O starých televizích

Zpráva

helios · #106 Příspěvek od **helios** » 12 bře 2020, 23:20

Honza-kokúň

Trochu ťa poopravím. V TV Rekord boli súčiastky so železnými páskovými vývodmi a boli bodovo ZVÁRANÉ. Ako školák som sa snažil jeden rozobrať, a po spálení niekoľkých smyčiek na trafopájke, pričom ani jeden spoj nepovolil, som tie spoje proste štípačkami poodcvakával. Inak to nešlo. Ešte si spomínam, že na každom spoji bola vrstva takého tvrdého, fialového laku. Niekde ešte zopár tých zelených odporov s plochými vývodmi možno nájdem.

#107 Příspěvek od **kokun** » 12 bře 2020, 23:36

Dík za info.
Však jsem psal, že jsem tvp Rekord viděl, ale pouze zvenčí (měl ho doma můj pražský strýc, kde jsem se na něj u nich koukal).
Že o svařovaných spojích vím taky, ale že jsem o nich pouze četl. Neuvědomuji si ale, že se tam psalo o bodovaných spojích - měl jsem zato, že měly být pájeny natvrdo. Ale asi jsem se tedy mýlil, četl jsem to už dávno. To aby potom nosil servisák ssebou bodovačku. Ale bylo by to dtto, jako by musel nosit nějakou plyn. pájecí soupravu a ještě by musel hledět aby něco vedle nepřipálil.
A že to bylo právě v tom Rekordu, je pro mě novou informací.

EDIT:
A vzpomínám si na ruské, zelené rezistory, s páskovými vývody (měly takové zvláštní čepičky) - ale že byly ty vývody železné, to už nwm. Ale tuším byly pocínované taky (tak jako jsou i dnes běžně vývodové součástky), ale nebylo to galvanické cínování (tenká vrstva jako dnes), ale "tlustě" pocínované v cín. lázni.
Podobně vypadaly první naše subminiaturní rezistory (tmavěcihlové barvy - předchůdci pozdějších TR112) - taky měly páskové vývody (se stejnými čepičkami), ale ty už byly tuším měděné. Možná ještě někde nějaký najdu a prověřím magnetem.
Byly samozřejmě o hodně menší a o dvou velikostech (kratší a delší), než ty ruské o určitě větší watáži

danhard · #108 Příspěvek od **danhard** » 12 bře 2020, 23:44

Bylo to normálně vařené autogenem

Tyhle televize jsem kupoval v bazaru, když mi bylo 16, v r. 71 a pak jsem se je snažil opravit.

Hrůza, český televize jsem měl zmáknutý, od r. 1967 jsem je opravoval za peníze (20Kčs + materíál) před tím za čokoládu (Orion, 10Kčs).

Na 4001 jsem byl odkojen

Lepší televizi jsme měli až někdy v r. 65.
Byla kapitalistická, byla jetá a měla ve vertikálu PCL85

Celeron · #109 Příspěvek od **Celeron** » 13 bře 2020, 00:18

helios píše: V TV Rekord boli súčiastky so železnými páskovými vývodmi a boli bodovo ZVÁRANÉ.

Jo to pamatuju, v celým Rekordu byly PbSn pájený pouze filtrační elyty a germaniový diody. Jestli mě paměť neklame, tak to byly skleněný válečky cca 4 x 10 mm ze kterých čuměly v ose kovový štefty na na nich byly na kolmo připájený páskový vývody. Neměl Rekord náhodou plechovej kornout obrazovky?

helios · #110 Příspěvek od **helios** » 13 bře 2020, 00:41

No to si teda už nepamätám, či tam bol plechový kornút, predsa je to už nejakých 50rokov... Akurát si ešte spomínam, že (svitkové) keramické kondy boli v bielej keramike valcového tvaru a na koncoch boli veľké železné čapice.

