Rádio SHARP SA-155HB
Moderátor: Moderátoři
Ta S křivka na posledním obrázku vypadá jako S křivka 
, jenom je tam vícekrát (to není problém, stačí snížit opakovací kmitočet - těch 100Hz). Problém je v tom, že nevíme, kde je její střed (jaký kmitočet).
Musíš si ten poslední obrázek představit jako že na ose X je kmitočet, a na ose Y je výstupní napětí z detektoru.
Pokud přivedeš na detektor přesně 10,7MHz, tak napětí z něj by mělo být přesně v polovině té křivky (aby mohl fungovat symetricky na obě strany). Takže pokud tam pustíš např. 10,4 - 11MHz, tak střed té křivky bude 10,7 MHz. A měla by být symetrická na obě strany (proto S křivka).
, jenom je tam vícekrát (to není problém, stačí snížit opakovací kmitočet - těch 100Hz). Problém je v tom, že nevíme, kde je její střed (jaký kmitočet).Musíš si ten poslední obrázek představit jako že na ose X je kmitočet, a na ose Y je výstupní napětí z detektoru.
Pokud přivedeš na detektor přesně 10,7MHz, tak napětí z něj by mělo být přesně v polovině té křivky (aby mohl fungovat symetricky na obě strany). Takže pokud tam pustíš např. 10,4 - 11MHz, tak střed té křivky bude 10,7 MHz. A měla by být symetrická na obě strany (proto S křivka).
Proč je tak chlupatá nevím, ale tipnu si, jako že jsi měřil naladěný na nějakou silnou stanici, a ten průnik toho signálu takhle cvičí s AGC?
Ale pokud to rádio hraje, tak bych v něm zbytečně nevrtal. Obzvláště, pokud ti nejsou jasné souvislosti, co a jak vlastně dělá.
Radit takhle na dálku, když nevidíš, co vlastně ten druhý přesně dělá, je hrozně ošmetné. Můžeš mít špatně nastavenou úroveň, blbě připojené sondy, někde něco kmitá atd. Kdybych před tím rádiem seděl, tak to hned vidím, ale takhle jenom předpokládám, že tomu rozumíš natolik, že neuděláš nějakou botu, s kterou nepočítám.
Ale pokud to rádio hraje, tak bych v něm zbytečně nevrtal. Obzvláště, pokud ti nejsou jasné souvislosti, co a jak vlastně dělá.
Radit takhle na dálku, když nevidíš, co vlastně ten druhý přesně dělá, je hrozně ošmetné
. Můžeš mít špatně nastavenou úroveň, blbě připojené sondy, někde něco kmitá atd. Kdybych před tím rádiem seděl, tak to hned vidím, ale takhle jenom předpokládám, že tomu rozumíš natolik, že neuděláš nějakou botu, s kterou nepočítám.Aj tak ďakujem popopepe. Je pravda že s rádiami nemám skusenosti ale chcel by som to pochopiť. O rádio sa nejedná ked ho pokazím bude pokazené. Aj tak má zhorený koncový stupeň a je od popolnice...... Proste som len zvedavý. Ak by ten generator posielal značku tak to by vyzeralo tak: značka, na nej usadena S krivka, potom veeela značiek bez krivky a potom zasa značka s krivkou a tak stále dokola? Ináč pri meraní nebola naladená žiadna staanica.
Když se pozorně podíváš na ten obrázek nastavovacího předpisu, tak u té S křivky uvidíš tři značky, jednu přesně uprostřed na ose X, a dvě symetrické na každé straně té S křivky.
Značka není nic jiného, než že spolu s tím měnícím se kmitočtem pošleš ještě několik kmitočtů o známém kmitočtu, a ty nejsou rozmítané. Spolu s tím měnícím se kmitočtem vytvoří zázněje ( značky), které jsou vidět na osciloskopu - takové to malé ztluštění na průběhu.
Pokud by jsi poslal jenom ten normálně měnící se kmitočet, a kmitočet 10,7 MHz, tak potom na průběhu uvidíš jednu značku, a ta bude odpovídat pozici 10,7 MHz. A když víš, kde je střed (těch 10,7 MHz, tak dokážeš nastavit třeba správně filtry, nebo detektor atd.
Lepší rozmítače umí poslat značky tam, kam potřebuješ, takže vidíš třeba značku na 10,5, potom 10,7 a potom 10,9 MHz.
Značka není nic jiného, než že spolu s tím měnícím se kmitočtem pošleš ještě několik kmitočtů o známém kmitočtu, a ty nejsou rozmítané. Spolu s tím měnícím se kmitočtem vytvoří zázněje ( značky), které jsou vidět na osciloskopu - takové to malé ztluštění na průběhu.
Pokud by jsi poslal jenom ten normálně měnící se kmitočet, a kmitočet 10,7 MHz, tak potom na průběhu uvidíš jednu značku, a ta bude odpovídat pozici 10,7 MHz. A když víš, kde je střed (těch 10,7 MHz, tak dokážeš nastavit třeba správně filtry, nebo detektor atd.
Lepší rozmítače umí poslat značky tam, kam potřebuješ, takže vidíš třeba značku na 10,5, potom 10,7 a potom 10,9 MHz.
Já být tebou, začnu tím, jak fungují FM detektory. Pak ti bude jasné, proč.
Jinak je to tak, že střed té křivky musí být na těch 10,7 MHz. Takže aby jsi věděl, kde je těch 10,7 MHz, tak tam si dáš tu značku. Na ní potom nastavíš například střed filtru, nebo detektoru. A pokud máš předepsáno v návodu, jak má být který filtr nastavený (například šířka filtru má být 300kHz), tak si nastavíš značky na +-150kHz od toho středu, a ladíš ten filtr tak, aby byl nastavený, jak má být. Takže bude mít střed na 10,7MHz, a bude široký jak potřebuješ.
