Ahoj,
shanim (byl by to zazrak) origo potenciometry do tohoto stripku.
Jsou tam hodnoty M1, M2 a M5 - nektere jsou i se sprazenym vypinacem, ale uvital bych i bez.
Ty co tam mam, stoji za starou backoru, navrtal jsem dirku, ale pomuze to vzdy jen na chvili.
Shanim na KZ50 potaky
Moderátor: Moderátoři
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
Mám zkušenost z AZS217, kde taky někdo přede mnou stříkal: umatlaný plošňák a plech pod ním, v potenciometrech hnědá lepkavá hmota a stejně vynechávaly. Odporová dráha bývá v pořádku, ale chrastí sběrací kontakt z jezdce. Musel jsem je rozebrat a očistit mechanicky štětečkem v misce s IPA. A jako bonbónek mi u jednoho po složení upadla noha. 
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Nezkoušet znovu snýtovat!
Ten čelní zinkový odlitek se závitem/ložiskem je hrozně křehký a při domácím pokusu o snýtování zpravidla upadnou ty rohové výstupky.
Je to po tolika letech zkřehlé, při výrobě to vypadalo úplně jinak.
Pamatuju si tyhle potenciometry ještě z doprodeje, před cca 40 roky.
To ty čelní odlitky ještě vypadaly, jako by byly z hliníku, byly stříbřitý a lesklý.
Ostrou trojkou a radši v ruce odvrtat nýtky, vrtačka ty výstupky zpravidla poškodí taky - nebo odvrtávat ze strany Fe pozinkovaného deklu.
Rozebrat, perfektně vyčistit dochtorským lihem/benzínem, ložisko/hřídel namáznout rozetřenou hustou, hrudkující silikonkou. Na dráhu a sběrač po malé kapce Diavy, nebo petroleje a je pokoj na dalších 20 roků.
Pokud to chrastění teda nezpůsobuje svod některého svitku.
Potom opatrně sešroubovat šroubkama M2.
Ten čelní zinkový odlitek se závitem/ložiskem je hrozně křehký a při domácím pokusu o snýtování zpravidla upadnou ty rohové výstupky.
Je to po tolika letech zkřehlé, při výrobě to vypadalo úplně jinak.
Pamatuju si tyhle potenciometry ještě z doprodeje, před cca 40 roky.
To ty čelní odlitky ještě vypadaly, jako by byly z hliníku, byly stříbřitý a lesklý.
Ostrou trojkou a radši v ruce odvrtat nýtky, vrtačka ty výstupky zpravidla poškodí taky - nebo odvrtávat ze strany Fe pozinkovaného deklu.
Rozebrat, perfektně vyčistit dochtorským lihem/benzínem, ložisko/hřídel namáznout rozetřenou hustou, hrudkující silikonkou. Na dráhu a sběrač po malé kapce Diavy, nebo petroleje a je pokoj na dalších 20 roků.
Pokud to chrastění teda nezpůsobuje svod některého svitku.
Potom opatrně sešroubovat šroubkama M2.
Jak tak vidím ty fotky - jestli se pokoušíš odstranit chrastění "čištěním" potenciometrů, tak za tohoto stavu je to celkem marná snaha.
Dokud tam nebude jeden jedinej svitek beze svodu, nedá to pokoj.
Na fotkách je už "modernější" provedení, ve své padesátce jsem měl ještě hromadu originálních součástek Always, včetně asfaltových svitků a těch, co jsou v trubkách z tvrzené lakované lepenky. Takže všecky pěkně opatrně rozkuchat, vystlat vnitřky TC207 či TC208 a znova zalít boky původní hmotou. Včetně rozebrání, repase a shánění dobrých krabičáků /čtyři původní byly Bosch/, shánění žhavicího selénu, oba malý usměrňovače do předpětí a do "limitéru" apod.
V tom mém je "limitér" navíc zapojený úplně jinak, než na všech dostupných schématech, včetně Kotka. Pak to ze zapojení vypustili úplně.
Babral jsem se s tím víc, než půl roku a nejsem si úplně jistej tím, zda to za to vůbec stálo.
Ty 4654 tam běží skutečně na hraně existence. Ať Tě ani nenapadne, se zdravou AX50 a elektrolyty, zesilovač budit sinusovým signálem na plnej výkon a do 200R odporu!
