Mám už istý čas v dielničke tento merač elektroniek a po počiatocných technických problémoch je snaha ho čo najviac využívať. Tento príspevok do fora má podnecovať diskusiu o využívaní prístroja a prípadnu výmenu skúseností.
Pokial skúšaná elektronka patrí medzi typy pre ktoré bol merač určený, dosahuje sa pri meraní značne spolahlivých a opakovatelných výsledkov.
Pritom vobec nemusí íst len o ruské typy alebo ich ekvivalenty. Pozitívne prvky konštrukcie merača iste ocenil každý, kto mal moznost ho porovnat s inými a pozrel si aj jeho schému zapojenia. Po zostavení skupiny testovacích kariet pre priamo testovatelné lampy sa rýchle ukážu aj nedostatky. Tieto samozrejme závisia od účelu na ktorý pristroj má slúžit. U mna je potrebné často merat najrôznejšie lampy radiotechnického určenia zo vsetkými možnými päticami. Tým prechádzam k nedostatkom. Prístroj nieje univerzálny - je nutne stavat adaptéry. A to nielen pre zastaralé pätice ale i pre novalove. Prepojovacia matrica jednotlivých elektrod zo zdrojmi napätia nieje totiz univerzalna. Ako priklad uvádzam EF80 kde nieje možne pripojit druhu mriežku samostatne na zdroj. Ide to len spolocne s anodou alebo cez adaptér.
Dalsia problémova oblasť je meranie usmernovaciek nižšieho striedavého napätia. Prístroj poskytuje od 350V vyššie.
Niekoľko diskusných tém do fora:
1.Adaptéry pre ine zapojenia a vyhotovenia pätice.
Možnosti:
A.Univerzalny banankový prepojovač na všetky mozné kombinácie (ako fabrický adapter tuším MX959 Hitchcock ku I-177). Zapojený do oktalu a novalu privodnými kablami.- pracné zostavovanie prepojení, značná možnosť omylu, cast prepojovacej práce na karte je vlastne zbytocna, ...
B.Adaptér z pevným pripojením kontaktov len pre chýbajuce kombinácie prepojenia.Zapojeny do oktalu a novalu privodnými káblami. Tu je možno nutné umiestnit viaceré pätice rovnakeho druhu a pevne zadrátovat.
C.Najjednoduchší zastrkovací adaptér pozostavajuci napr. z oktalového sokla a hore na ňom potrebná pätica - malo by to uplne kratke privody.
Staval uz niekto niečo podobné? Aké máte skúsenosti so strmými lampami v adaptéroch alebo I bez nich? Heslo samovolne oscilacie , dlhe privody, feritove koralky.
2.Skúška na prerušenie vlákna a na skraty medzi elektrodami. Moznosti pristroja sa mi zdajú byť nedostačujuce - napr. Skrat anoda vlakno pri usmernovačke. Zatial skúšam na 215-ke.
3. Istenie sekundárnych vinuti trafa proti prerazeniu - hlavne anodove napájanie. Nejaký názor?
4.Rozšírenie možností napájania žhavenia nad 15V.
5.Príprava komutačnych kariet. Pozor! To čo možno nájst cez googl má často závažne nedostatky!
Pristroj umožňuje merať pentody z automatickým aj z pevnym predpätim - podla volby katodoveho odporu. Podľa čoho volíte metodiku merania? V literature obvykle nieje zmienka o tom pre aké zapojenie je lampa určená. V katalogu sú skoro vždy oba údaje - UG1 aj RK. Zatial používam metodu z automatickým predpätim len u koncových pentod.
Ako z horeuvedeného vyplýva, ide mi o zvýšenie UNIVERZALNOSTI tohoto bezpochyby dobrého prístroja. Ma niekto podobny zamer alebo skúsenosti z načrtnutou problematikou? Prispevok ku teme bude vitany!
Používate L3-3?
Moderátor: Moderátoři
Záměry na rozšíření univerzálnosti přístrojů mám, ale teprve se pracuje - pomalu, ale jistě - na překladu dokumentace. Je nás více, kteří s tímto přístrojem mají různě rozsáhlé zkušenosti a co nevidět nás přibyde více 
Zatím si troufám spekulativně pár názorů a poznámek :
- L3-3 byly možná v poslední generaci inovovány, rozhodně jsou změny proti verzím z r. 1977 nejen vzhledové, některé problémy mohou být odstraněny. Jde o to, o které verzi se konkrétně hovoří - to může být problém nekompatibility karet z netu
1) co se týče novalů, přístroj obsahuje 2 patice (11,12) a nejsem si jist, jsou paralelně, nebo je tam změna ? Daly by se asi zapojit tak, že by pokryly veškeré typy elek ?
