Ahoj, prosím o vysvětlení jevu, který mi tak trochu připomíná formování elektrolytických kondenzátorů.
Jedná se jak o vakuové elektronky, tak polovodiče. V prvním případě to byly výkonové permaktrony s napětím 25 kV. Formování probíhalo klasicky, postupné zvyšování napětí po 1 kV z velmi měkkého zdroje až do jmenovitého napětí 25 kV. Pokud neproběhlo, po připojení tvrdého zdroje došlo k destrukci.
V druhém případě se jedná o výkonové bipolární Si tranzistory se stářím přes 30 let. Principem je měření napěťového průrazu při proudu pod 1 mA. U většiny se napětí ani při opakovaném měření s delší časovou prodlevou nemění, u některých se průrazné napětí při nepřetržitém měření s rostoucím časem zvyšuje za současného poklesu velikosti proudu. A to jak Uke, tak i zřídkavě Ukb. Vliv povrchových nečistot a teploty jsem se snažil potlačit.
Formování součástek
Moderátor: Moderátoři
-
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
No zrovna dneska jsem zkusil připojit několik let odstavenou klávesnici CONSUL 262.3 k SAPI-1 abych zkusil zda jede. Po prvním připojeni ani tuk, pochvíli laborování začala psát nesmysly a asi po 10 minutách chodila jak za mlada. U polovodičových pamětí je něco podobného taky a je úplně jedno zda jde o SRAM nebo DRAM aneb hromadu let odstavená RAM se ze začátku může zdát být vadná ale pomalu se zbráborá a pak chodí jak za mlada.
Ne všichni jsme měli z češtiny za jedna. Jsem dysgrafik a dyslektik.
Dostal jsem hezký CD SONY přehrávač který nebyl 20let v provozu. Po zapnutí najel slabě display ale disk nenačetl. Díky jiné práci jsem ho musel na 2 hodiny opustit. Když jsem se vrátil, display už nažhavil a oživil katody tak že svítil o polovinu víc, CD už začalo točit a bootovat. Nechal jsem ho ještě asi dvě hodiny a od té doby načte 100% všechna CD. Na vině byly svody nenaformovaných elytů v ss zesilovačích serva optiky.
..to bude jen ňákej odpůrek
O formování elektronek by mohli kolegové z našeho radioklubu napsat mnohastránkovou ságu. Pustili se do stavby koncového stupně s elektronkou POWER TRIODE YU-191. První odešla po samotném zahřátí katody na nějakých 300 st. C při žhavícím proudu pár mA. Ostatní elektrody bez napájení. Druhá po asi dvoutýdením zahoření katody zkolabovala bez buzení při nastoupání na necelých 1000 V na anodě. Teprve třetí se tváří, že bude funkční. Všechny byly zahořovány přesně podle předpisu jejich výrobce, samozřejmě včetně funkčního vodního chlazení.
No, omlouvám se, nevyjádřil jsem se přesně k výkonovému permaktronu. Formování probíhalo bez žhavení, se studenou lampou. Výška cca 1m, největší průměr ve středu necelý metr, cca 30 kg, trvalý výkon cca 250W v pásmu kolem 10 GHz. Klasický getr (jako u lamp) jsem tam neviděl. Vnitřní desktrukce nenarušovala silný skleněný obal (alespoň o tom nevím).
Jednowattové permaktrony v provedení "bombičky" nebo "skleněnky" s jmenovitým napětím cca 1 kV se neformovaly.
Jednowattové permaktrony v provedení "bombičky" nebo "skleněnky" s jmenovitým napětím cca 1 kV se neformovaly.
Pár krát som mal tú česť merať kremíkový wafer, ktorý prišiel priamo z výroby. Boli na ňom relatívne veľké senzory, základný parameter bol záverný prúd pod určitým napätím. Po pripojení napätia sa postupne do pol minúty ustálil na niekoľkých nA. Pokiaľ sa prechod ponechal pod napätím dlhšie, záverný prúd postupne klesal, až sa po niekoľkých dňoch ustálil tak na 1/2 toho pôvodného.
Po odpojení na niekoľko hodín a ďalšom pripojení klesol na tú menšiu hodnotu za niekoľko sekúnd. Proces formovania bude ale iný podľa technológie, veku i stavu štruktúry. V mojom prípade po zmeraní nasledovalo rezanie, oplach a osadzovanie. Po tejto operácii záverný prúd klesol ešte viac, odhadom na 1/10 toho prvého. Viac sa už ale nemenil.
Zaujímavé je, že formovať sa dá i dielektrikum v kondenzátoroch ale napríklad aj v kábloch.
Po odpojení na niekoľko hodín a ďalšom pripojení klesol na tú menšiu hodnotu za niekoľko sekúnd. Proces formovania bude ale iný podľa technológie, veku i stavu štruktúry. V mojom prípade po zmeraní nasledovalo rezanie, oplach a osadzovanie. Po tejto operácii záverný prúd klesol ešte viac, odhadom na 1/10 toho prvého. Viac sa už ale nemenil.
Zaujímavé je, že formovať sa dá i dielektrikum v kondenzátoroch ale napríklad aj v kábloch.