Dokud tam nebude jeden jedinej svitek beze svodu, nedá to pokoj.
Na fotkách je už "modernější" provedení, ve své padesátce jsem měl ještě hromadu originálních součástek Always, včetně asfaltových svitků a těch, co jsou v trubkách z tvrzené lakované lepenky. Takže všecky pěkně opatrně rozkuchat, vystlat vnitřky TC207 či TC208 a znova zalít boky původní hmotou. Včetně rozebrání, repase a shánění dobrých krabičáků /čtyři původní byly Bosch/, shánění žhavicího selénu, oba malý usměrňovače do předpětí a do "limitéru" apod.
V tom mém je "limitér" navíc zapojený úplně jinak, než na všech dostupných schématech, včetně Kotka. Pak to ze zapojení vypustili úplně.
Babral jsem se s tím víc, než půl roku a nejsem si úplně jistej tím, zda to za to vůbec stálo.
Ty 4654 tam běží skutečně na hraně existence. Ať Tě ani nenapadne, se zdravou AX50 a elektrolyty, zesilovač budit sinusovým signálem na plnej výkon a do 200R odporu!
Ještě jeden profit přinese rozebrání potenciometrů.
Tyhle potenciometry /později označované kódem WN/ byly Teslou vyráběné podle jednoho typu firmy Always.
Firma je vyráběla i během války. Z úsporných důvodů neměl tento původní vzor za války uhlík na jezdci, ale jen tupý důlek v plechovém jezdci.
Stejně tak se šetřilo na drahách, které z důvodu úspor energie nebyly vpalované do pertinaxu, ale vytvořené z tvrdého odporového laku.
Jezdec sám, sběrač a vývody dráhy i jezdce, pak už nebyly z pérové/nýtové mosazi, ale vyražené z pocínovaného Fe plechu.
Mosaz a jiné neželezné kovy byly pochopitelně strategickým materiálem.
V roce 1949, znárodněním soukromých firem vzniklá Tesla, ještě notnou dobu po válce kompletovala své součástky i celé přístroje ze zásob, nebo z rozpracované původní výroby znárodněných firem.
U zesilovačů KZ25 a KZ50 to konkrétně byly podsestavy /i díly/ od firmy REL Electrum z Brna, která na to původní, jednodušší zapojení měla patent a byly k ruce i technické údaje součástí z jejich znárodněných, velkých skladů. Spousta dílů i podsestav, byla vyrobena ještě za války a pro naprostý nedostatek jiných materiálů /hliník na desky otočných kondenzátorů, mf filtrů, Cu drátů apod./ už další finální výroba po r. 1943 v podstatě nebyla možná.
V RELu Primus r.v. 1942, jsem našel propojovací drát v textilní bužírce z pocínovaného Fe. Měl i Fe šasi, nastříkané stříbřenkou na kamna a vypalované - běžně vždy výrobci aspoň zinkovali, nebo kadmiovali.
Jediný neošizený díl tam byl velmi citlivý, buzený reproduktor, zřejmě z nerekvírovaných skladů zpočátku války. Spojovací materiál /šroubky, matky, podložky, nýty/ zásadně Fe a bez povrchovky. Taky to dalo mraky práce..
Já sám jsem na dva, možná tři tyto válečné potenciometry už narazil. První z nich jsem prostříkl modrým Kontoxem, načež z potenciometru vytekla černá sračka, jak Kontox rozpustil lakovou dráhu.
Rozebráním jsem zjistil ty další jmenovaná úsporná opatření, takže těch pár dalších už jsem před čištěním nejprve rozebral. Bylo to fakticky totéž až na to, že v lakové dráze byla od důlku v plechovém jezdci vydřená první třetina dráhy.
Laková dráha jde bez poškození laku vyčistit jen v horké vodě se silným saponátem, zásadně ne žádným "ropným" rozpouštědlem-čistidlem.
Nakonec jsem tedy použil jen štíty s ložisky a kryty těch potenciometrů.
S tím, že do místo důlku jsem do špičky jezdce vyvrtal dírku a naklepl do ní lesklý, kónický sběrací uhlík z jiného typu. Lakové dráhy jsem vyhodil, časem by se stejně prodřely i s uhlíkem.
Instaloval jsem do nich vypalované dráhy z novějších poválečných kusů, který zase měly jiná poškození /vnitřní dorazy, sběrač, nepřesné vývrty ložisek apod./.
