To mě těší. Jen se ujišťuju, páč jsem taky tady byl nařčen, že jo...sinclair píše:Ne, to ne.
Rail to rail konec na 12V - pokračování
Moderátor: Moderátoři
Dokonce i "měřením", jestli se to dá tak nazvat, samozřejmě naintegrovanej "hrbol" tam jejura80 píše:Jenže my se bavíme jen o samotným koncovým stupni (4 tranzistory+ jeden ke stabilizaci kliďáku a případně nadproud). A on ten hrbol prostě nedělá, to se tady snažím zlatosvatě vysvětlovat.
Odpálil jsem to několika argumentama.
Ale jako správnej demagog budeš stále tvrdit, že ten černej čtvěreček je bílý kolečko
Snížení strmosti poklesu zesílení mezi 1V až 3V způsobuje ohřátí konců při statickým měření, při tomhle vstupním napětí mají největší ztrátový výkon (na výstupu se to pohybuje kolem 4,25V) a při proudech kolem 1A s teplotou stoupá zesílení konců. Chladič se dost zahřál, pálil, kolem nuly a při vyšším napětí byl vlažný. Proto je v tomhle okolí průběh skoro rovný.
Přidávám sem porovnání obou křivek, napasoval jsem je na sebe v Gimpu.
Přidávám sem porovnání obou křivek, napasoval jsem je na sebe v Gimpu.
- Přílohy
-
Nejsu žádným fóristem, ale když něco negómu, tož, přindu se zeptat. A když se nesnesitelně nudím, nebo když jsu na plech, někdy se může stát, že se i pokusím poradit. Zdraví Jura!
Taky ty grafy ukazují každý něco jiného.
Porovnávat je v absolutních hodnotách může akorát vypatlanej bezmozek s výučním listem soustružníka
Kromtoho napěťový přenos konce se uplatňuje podstatně méně, než zatížení VAS budícím proudem.
Jak se to uplatní na zesílení celého zesilovače je na grafu Tiger6.
Porovnávat je v absolutních hodnotách může akorát vypatlanej bezmozek s výučním listem soustružníka
Kromtoho napěťový přenos konce se uplatňuje podstatně méně, než zatížení VAS budícím proudem.
Jak se to uplatní na zesílení celého zesilovače je na grafu Tiger6.
Naposledy upravil(a) danhard dne 20 lis 2019, 12:26, celkem upraveno 1 x.
Hlavně když se pokaždý najde nějaká výmluva, abys nemusel přiznat chybu (nebo záměrnou lež).
Ano, statická charakteristika se mírně liší. Ale ten hrbolek by na ní byl vidět, což není.
Ano, statická charakteristika se mírně liší. Ale ten hrbolek by na ní byl vidět, což není.
Nejsu žádným fóristem, ale když něco negómu, tož, přindu se zeptat. A když se nesnesitelně nudím, nebo když jsu na plech, někdy se může stát, že se i pokusím poradit. Zdraví Jura!
To je v pořádku, s teplotou čipu proudové zesílení rychle roste a to tím víc u rozměrově malých čipů, s omezenou možností odvodu tepla.
Je to ale nádherně patrné i při měření "blbých" KD607 při proudech nad 5A a při Uce=5V.
Přestože držák BM455E je dost velký a jde o upevnění "plech na plech" bez jakýchkoli nerovností, tak je při proudech nad 5A po několika málo sekundách velmi znát vliv - působení měděné vložky v patce z Fe plechu.
Tranzistory KD501-503, KD5303, KD15003 a některé dost starší, velice výkonné Motoroly nad 150W ztráty tohle ale nijak pozorovatelně nedělají.
Jejich patky jsou totiž jeden velký fatrc mědi, popř. hliníku.
U malých bédéček je to velice rychlé. Přesvědčil jsem se o tom už mnohokrát při měření "malých" BD135-140, "dvojkových" i těchto "čtyřkových" bédéček.
Trochu pomůže /rychlosti odečtení údajů měřáku/ jenom fakt velká hmota tepelně velmi vodivého kovu.