Ešte viem, že ako malý som nie vždy vedel prepnúť kanál, lebo ten karuselový prepínač šiel hodne ztuha.

konosuke · #111 Příspěvek od **konosuke** » 13 bře 2020, 06:40

Kokune, a proč se furt hrabeš v historii diskuze s cílem zesměšnit někoho (tedy mě) ?
koho myslíš že to na fóru zajímá ? já do Tebe nerejpu, nech mě na pokoji ano ?!
dostal jsi už varování, SZ nečteš...

lumca · #112 Příspěvek od **lumca** » 13 bře 2020, 07:14

xsc píše:
konosuke píše:ale, ani AD1965 nebyly ve vyspělé záp.Evropě běžné BTV
Nejen, že nebyly běžné, nebyly vůbec. Barevně se v Evropě začalo vysílat až v roce 1967.

Ve Francii se s barvou začalo dřív než v roce 1967 kdy bylo zahéjeno v PALu v Německu. Frantíci jeli v SECAMU už někdy kolem roku 1962/63. Pokud mě paměť neklame.

#113 Příspěvek od **Hill** » 13 bře 2020, 07:33

Opět tě paměť neklame.
Jen by se slušelo dodat, že šlo o jiný SECAM, než jsme ho znali my: používal jedinou nosnou pro obě barvové složky, takže synchronizace přepínače SECAM nyla možná jen podle synchronizačních impulsů barvy v půlsnímkovém zatemňovacím intervalu, jindy ne. Od té doby vzniklo několik verzí SECAMu, většinou se neprosadily, protože zase o tolik lepší nebyly, až se nakonec ujala (ať už z jakéhokoli důvodu) verze SECAM IIIb se dvěma různými barvonosnými, jejichž správné střídání mohly některé dekodéry uhlídat během celé výšky obrazu.

xsc · #114 Příspěvek od **xsc** » 13 bře 2020, 08:40

lumca píše:Ve Francii se s barvou začalo dřív než v roce 1967 kdy bylo zahéjeno v PALu v Německu. Frantíci jeli v SECAMU už někdy kolem roku 1962/63. Pokud mě paměť neklame.

To je spíš otázka, jestli pokusné vysílání taky počítat. Protože pak jsme u nás začínali 1969-1970 a ne 1973 a Rusáci dokonce v roce 1960, jenže to k pokusům používali na evropskou normu modifikovanou NTSC. Pravidelné vysílání ve Francii (ve finální verzi Secamu) spustili až 1967, stejně jako Němci a Angličani. A koneckonců Rusové taky, ti si to nadělili k 50. výročí VŘSR

xsc · #115 Příspěvek od **xsc** » 13 bře 2020, 08:46

Hill píše:Opět tě paměť neklame.
Jen by se slušelo dodat, že šlo o jiný SECAM, než jsme ho znali my: používal jedinou nosnou pro obě barvové složky, takže synchronizace přepínače SECAM nyla možná jen podle synchronizačních impulsů barvy v půlsnímkovém zatemňovacím intervalu, jindy ne. Od té doby vzniklo několik verzí SECAMu, většinou se neprosadily, protože zase o tolik lepší nebyly, až se nakonec ujala (ať už z jakéhokoli důvodu) verze SECAM IIIb se dvěma různými barvonosnými, jejichž správné střídání mohly některé dekodéry uhlídat během celé výšky obrazu.

Dokonce první verze Secamu používaly stejnou modulaci jako PAL a NTSC, jen vysílaly vždy jednu složku ob řádek. Kdyby u toho zůstali, dalo se to bez problémů stříhat....
To hlídání barevné synchronizace jen z průběhu v řádkových zatemňovacích impulzech vymyslel pro Secam Walter Bruch, tvůrce PALu. Francouzi na to nepřišli a my jsme hloupě zůstali u jejich původního návrhu až do Color 416, byť už IO v Color 110 to uměly.

radioelectrum

přikládám pár fotek REKORDu. Loni před vánocemi jsem ho rozchodil.

#117 Příspěvek od **Hill** » 13 bře 2020, 15:02

xsc píše:Dokonce první verze Secamu používaly stejnou modulaci jako PAL a NTSC, jen vysílaly vždy jednu složku ob řádek. Kdyby u toho zůstali, dalo se to bez problémů stříhat....
To hlídání barevné synchronizace jen z průběhu v řádkových zatemňovacích impulzech vymyslel pro Secam Walter Bruch, tvůrce PALu. Francouzi na to nepřišli a my jsme hloupě zůstali u jejich původního návrhu až do Color 416, byť už IO v Color 110 to uměly.