Kdybys potřeboval nějaké podrobnosti ohledně generálního restaurování KZ25 i KZ 50, dej vědět. Mám to formou poznámek na kusech papíru vložených asi u Kotka, anebo snad v SM od některého z KZ. Pohledal bych to, kdyby Tě něco moc zlobilo.
Tyhle potenciometry /později označované kódem WN/ byly Teslou vyráběné podle jednoho typu firmy Always.
Firma je vyráběla i během války. Z úsporných důvodů neměl tento původní vzor za války uhlík na jezdci, ale jen tupý důlek v plechovém jezdci.
Stejně tak se šetřilo na drahách, které z důvodu úspor energie nebyly vpalované do pertinaxu, ale vytvořené z tvrdého odporového laku.
Jezdec sám, sběrač a vývody dráhy i jezdce, pak už nebyly z pérové/nýtové mosazi, ale vyražené z pocínovaného Fe plechu.
Mosaz a jiné neželezné kovy byly pochopitelně strategickým materiálem.
V roce 1949, znárodněním soukromých firem vzniklá Tesla, ještě notnou dobu po válce kompletovala své součástky i celé přístroje ze zásob, nebo z rozpracované původní výroby znárodněných firem.
U zesilovačů KZ25 a KZ50 to konkrétně byly podsestavy /i díly/ od firmy REL Electrum z Brna, která na to původní, jednodušší zapojení měla patent a byly k ruce i technické údaje součástí z jejich znárodněných, velkých skladů. Spousta dílů i podsestav, byla vyrobena ještě za války a pro naprostý nedostatek jiných materiálů /hliník na desky otočných kondenzátorů, mf filtrů, Cu drátů apod./ už další finální výroba po r. 1943 v podstatě nebyla možná.
V RELu Primus r.v. 1942, jsem našel propojovací drát v textilní bužírce z pocínovaného Fe. Měl i Fe šasi, nastříkané stříbřenkou na kamna a vypalované - běžně vždy výrobci aspoň zinkovali, nebo kadmiovali.
Jediný neošizený díl tam byl velmi citlivý, buzený reproduktor, zřejmě z nerekvírovaných skladů zpočátku války. Spojovací materiál /šroubky, matky, podložky, nýty/ zásadně Fe a bez povrchovky. Taky to dalo mraky práce..
Já sám jsem na dva, možná tři tyto válečné potenciometry už narazil. První z nich jsem prostříkl modrým Kontoxem, načež z potenciometru vytekla černá sračka, jak Kontox rozpustil lakovou dráhu.
Rozebráním jsem zjistil ty další jmenovaná úsporná opatření, takže těch pár dalších už jsem před čištěním nejprve rozebral. Bylo to fakticky totéž až na to, že v lakové dráze byla od důlku v plechovém jezdci vydřená první třetina dráhy.
Laková dráha jde bez poškození laku vyčistit jen v horké vodě se silným saponátem, zásadně ne žádným "ropným" rozpouštědlem-čistidlem.
Nakonec jsem tedy použil jen štíty s ložisky a kryty těch potenciometrů.
S tím, že do místo důlku jsem do špičky jezdce vyvrtal dírku a naklepl do ní lesklý, kónický sběrací uhlík z jiného typu. Lakové dráhy jsem vyhodil, časem by se stejně prodřely i s uhlíkem.
Instaloval jsem do nich vypalované dráhy z novějších poválečných kusů, který zase měly jiná poškození /vnitřní dorazy, sběrač, nepřesné vývrty ložisek apod./.
Kdybys potřeboval nějaké podrobnosti ohledně generálního restaurování KZ25 i KZ 50, dej vědět. Mám to formou poznámek na kusech papíru vložených asi u Kotka, anebo snad v SM od některého z KZ. Pohledal bych to, kdyby Tě něco moc zlobilo.
Dneska už bych se musel aspoň 3x rozmýšlet, jestli do něčeho takového znova jít. Asi by mě k tomu dokopal jen dobrý stav koncovek, usměrňovačky a hlavně kastle - jako prve.
Pustil jsem se do té padesátky jen proto, že byla zvenčí opravdu velmi pěkná, nikdo ji nikdy a nikam nepřenášel.
