Germaniový zesíček

Zpráva

#61 Příspěvek od **EKKAR** » 28 čer 2020, 00:20

sinclair píše:Dokonce neexistuje ani bambusový darlington.
...
To, co si lze k bambusovýmu výkoňáku, nebo i výkonový diodě, dovolit v oblasti malých napětí a brutálně velkých proudů, to si dovolíte u křemíku jen 1x

Nj, jenže zas ty obří závěrný proudy na bambusovým přechodu PN ... A ta citlivost na teplo generovaný přechodem... To už snad byl jako usměrňovač lepší selen ...

sinclair · #62 Příspěvek od **sinclair** » 28 čer 2020, 13:12

Není to tak zlé, jak se píše.
U 10A slitinové diody není 0,2mA při 500V v reverzu něčím, z čeho bych se měl hroutit. Podobně u tranzistorů.
Silně omezující je u raných technologií konstrukcí daný, velmi nízký Ft a u všech Ge technologií pak teplota.
U 1. fáze max. 85°C, u druhé až 100°C. Za víc, než čtvrtstoletí a zvlášť ke konci bambusové fáze, byly učiněny významné pokroky, které ale smázl svým příchodem na všecky pozice křemík.

Nejde si nevšimnout, že 4W výkonové bambusáky z 1. fáze slitinové technologie měly Ft nejvýš 0,15MHz, kdežto stejně výkonné tranzistory z 2. fáze vývoje, měly už běžně 1MHz.
Srovnej 4NU72 a AD162.
Vždycky to tak bylo, že když nastupovala nějaká, úplně nová technologie, tak se zdůrazňovaly hlavně její přednosti, ale už se moc nahlas nemluvilo o tom, jaké má nedostatky, nebo dokonce o tom, jaké přednosti měla ta předchozí technologie.

Když Siemens začal valit první milióny AF139, tak tím po dvojicích začali osazovat TV tunery.
Ty tunery, s ušima odřenýma od šumu, sotva zvládaly konec VHF.
Už se moc nahlas nemluvilo o tom, že úplně totéž, ale s jedním prstem v prdeli a bez šumu, zvládala už 20 let předtím, jedna jediná E88CC...
Na případné kacíře se vrhli všichni a neznaboha umlátili žhavením, vysokým napětím a místem..
Ruku na hubě museli mít, zároveň jednou nohou v kriminále pak byli všichni ti kacíři, rouhači, nebezpeční zpátečníci a staromilci Říše, kdo se při nástupu AF139 odvážili tvrdit, že konec VHF pásma už na konci 30.let zvládala i sama RV12P2000..
Samotné Telefunken i Lorenz, museli po válce, v rámci sypání tun popela na hlavy, oficiálně zadupat do země všecky výsledky vývoje, doslova za desítky miliónů RM. Bylo to hlavně fuj a taky zpátečnické.
Že z těch prokazatelně nezadupaných výsledků pak těžili úplně jiní, to je taky zajímavý.
Je to tak furt, co svět světem stojí.

Nadšení z pohodlného digitálu, zároveň zadupávající do země celý analog, sami si musíme za čtvrtstoletí přijít na to, že ten analog má přeci jenom něco do sebe.

Je na nás, abychom si z každé technologie sami vybrali, co uznáme za vhodný.
Já sám si z bambusový technologie taky vyškrábl to lepší, ale nehodlám o tom nikoho dalšího přesvědčovat.

Kremik · #63 Příspěvek od **Kremik** » 28 čer 2020, 14:43

sinclair píše: To, co si lze k bambusovýmu výkoňáku, nebo i výkonový diodě, dovolit v oblasti malých napětí a brutálně velkých proudů, to si dovolíte u křemíku jen 1x

Jo, germaniáky jsou trošku zvláštní. Zažil jsem, že u B58 po přehřátí konce šly do zkratu, myslel jsem, že je po nich, ale po vychladnutí běžely normálně dál

Stalo se to člověku, kterému snad nikdy nevydržel žádnej zesil. Přitom rozhodně nehrál tak nahlas jako já. Nikdy jsem nezjistil, jak to dělal.