- adaptérů - řešení - je několik na netu, včetně adaptéru pro velké elky (6S33S a podobné, žhavení je externí). Otázka je, jak velké množství jiných typů elek bude člověk potřebovat. Viděl jsem jednorázové redukce, pro konkrétní typy elek (C)
Napadlo mne řešení, do přístroje instalovat zdířky na všechny elektrody a propojovat to k externí patici banánkama.
Oscilace - nemám ověřeno na L3-3, ale jinde to bývá problém strmých triod a pentod (osobně ověřeno na vlastním stroji). V některých případech nepomohly ferity vůbec, použil jsem nakonec Rg1 na patici + ferity a to už funguje.
Mám dotazy - jak je to vlastně s jištěním při testování usměrňovaček ? Co se stane při zkratu v ní ?
Je možné jednoduše u dvojité otestovat obě poloviny samostatně a počítá se s tím na kartách ?
Jaké počáteční technické problémy byly ?
Zatím si troufám spekulativně pár názorů a poznámek :
- L3-3 byly možná v poslední generaci inovovány, rozhodně jsou změny proti verzím z r. 1977 nejen vzhledové, některé problémy mohou být odstraněny. Jde o to, o které verzi se konkrétně hovoří - to může být problém nekompatibility karet z netu
1) co se týče novalů, přístroj obsahuje 2 patice (11,12) a nejsem si jist, jsou paralelně, nebo je tam změna ? Daly by se asi zapojit tak, že by pokryly veškeré typy elek ?
- adaptérů - řešení - je několik na netu, včetně adaptéru pro velké elky (6S33S a podobné, žhavení je externí). Otázka je, jak velké množství jiných typů elek bude člověk potřebovat. Viděl jsem jednorázové redukce, pro konkrétní typy elek (C)
Napadlo mne řešení, do přístroje instalovat zdířky na všechny elektrody a propojovat to k externí patici banánkama.
Oscilace - nemám ověřeno na L3-3, ale jinde to bývá problém strmých triod a pentod (osobně ověřeno na vlastním stroji). V některých případech nepomohly ferity vůbec, použil jsem nakonec Rg1 na patici + ferity a to už funguje.
Mám dotazy - jak je to vlastně s jištěním při testování usměrňovaček ? Co se stane při zkratu v ní ?
Je možné jednoduše u dvojité otestovat obě poloviny samostatně a počítá se s tím na kartách ?
Jaké počáteční technické problémy byly ?
Zdravim Sendyx,
Myslel som ze iste nebudem sam, kto sa tym zaobera. Vo forach je ale pomerne ticho. Dufam ze sa to casom zmeni.
Problemy mi robilo znacne kolisanie jednosmernych napati hlavne u 250V zdroja. Tipujem na prechodove odpory u kontaktov a mozne povrchove prudy na ciastocne vodivych povlakoch suciastok. Vycistenie celeho vnutra od toho bieleho povlaku neprinieslo celkom ziadany vysledok. Tento problem stale pretrvava. Ani mi to handrou a kefkou uplne nezislo. Niektori akteri pouzivaju na podobny ucel radikalnejsie metody - ultrazvuk a specialny cistiaci roztok. (Renovacia TV-7 na jogiho fore) Takto vybaveny niesom. Este s tym bude ale treba nieco spravit. Zatial predlzujem dobu zahorovania pred meranim pri zatvorenom kastli a dufam ze sa to vypali
.
Istenie povazujem za slabinu konstrukcie a istenie pri merani usmernovaciek zvlast - kvoli vysokemu prudu. U mna prislo po prepaleni vlakna ku dotyku vlakno - anoda a tym zmene usmernovacky na ziarovku. Rucicka letela hned na doraz, ale nastastie zostalo to bez nasledkov. Inak meraci pristroj ma zapojene 2 ochranne diody. Neviem nakolko to pomoze. Na druhej strane sa v podobnych pripadoch osvedcuje povestny rusky sklon na predimenzovanie (mam na mysli anodove vinutie trafa). Inak pri skratoch v obvodoch s jednosmernym napajanim by mohli najprv odist tie polovodice.? Tu usmernovacku som zhavil jednosmerne (4 volty striedavo to nema, len 4,5).
