Výkonový oscilátor s PL500

Zpráva

jade · #1 Příspěvek od **jade** » 30 pro 2019, 23:44

Zdravím, postavil jsem oscilátor s lampou PL500 (viz obrázek), určený k pokusům s neonovou výbojkou na různých frekvencích (350-450kHz).
Z mně neznámých důvodů je příkon jen 20mA, při vyladění anodového LC klesne na 15mA. Očekával jsem proud kolem 50ti mA.
Elektronka je dosud nepoužitá.
Napájení je 275V.
Obě cívky (vzduchové) mají zhruba 700µH, odbočka ve třetině, vinuté drátem 0,6.

Jistě jsem udělal zas někde chybu...

kovar · #2 Příspěvek od **kovar** » 30 pro 2019, 23:52

Originál zapojení máš?

Milan · #3 Příspěvek od **Milan** » 31 pro 2019, 21:28

Co tam asi tak může téci v anodě, když máš v katodě impedanci tlumivky
cca 8 kΩ ? Musíš ji výrazně zmenšit , to bude vyžadovat změnu vazební odbočky cívky oscilátoru. Určitě lepší by bylo mít oscilátor zvlášť , takhle
všechno souvisí se vším a blbě se s tím laboruje.

#4 Příspěvek od **ok1hga** » 31 pro 2019, 22:00

Milan píše:všechno souvisí se vším a blbě se s tím laboruje.

to ale vždycky . . .

jade · #5 Příspěvek od **jade** » 31 pro 2019, 23:01

Milan: díky za upozornění

ok1hga:
Dobrý nápad, jenomže jsem mezi tím vyměnil tu cívku u první mřížky za jinou s feritovým jádrem (vzduchová byla moc veliká, nevešla se do pixle), nebude klidový proud, který teď poteče její dolní třetinou, hýbat s indukčností?
Myslím tím, jestli nebude překážkou sycení feritové tyčky stejnosměrným proudem.
Díky!

Milan · #6 Příspěvek od **Milan** » 01 led 2020, 22:19

No to se dá spočítat ze znalosti Al jádra a jeho materiálu . Ale v praxi to bude jednodušší - pokud se ti jádro přesytí, nebude fungovat zpětná vazba a oscilátor nepojede. A elektronka se bude smažit s Ugk 0V

. Ale obecně-
sycení působí jakýkoliv proud, tj. přesytit to jádro můžeš jak ss, tak i stř. proudem.
Pro názornost si to srovnej třeba s mezifrekvencí elektronkového rádia. MF trafo má několik set závitů a teče jím třeba 10 mA ss anodového proudu
+ - rozkmit střídavého dle velikosti signálu v primáru . A jádro se sytit moc nesmí , protože v mf by to opravdu vadilo .

Lukas-Peca · #7 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 01 led 2020, 22:42

Pro tyhle účely to chce trochu "silovější" zapojení oscilátoru jako např. zde: http://danyk.cz/vttc2.html . Stavěl jsem takový oscilátor s PL509, anodové napětí jsem bral z usměrněné sítě, jen jsem v tom mřížkovém obvodu neměl tu diodu a 2. mříž jsem měl připojenou na anodový zdroj. Sekundární vinutí bylo na novodurové odpadní trubce, drát z demagnetizační cívky z telky, anodové a mřížkové vinutí bylo několik závitů drátu CY. K anodovému vinutí byl připojen ladicí kondenzátor, běželo to na cca 600 kHz. Na konci sekundáru za provozu sršel cca 3 cm výboj a neonové trubice svítily nejméně metr od toho. Nějaký výkon ale asi sežral ten novodur, po chvíli provozu byl teplý.

jade · #8 Příspěvek od **jade** » 03 led 2020, 12:27

Lukas-Peca: Nevím, jestli by byl takový oscilátor vhodný, ten "elektronově vázaný" jsem zvolil z toho důvodu, že potřebuji mít možnost poměrně jemného nastavení kmitočtu, který není ovlivňován zátěží v anodě.

Teoreticky by mělo i těch 17W stačit, je ale otázka, jak dobře se mi podaří neonku navázat.
Tak, jak je připojená výše na schématu, to nechat nemůžu, protože výbojkou teče i stejnosměrný proud. Nejlepší by byl VF transformátor, tam by ale zase přibyl další proměnný kondenzátor a tím komplikace při přelaďování.

Milan: Vrátil jsem do katody tu tlumivku, ten ferit byl po chvilce horkej.
Namotal jsem jinou s poloviční indukčností.
Stejně se v tom motám jaksi od oka, nenašel bych někde podklady k výpočtu tohoto oscilátoru?

Lukas-Peca · #9 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 03 led 2020, 13:10

Jestli potřebuješ sinusový oscilátor s jemně laditelnou frekvencí, tak potom jo, myslel jsem, že jde jen o to tu výbojku co nejsilněji rozsvítit. Výbojku odděl kondenzátorem a máš po problému se ss složkou.

To má být nějaký léčebný přístroj?

jade · #10 Příspěvek od **jade** » 04 led 2020, 11:59

Objevil se neočekávaný problém. Po vyladění anodového obvodu na největší svit výbojky nejsem schopen změřit frekvenci na první mřížce.
Jelikož je tam amplituda přes 300V, položil jsem vždycky sondu čítače nějak tak poblíž, ale jakmile vyladím "anodu", začne mi to ukazovat blbosti. Ono kolem výbojky je i při slabých cca 10W poměrně silné EM pole, které se ochotně naindukuje všude možně.
Mřížkový oscilátor by asi měl být ve stíněné pixli, což není a což budu muset dodělat.
Mimochodem, jak daleko to může tou výbojkou "vysílat"?

#11 Příspěvek od **ok1hga** » 04 led 2020, 13:55

. . . kilometry
záleží jen na citlivosti přijímače . . .

Milan · #12 Příspěvek od **Milan** » 05 led 2020, 08:28

Tak s tím vyzařováním se musí u takových strojů holt počítat , vždyť to vlastně dělá jen to, co má.
A navíc, jen jestli ta elektronka chudák pracující někde ve třídě C .... Ž vlastně ví, co má dělat, jestli kmitat na rezonančním kmitočtu obvodu v mřížce nebo v anodě

. Při těch amplitudách lze jen tušit, jak se elektronka vlastně chová, rozhodně nějaká teorie a návrhy oscilátoru tady použitelné moc nejsou. Nakonec stejně ten oscilátor uděláš zvlášť a odstíněný, jde-li ti o udržení frekvence.
Je to podobný problém jako spínané zdroje "samokmity" . Pracuje to obvykle uspokojivě jen za určitých okolností a většinou jen autorovi .

sinclair · #13 Příspěvek od **sinclair** » 05 led 2020, 09:14

PL504 má odolnější obě mřížky, pokud by šlo o tohle. Jinak jsou skoro stejné. Možná by se dalo říct, že teslácká PL500 je snad i lepší, než polská PL504.