Sloužila napevno zapojená na šest či osm repráků v sokolovně. Potom po převratu byla asi odložená do klubovní skříně, kde se ani neprášilo. Odtud ji na mě starý správce Sokolů vytáhl. I se zeleným mikrofonem AMK102 a nějakýma káblama. Svědomitý správce sokolovny.
Pětadvacítka byla podobně pěkná. Tu jsem zas dostal přes kolegu z jedné maličké dědinky poblíž. Tam byl jeden větší barák uprostřed dědinky - hasičárna, národní výbor, knihovna a kino v jednom.
Nahoře na tom sušáku hasičských hadic, byly namontované tři poválečné, 10W plechové tlakáče a to přes 40 roků stačilo.
Pustil jsem se do té padesátky jen proto, že byla zvenčí opravdu velmi pěkná, nikdo ji nikdy a nikam nepřenášel.
Sloužila napevno zapojená na šest či osm repráků v sokolovně. Potom po převratu byla asi odložená do klubovní skříně, kde se ani neprášilo. Odtud ji na mě starý správce Sokolů vytáhl. I se zeleným mikrofonem AMK102 a nějakýma káblama. Svědomitý správce sokolovny.
Pětadvacítka byla podobně pěkná. Tu jsem zas dostal přes kolegu z jedné maličké dědinky poblíž. Tam byl jeden větší barák uprostřed dědinky - hasičárna, národní výbor, knihovna a kino v jednom.
Nahoře na tom sušáku hasičských hadic, byly namontované tři poválečné, 10W plechové tlakáče a to přes 40 roků stačilo.
Ahoj,
pri drbani s tema potenciometrama jsem zjistil (uz od pohledu na soucastky) okolo potenciometrù, ze uz v tom zesiku asi nekdo byl na navsteve.
A cucenim do schema, ze to okolo korekci neodpovida se schematem.
Nakreslil jsem, jak to asi vypada u me. Soucastky bez cisla pozice tam mam navic.
I C14 mam v zesilovaci osazen 10x vetsi hodnotu oproti schema.
Mam ulozen i nejaky clanek ST 3/54, ale tam jsou popisovany jine upravy
Nebo ve vyrobe doslo ke zmene zapojeni?
Poradte, mam to dat do souladu se schematem nebo nechat tak?
pri drbani s tema potenciometrama jsem zjistil (uz od pohledu na soucastky) okolo potenciometrù, ze uz v tom zesiku asi nekdo byl na navsteve.
A cucenim do schema, ze to okolo korekci neodpovida se schematem.
Nakreslil jsem, jak to asi vypada u me. Soucastky bez cisla pozice tam mam navic.
I C14 mam v zesilovaci osazen 10x vetsi hodnotu oproti schema.
Mam ulozen i nejaky clanek ST 3/54, ale tam jsou popisovany jine upravy
Nebo ve vyrobe doslo ke zmene zapojeni?
Poradte, mam to dat do souladu se schematem nebo nechat tak?
- Přílohy
-
Je to dobře, akorát to máš nešikovně nakreslený.
Ten C14 ale dej tak maximálně 47 - 68n, nemusí tam být zrovna 22n podle not.
Korekční kondy nechej u hloubek a výšek 1:10, pokud teda zachováš hodnoty potenciometrů. Ten slučovací odpor M1 v běžcích korekcí by určitě měl být v pořádku, jinak to bude tropit blbosti.
Já ten odpor myslím v kterémsi z těch zesilovačů musel měnit. Asi byly špatně čepičky, anebo nahnilý - každopádně to v jakékoliv poloze korekcí prskalo a já zbytečně podezíral tu následující E3. Dělal to ten odpor.
Ten C14 ale dej tak maximálně 47 - 68n, nemusí tam být zrovna 22n podle not.
Korekční kondy nechej u hloubek a výšek 1:10, pokud teda zachováš hodnoty potenciometrů. Ten slučovací odpor M1 v běžcích korekcí by určitě měl být v pořádku, jinak to bude tropit blbosti.
Já ten odpor myslím v kterémsi z těch zesilovačů musel měnit. Asi byly špatně čepičky, anebo nahnilý - každopádně to v jakékoliv poloze korekcí prskalo a já zbytečně podezíral tu následující E3. Dělal to ten odpor.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 19 led 2020, 15:21, celkem upraveno 3 x.