wattů...ale uvnitř celkem pět repráků, z toho jeden jako kráva, největší, jaký se tehdy dal do přijímače použít, 2AN633.70 či 75.
Druhá verze, u které jsou funkční /neprobité a nezkorodované/ elektrostaty, to už je úplný psycho. Ony se ale ozvou až při FM, anebo až přivedením kvalitního externího signálu, bohatého na výšky, třeba do mgf vstupu.
Musí to být prostě něco s výsledkem okolo 92-94dB/W/m.
Původní, neupravované ARO667 s šedým či modrým košem, nebo i lepené ARO669 byly opravdu velmi citlivé.
Už jako klučisko jsem dostával zhusta vynadáno za přílišný kravál ze 250-300mW zesilovače s BT39/VT39/2xGC500. Vycházel právě z nového, šedého ARO667, který mi rodiče myslím za 59,-Kčs koupili v Elektře a já ho naprasil do překližkové bedýnky. Do té doby to byly jen šedé reproduktory 2AN633.50 "z dráťáků", co byly sice zvukově fajn, ale i v sériovém páru, zapojené na 10R trafo VT36 a napájené z jednoho GC500 necitlivé až běda..
Staré katalogy Tesly ValMez se příliš nemýlí, uvádějí-li u ARO667 a ARO669 charakteristickou citlivost 95dB/W/m.
Jistě se v průběhu výroby našly i nějaké horší kusy, třeba s horší dodávkou feritu, špatně vystředěné či s maličko tlustěji vylisovanou membránou. Ostatně Tesla jsko taková vždy měla jisté "potíže" s rovnoměrností kvality jakéhokoli výrobku a myslím nejen Tesla.
Ale 100% jisté je to, že ARO667 je nejcitlivější reproduktor, jaký v celé té "univerzální" řadě" byl.
ARE667 s fakticky stejnou plochou membrány je na tom s citlivostí asi o 1-1,5dB hůře. Údajně proto, že membrána musí být kvůli eliptickému tvaru v několika místech tlustší-vyztužená a je proto celkově těžší.
Novější řada ARO6604 je na tom s citlivostí už o dost hůře. Ono se to týká vlastně celé té "nové" čtyřciferné řady. Novější řada má sice navýšené dovolené příkony /třeba ARO6604 8W oproti 5W u ARO667/, ale prokazatelnou výměnou za nižší citlivost.
Neměl jsem je rozdělané, takže ani nevím, proč tomu tak je. Zda mají větší mezeru, horší magnet, těžší membránu i cívku...fakt nevím.
Jako hodně citlivé se jeví měniče 2AN615.18, použité ve venkovních, 100V reproduktorových modulech ARS5015-5215.
Nevím ani přesně, co že to vlastně je. Měniče jsou značeny jenom tím jejich klasickým, fialovým razítkem - číslem výrobního výkresu 2AN615.18. Není na nich ani uvedena impedance, nic.
Magnetický obvod mají zvenčí opticky stejný, jako ARO6604.
Řekl bych, že je to i něco podobného, ale asi s nějakou impregnací membrány, možná i kovových částí proti korozi.
Nedávno jsem měl rozebraný modul ARS5215 /jenom s tou U konzolí na zeď/. Nebyl sice na úplně přímém dešti a letním sluníčku, ale byl nejmíň 25, ale spíš 35 let venku na zdi.
Měl uvnitř odpojené trafo, protože modul na zahrádce napájeli nízkoohmově z nějaké věže z hospody.
Tak jsem si při příležitosti uvedení do původního stavu a nového zatěsnění vyndal i jeden, z hlediska svorkovnice i trafa ten dolní měnič.
Čert aby si vzal toho, kdo v TVM kdysi vymyslel ne zakapávání, ale doslovný zalévání matic šroubů nitrobarvou..!
Měnič byl netknutý. Dokonce ani nevybledlý, pokud tedy za vyblednutí nepovažuju tu klasickou, šedomodrou barvu membrány. Nebylo ani nic zkorodováno a ani druhý, později vyndaný měnič nedrhnul.
Jediné rezavé věci byly po tolika letech šrouby na konzoli a na svorkovnici.
Teď dávejte prosím chvilku pozor:
Zapojil jsem si ten měnič z modulu ARS5215 samostatně, na starý model 100V/4R trafa 2AN673.46 /s přepínacím primárem 1,5-3-6W/, napájený ze "zkušební" Mono 50.
Subjektivně se mi zdálo, že ten měnič z modulu ARS5215 je minimálně stejně tak citlivý, jako původní šedá ARO667 v krémové skříňce ARS265, ze které jsem si to 6W trafo "vypůjčil".
A zdálo se mi to naprosto stejně hlasité i přesto, že ten měnič z ARS5215 je evidentně nominálně osmiohmový, neboť ohmmetrem jsem naměřil něco okolo 6,5R stejnosměrného odporu.
