Mám sovietke rádio VEF206 z roku 1984. Cez víkend som vypájkoval elektrolytické kondenzátory a premeral som ich kapacity. Za tie roky samozrejme kapacity polovičné a u jedného kusu prakticky nulová (10 uF kondík mal kapacitu 0,5 nF).
Keďže sa jedná len o kondenzátory, čakal som že zohnať nové bude brnkačka. Dnes som sadol za počítač že idem z gme objednať nové. Prvé prekvapenie nastalo keď som zistil, že nemôžem zohnať axiálny kondenzátor 20 uF. Robí sa iba 22 uF. Čo snáď nebude vadiť. Keď dokázalo rádio fungovať s kapacitou o 8 uF menšou než mala byť, tak 2 uF naviac ho snáď nevyvedú z miery. No a zohnať axiálny kondenzátor s kapacitou 10 uF, to už je nadľudský výkon. Preliezol som niekoľko obchodov a nikde taký nemajú. Každý má radiálne kondenzátory na tony, ale axiály prakticky žiadne. Dávať tam radiálne kondenzátory nechcem. Jednak kvôli miestu "na výšku" a jednak kvôli rozteči vývodov.
Všimol som si že sa ešte dajú zohnať uloženky - axiálne teslácke kondenzátory z rady TF....tie s modrou bužírkou. Lenže sa obávam, či to celé nie je škoda práce. Sovietske kondenzátory z roku 1984 nahradiť tesláckymi z roku 1988. Príde mi to také z blata do kaluže.
Aké máte skúsenosti s touto tesláckou radou? Niektorí nadávajú že stoja za prd, iní vravia že je to furt lepšie než dnešné čínske šmejdy. Ale čo ten vek? Bude to mať ešte nejaké parametre?
Nemôžem zohnať axiálny kondenzátor
Moderátor: Moderátoři
Ty axialni se porad normalne delaji, nevim v cem vidis problem. Viz napr. zde. https://cz.mouser.com/Passive-Component ... kiZ1z0z819
Vyhodou je, ze je delaji vetsinou uz jen "lepsi" vyrobci, pro srackoidni cinske firmy tohle nejspis neni zajimave.
Vyhodou je, ze je delaji vetsinou uz jen "lepsi" vyrobci, pro srackoidni cinske firmy tohle nejspis neni zajimave.
-
serviceman
- Příspěvky: 4005
- Registrován: 09 črc 2013, 02:00
Jako vazební do přenosného rádia je naprosto jedno, zda tam bude 4,7uF, 10uF či 22uF.
Muselo by jít o obvod o extra malé impedanci /třeba potenciometr hlasitosti o velikosti 5k/G/, aby se to slyšitelně projevilo nápadným úbytkem na 120Hz
Co se týče blokovacích elektrolytů, tak ty bych spíš dával a dávám větší.
Současné axiály se dělají v toleranci +0%, kdežto "socialistické" počítaly s rozumnou životností a proto měly toleranci +100%.
Pozor na papírové axiální svitky MBM a podobné typy - mívají svody i při tak malým napětí, potenciometry případných korekcí a tónových clon chrastí často jen kvůli nim.
Jsou to ty exempláře bytelných sovětských svitků v hliníkové trubce, vývody jsou zalité buď bílým, zeleným či modrým epoxidem.
Přestože pracují při jen při napětí do max. 12V a samy jsou např. na 160V, svod mají stejně.
Některé až tolik, že rozhazují pracovní body Ge tranzistorů i přes jejich tvrdou stabilizaci.
Ze Seleny B211 /či tak nějak/ jsem takovýchto svitků malých kapacit, ale velkých svodů vytáhl několik. Jsou téměř všecky na desce nf zesilovače, tuším v korekcích.
Něco je ještě rozmístěno jako blokovací různě po celém rádiu, ale tam jsem je nechal, pár mikroampér tam ničemu nevadí.
Zesilovač i zdroj jsou v tomto konkrétním modelu Seleny dimenzován snad na severní pól.
Kravské 10W koncové trandy v kabelkáči jsem viděl jen dost zřídka
Ale dobře tak - takové trandy se jednou namontují a slouží, dokud rádio drží pokupě. Takové trandy netřeba měnit
Muselo by jít o obvod o extra malé impedanci /třeba potenciometr hlasitosti o velikosti 5k/G/, aby se to slyšitelně projevilo nápadným úbytkem na 120Hz
Co se týče blokovacích elektrolytů, tak ty bych spíš dával a dávám větší.
Současné axiály se dělají v toleranci +0%, kdežto "socialistické" počítaly s rozumnou životností a proto měly toleranci +100%.
Pozor na papírové axiální svitky MBM a podobné typy - mívají svody i při tak malým napětí, potenciometry případných korekcí a tónových clon chrastí často jen kvůli nim.
Jsou to ty exempláře bytelných sovětských svitků v hliníkové trubce, vývody jsou zalité buď bílým, zeleným či modrým epoxidem.
Přestože pracují při jen při napětí do max. 12V a samy jsou např. na 160V, svod mají stejně.
Některé až tolik, že rozhazují pracovní body Ge tranzistorů i přes jejich tvrdou stabilizaci.
Ze Seleny B211 /či tak nějak/ jsem takovýchto svitků malých kapacit, ale velkých svodů vytáhl několik. Jsou téměř všecky na desce nf zesilovače, tuším v korekcích.
Něco je ještě rozmístěno jako blokovací různě po celém rádiu, ale tam jsem je nechal, pár mikroampér tam ničemu nevadí.
Zesilovač i zdroj jsou v tomto konkrétním modelu Seleny dimenzován snad na severní pól.
Kravské 10W koncové trandy v kabelkáči jsem viděl jen dost zřídka
Ale dobře tak - takové trandy se jednou namontují a slouží, dokud rádio drží pokupě. Takové trandy netřeba měnit
Takže nakoniec tie ruske elektrolytické axiály nahradím tesláckymi. K tým sviťákom, mám ich vo VEF 206 tiež. Napočítal som ich myslím 15 kusov. No chcem sa opýtať či aj u tohoto VEFka bude vadiť ak budú mať prípadné zvody. Respektíve či ich meniť preventívne, alebo do toho nešahať. Potenciometre nechrastia.
No je fakt že mi pôvodne nehrali dlhé vlny. Respektíve na celých dlhých vlnách som s ťažkosťami chytil iba jednu zahraničnú stanicu. Už ani neviem čo to bolo. Topolnú (ČRo1) som nechytil vôbec. A to ju na iných dlhovlnných rádiách normálne chytám. No stredné vlny išli v pohode. Na stredných vlnách som bežne chytal ČRo2.
Otázne je či toto (ne)chytanie dlhých vln môže byť dôsledkom nejakého vadného sviťáku. Nie som taký odborník, neviem posúdiť. Zatiaľ mám vypájkované iba elektrolytické kondenzátory a ten s kapacitou 10 µF (taký je v celom VEFku iba jeden) bol úplne KO. Nameral som mu myslím niečo okolo 3 nF. Tak sa utešujem, že po výmene elektrolytov už budem chytať aj dlhé vlny.
Otázne je či toto (ne)chytanie dlhých vln môže byť dôsledkom nejakého vadného sviťáku. Nie som taký odborník, neviem posúdiť. Zatiaľ mám vypájkované iba elektrolytické kondenzátory a ten s kapacitou 10 µF (taký je v celom VEFku iba jeden) bol úplne KO. Nameral som mu myslím niečo okolo 3 nF. Tak sa utešujem, že po výmene elektrolytov už budem chytať aj dlhé vlny.