Mám proto pro tento účel /měření a týrání malých pouzder TO126 a TO220/ bokem odložený, asi 20cm dlouhý kus bývalé, měděné válcované šíny s průřezem 8x50mm.
Václave, zase urážíš člověka, který na téma rail-to-rail konce udělal mnohem víc práce, než Ty. Laskavě to zedituj, nebo se omluv. Hned.
Je to ale nádherně patrné i při měření "blbých" KD607 při proudech nad 5A a při Uce=5V.
Přestože držák BM455E je dost velký a jde o upevnění "plech na plech" bez jakýchkoli nerovností, tak je při proudech nad 5A po několika málo sekundách velmi znát vliv - působení měděné vložky v patce z Fe plechu.
Tranzistory KD501-503, KD5303, KD15003 a některé dost starší, velice výkonné Motoroly nad 150W ztráty tohle ale nijak pozorovatelně nedělají.
Jejich patky jsou totiž jeden velký fatrc mědi, popř. hliníku.
U malých bédéček je to velice rychlé. Přesvědčil jsem se o tom už mnohokrát při měření "malých" BD135-140, "dvojkových" i těchto "čtyřkových" bédéček.
Trochu pomůže /rychlosti odečtení údajů měřáku/ jenom fakt velká hmota tepelně velmi vodivého kovu.
Mám proto pro tento účel /měření a týrání malých pouzder TO126 a TO220/ bokem odložený, asi 20cm dlouhý kus bývalé, měděné válcované šíny s průřezem 8x50mm.
Václave, zase urážíš člověka, který na téma rail-to-rail konce udělal mnohem víc práce, než Ty. Laskavě to zedituj, nebo se omluv. Hned.
Ano, víme všichni.sinclair píše:To je v pořádku, s teplotou čipu proudové zesílení rychle roste a to tím víc u rozměrově malých čipů, s omezenou možností odvodu tepla.........
Ale kolem počátku bude statická charakteristika prakticky skoro stejná jako ta dynamická. Pravda? No a danhard nám to tady zpochybňuje.Nejsu žádným fóristem, ale když něco negómu, tož, přindu se zeptat. A když se nesnesitelně nudím, nebo když jsu na plech, někdy se může stát, že se i pokusím poradit. Zdraví Jura!
Opakuji, že srovnáváš grafy, které mají jiný význam !jura80 píše:Hlavně když se pokaždý najde nějaká výmluva, abys nemusel přiznat chybu (nebo záměrnou lež).
Ano, statická charakteristika se mírně liší. Ale ten hrbolek by na ní byl vidět, což není.
To jsi skutečně tak blbej a omezenej, že to nechápeš ???
Ano, na samotném počátku /časově jsou to u těchto pouzder nižší stovky ms/ budou statická i dynamická charakteristika prakticky totožné.
To je ostatně i důvod, proč jsou integrované obvody s SE koncovými stupni tak odolné jak proti zkratům na napájení, tak na zem.
Mají snímací prvky teploty umístěné přímo ve výkonových strukturách a jsou tak schopné zareagovat v běžně nedosažitelných časech u diskrétních řešení.
IMHO se už začínáte zbytečně hádat o ptákovině, která na výsledné řešení zesilovače nemá sebemenšího vlivu.
Ten rezervoár z prcgumy umím na svém BM-ku cíleně navodit kdykoli i uměle.
Soukromě tomu říkám "nerozhodné synchro" a IMHO to bude příčinou i tady.
To je ostatně i důvod, proč jsou integrované obvody s SE koncovými stupni tak odolné jak proti zkratům na napájení, tak na zem.
Mají snímací prvky teploty umístěné přímo ve výkonových strukturách a jsou tak schopné zareagovat v běžně nedosažitelných časech u diskrétních řešení.
IMHO se už začínáte zbytečně hádat o ptákovině, která na výsledné řešení zesilovače nemá sebemenšího vlivu.
Ten rezervoár z prcgumy umím na svém BM-ku cíleně navodit kdykoli i uměle.
Soukromě tomu říkám "nerozhodné synchro" a IMHO to bude příčinou i tady.