Testovanie u dvojitych prevadzam presunutim kolika pripajajuceho anodovy zdroj na patricny kontakt sokla. Karta teda ma dve dierky a zapaja sa postupne. Myslim ale ze kym nebudem mat uspokojivo vyrieseny problem skratov pocas merania a testovania na skraty pred meranim, budem na usmernovacky pouzivat radsej ine skusace. Novalove patice su zapojene rozdielne.Zatial bud pasovala ta 11-ka alebo ziadna. 12-ka sa este nevyskytla. Je to mozny kandidat na predratovanie. Z tym sa ale nechcem ponahlat - asi radsej adapter. Inak zo strmsich koncovych pentod sa slusne meraju EL84. Extremnejsie som este neskusal. Na EL36 sa chystam, ECL11 s adapterom. To utlumenie riadiacej mriezky pre strme elky nieje zly napad.
Tie bananky hmm... , mozne by to bolo, ale na oktalovej patici ma pristroj vyvedenu celu "internu zbernicu" teda kontakty 1 az 8. Chyba uz len 9 a ten je na novale. Preto dva sokle do pristroja. V prospech adapteru by hovorila aj nutnost rozsirenia rozsahu zhaviacich napati.
uvidime...
Myslel som ze iste nebudem sam, kto sa tym zaobera. Vo forach je ale pomerne ticho. Dufam ze sa to casom zmeni.
Problemy mi robilo znacne kolisanie jednosmernych napati hlavne u 250V zdroja. Tipujem na prechodove odpory u kontaktov a mozne povrchove prudy na ciastocne vodivych povlakoch suciastok. Vycistenie celeho vnutra od toho bieleho povlaku neprinieslo celkom ziadany vysledok. Tento problem stale pretrvava. Ani mi to handrou a kefkou uplne nezislo. Niektori akteri pouzivaju na podobny ucel radikalnejsie metody - ultrazvuk a specialny cistiaci roztok. (Renovacia TV-7 na jogiho fore) Takto vybaveny niesom. Este s tym bude ale treba nieco spravit. Zatial predlzujem dobu zahorovania pred meranim pri zatvorenom kastli a dufam ze sa to vypali
.Istenie povazujem za slabinu konstrukcie a istenie pri merani usmernovaciek zvlast - kvoli vysokemu prudu. U mna prislo po prepaleni vlakna ku dotyku vlakno - anoda a tym zmene usmernovacky na ziarovku. Rucicka letela hned na doraz, ale nastastie zostalo to bez nasledkov. Inak meraci pristroj ma zapojene 2 ochranne diody. Neviem nakolko to pomoze. Na druhej strane sa v podobnych pripadoch osvedcuje povestny rusky sklon na predimenzovanie (mam na mysli anodove vinutie trafa). Inak pri skratoch v obvodoch s jednosmernym napajanim by mohli najprv odist tie polovodice.? Tu usmernovacku som zhavil jednosmerne (4 volty striedavo to nema, len 4,5).
Testovanie u dvojitych prevadzam presunutim kolika pripajajuceho anodovy zdroj na patricny kontakt sokla. Karta teda ma dve dierky a zapaja sa postupne. Myslim ale ze kym nebudem mat uspokojivo vyrieseny problem skratov pocas merania a testovania na skraty pred meranim, budem na usmernovacky pouzivat radsej ine skusace. Novalove patice su zapojene rozdielne.Zatial bud pasovala ta 11-ka alebo ziadna. 12-ka sa este nevyskytla. Je to mozny kandidat na predratovanie. Z tym sa ale nechcem ponahlat - asi radsej adapter. Inak zo strmsich koncovych pentod sa slusne meraju EL84. Extremnejsie som este neskusal. Na EL36 sa chystam, ECL11 s adapterom. To utlumenie riadiacej mriezky pre strme elky nieje zly napad.
Tie bananky hmm... , mozne by to bolo, ale na oktalovej patici ma pristroj vyvedenu celu "internu zbernicu" teda kontakty 1 az 8. Chyba uz len 9 a ten je na novale. Preto dva sokle do pristroja. V prospech adapteru by hovorila aj nutnost rozsirenia rozsahu zhaviacich napati.
uvidime...
