Levné osciloskopy aspoň 100 MHz 1GS/s
Moderátor: Moderátoři
Hm. Tektronix kdysi dávno (ale fakt velmi hodně dávno) uvedl na trh malý analogový osciloskop pro amatéry. Rozměry odhadem 9 x 20 x 25 cm, maličká CRT obrazovka, parametry netuším, ale vím, že o tom vyšel článek ve slovenském Amatérském radiu pod názvem Amatérov sen. Psali tam, jak nádherná a úžasná hračka to je, ovšem v socialistickém Československu naprosto nedostupná.
Ten časopis i tu věc jsem před cca 21 roky viděl v jednom bazaru, už tehdy to byla v podstatě starožitnost a sběratelský artefakt.
Nevybaví si někdo, co to bylo za typ?
Ten časopis i tu věc jsem před cca 21 roky viděl v jednom bazaru, už tehdy to byla v podstatě starožitnost a sběratelský artefakt.
Nevybaví si někdo, co to bylo za typ?
Naposledy upravil(a) Bucci dne 07 zář 2019, 21:47, celkem upraveno 1 x.
Už asi vím. Byl to Tektronix 213, 1 kanál, 1 MHz, rok 1973!!!
https://www.youtube.com/watch?v=czv_8d66IQU
https://www.youtube.com/watch?v=czv_8d66IQU
Naposledy upravil(a) Bucci dne 07 zář 2019, 21:29, celkem upraveno 1 x.
Je to tohle ?
https://www.radiomuseum.org/r/tektronix ... z_212.html
Pokud ano, chodí to jen do 500 kHz. Znám člověka, který to má doma.
https://petrh.org/web/trafo.aspx
https://www.radiomuseum.org/r/tektronix ... z_212.html
Pokud ano, chodí to jen do 500 kHz. Znám člověka, který to má doma.
https://petrh.org/web/trafo.aspx
na stránce s videem toho ukecanýho a rozkomíhanýho pána byl další odkaz na toto cosi nekomentovatelnéBucci píše:
https://www.youtube.com/watch?v=czv_8d66IQU
https://www.youtube.com/watch?v=jpTD9OBor2c
a u něj další odkaz na ještě šílenější
https://www.youtube.com/watch?v=-rp4kdJvdM8
a už mám pro dnešek dost...
Je to Amáro 8/1975, strana 292. Byl to model Tektronix 213 na 1 MHz. Další obsáhlejší článek byl v Amáru 10/1975 na straně 369.Bucci píše:ale vím, že o tom vyšel článek ve slovenském Amatérském radiu pod názvem Amatérov sen.
https://uloz.to/file/49FSReeHrlU6/amaro-10-1975-pdf
https://uloz.to/file/fYklFzPMKXVV/amaro08-1975-pdf
Paráda,Bucci píše:Tak už je doma nová hračka.Těším se na víkend.
A mimochodem, zobrazený signál je výstup z té nabíječky pro TI-57.(Má z toho lézt 5,7 VAC, true RMS měřák ukázal něco kolem 11.)
proč si vybral právě GW INSTEK GDS-1054B, dá se odemčít?
Pořád se nemohu rozhodnout mezi tímto a SIGLENT SDS1104X-E
Je spoustu videí o porovnání, ale SIGLENT prý zvládá 150MHz a dá se hacknout na 200.
Ale zase mě přijde dost lagricové provedení knoflíků - enkodéry. INSTEK na tom bude asi lépe?
https://www.eevblog.com/forum/testgear/ ... illoscope/
Ahoj,
tak předně jsem si ujasnil potřebné parametry, vzhledem k převažujícímu využití (hobby - opravy a reverse engineering starožitných programovatelných kalkulaček TI, které sbírám, jak už jsem psal). Bylo jasné, že na takový účel nebudu potřebovat příliš vysokou šířku pásma (vzhledem k rychlosti těch kalkulaček), ale zato budu potřebovat aspoň trochu slušnou hloubku paměti. Datový signál ze sběrnice nebo záznamové periferie kalkulačky budu muset v celé délce analogově zaznamenat, dostat do PC, a teprve tam zpětně zdigitalizovat a dekódovat (to si ještě zaprogramuji). Moderní osciloskopy, vybavené funkcí dekódování sběrnic různých standardů, by mi asi příliš nepomohly, vzhledem k tomu, že ty kalkulačky jsou čtyřbitové a pracují v BCD kódu.
