Elektrozažigalka - jak to fungovalo?
Moderátor: Moderátoři
- elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
To byl "Libeňskej" plynojem pro plynárnu v Michli https://www.openhousepraha.cz/libensky-plynojem/ z roku 1932 - kterej přitom už léta jako zásobník plynu neslouží, protože ho při povstání na konci WW II prostříleli jako řešeto. Po válce ho převzali aerodynamici z nevímjakýho ústavu AV - a po opravě ho používali jako zásobník podtlaku pro aerodynamickej tunel. Vždycky ho vypumpovali na nějakej podtlak vůči okolí, pak do potrubí zařadili trysku s ofukovaným profilem nebo modelem a otevřeli šoupata - venkovní vzduch se hrnul dovnitř a vytvářel testovací proud. "Foukali" tam profily na L-29 Delfína a nejspíš taky i na L-39 Albatros.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Na druhé stránce je povídání o městské plynárně v Havlíčkově Brodě.
http://m.muhb.cz/assets/File.ashx?id_or ... nty=838626
Zajímavý je však i závěr - plynárna ve městě byla zrušena již 1959, pak se přešlo na zásobování z plynárny Jihlava (~ 25km) a později Vřesová. Což znamená, že svítyplyn byl vyráběn centrálně, z hnědého uhlí. Ta plynárna je od HB ~200km daleko:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFm ... esov%C3%A1
http://m.muhb.cz/assets/File.ashx?id_or ... nty=838626
Zajímavý je však i závěr - plynárna ve městě byla zrušena již 1959, pak se přešlo na zásobování z plynárny Jihlava (~ 25km) a později Vřesová. Což znamená, že svítyplyn byl vyráběn centrálně, z hnědého uhlí. Ta plynárna je od HB ~200km daleko:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C5%AFm ... esov%C3%A1
Ano, "koule" tak stále funguje, i když dneska už je to spíš historický exemplář. Každý rok se tam dá dostat v rámci Dnů evr. dědictví.EKKAR píše:To byl "Libeňskej" plynojem pro plynárnu v Michli https://www.openhousepraha.cz/libensky-plynojem/ z roku 1932 - kterej přitom už léta jako zásobník plynu neslouží, protože ho při povstání na konci WW II prostříleli jako řešeto. Po válce ho převzali aerodynamici z nevímjakýho ústavu AV - a po opravě ho používali jako zásobník podtlaku pro aerodynamickej tunel. Vždycky ho vypumpovali na nějakej podtlak vůči okolí, pak do potrubí zařadili trysku s ofukovaným profilem nebo modelem a otevřeli šoupata - venkovní vzduch se hrnul dovnitř a vytvářel testovací proud. "Foukali" tam profily na L-29 Delfína a nejspíš taky i na L-39 Albatros.
Vyčerpávat můžeš dlouhou dobu relativně malým výkonem - a pak krátkou dobu měříš. A rozdíl mezipodtlakem a přetlakem ti objasní jednoduchá představa - ta koule má nějakej průměr a tím i danou plochu povrchu. Když ji budeš pumpovat na přetlak, bude se ji ten vnitřní přetlak snažit roztrhnout. Kdyžto když ji vypumpuješ, bude se ji vnější tlak snažit stlačit - a proti tomu se koule dokáže bránit rozkládáním tlakový síly mnohem líp, než síle působící zevnitř. Obecně se dá říct, že jímku ve tvaru koule o daný pevnosti stěn můžeš podrobit zvenčí řádově většímu přetlaku než zevnitř, aniž by se zbortila.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Tomu rozumím. Ale zase si øíkám že vakuum je teoreticky tlak 0kPa ne? Normální atmosferický je cca 100kPa takže rozdíl tlakù pøi pøepouštìní skrz ten aerodynamický tunel je okolo tìch 100kPa (1bar). To mi zase nepøijde tolik. Pokud by vzduch pøepouštìli z tlakové nádoby natlakované na nìkolik barù tak by ta rychlost proudìní mìla být ještì podstatnì vyšší ne?EKKAR píše:Obecnì se dá øíct, že jímku ve tvaru koule o daný pevnosti stìn mùžeš podrobit zvenèí øádovì vìtšímu pøetlaku než zevnitø, aniž by se zbortila.
Ale asi je fakt že tøeba v pøípadì té ohromné koule by napø. 2 - 3bary tlaku uvnitø byly už hodnì a bylo by to i relativnì nebezpeèné.
Èetl jsem si taky o požáru plynojemu v Michli v r.1961 a tam mì zase zaujalo to že se v plynojemu používal tìsnící olej v dost velkém množství (byly s ním pøi požáru problémy). Jaký byl princip toho tìsnìní?
Ta koule byla ale původně tlakový plynojem, takže na přetlak byla navržena. Naopak pro podtlak musely být provedeny nějaké úpravy.sr71 píše:[Ale asi je fakt že třeba v případě té ohromné koule by např. 2 - 3bary tlaku uvnitř byly už hodně a bylo by to i relativně nebezpečné.
Původní parametry: Objem kulového tlakového plynojemu je 4188 m³, užitečný obsah 12 564 m³ při přetlaku 0,3 MPa, viz wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/Libe%C5%8 ... D_plynojem
Spíš je otázka, jestli se někdy neuplatňuje místo rozdílu tlaků i podíl tlaků, pak by ten podtlak byl určitě výhodnější.