#64 Příspěvek od **masar** » 28 čer 2020, 14:49

Kremik píše:...Zažil jsem, že u B58 po přehřátí konce šly do zkratu, myslel jsem, že je po nich, ale po vychladnutí běžely normálně dál ...

To se stávalo docela běžně a proto jsem germania neměl rád, nevěděl jsem totiž, kdy je mám vyhodit.

Duvsan · #65 Příspěvek od **Duvsan** » 28 čer 2020, 15:19

sinclair píše:Pokud se ale domníváš, že primitivně zapojený výkonový zesilovač, se dvěma nf křemíky a dvěma bambusáky s Ft=1MHz, bude mít nějaký zvláštní "germaniový zvuk", tak tě musím vyvést z omylu, nebude.

Na to som už odpovedal.

Duvsan píše:Mňa tak napadá, že koncové trandy pracujú ako sledovače a zvuk prifarbujú minimálne. Takže ak niekto chce "germániový" zvuk a nepotrpí si na parádach, konce by mohli byť Si a zvyšok signálovej časti v Ge. Tým by sa zredukovali problémy s teplotami a bol by i vlk sýty i ovca by zostala celá. Ale len hádam.

A na čo by mi tie moduly boli?

Duvsan píše:Na doske, ktorú zháňam, ma zaujíma, že ide o kompletný koncový stupeň, keby bol osadený hocičím.

Diskotéky nerobím, bol by na pohodové počúvanie.

sinclair · #66 Příspěvek od **sinclair** » 28 čer 2020, 15:33

Tohle se ale mohlo stávat pouze s přiměřeně měkkým zdrojem, jako měly právě ve formě trafomotoru stroje B5.
V jiných a zejména pak amatérských konstrukcích, vybavených tvrdšími zdroji, se tranzistory GC510/520, ale i třeba GD607/617 při nedostatečné tepelné kompenzaci a přehřátí vlastním klidovým proudem protavily.
Termistor byl pro týrané, málo chlazené tranzistory prostě málo. Když už teplem vyletěl klidový proud na stovky mA či jednotky ampér, tak se stalo popisované.
Po vychladnutí se tranzistor tvářil normálně a byl normálně použitelný. Třeba 0C26, ty to umí excelentně i s Rbe pod 20 ohmů.
Při experimenty se staršími 0C27, 0C28, AD, ADY i řadou NU74, se mi tohle stalo mockrát a jen výjimečně tranzistory došly úhony.
Jenom u první generace velmi robustních bambusů s charakteristicky nízkým Ft, jako jsou třeba NU74 a některé starší AD-ADY /dáno tou robustní konstrukcí/ můžete zcela beztrestně naprat do báze osm ampérů, aby následně pouze vyletěla 30A pojistka v kolektoru a jinak se tranzistoru vůbec nic nestalo. To si u křemíku prostě nelze dovolit a už vůbec ne opakovaně

Stalo se mi to nechtě a opakovaně, v replice jednoho měniče 12VDC/220VAC/200W ze 60.let. Myslel jsem, že po té šupě naměřím mezi C-E průtav - a ono hovno. Po odstranění chyby /zkratu v budicím vinutí/ se měnič rozběhl, jakoby se nechumelilo. Jsou to nějaké 150W ADY s Ic=20A, kdysi používané v nějakých měničích na železnici. Nesmrtelný

Druhá generace bambusů, skoro celá řada AD od číslování 13x nahoru, hlavně výkonnější typy z řady AD140-AD150, samozřejmě i AD161/162 už tak tolerantní není. To proto, že mají užší bázi a celkově jinou strukturu, tak se protaví.
Bambusáky neznají něco, jako je sekundární průraz u Si tranzistorů.
S jejich bezpečnou pracovní oblastí se to má také o hodně jinak, než u přesně ohraničených Si. Ve zkratce by bylo možno napsat, že je to víc o bytelnosti emitorového přívodu, než o struktuře samotné

To jsou jen dvě z o něco více pozitiv, o kterých se při nástupu prvních Si výkoňáků raději už moc nemluvilo.