Zkusím do tohoto fóra přilákat další uživatele přístrojů
- testování usměrňovaček - zatím to vidím tak, že na BM215 otestovat zkraty, na L3-3 udělat "trápení" do zátěže.
- měřící ústrojí asi poruchové moc není, myslím že není ve velké SND - takže buď se s poruchou nepočítalo, nebo se dodávalo samostatně
- stabilita přístroje - skoro každý se zmiňuje, že těch 30 minut se musí nahřívat. Hovořil jsem s několika uživateli, žádné trápení v ultrazvuku nedělali. Možná to chce zkusit diagnostikovat až k příčině závady - elka, patice, pasiva...
- testování usměrňovaček - zatím to vidím tak, že na BM215 otestovat zkraty, na L3-3 udělat "trápení" do zátěže.
- měřící ústrojí asi poruchové moc není, myslím že není ve velké SND - takže buď se s poruchou nepočítalo, nebo se dodávalo samostatně
- stabilita přístroje - skoro každý se zmiňuje, že těch 30 minut se musí nahřívat. Hovořil jsem s několika uživateli, žádné trápení v ultrazvuku nedělali. Možná to chce zkusit diagnostikovat až k příčině závady - elka, patice, pasiva...
Snad sa este niekto najde ...
Takze - testovanie usmernovaciek - kazdemu mozno len doporucit najprv preverit na skraty. Ci uz 215-kou alebo len ohmmetrom. Problem mozneho skratu pocas merania I USM to ale samozrejme neriesi. To sa moze prihodit vzdy v kazdom pristroji. Ta 215-ka vtedy aspom vyhodi termicke poistky na trafakoch - pokial ich nejaky dobrak neprivaril.
Skraty medzi anodou a poslednou mriezkou pripadaju do uvahy u kazdej lampy, takze osobne tiez skusam vsetko najprv na skrat a az potom meracka v L3-3.
Inak to zhavenie usmernovaciek jednosmernym prudom by tiez mohol byt problem pocas merania I Usm. Nejaky nazor? Pri nespravnom pripojeni katody na vlakno (do +vlakna) chybnym zakolikovanim?
K meraniu novalovych lamp v patici 12: Prezrel som vsetky dodavane ruske karty ktore mam. Pokial som nieco neprehliadol tak je tam len jedina lampa pre ktoru je tato patica urcena. Je to tusim 6E5P pisane latinkou. Nejaka vysokofrekvencna pentoda s S=30. To bol mozno dovod preco ju dali zvlast - je tam aj 1kOhm odpor v patici a tlumivka. A ma aj nejak netypicky zadratovany sokel. Dalsie urcenie tejto patice je mi zatial nezname. Mozno ze sa prihlasi nejaky byvali raketak co s tym meral "tajne" lampy?
Takze - testovanie usmernovaciek - kazdemu mozno len doporucit najprv preverit na skraty. Ci uz 215-kou alebo len ohmmetrom. Problem mozneho skratu pocas merania I USM to ale samozrejme neriesi. To sa moze prihodit vzdy v kazdom pristroji. Ta 215-ka vtedy aspom vyhodi termicke poistky na trafakoch - pokial ich nejaky dobrak neprivaril.
Skraty medzi anodou a poslednou mriezkou pripadaju do uvahy u kazdej lampy, takze osobne tiez skusam vsetko najprv na skrat a az potom meracka v L3-3.
Inak to zhavenie usmernovaciek jednosmernym prudom by tiez mohol byt problem pocas merania I Usm. Nejaky nazor? Pri nespravnom pripojeni katody na vlakno (do +vlakna) chybnym zakolikovanim?
K meraniu novalovych lamp v patici 12: Prezrel som vsetky dodavane ruske karty ktore mam. Pokial som nieco neprehliadol tak je tam len jedina lampa pre ktoru je tato patica urcena. Je to tusim 6E5P pisane latinkou. Nejaka vysokofrekvencna pentoda s S=30. To bol mozno dovod preco ju dali zvlast - je tam aj 1kOhm odpor v patici a tlumivka. A ma aj nejak netypicky zadratovany sokel. Dalsie urcenie tejto patice je mi zatial nezname. Mozno ze sa prihlasi nejaky byvali raketak co s tym meral "tajne" lampy?
