Připomínka výročí

Bezdrátová pojítka, vysílací a přijímací technika, diskuze o VF technice, zařízeních a konstrukcích, konstrukce a parametry antén

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 18898
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#31 Příspěvek od Hill »

Přehrabuji AR i RK a marně hledám schéma, podle kterého jsem stavěl někdy v roce 1973 přijímač s plošnými cívkami a počítacím detektorem (mezifrekvence kolem 150 kHz, ten byl tak do 20 km od vysílače. Sice jsem z něj v Podkrkonoší na pětiprvkovou Yagi dostal slušný zvuk, ale stereo ne, interference nějaké té harmonické pomovné nosné s mezifrekvenčnín kmitočtem se přeslechnout nedaly. Pak jsem se pustil do přijímače inspirovaného konstrukcí KIT74 (teda vstupní jednotku jsem obšlehl) se synchrodetektorem TTL a dekodérem TSD3A 12V. Pořád to nebylo ono, nakonec jsem synchrodetektor vyhodil a udělal mefku s pětiobvodovým Butterworthovým filtrem a MAA661, zesilovač Z6WS. Máma na to hrála do roku 1993, o něco později jsem to rozebral.
Někdy v roce 1975 jsem zkusil přijímač tvořený jednou smyčkou PLL, vím, že v něm byla MAA501 a KA201, kde jsem vzal schéma, nevím, už nikdy jsem ho nikde nenašel. Ale ty různé ročenky a AR byly víceméně putovní, kdo ví, u koho se to dnes válí. Pokud šlo o citlivost, dopadlo to ještě hůř, než ten první přijímač s plošnými cívkami. Zaletoval jsem ho ale tak dobře, že dodnes na zpětný engineering nedošlo. Možná, kdybych ho tehdy překopal na poslední stupeň mezifrekvence, mohlo to hrát. Ale jak říkám - už se mi to nechtělo rozletovat.
Další tunery se mi pak už dařily, dva z nich jsem po devadesátém roce zbavil pásma OIRT, hrají dodnes. Ale o tom už jsem tady psal jinde.

Uživatelský avatar
elektrosvit
Příspěvky: 2512
Registrován: 27 čer 2016, 02:00

#32 Příspěvek od elektrosvit »

Hill píše:Pístové ladění nebylo už pár let ničím novým...
Máš pravdu. Nemuseli zavádět do výroby další ladicí kondenzátor, i když by jeho výrobu zvládli (pro AM jej vyrábět uměli). Výroba jednotky musela být pracná (tahání lanek, drátové spoje i v době, kdy zbytek rádia už byl na plošňáku), proto je mi divné, že u stejné konstrukce zůstali po celou dobu. A je fakt, že stejný princip používali i jiní výrobci. Výjimkou je třeba zmiňovaný přijímač Stradivari, který má VKV díl laděný kondenzátorem.
Hill píše:Byla to výrobní licence nebo pajc s básnickou licencí?
Básnická licence :) V éře tranzistorových rádií typu Galaxia se používaly dovážené kondenzátory Hopt, později byly až do úplného konce výroby rádií používány vzduchové kondy z Polska. Naopak, my (nejen) jim dodávali plastové do DPS.

Uživatelský avatar
h_honza
Příspěvky: 109
Registrován: 01 úno 2020, 01:00
Bydliště: Praha 1

#33 Příspěvek od h_honza »

Přijímač s plošnými cívkami a nízkou mf byl v HaZ 7 a 8/67, úprava na CCIR je v HaZ 1/68. Později vyšla ještě úprava pro rozšíření mf na stereo. Pokud si pamatuju, docela to hrálo (pašované AF139 nebo dokonce AF239) na 5-ti prvkové Yagině. Původní návrh k ladění zneužíval trimry, já už pamatuju první varikapy (a typicky Aripot).

Odpovědět

Zpět na „Bezdrátová technika a technologie, VF technika“