Průvodní desetilist, dodávaný v krabici ke každému modulu, uvádí charakteristickou citlivost pro JEDEN tento 15W modul typicky 96dB/W/m, minimálně ale 94dB/W/m. Ty jejich "rozptyly"..
V modulu ARS5215 jsou oba měniče zapojeny na trafo 9WN673.01A paralelně. Bohatě impregnované trafo ze ZVS Dubnica bohužel nemá žádné odbočky pro přepojení na jiný příkon, nebo pro jinou zatěžovací impedanci.
Já sám tu zkušenost nemám, ale od kolegů vím, že existuje pozdnější verze-řada těchto venkovních modulů, zřejmě s jiným trafem, kde jsou měniče zapojeny sériově. Zda jde o totožné měniče, či s jakou impedancí, nevím. Stejně tak nevím, jaké číslo má mít údajně jiný transformátor.
A už vůbec nevím, zda je pravda, že se tyto moduly /stejného mechanického provedení i možnosti skládání na sebe do sloupu/ vyráběly i ve verzi s příkonem 30W - pod označením ARS5030, ARS5130 a ARS5230.
Je to informace druhu JPP, protože jsem je osobně nikdy neviděl a tudíž ani nevím, co mohlo být uvnitř.
Pouze jsem je zahlédl informativně uvedeny v některém z posledních tištěných katalogů TVM.
Výrobci radiopřijímačů, jako je Hymnus, Chorál, Festival, Filharmonie a podobné zřejmě dobře věděli, proč dávají i pět reproduktorů do přijímače s výkonem áčkového konce 2,5W.
Plochou membrán a umisťováním těch největších typů /200mm a 236mm, popř. 270mm/ blízko sebe a nejméně dvěma "výškáči" úspěšně kompenzovali to, co scházelo konci, byť jakkoli dobrému - výkon a reproduktorům citlivost. Ale nic jiného k dispozici neměli a dvojčinný konec, který by třeba Hymnusu velmi slušel, by ho zatraceně prodražil. Už takhle to bylo jedno z nejdražších rádií na trhu..
Zrovna Hymnus má pro jednu jedinou chuderku PL82 poměrně velký výstupní transformátor. Zřejmě i celkem dobrými plechy s malými ztrátami - neboť komu Hymnus v dobrém stavu pustíte, ten Vám rozhodně nebude věřit, že jeho zesilovač má pouhých 2,5W při nezanedbatelném zkreslení - i přes existující a účinnou nfb.
Mimochodem - vadí někomu EF80, použitá jako předzesilovač pro PL82 v Hymnusu?
Výstupní výkon dobře seřízené Filharmonie a s novými PL82 Tungsram mnozí odhadují na minimálně deset wattů, ale spíš víc - a ona má celkem miniaturní výstupní trafáček, ubohých šest wattů...ale uvnitř celkem pět repráků, z toho jeden jako kráva, největší, jaký se tehdy dal do přijímače použít, 2AN633.70 či 75.
Druhá verze, u které jsou funkční /neprobité a nezkorodované/ elektrostaty, to už je úplný psycho. Ony se ale ozvou až při FM, anebo až přivedením kvalitního externího signálu, bohatého na výšky, třeba do mgf vstupu.
repro sestavy Supraphon RK09 dvojpásma byly doporučeny výrobcem do setu ke gramci NZC131 (školmímu, zakoupenýmu pro výukové účely na můj návrh na ZŠ, legrační což) no a ten obsahoval (vizuálně vzato) zesil modifikaci AZS100L tedy kolem 2x6W s germány GD607/617 v koncáku, nebyly však vytlumeny tak se vnitřní prostor ucpal izolační stavební skelnou vatou a bylo to
a za ten počin mně bylo dovoleno sem-tam si stroj po hodinách zapůjčit k přepisu LP na kazetu neboť vlastní jsem neměl
a za ten počin mně bylo dovoleno sem-tam si stroj po hodinách zapůjčit k přepisu LP na kazetu neboť vlastní jsem neměl
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
-
ZdenekHQ
- Administrátor
- Příspěvky: 25593
- Registrován: 21 črc 2006, 02:00
- Bydliště: skoro Brno
- Kontaktovat uživatele:
To teda s tou skelnou vatou bylo... Hlavně, když to někdo neznalý po letech rozebral doma v pokojíku... 
Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
ovšemže, to píše ve své publikaci mistr L.Svoboda-M.Štěpán že skelná vata je nejúčinnější ale zdraví škodlivá a proto se nedoporučuje no pokud je bedna utěsněná (bez bass-reflexu) tak podstatné riziko nevidím použít
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Tady ale BR kanál bude, takže radši tu bublinkovou fólii, nebo postaru nejúčinnější vatelín.
Bedny RK10 jsou na tento účel opravdu výborné. Trochu to tam kazí ty velké, 10cm výškáče ARV261, ale to se dá šikovným umístěním a hlavně zmenšením kondíku i pod 2,2uF jakžtakž napravit.