sinclair · #67 Příspěvek od **sinclair** » 28 čer 2020, 15:41

Duvsan:
Na pohodové počúvanie ti stačí tytéž moduly s MBA810. Při tom jednoduchém a kompromisním zapojení toho diskrétního modulu, v tom není subjektivní rozdíl. Diskrétní modul sice má pár výhod, které ale při pohodovém počúvaní nepostřehneš, ani neoceníš.
MBA810 nemají žádné přechodové zkreslení, jak jsi o tom blábolil a lze si to snadno ověřit. Ve struktuře je pět "tranzistorů" a čtyři diody, které se starají o nastavení Iq v celém rozsahu napájení. Další čtyři se starají o nastavení "středové" symetrie a další dvě dvojice zabraňují saturaci výkonových struktur.

Duvsan · #68 Příspěvek od **Duvsan** » 28 čer 2020, 16:03

Ja si nejaký prechoďák pamätám.
Modulov s MBA810 mám niekoľko, ale to už sa mi zdá rozumnejšie použiť moduly s TDA2040 z Colorky (alebo A2030V, už v tom mám bordel).

#69 Příspěvek od **masar** » 28 čer 2020, 16:28

Duvsan píše:Ja si nejaký prechoďák pamätám...

Leda tak trávu růst...

sinclair · #70 Příspěvek od **sinclair** » 28 čer 2020, 16:56

Taky jsem si kdysi myslel, že u MBA810 "vidím přechoďák", třebaže jsem ho neslyšel. Bylo to na 15kHz, při -20dB jmenovitého výstupního napětí a způsobil ten "přechoďák" můj vlastní kokotismus.
Namísto 100n supermitu byl v Boucherotu hovnovitý svitek a namísto tehdy nedostupného odporu 1R, tam byl odpor 3R3, protože jiný malý tehdy nebyly po ruce. Paralelním připojením dalšího 3R3 ke stávajícímu "přechoďák" téměř zmizel a po sehnání supermitu pak úplně.
Přechoďák jak cyp. Ale v mé osobě.

Duvsan · #71 Příspěvek od **Duvsan** » 28 čer 2020, 21:35

To môže byť vysvetlenie.
Čo je to supermit?

Habesan · #72 Příspěvek od **Habesan** » 28 čer 2020, 21:44

Keramika.

Duvsan · #73 Příspěvek od **Duvsan** » 28 čer 2020, 22:46

OK
Ten odpor býva i 2R2. 3R3 som nevidel.
TDA2040 je kvalitnejší, alebo len výkonnejší?

AdamVarga · #74 Příspěvek od **AdamVarga** » 05 črc 2020, 21:56

rýchla poznámka do témy: Disponujem párom 7NU74. Bolo by z toho možné postaviť kvazoš? (A to je teda pár od výroby spolu so záručným listom)

Iné Ge ani nemám čo je samo o sebe problém. Mal by som v pláne použiť BD140/BD139 ako budiče a použiť kremíkový tranzistor ako "nastavitelnú diódu". Samozrejme to viem že takéto riešenie vôbec nevyrieši teplotné veci v trandoch tak by som tam hodil do kombinácie aj termistor.

#75 Příspěvek od **EKKAR** » 05 črc 2020, 23:03

Z jednoho páru učuníš jen jeden kanál - na stereo to nebude. A já bych se V DNEŠNÍ DOBĚ na BAMBUSÁKOVEJ kvazikomplementár vykašlal, pokud k tomu nemám opravdu závažnej důvod. Udělej to jinak - prodej to někomu na ND a postav si něco kvalitnějšího a ve stereu - samozřejmě z křemíku. Stavět mocí mermo zesák z bambusária jen proto, že jsem někde vyšašil pár bambusovejch trandů je pitomost - pokud výslovně nemáš potřebu toho se masochisticky koukat, jak ti ty bambusáky vypouštějí pracovní médium při přechodu do režimu generátor dýmu, protože bez zkušeností s tímhle matrošem zákonitě uděláš větší nebo menší chybu - a ta tě bude stát ty těžko nabytý bambustrandy, takže ti nakonec zbyde konstrukce bez konců - a tu buď někomu se ztrátou přenecháš, nebo ji rovnou vyhodíš do koše.