Beru to jako fakt
![Wink :wink:](./images/smilies/icon_wink.gif)
řeč byla o individuální výrobě přístrojů na síťové napětí na principu smlouvy o dílo. To bys jinak nesměl v životě upravit žádný mix, zesilovač, prodat sousedovi svou nabíječku atd.
Pro výrobu a opravy přístrojů (živnostenský zákon myslím nemluví o spotřební elektronice) s vyšším než malým napětím platí příslušná třída vyhl. 50, aspoň to tak bylo. Určitě to není definitivní téma a vývoj asi půjde cestou EU-🤐 (šmejd, ale s 85 logy zkušeben a certifikátů.)
Právě to, že se posuzuje formální vyhovění liteře vyhlášky a ne faktický stav (praskající kryty, lámavá izolace) bude asi mít na svědomí větší počet průserů.
Pokud uživatel o své vůli přemostí pojistku, díval bych se na něj asi jako na uživatele, co hledá sirkou netěsnost plynové trubky. Darwinova soutěž.
Reklamace na blbost se neuznávají. To bychom za chvíli izolovali vodiče na 110 kV sloupech.
Jako revizák bych nezkoumal samozhášivost plastů tak jako revizák nezkoumá zkřehnutí patice zářivky a rozbití hlavy vypadlou zářivou nebo úraz plechem trčícím z rozpadlé patice (vše s atestem). Šel bych po podstatě věci. V rámci možností. Vždycky bude možnost, že nějaká závada nachytá zkušebnu a spotřebka se bude blížit ideálu levného šmejdu a zkušebny se budou učit tomu přizpůsobit. Když uvidím zafázovanou kostru, budu vědět že to někoho zabije na 50%, když uvidím 5 kV 1m ztopořenou lampu na mosazný pípě, budu vědět, že to někoho zmrzačí na 5%, když uvidím že elyt může vyhodit jiskřičku na plast a ten může skápnout dírou v plechu na koberec a ten vzplanout , bude to na 0,05%.