Jeden z adaptérů pro inspiraci (díky A.K. za odkaz)
http://www.afrudolph.de/adapter/l1-3_adapter.htm
A když jsme u těch odkazů, tak ty základní, většinou už uživatelům známé
http://www.jacmusic.com/Tube-testers/
http://www.jogis-roehrenbude.de/Roehren ... 3/L3_3.htm
http://www.afrudolph.de/adapter/l1-3_adapter.htm
A když jsme u těch odkazů, tak ty základní, většinou už uživatelům známé
http://www.jacmusic.com/Tube-testers/
http://www.jogis-roehrenbude.de/Roehren ... 3/L3_3.htm
Adapter afrudolph: Principiálne jedno z možných riešení. Pevne zadratované pätice. Nevýhoda - pocíta iba z päticami, ktore niesu zrealizované na prístroji. Nezohladnuje použitie RLC prvkov na
kontaktoch niektorych pätíc L3-3. U univerzálnej pätice to nemusi byt vždy želatelne - napr. pridavne paralelné kapacity a podobne. Inou cestou by bolo variabilné pripojenie kontaktov pätice na vnútornú zbernicu pätíc napríklad banánkami. Tu zas ruší, že sa to odchyluje od celkového konceptu L3-3 a nezanedbatelne zvyšuje riziko chybnej obsluhy alebo dokonca úrazu. Podobný systém poznám u už spomenutého adaptéru MX949. Bez nejakeho kompromisu sa to nezaobide...
Dalsia téma - firemná dokumentácia:
1.Pozitivne, že vôbec existuje. Schema je slušne spracovaná, aj ked vinou tlace horšie citatelná.
2.Negativne - popisy a tabulky su znacne neprehladné. Chcelo by to aj krátky návod, asi v rozsahu
jednej komutacnej karty, podobne ako u 215-ky. Ten si možno lahko zostavit. K praktickému použitiu dokumentácie pri tvorbe novej karty treba vediet, ako sú jednotlivé kontakty pripojené na zbernicu pätíc. Ja to riešim podobným spôsobom ako dokumentácia ku skúšacke Funke W18: Univerzálna karta rozšírená o popisky jednotlivych komutacných zdierok + hárok z nakreslenými päticami a oznacenými kontaktmi.
Ma to výhodu, že v katalogu eliek možno priamo použit zapojenie sokla danej elky na urcenie polohy
komutacných kolíkov. To mi u firemnej dokumentácie chýbalo. Zapojenie pätíc som preveril ohmmetrom, pricom sa ukázala aj chyba v schéme.
škoda že pri tvorbe tohto meraku nepoužili univerzálne klúcovanie kontaktov ako napr. u Neuberger-u 370. Ten je v tomto ohlade špicka.
kontaktoch niektorych pätíc L3-3. U univerzálnej pätice to nemusi byt vždy želatelne - napr. pridavne paralelné kapacity a podobne. Inou cestou by bolo variabilné pripojenie kontaktov pätice na vnútornú zbernicu pätíc napríklad banánkami. Tu zas ruší, že sa to odchyluje od celkového konceptu L3-3 a nezanedbatelne zvyšuje riziko chybnej obsluhy alebo dokonca úrazu. Podobný systém poznám u už spomenutého adaptéru MX949. Bez nejakeho kompromisu sa to nezaobide...
Dalsia téma - firemná dokumentácia:
1.Pozitivne, že vôbec existuje. Schema je slušne spracovaná, aj ked vinou tlace horšie citatelná.
2.Negativne - popisy a tabulky su znacne neprehladné. Chcelo by to aj krátky návod, asi v rozsahu
jednej komutacnej karty, podobne ako u 215-ky. Ten si možno lahko zostavit. K praktickému použitiu dokumentácie pri tvorbe novej karty treba vediet, ako sú jednotlivé kontakty pripojené na zbernicu pätíc. Ja to riešim podobným spôsobom ako dokumentácia ku skúšacke Funke W18: Univerzálna karta rozšírená o popisky jednotlivych komutacných zdierok + hárok z nakreslenými päticami a oznacenými kontaktmi.
Ma to výhodu, že v katalogu eliek možno priamo použit zapojenie sokla danej elky na urcenie polohy
komutacných kolíkov. To mi u firemnej dokumentácie chýbalo. Zapojenie pätíc som preveril ohmmetrom, pricom sa ukázala aj chyba v schéme.
