když se podíváte na to schéma tak:
Destička hodin ve vypnutém stavu spojuje výstup I/O se záporným pólem baterie. Tranzistor má tím pádem svod z báze a tak nevede. V okamžiku zapnutí "zmizí" svod báze a tranzistor se otevře přes odpor z kladnýho pólu do báze. Sepnutí výkonnější zátěže může být doprovázená nějakým zhoupnutím napětí a vzniku nějakého přechodového jevu, který zblbne procesor. Funkní akumulátor by jej možná vyrovnal..
Každopádně: Kondenzátor se dá vypájet a změřit, "porucha" se dá ověřit, zda je problém již na vývodu z hodin, nebo pouze v obvodu tranzistoru
Spínací hodiny Emos TS-EF1
Moderátor: Moderátoři
Není třeba vymýšlet žádné záhadné složitosti, když to funguje jednoduše. C1 zde funguje téměř jako zdroj proudu. Relé je na 48V, dejme tomu, že napětí přítahu má někde kolem 35V, napětí odpadu třeba 15V. V klidu, kdy tranzistor není sepnutý, teče odporem R5 přibližně 0,5mA, odporem R3 cca 3mA. Žádný jiný odběr zde není, všechen další proud dodávaný přes C1 teče zenerkou Z1. I když bude mít C1 podstatně sníženou kapacitu, tento odběr pokryje a na C2 bude pořád plné napájecí napětí. Sníží se pouze proud zenerkou, což v tomto okamžiku ničemu nevadí. V okamžiku, kdy sepne tranzistor, relé dostane plné napětí z C2 a tedy sepne také. Protože však C1 již není schopen dodat potřebný proud, napětí na C2 a tedy i na cívce relé začne klesat a to tím více, čím více je kapacita C1 snížená. Dokud nespadne pod 15V, přístroj normálně funguje a žádná závada se neprojeví. Kapacita C1 ve Freedyho časovači už dosáhla tak nízké hodnoty, že se závada již začíná projevovat. Napětí na cívce relé se drží těsně nad napětím odpadu, v našem předpokladu tedy malinko nad 15V. Relé ještě z posledních sil drží, tak tak, že neodpadne. Stačí do krabičky lehce ťuknout ze správné strany a neudrží se. Nebo stačí i malý pokles napětí v síti, způsobený třeba právě připojenou vyšší zátěží, na cívce relé klesne napětí, třeba jen o desetinku V, relé kotvu již neudrží a odpadává. Tranzistor je však stále sepnutý, proud cívkou dále prochází. Odpojení zátěže znamená opětovné zvýšení síťového napětí, na cívce relé se tím taky napětí vrátí zpět, kousek nad 15V, ale co je to platné, když sepne až někdy při 35V. Teprve až časovač odpojí tranzistor, napětí na C2 znovu vzroste a teprve potom je možné relé zase sepnout.
Ani superkapacitory to nezachrání. Jejich životnost je také velmi omezená. Jeden servisák plynových kotlů mi domů nosí prostorové termostaty, kde je kapacitor 1F vyschlý, čili nedrží napětí. Po výpadku napájení se termostat vynuluje a přepne do nějakého divného módu, to značí, že je potřeba vyměnit kondenzátor. Už jich mám doma v krabici s vadnými součástkami dvě, nebo tři plné hrsti. Tuším je tenhle "podraz" v termostatech od "soudruhů" z Junkerse. Spotřeba na sezónu je v jeho regionu tak deset kousků 
. Největší nápor začne za dva až tři měsíce 
.
Vašek
. Největší nápor začne za dva až tři měsíce .Vašek
Ano, ich zivotnost je pochybna. Existuju aj vysokoprudove low-ESR typy, ktore tiez nevydrzia - vid http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=60879
-
Artaban001
- Příspěvky: 9457
- Registrován: 01 dub 2004, 02:00
- Bydliště: Pendrov
Výše jsem popsal činnost hodinovýho obvodu. jeho bezchybná činnost jde ověřit i mimo síťové napájení, pokud je akumulátor v dostatečné kondici a zvládá napájet hodiny. (měření napětí na výstupu I/O ) Jinak prověř kondenzátor a nebo zenerovou diodu - stabilizuje na 48V hladinu. Ve vypnutým stavu výstup I/O spojuje bázi ovládacího tranzistoru s GND napájení - záporný konec akumulátoru.