U té fázové modulace jediného vektoru byl problém se souběhem fáze po zpoždění o řádek, technologie přesně opakovatelné výroby řádkového zpožďovacího vedení ještě tak daleko nebyla. Přitom stačilo změnit druh modulace z fázové na frekvenční, překopat dekocér na FM a najednou přestaly vadit i větší tolerance doby průchodu signálu vedením. Mimoto frekvenční modulace byla také daleko méně citlivá na případné odrazy signálu, například nějakou nehomogenitou nebo nepřizpůsobením měničů. Minimálně to omezilo vliv zkreslení diferenciální fází. A pak už se optimalizovala nf pre- a deemfáze, vf preemfáze i deemfáze (cloche a anticloche) a další.
Smutně úsměvný je příběh o tom, ja odborníci od Thomsonů vystartovali po FESE v Darmstadtu (to byl takový německý VÚZORT, se kterým spolupracovaly firmy, jako BOSCH, Telefunken, Loewe a řada dalších). Že Němci, konkrétně přímo FESE, koketovali už pár let i se Secamem, to už tu kdosi napsal. Ale, že už v roce 1969 vyráběli transkodér PAL-SECAM, který prodávali přes železnou oponu a do jižní Asie, kde byl Secam povinný, o tom ještě řeč nebyla. Ani o tom, jak odborníci ve FESE dokázali Francouzům, že veškeré patentové přihlášky na řešení jejich převodníku jsou starší, než patent Thomson. Francouze rozpálilo to, že německý převodník byl menší, jednodušší - a stál sotva polovinu ceny Thomsona. Historici soudí, že za to ale odborníci z CTF či od Thonsonů ani nemohli, ve Francii byla vždycky cesta od vynálezu k vyhlášení patentu tak dlouhá, že si zatím nechal stejný princip patentovat někdo v jiné zemi. Nepoučili se ani z vynálezu gramofonu, který Francouzské Akademii nestál ani za přečtení, dokud si Edison nenechal patentovat fonograf. Pak už bylo na protesty taky pozdě...
Nicméně Francouzi (v šedesátých letech zastoupení de Gaullem) se začali moc kamarádit s Rusy, sjednotili si s nimi SECAM v představě, že bude dominantním systémem na světě. Na západě i ti odborníci, kteří se spíše klonili k SECAMu, konvertovali k víře v cokoli, jen ne SECAM (i kdyby byl dvakrát lepší, než PAL). Na truc Brežněvům i deGaullům pak PAL převzaly všechny evropské země na západ od železné opony, jen Frantíci se drželi SECAMu.
Hodně zajímavého o tom pohledu ze západní strany je tady.. Překládat to celé nejde, je to materiál mimořádně rozsáhlý, a přitom stále nedokončený. Ale nějakou tu zajímavost odtud sem občas přeložím.

xsc · #118 Příspěvek od **xsc** » 13 bře 2020, 15:14

Hill píše:U té fázové modulace jediného vektoru byl problém se souběhem fáze po zpoždění o řádek, technologie přesně opakovatelné výroby řádkového zpožďovacího vedení ještě tak daleko nebyla.

Nemyslím si, že to byla tak zásadní vada. Protože se přenášela vždy jen jedna složka, fázová chyba se projevila jako pokles amplitudy složky. Ta další prošla stejnou fázovou chybou, takže v dalším řádku se změnila zas ta druhá. Určitě to působilo žaluzie podobné jako u PALu S, ale to se dalo kompenzovat něčím jako hue u NTSC. Bohužel to vyvíjeli moc dlouho a pak už se nemohli vrátit zpět. V roce 1967, kdy se Secam nakonec oficiálně zaváděl, už s tou přesností zpožďovací linky problém nebyl, ale to už se "dooptimalizovali" k IIIb.

lumca · #119 Příspěvek od **lumca** » 13 bře 2020, 16:26

Pánové Hill a xsc, děkuji za upřesnění.

sinclair · #120 Příspěvek od **sinclair** » 13 bře 2020, 16:38

Nějaký plecháče