škoda že pri tvorbe tohto meraku nepoužili univerzálne klúcovanie kontaktov ako napr. u Neuberger-u 370. Ten je v tomto ohlade špicka.
-
Hrošek
Dobrý den pøátelé !
Jako absík jsem se na vojnì uèil dìlat s pøístrojem L1-3. Pár let po revoluci se mi podaøilo tento pøístroj koupit na blešáku bohužel bez karet. Ty jsem po velkém shánìní taky sehnal, ale pøístroj mìl nìkolik vad které se mi nedaøilo odstranit. Zároveò s kartami jsem koupil sokly na staré lampy. Strkají se do osmikolíkové patice.
Pøedloni jsem koupil úplnì nový L3-3 a v létì jsem ho rozbìhal. Mìl jsem pár drobných potíží. Prasknul mosazný kontakt v jednom pojistkovém držáku, pøerušil se síový kabel a zlobily 2 elektronky. Pojistkový držák jsem sehnal originál, síový kabel jsem dal prozatím na pevno a lampy byly náhradní.
Co jsem zatím s ním mìøil tak mìøí perfektnì až na pár drobností.
1. Mám voliè napìtí sítì na doraz. Nevadí pøístroji 230V a více když je dìlaný na 220 ?
2. Kalibrace zdroje 250V. Ihned po zapnutí je "za rohem", po 15 minutách mohu nastavovat od 248V výše, ale níž to nejde.
3. èistíte nìèím zkušební patice ? Ty mé jsou takové šedo-nazelenalé, pøedchozí majitel je asi nìèím zkusil èistit
4. uvnitø je na nìkterých èástech takový bílý nános, vadí to ?
Jako absík jsem se na vojnì uèil dìlat s pøístrojem L1-3. Pár let po revoluci se mi podaøilo tento pøístroj koupit na blešáku bohužel bez karet. Ty jsem po velkém shánìní taky sehnal, ale pøístroj mìl nìkolik vad které se mi nedaøilo odstranit. Zároveò s kartami jsem koupil sokly na staré lampy. Strkají se do osmikolíkové patice.
Pøedloni jsem koupil úplnì nový L3-3 a v létì jsem ho rozbìhal. Mìl jsem pár drobných potíží. Prasknul mosazný kontakt v jednom pojistkovém držáku, pøerušil se síový kabel a zlobily 2 elektronky. Pojistkový držák jsem sehnal originál, síový kabel jsem dal prozatím na pevno a lampy byly náhradní.
Co jsem zatím s ním mìøil tak mìøí perfektnì až na pár drobností.
1. Mám voliè napìtí sítì na doraz. Nevadí pøístroji 230V a více když je dìlaný na 220 ?
2. Kalibrace zdroje 250V. Ihned po zapnutí je "za rohem", po 15 minutách mohu nastavovat od 248V výše, ale níž to nejde.
3. èistíte nìèím zkušební patice ? Ty mé jsou takové šedo-nazelenalé, pøedchozí majitel je asi nìèím zkusil èistit
4. uvnitø je na nìkterých èástech takový bílý nános, vadí to ?
!@Hrošek,
Vitaj pri výmene skúseností s L-kom! Každý príspevok k téme je tu skutočne na mieste. Zaoberáme sa tým ako nám to čas a iné okolnosti dovolia. Jedná sa o vlastné skúsenosti, dotazy a postrehy z praxe a taktiež názory a poznámky.
Ku spomenutym "drobnostiam":
1.Nevadí do cca 242V! Sieťové napätie vždy kolísalo. Prístroje ako naše L-ko ale aj BM215 alebo I-177B su vybavene kompenzáciou odchýlky od menovitej hodnoty, aby tym nebol ovplyvnený výsledok merania. Ja používam L-ko na 2 rozdielnych stanoviskách. Na jednom mám v zásuvke cca 233V a na druhom po zapnutí meráku len asi 220. Prepínač SIET umožňuje zvoliť patričný počet primárnych závitov trafa, aby sedelo sekundárne napätie. V návode k prístroju na str.4 sa píše - "napájanie 220V +-22V". Pri sieťovom napätí 220V a nastavení prepínaca primáru na 7 ma byť ručička cca na kalibračnej značke. Na mojom prístroji sedí nastavenie pri 220V v sieti a polohe prepínača 8.