No ale zpět k osciloskopu. Takže padesátka s pamětí v jednotkách Mpts byla základním výběrovým kritériem.
Levná základní řada Tektronixu (TBS 1000) nesplňovala pořadavek na hloubku paměti, vyšší řady, které jej splňovaly (TBS 2000 nebo nižší modely DPO) zase vycházely na cca 60 tisíc, což jsem do toho opravdu dát nemohl. Nezbylo tedy, než vybírat z levných asijských značek. Bylo mi doporučeno, abych se značkám Voltcraft, Siglent a Rigol obloukem vyhnul. Zejména o Rigolech jsem slyšel hrůzostračné věci. Značka GW Instek mi byla doporučena jako "lepší a použitelná Čína", resp. Taiwan. Koukl jsem na jejich stránky a udělalo to na mne celkem dobrý dojem (funkční, přehledné, upravené, dokumentace i měsíc starý update firmwaru snadno ke stažení) ... zkrátka jako seriózní firma, která funguje. Četl jsem i nějaké recenze na cizích webech (např. zde a zde). Z nich vyplynulo, že je to sice entry level, avšak funkční, použitelný a s životností delší než 2 roky. Při porovnávání různých modelů od GW Insteku mě také zaujala skutečnost, že cenový rozdíl mezi 2-kanálovou a 4-kanálovou padesátkou činí asi 2 tisíce Kč (to by byl hřích ten čtyřkanál nekoupit). No a v neposlední řadě se mi u GW Insteku líbilo ovládání - klasické, intuitivní, každý kanál má své vlastní ovládací prvky pro nastavení amplitudy a vertikálního posuvu, což je dnes spíše vzácnost. (Mít 1 pár ovládacích prvků na 4 kanály a přepínat je tlačítkem by mě iritovalo - nehledě k množsví chyb, které bych při tom udělal).
O hackování GW Insteku jsem zatím neuvažoval, nicméně údajně lze i k tomu mému základnímu modelu dokoupit rozšíření na ono dekódování sběrnic - jmenuje se to DS1B-BUS a není to ani moc drahé - viz. zde.
tak předně jsem si ujasnil potřebné parametry, vzhledem k převažujícímu využití (hobby - opravy a reverse engineering starožitných programovatelných kalkulaček TI, které sbírám, jak už jsem psal). Bylo jasné, že na takový účel nebudu potřebovat příliš vysokou šířku pásma (vzhledem k rychlosti těch kalkulaček), ale zato budu potřebovat aspoň trochu slušnou hloubku paměti. Datový signál ze sběrnice nebo záznamové periferie kalkulačky budu muset v celé délce analogově zaznamenat, dostat do PC, a teprve tam zpětně zdigitalizovat a dekódovat (to si ještě zaprogramuji). Moderní osciloskopy, vybavené funkcí dekódování sběrnic různých standardů, by mi asi příliš nepomohly, vzhledem k tomu, že ty kalkulačky jsou čtyřbitové a pracují v BCD kódu.
No ale zpět k osciloskopu. Takže padesátka s pamětí v jednotkách Mpts byla základním výběrovým kritériem.Levná základní řada Tektronixu (TBS 1000) nesplňovala pořadavek na hloubku paměti, vyšší řady, které jej splňovaly (TBS 2000 nebo nižší modely DPO) zase vycházely na cca 60 tisíc, což jsem do toho opravdu dát nemohl. Nezbylo tedy, než vybírat z levných asijských značek. Bylo mi doporučeno, abych se značkám Voltcraft, Siglent a Rigol obloukem vyhnul. Zejména o Rigolech jsem slyšel hrůzostračné věci. Značka GW Instek mi byla doporučena jako "lepší a použitelná Čína", resp. Taiwan. Koukl jsem na jejich stránky a udělalo to na mne celkem dobrý dojem (funkční, přehledné, upravené, dokumentace i měsíc starý update firmwaru snadno ke stažení) ... zkrátka jako seriózní firma, která funguje. Četl jsem i nějaké recenze na cizích webech (např. zde a zde). Z nich vyplynulo, že je to sice entry level, avšak funkční, použitelný a s životností delší než 2 roky. Při porovnávání různých modelů od GW Insteku mě také zaujala skutečnost, že cenový rozdíl mezi 2-kanálovou a 4-kanálovou padesátkou činí asi 2 tisíce Kč (to by byl hřích ten čtyřkanál nekoupit). No a v neposlední řadě se mi u GW Insteku líbilo ovládání - klasické, intuitivní, každý kanál má své vlastní ovládací prvky pro nastavení amplitudy a vertikálního posuvu, což je dnes spíše vzácnost. (Mít 1 pár ovládacích prvků na 4 kanály a přepínat je tlačítkem by mě iritovalo - nehledě k množsví chyb, které bych při tom udělal).
O hackování GW Insteku jsem zatím neuvažoval, nicméně údajně lze i k tomu mému základnímu modelu dokoupit rozšíření na ono dekódování sběrnic - jmenuje se to DS1B-BUS a není to ani moc drahé - viz. zde.
Děkuji, parádní informace.
Právě na fórech i eevblog se porovnavaji tyto dva. Dokonce pry maji stejny
procik, nebo v fpga, rozdil je pry snad jen ve firmwaru..a zpracování. Rigol už je starší design, ten je taky dost levnější. Pořád nevím který chtěl bych zaznamenat i třeba delsi deje(náhodné ), historii obrazovek, umí to nektery z nich? U siglentu jsem nasel, ze jde nastavit minimalni simplerate 14 ksps. Proc nejde méně aby se setrila pamet, traba na hodinovy zaznam. To me vadi.
Porad se klanim spise k siglentu, 200MHz po hacku a o 2 litry levnější.
Právě na fórech i eevblog se porovnavaji tyto dva. Dokonce pry maji stejny
procik, nebo v fpga, rozdil je pry snad jen ve firmwaru..a zpracování. Rigol už je starší design, ten je taky dost levnější. Pořád nevím který
chtěl bych zaznamenat i třeba delsi deje(náhodné ), historii obrazovek, umí to nektery z nich? U siglentu jsem nasel, ze jde nastavit minimalni simplerate 14 ksps. Proc nejde méně aby se setrila pamet, traba na hodinovy zaznam. To me vadi.Porad se klanim spise k siglentu, 200MHz po hacku a o 2 litry levnější.
Na co historii obrazovek? GW instek ukládá zaznamenaný waveform (naměřený úsek signálu) jako CSV soubor ve 2 možných formátech. Vždy to obsahuje hlavičku, s informacemi o nastavení časovky, vzorkovací frekvence, triggeru, použitých jednotek a dalších věcí, a tělo tvořené v podstatě dumpem hodnot naměřeného napětí, přičemž jejich časový interval vyplývá z hlavičky. Software pro PC to dokáže zobrazit graficky a zoomovat, stejně jako osciloskop. A navíc se to dá zpracovávat libovolně programátorsky, jako za starých časů (takto si budu muset napsat jednoúčelový převodník tohoto analogového záznamu na nuly a jedničky a poté BCD dekodér, abych získal instrukce kalkulačky v čitelné podobě).
Ovšem trápí mě ta vzorkovací frekvence - na to, jak ji snížit při nastavení dlouhého záznamu (a tím prodloužit měřený časový úsek signálu), jsem zatím nepřišel.
Ovšem trápí mě ta vzorkovací frekvence - na to, jak ji snížit při nastavení dlouhého záznamu (a tím prodloužit měřený časový úsek signálu), jsem zatím nepřišel.
Můj má minimum 100 s / div, a v kombinaci s nejmenší délkou záznamu 1 kpts to dá vzorkovací frekvenci 1 Sa/s. Maximum je 5 ns / div, a v kombinaci s největší délkou záznamu 10 Mpts to dá vzorkovací frekvenci 1 GSa/s. To všechno umíme.
Ale hýbat mohu jedině časovkou a délkou záznamu, a vzorkovací frekvence se podle toho nastavuje automaticky. Nemohu hýbat vzorkovací frekvencí při dané délce záznamu a časovce, nebo jsem minimálně nepřišel na to, jak.
A to jsem hledal v manuálu "sample rate" a "sampling rate" fulltextově, a nejednou.
Poradí někdo?
Maximum je 5 ns / div, a v kombinaci s největší délkou záznamu 10 Mpts to dá vzorkovací frekvenci 1 GSa/s. To všechno umíme.Ale hýbat mohu jedině časovkou a délkou záznamu, a vzorkovací frekvence se podle toho nastavuje automaticky. Nemohu hýbat vzorkovací frekvencí při dané délce záznamu a časovce, nebo jsem minimálně nepřišel na to, jak.
A to jsem hledal v manuálu "sample rate" a "sampling rate" fulltextově, a nejednou.Poradí někdo?