Jinak ho můžeš klidně vizuálně naladit správně, ale bude kmitočtově někde jinde (bez těch značek). například střed toho filtru bude na 10,5 MHz ( a bez té značky to nepoznáš).
Jaký rozmítač - nebo wobbler - asi nejznámější je Polyskop. Ale je jich tuna, dej si to vyhledat na googlu. Dá se samozřejmě použít i spektrální analyzátor s tracking generátorem atd. Pozor musíš dávat na impedanční přizpůsobení atd. ale to už je na jiné povídání. Když totiž nějaký filtr budeš měřit, a zatížíš ho 50 ohmovým vstupem měřiče, tak nikdy nedostaneš, to co někdo změřil vysokoohmovým měřičem. Ono měření na VF už není taková sranda jako voltmetr a baterka. Není to žádná raketová věda, ale chce to něco nastudovat.
Jinak je to tak, že střed té křivky musí být na těch 10,7 MHz. Takže aby jsi věděl, kde je těch 10,7 MHz, tak tam si dáš tu značku. Na ní potom nastavíš například střed filtru, nebo detektoru. A pokud máš předepsáno v návodu, jak má být který filtr nastavený (například šířka filtru má být 300kHz), tak si nastavíš značky na +-150kHz od toho středu, a ladíš ten filtr tak, aby byl nastavený, jak má být. Takže bude mít střed na 10,7MHz, a bude široký jak potřebuješ.
Jinak ho můžeš klidně vizuálně naladit správně, ale bude kmitočtově někde jinde (bez těch značek). například střed toho filtru bude na 10,5 MHz ( a bez té značky to nepoznáš).
Jaký rozmítač - nebo wobbler - asi nejznámější je Polyskop. Ale je jich tuna, dej si to vyhledat na googlu. Dá se samozřejmě použít i spektrální analyzátor s tracking generátorem atd. Pozor musíš dávat na impedanční přizpůsobení atd. ale to už je na jiné povídání. Když totiž nějaký filtr budeš měřit, a zatížíš ho 50 ohmovým vstupem měřiče, tak nikdy nedostaneš, to co někdo změřil vysokoohmovým měřičem. Ono měření na VF už není taková sranda jako voltmetr a baterka. Není to žádná raketová věda, ale chce to něco nastudovat.
Nevím, co máš za rozmítač. Obecně platí, že průběh, jakým je kmitočet rozmítán, musí "rozmítat" (rozuměj vychylovat) i vodorovný pohyb paprsku osciloskopu. Proto se obvykle vyvádí na zvláštní svorky rozmítače. Osciloskop pak pracuje s vypnutou časovou základnou, rozmítací kmitočet (100Hz) se přivádí na vodorovný zesilovač, zesílením se mění vodorovný rozměr obrázku, snímaný demodulovaný signál se přivádí z měřících bodů na vertikální zesilovač osciloskopu, jehož zesílením se nastavuje výška obrazu.
Tímto zapojením odpadají starosti s nastavováním kmitočtu a synchronizace časové základny osciloskopu. Některé amatérské rozmítače (náhražky) používaly i jiný průběh, než pilový. Tam je takové připojení nutnost.
p.s. Než přistoupíš k měření průběhů, nejprve zkontroluj, zda funguje AGC (TP20):
1. Na rozmítači nastav nulový zdvih (modulaci)
2. Rozmítač připoj přes malý kondenzátor (1,5pF) k bázi Q2
3. Voltmetr připoj na bod TP20 (pin15). Bez signálu tam musí být cca +5V.
4. Nalaď na rozmítači frekvenci mf, t.j. 10,7MHz na maximální pokles napětí v bodě TP20 (zkontroluj i sluchem - musí zmizet šum).
5. Nastavením velikosti výstupního napětí signálu rozmítače se mění i velikost napětí AGC.
--------
6. Po této kontrole připoj místo voltmetru osciloskop (nejlépe DC) připojený podle obrázku a nastav kmitočtový zdvih rozmítače na +/-200kHz.
Musíš vidět přenosovou charakteristiku (vzhůru nohama).
Tímto zapojením odpadají starosti s nastavováním kmitočtu a synchronizace časové základny osciloskopu. Některé amatérské rozmítače (náhražky) používaly i jiný průběh, než pilový. Tam je takové připojení nutnost.
p.s. Než přistoupíš k měření průběhů, nejprve zkontroluj, zda funguje AGC (TP20):
1. Na rozmítači nastav nulový zdvih (modulaci)
2. Rozmítač připoj přes malý kondenzátor (1,5pF) k bázi Q2
3. Voltmetr připoj na bod TP20 (pin15). Bez signálu tam musí být cca +5V.
4. Nalaď na rozmítači frekvenci mf, t.j. 10,7MHz na maximální pokles napětí v bodě TP20 (zkontroluj i sluchem - musí zmizet šum).
5. Nastavením velikosti výstupního napětí signálu rozmítače se mění i velikost napětí AGC.
--------
6. Po této kontrole připoj místo voltmetru osciloskop (nejlépe DC) připojený podle obrázku a nastav kmitočtový zdvih rozmítače na +/-200kHz.
Musíš vidět přenosovou charakteristiku (vzhůru nohama).
Naposledy upravil(a) masar dne 23 pro 2019, 10:13, celkem upraveno 1 x.