Sice jsou ty ARV261 opravdu hodně citlivé /97dB mají psáno/, ale pod 6-7kHz nepoužitelné, protože škaredě zkreslují. Proto ten menší kondík.
A na nějakých 6-7kHz ještě ten ARE667 hraje dobře a hodně.
Dost podobné bedny, ale na nožkách a s polootevřeným zadkem děrovanou lepenkou, osazené ARE667+ARO389+kondík se prodávaly s některým velkým stereofonním gramorádiem, co mělo taky konce asi 2x2,5W. Název si už ale nepamatuju. Ty hrály taky pěkně a hodně, zvlášť při šikovném umístění do rohů místnosti, když to šlo.
Bedny RK09 byly původně osazovaný ARN567+ARV161, později ARN5604+ARV089/4, takže z hlediska citlivosti k zesilovači sotva 2x3W naprosto k nepoužití. K čemu je kdo připojoval v minulosti, to je druhá věc.
V minulosti téměř nikoho nesraly nějaké ohmy, watty či snad dokonce citlivost. Ono totiž moc nebylo z čeho vybírat, takže se vzalo zrovna to, co bylo. Hraje to nějak? Hraje! Tak držte huby!
Těch poničených 810-814A čtyřohmovými bednami, co já se naopravoval...darmo psát. Pojistky obvykle po ruce nikdo neměl, tak se okolo tělísek pojistek namotal fousek z dvojlinky či alobalu, aby to furt nevypadávalo. A už to frčelo do 4 ohmů, někdy i míň, když se dělala "párty" a někdo aktivní donesl ještě jedny bedny. Zkroutili to dokupy, izolepa, hotovo..
I docela dost předimenzované koncové zesilovače těch přijímačů se bohužel neuměly bránit jinak, než těmi pojistkami. Pokud někdo udělal tohle, tak se celý ten "chladicí", už i tak dost poddimenzovaný zadek aparátu přehřál i s příslušnými následky. Síťová pojistka vyletěla až po tvrdém průrazu některého z konců.
Ony KD606 vydrží hodně, ale když jim nikdo a ničím nehlídá kliďák s teplotou, dopadlo to vždy takto.
Už tehdy jsem tvrdil, že dělat v ČSSR cokoli s 8R výstupem není bezpečné.
Bedny RK10 jsou na tento účel opravdu výborné. Trochu to tam kazí ty velké, 10cm výškáče ARV261, ale to se dá šikovným umístěním a hlavně zmenšením kondíku i pod 2,2uF jakžtakž napravit.
Sice jsou ty ARV261 opravdu hodně citlivé /97dB mají psáno/, ale pod 6-7kHz nepoužitelné, protože škaredě zkreslují. Proto ten menší kondík.
A na nějakých 6-7kHz ještě ten ARE667 hraje dobře a hodně.
Dost podobné bedny, ale na nožkách a s polootevřeným zadkem děrovanou lepenkou, osazené ARE667+ARO389+kondík se prodávaly s některým velkým stereofonním gramorádiem, co mělo taky konce asi 2x2,5W. Název si už ale nepamatuju. Ty hrály taky pěkně a hodně, zvlášť při šikovném umístění do rohů místnosti, když to šlo.
Bedny RK09 byly původně osazovaný ARN567+ARV161, později ARN5604+ARV089/4, takže z hlediska citlivosti k zesilovači sotva 2x3W naprosto k nepoužití. K čemu je kdo připojoval v minulosti, to je druhá věc.
V minulosti téměř nikoho nesraly nějaké ohmy, watty či snad dokonce citlivost. Ono totiž moc nebylo z čeho vybírat, takže se vzalo zrovna to, co bylo. Hraje to nějak? Hraje! Tak držte huby!
Těch poničených 810-814A čtyřohmovými bednami, co já se naopravoval...darmo psát. Pojistky obvykle po ruce nikdo neměl, tak se okolo tělísek pojistek namotal fousek z dvojlinky či alobalu, aby to furt nevypadávalo. A už to frčelo do 4 ohmů, někdy i míň, když se dělala "párty" a někdo aktivní donesl ještě jedny bedny. Zkroutili to dokupy, izolepa, hotovo..
I docela dost předimenzované koncové zesilovače těch přijímačů se bohužel neuměly bránit jinak, než těmi pojistkami. Pokud někdo udělal tohle, tak se celý ten "chladicí", už i tak dost poddimenzovaný zadek aparátu přehřál i s příslušnými následky. Síťová pojistka vyletěla až po tvrdém průrazu některého z konců.
Ony KD606 vydrží hodně, ale když jim nikdo a ničím nehlídá kliďák s teplotou, dopadlo to vždy takto.
Už tehdy jsem tvrdil, že dělat v ČSSR cokoli s 8R výstupem není bezpečné.