2.Regulačný trimmer 250V pod pravým vetrákom prístroja umožňuje reguláciu napájania striedavého mV-metra a µA-metra. U mňa je to v rozmedzí 140V až vyše 300V. Doporučil by som preveriť VL16 a VL17 ale hlavne trimmer R169. Ten biely povlak môže značne zmeniť prechodový odpor bežca potenciometra.
3.Pätice čistím interdentálnou zubnou kefkou a tuner sprayom. Zelený povlak bude oxyd medi. Opatrne mechanicky oškriabať. Originál budú pätice asi medené a postriebrené. Kto má skúsenosti s inými prípravkami?
4.Biely nános aj v mojom pristroji. Dtto Sendyx. Len po zotretí mokrou handrou a vysušení sa čiastocne objavil znovu. Chcelo by to nejakú chemiu???
Ad Orig. karty - používam viac menej k didaktickým účelom.
Ad sokle na stare lampy - ide o fabrické alebo amatérske adaptéry? Existovalo to už aj u armády? Asi nie.
Vitaj pri výmene skúseností s L-kom! Každý príspevok k téme je tu skutočne na mieste. Zaoberáme sa tým ako nám to čas a iné okolnosti dovolia. Jedná sa o vlastné skúsenosti, dotazy a postrehy z praxe a taktiež názory a poznámky.
Ku spomenutym "drobnostiam":
1.Nevadí do cca 242V! Sieťové napätie vždy kolísalo. Prístroje ako naše L-ko ale aj BM215 alebo I-177B su vybavene kompenzáciou odchýlky od menovitej hodnoty, aby tym nebol ovplyvnený výsledok merania. Ja používam L-ko na 2 rozdielnych stanoviskách. Na jednom mám v zásuvke cca 233V a na druhom po zapnutí meráku len asi 220. Prepínač SIET umožňuje zvoliť patričný počet primárnych závitov trafa, aby sedelo sekundárne napätie. V návode k prístroju na str.4 sa píše - "napájanie 220V +-22V". Pri sieťovom napätí 220V a nastavení prepínaca primáru na 7 ma byť ručička cca na kalibračnej značke. Na mojom prístroji sedí nastavenie pri 220V v sieti a polohe prepínača 8.
2.Regulačný trimmer 250V pod pravým vetrákom prístroja umožňuje reguláciu napájania striedavého mV-metra a µA-metra. U mňa je to v rozmedzí 140V až vyše 300V. Doporučil by som preveriť VL16 a VL17 ale hlavne trimmer R169. Ten biely povlak môže značne zmeniť prechodový odpor bežca potenciometra.
3.Pätice čistím interdentálnou zubnou kefkou a tuner sprayom. Zelený povlak bude oxyd medi. Opatrne mechanicky oškriabať. Originál budú pätice asi medené a postriebrené. Kto má skúsenosti s inými prípravkami?
4.Biely nános aj v mojom pristroji. Dtto Sendyx. Len po zotretí mokrou handrou a vysušení sa čiastocne objavil znovu. Chcelo by to nejakú chemiu???
Ad Orig. karty - používam viac menej k didaktickým účelom.
Ad sokle na stare lampy - ide o fabrické alebo amatérske adaptéry? Existovalo to už aj u armády? Asi nie.
Bílý nános je naprosto ve všech přístrojích novější výroby, do přístrojů ze 70. let a do L1-3 jsem se nedíval. Stejné bílé mapy jsou na nových, zabalených odporech, uložených jinde, na krytech elektronek. Odhaduji, že to může být dílem zdegenerovaná ochranná vazelína.
Pokud budu mít štěstí, podaří se mi osobně setkat s člověkem, který dělal dlouho servis těchto přístrojů a snad bude vědět o těch paticích více, taky jsem o nich slyšel.
Pokud budu mít štěstí, podaří se mi osobně setkat s člověkem, který dělal dlouho servis těchto přístrojů a snad bude vědět o těch paticích více, taky jsem o nich slyšel.
V tomto dokumentu je zřejmě patice 11/12 vysvětlena, bohužel umím málo německy.
http://www.jogis-roehrenbude.de/Roehren ... eitung.pdf
http://www.jogis-roehrenbude.de/Roehren ... eitung.pdf
-
zdenoeddie
- Příspěvky: 2411
- Registrován: 31 říj 2007, 01:00
- Bydliště: uz len Presov :)
- Kontaktovat uživatele: