Připojení zemnění

[xxgmxx]

Když jsem před asi 30 lety kopal vedle baráku sklípek, tak jsem odhalil zemnící desku hromosvodu v hloubce asi 2 m. Svod ze střechy byl měď cca 8 mm a deska rozměr 600 x 600 mm taky měď, ale byla šíleně rozežraná měděnkou místama díry, místama tloušťka 3-4 mm. Svodovej drát byl na konci rozklepanej a původně byl asi snejtovanej s deskou ale vše bylo sežraný a rozpojený. Děda tvrdil, že jednou do toho hromosvodu prásklo. Tenhle stav byl asi po 40 letech od postavení baráku.
Otázka je, z čeho je uzemnění u tebe a zda to není dávno urezlý. Většinou se to co je v zemi dělá z pozinku. Hodně málo hromosvodářů natírá spojky svodu a zemnící tyče v zemi roztaveným asfaltem a pokud to dokonce svaří elektrikou, tak to v tom místě spálenýho pozinku bez nátěru shnije za pár let.

No, to by mě taky zajímalo. V mědi to vede do baráku.
Moje myšlenka byla taková že při nejhorším budu mít alespoň nějaké zemnění. Ale jak to čtu je lepší nemít žádné než mít dvojí zemnění.

[Sandal]

Tohle vidim na revizáka aby ti změřil impedanci smyčky.
Jinak řečeno, měl by ti změřit vodivost vedení aby při poruše nebo přetížení byla schopná vybavit nadproudová ochrana za stanovený čas.
Jináč základový zemnič (když je dobrý) výrazně snižuje vstupní impedanci smyčky i pod 1 ohm.A to je dobře.Jak píše uživatel Osmdesát tak dvojí zemění se negativně uplatňuje u NF techniky a ne u silnoproudu.

[Achab]

Každé další přizemnění ochranného vodiče zlepšuje zemní odpor soustavy, čili je žádoucí. Pouze je nutné dodržet zásady pro uzemňování, dané normou. Například při nevhodném připojení zemniče, který je spojen s hromosvodem, hrozí zavlečení bleskového proudu do instalace. Neznámý zemnič a možnost jeho využití je proto potřeba posuzovat individuálně, se znalostí místní situace.
U rodinného domku se uzemnění nejčastěji připojuje ke sběrnici PE nebo PEN v hlavním rozvaděči. Přívod od zemniče musí být dimenzován podle průřezu krajních vodičů. Do 16 mm² Cu je průřez stejný, nejméně však 6 mm². Doplňující přizemnění může být i v jiném bodě, ovšem pak obvykle vyhovuje pouze jako místní.

Použít starý zemnič jako hlavní má smysl jedině pokud je v dobrém stavu a dá se předpokládat jeho přiměřená životnost. Připojit nevyhovující zemnič pouze ke zlepšení stávající ochrany je sice většinou možné, ale nemusí to mít podstatný přínos.

[xxgmxx]

Každé další přizemnění ochranného vodiče zlepšuje zemní odpor soustavy, čili je žádoucí. Pouze je nutné dodržet zásady pro uzemňování, dané normou. Například při nevhodném připojení zemniče, který je spojen s hromosvodem, hrozí zavlečení bleskového proudu do instalace. Neznámý zemnič a možnost jeho využití je proto potřeba posuzovat individuálně, se znalostí místní situace.
U rodinného domku se uzemnění nejčastěji připojuje ke sběrnici PE nebo PEN v hlavním rozvaděči. Přívod od zemniče musí být dimenzován podle průřezu krajních vodičů. Do 16 mm² Cu je průřez stejný, nejméně však 6 mm². Doplňující přizemnění může být i v jiném bodě, ovšem pak obvykle vyhovuje pouze jako místní.

Použít starý zemnič jako hlavní má smysl jedině pokud je v dobrém stavu a dá se předpokládat jeho přiměřená životnost. Připojit nevyhovující zemnič pouze ke zlepšení stávající ochrany je sice většinou možné, ale nemusí to mít podstatný přínos.

Dejme tomu že buď přizemním tím co mám, bez ohledu jak kvalitní to je, nebo nebude nic. Jako student se mi teď úplně nehodí ani nemohu. jak jsem napsal, mám u toho pouze 3 místa kam jsem schopný to zapojit bez bourání se x metrů železobetonu,mám poblíž malý rozvaděč přívod 4*6, přizemnění boileru a svorku radiátor s vodárnou.
Taknějak jsem myslel že mi potvrdíte to připojit na vše z uvedené, pro případ nejhoršího, na to mít alespoň něco než nic. Hromosvody nemám.

[Sandal]

Tak na férovku ti od klávesnice nikdo nenapíše abys to udělal tak nebo tak.Je potřeba aby ti revizák změřil tu smyčku a podle toho se zařídit.Nezapomeň že jde o Tvoje zdraví a zdraví každého, koho se tento problém týká.Nic ve zlym ale fakt si nech tu smyčku přeměřit.Revizák tě za to nebude mlátit, ba ti i pomůže problém vyřešit.Vim že to stojí nějakou pětku, chápu tvoji situaci ale abys pak něčeho nelitoval.Když nepřipojíš nic, víš prd jak dobře je uzeměno někde kdesi v dálce vedení a může nastat průser.

[Achab]

Měření vypínací smyčky samo o sobě nestačí, protože jde o impedanci celého vedení včetně transformátoru. Odpor zemniče bývá podstatně vyšší a na celkové impedanci se v síti TN podílí pouze částečně. Odpor uzemnění lze měřit vhodným přístrojem přímo, případně s pomocí výpočtu.

[Crifodo]

Někdy se poněkud míchá přizemnění, které má smysl pro "souběh" potenciálu země a nulového vodiče sítě, s ochranným doplňkovým pospojením, které je předepsáno v prostorech se zvýšeným nebezpečím úrazu a které je kvůli měření rozpojitelné ekvipotenciální svorkovnici.
A úplně specifické je zemnění z důvodu ochrany objektu resp. spotřebičů nebo dat před přepětím od bouřky.

[xxgmxx]

Dobře, nebudu to zapojovat, aby ta zem náhodou někoho nezabila. Doteď tam nebyla, tak to nebudu zhoršovat špatným zemněním.

[BOBOBO]

Jak máš výše , nemůžeš celkový stav zhoršit .

[Celeron]

Apropo, pánové, jak často ten hromosvod na svejch barákách kontrolujete? Praxe u 99% rodinnejch domů je asi taková, že to zkontroluje revizák při výchozí revizi a pak už nikdo nikdy.
V roce 2002, kdy ještě nebyl hromosvod povinnej jsem si pro dobrej pocit udělal přizemění antény a plechů střechy jedním svodem v mědi. Zemnič je pozink, 10 metrů pásoviny v hloubce 80 cm a v tý zemní drážce namlácený 4 150 cm tyče, vše provařený a pošmidlaný roztaveným asfaltem. Když to bylo nový, tak jsem měl 2,5R. Jsme na jílu a pod ním je zvodnění do kterýho ty tyče pronikly.
Dnes jsem se jen tak kouknul na spojku měď / pozink a olověná vložka byla tak vymačkaná, že měď i pozink ve spojce šly posunovat. Tak si zítra půjčím Terrromet a zkontroluju odpor. Uvidíme, jestli to za 17 let neuhnilo a nebo není kvůli suchu velkej odpor.