KC147
Moderátor: Moderátoři
KC147
Vcera jsem opravoval jakesi stare zarizeni a tak mi vrta hlavou z jakych pohnutek soudruzi vyrabeli tranzistory jako KC147 v tom podivnem pouzdre s vyvody ze zelezneho plechu? Bylo to podle sovetskeho vzoru, nebo nekde pokoutne schrastili vyrazenou linku na vyrobu takovych bazmeku, nebo proc vlastne?
Má vzor v Rajchu: https://www.radiomuseum.org/tubes/tube_bc147.html
Aby měl konstruktér z čeho vybírat, ne asi?
Stejně tak KC237/8/9 má vzor v BC237/8/9 a KC507/8/9 má vzor v BC107/8/9. Obšlehnout BC547/8/9 už asi nestihli. Proč teda soudruh kapitalista vyráběl identické tranzistory v různých pouzdrech?
Kurňik, stěžujete si, že za bolševika byl malý výběr a když náhodou byl něčeho výběr velký, stěžujete si taky
Stejně tak KC237/8/9 má vzor v BC237/8/9 a KC507/8/9 má vzor v BC107/8/9. Obšlehnout BC547/8/9 už asi nestihli. Proč teda soudruh kapitalista vyráběl identické tranzistory v různých pouzdrech?
Kurňik, stěžujete si, že za bolševika byl malý výběr a když náhodou byl něčeho výběr velký, stěžujete si taky
Tehdy se ještě dlouho neosazovalo strojově, i když se už používala nepájivá maska a pájení stojatou vlnou.
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let jsme byli rádi, že některý z tranzistorů KC147 - 149 nebo 507 - 509 se dal vůbec koupit. A bylo nám jedno, v jakém pouzdru, pokud se nešlo do maximální výkonové ztráty, ba pro napájení do 20 V nezáleželo ani tolik na tom, jestli označení končí sedmičkou, osmičkou nebo devítkou, snad jen pro citlivé mikrofonní vstupy se vybíraly KC509 na šum.
Několik borců, kteří z nich opravdu dokázali vymačkat to nejlepší, co se dalo, a ani po létech to pokrok zase kdovíjak výrazně nepřekonal, mezi námi ještě běhá.
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let jsme byli rádi, že některý z tranzistorů KC147 - 149 nebo 507 - 509 se dal vůbec koupit. A bylo nám jedno, v jakém pouzdru, pokud se nešlo do maximální výkonové ztráty, ba pro napájení do 20 V nezáleželo ani tolik na tom, jestli označení končí sedmičkou, osmičkou nebo devítkou, snad jen pro citlivé mikrofonní vstupy se vybíraly KC509 na šum.
Několik borců, kteří z nich opravdu dokázali vymačkat to nejlepší, co se dalo, a ani po létech to pokrok zase kdovíjak výrazně nepřekonal, mezi námi ještě běhá.
V tom regulatoru co jsem opravoval byly na spouste techto tranzistoru studenaky a vubec na ten ocelovy plech neslo pajet. Nejspis byly spatne pokovene. Po vymene za KC507 to zase chodi.
Osobne mi je celkem jedno do ceho to pouzdrili, jen mne zajimalo proc zvolili trovna tohle nesikovne pouzdro a ne neco na zpusob TO90.
Osobne mi je celkem jedno do ceho to pouzdrili, jen mne zajimalo proc zvolili trovna tohle nesikovne pouzdro a ne neco na zpusob TO90.
Hlavní účel byl snížit cenu do "spotřební elektroniky" = pro normální bytovou techniku. Tranzistory v kovovým futrálu byly vždycky jasně dražší a proto se za komárů s nima počítalo jen do průmyslový, vojenský a investiční techniky.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
byl to malý test zručnosti: připájet na vývody KC147-8-9 tenký Cu drát a zasunout do otvorů DPS určených pro plechová pouzdra...svůj první gramo preamp korekčák jsem postavil podle Jandy z podkladů TW40 junior našlo uplatnění i zde, ovšem, plastové verze byly levnější jo a pamatujte že pájecí mikrotužky tenkrát (u nás) neexistovaly
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Přechod od kovu k plastu je "normální" vývoj ve všech odvětvích i ideologiích.
To pouzdro KC14x je normálně normalizované, označované jako SOT-25. Mně přišlo celkem v pohodě a pokud s nimi layout DPS počítal, i montáž byla intuitivní, pro strojové osazování jako stvořené. Jenom jsou zbytečně veliké a mají krátké vývody, takže nelze docílit tak stísněné montáže jako s TO-92, které lze na dlouhých nohách různě ohýbat a přizpůsobovat "terénu" pro max. využití prostoru.
Můj transiwatt junior je ostatně vybaven KC149/8.
Jinak ohledně toho zmiňovaného "nedostatku všeho" mi spíš připadá, že ono se toho vyrábělo dost, jen to někdo někam syslil. Jak jinak by bylo možné, že v 90. letech byly najednou plné sklady již nevyráběných součástek Tesly a i dnes je lze jako novo staré koupit. Musely to syslit podniky, organizace i jednotlivci s kontakty na velkoobchod nebo přímo na výrobce, vykupovat téměř veškerou produkci, takže do maloobchodní sítě se dostalo jen minimum.
To pouzdro KC14x je normálně normalizované, označované jako SOT-25. Mně přišlo celkem v pohodě a pokud s nimi layout DPS počítal, i montáž byla intuitivní, pro strojové osazování jako stvořené. Jenom jsou zbytečně veliké a mají krátké vývody, takže nelze docílit tak stísněné montáže jako s TO-92, které lze na dlouhých nohách různě ohýbat a přizpůsobovat "terénu" pro max. využití prostoru.
Můj transiwatt junior je ostatně vybaven KC149/8.
Jinak ohledně toho zmiňovaného "nedostatku všeho" mi spíš připadá, že ono se toho vyrábělo dost, jen to někdo někam syslil. Jak jinak by bylo možné, že v 90. letech byly najednou plné sklady již nevyráběných součástek Tesly a i dnes je lze jako novo staré koupit. Musely to syslit podniky, organizace i jednotlivci s kontakty na velkoobchod nebo přímo na výrobce, vykupovat téměř veškerou produkci, takže do maloobchodní sítě se dostalo jen minimum.
No syslili, protoze se nevyrabelo v dobe kdy bylo zbozi potreba, ale tehdy kdy to nejaky pitomy soudruh napsal do planu, coz bylo vetsinou naprosto vzdalene realite. A aby fabriky mohly vyrabet vyrobky ktere jim zase jiny soudruh naplanoval, museli mit nasysleno, protoze jinak by kvuli pitome soucastce ktera se bude vyrabet az v dalsi petiletce nesplnili plan, coz by byl tezkej pruser. O co byl ve skutecnosti mezi spotrebiteli zajem v cele saskarne vubec nehralo roli, hlavni bylo splneni a pokud mozno prekroceni toho jejich planu...