![Právník :pravnik:](./images/smilies/icon_um.gif)
Germaniový zesíček
Moderátor: Moderátoři
Jde o to, že je to pro ostatní zavádějící.
Pod označením 0Cxxx nic ve světě nenajdeš.
Pokud bylo nějaké označení s 0 na začátku, tak to mělo symysl u elektronek bez žhavení a to jsou výbojkové stabilizátory napětí.
Pod tím to také u Franka najdeš, i když mají výrobci v textu třeba na začátku O, tam je to matoucí.
Ale asi jsi Leoši příliš tupý na to, aby jsi to pochopil![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Pod označením 0Cxxx nic ve světě nenajdeš.
Pokud bylo nějaké označení s 0 na začátku, tak to mělo symysl u elektronek bez žhavení a to jsou výbojkové stabilizátory napětí.
Pod tím to také u Franka najdeš, i když mají výrobci v textu třeba na začátku O, tam je to matoucí.
Ale asi jsi Leoši příliš tupý na to, aby jsi to pochopil
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Václave /neb kdokoli jiný/ - nemáte někdo např. neproražený, parametricky mizerný GD609, GD619 a byli byste prosím ochotni ho otevřít a nafotit zevnitř?
Já bohužel žádný mizerný, nebo poškozený tranzistory téhle řady nemám.
Ale velmi mě zajímá, jestli je nějaký rozdíl mezi "čipem" v GD6xx a "čipem" v maďarských AD161-162.
Měřil jsem x desítek párů GD607/617, asi 20 párů maďarských AD162 a asi tři páry AD162 Siemens.
Všecky maďarské i německé páry AD, vykazovaly markantně vyšší betu při 4V/1A, než GD.
Spoléhaje, že katalog nelže, změnil jsem měřicí bod na 2V/2A a nakouřil ty 2A do AD, očekávaje průstřel. Překvápko - i při tomto jejich hraničním proudu měly furt betu mezi 40-50, vybuditelné tedy kdejakým bambusem ala GC520, v Áčku a s bootstrapem.
Vede mě to celý k podezření, že uvnitř těch maďarských AD není stejný / větší/ systém, než je v GD pro Čechy. Anebo byly feferón AD jinak tříděné, na jiné kritérium, než GD pro Pepíky.
Mohl by prosím někdo uvedené, už nepotřebné tranzistory, pokud možno nedestruktivně "oddeklovat" a nafotit?
Jistota, že k AD si mohu regulérně dovolit víc, než ke GD, by se mi teď moc hodila.
Info pro méně zasvěcené do bambusu:
Obě řady těchto TO66-4W minivýkoňáčků, páry GD607/617 a AD161/162, vyráběli nejen pro RVHP feferóni.
Má jít o zcela identické, v druhém případě jen "evropsky" značené tranzistory. To aby šly "za tvrdý" exportovat mimo RVHP. Siemensu a žabožroutům SGS-Ates to prokazatelně prodávali.
Měla se v ČSSR vyrábět ještě jiná GD-čka, taky už z druhé generace vývoje, zřejmě nějaké klony řady AD140.
Ale nakonec z toho sešlo, protože v Rožnově začali úspěšně mydlit Si.
Já bohužel žádný mizerný, nebo poškozený tranzistory téhle řady nemám.
Ale velmi mě zajímá, jestli je nějaký rozdíl mezi "čipem" v GD6xx a "čipem" v maďarských AD161-162.
Měřil jsem x desítek párů GD607/617, asi 20 párů maďarských AD162 a asi tři páry AD162 Siemens.
Všecky maďarské i německé páry AD, vykazovaly markantně vyšší betu při 4V/1A, než GD.
Spoléhaje, že katalog nelže, změnil jsem měřicí bod na 2V/2A a nakouřil ty 2A do AD, očekávaje průstřel. Překvápko - i při tomto jejich hraničním proudu měly furt betu mezi 40-50, vybuditelné tedy kdejakým bambusem ala GC520, v Áčku a s bootstrapem.
Vede mě to celý k podezření, že uvnitř těch maďarských AD není stejný / větší/ systém, než je v GD pro Čechy. Anebo byly feferón AD jinak tříděné, na jiné kritérium, než GD pro Pepíky.
Mohl by prosím někdo uvedené, už nepotřebné tranzistory, pokud možno nedestruktivně "oddeklovat" a nafotit?
Jistota, že k AD si mohu regulérně dovolit víc, než ke GD, by se mi teď moc hodila.
Info pro méně zasvěcené do bambusu:
Obě řady těchto TO66-4W minivýkoňáčků, páry GD607/617 a AD161/162, vyráběli nejen pro RVHP feferóni.
Má jít o zcela identické, v druhém případě jen "evropsky" značené tranzistory. To aby šly "za tvrdý" exportovat mimo RVHP. Siemensu a žabožroutům SGS-Ates to prokazatelně prodávali.
Měla se v ČSSR vyrábět ještě jiná GD-čka, taky už z druhé generace vývoje, zřejmě nějaké klony řady AD140.
Ale nakonec z toho sešlo, protože v Rožnově začali úspěšně mydlit Si.
geograf:
Jistěže, pokud se Ti to hodí. Nikdy asi k sériové výrobě nedošlo, protože je nebylo možno najít v žádném starším zařízení.
Částečně je asi následně nahradili dovozem z Bulharska, SFT213, SFT214 a z Rumunska EFT213, EFT214. To byly tranzistory něco mezi řadou NU73 a NU74. Oboje typy, SFT i EFT, byly pouze v Bulharsku a Rumunsku pouzdřené, originál čipy francouzské SescoSem.
Jistěže, pokud se Ti to hodí. Nikdy asi k sériové výrobě nedošlo, protože je nebylo možno najít v žádném starším zařízení.
Částečně je asi následně nahradili dovozem z Bulharska, SFT213, SFT214 a z Rumunska EFT213, EFT214. To byly tranzistory něco mezi řadou NU73 a NU74. Oboje typy, SFT i EFT, byly pouze v Bulharsku a Rumunsku pouzdřené, originál čipy francouzské SescoSem.