To teprv přijde, přes víkend.
Jedu na poštu pro šikovnou dvoukanál destičku od ZVUKa. Má krátký cesty a je to pro chladiče. Díky za ochotu.
A mám tu jak Tesly A/AS/DAS, tak áčková TBA od S&H a eska od SGS Ates, těm narovnám peří na křídlech.
Uvidím, ze kterého vyškrábnu aspoň -85dB a těch 8W, jak tu bylo psáno
sinclair píše:Vážně si furt myslíš, že jsi jedinej na tomto webu, kdo umí spočítat dolní propust a přizpůsobit její hodnoty vnitřnímu odporu zdroje signálu?
Toč se dál na vlastní ptákovině a dál ze sebe dělej hňupa, to pomůže.
Mě spíš připadá, že dolní propust tu umí spočítat snad každý, kromě Tebe a kdo ze sebe dělá hňupa nech posoudit ostatní, tvarově zkreslená vejško
danhard píše:
Mě spíš připadá, že dolní propust tu umí spočítat snad každý
když jsme u těch výpočtů - jak navrhuješ vazební kondenzátory? Máš na to nějaký empirický koeficient, jako že třeba Xc na dolním kmitočtu = 1/10 vstupního odporu resp. impedance zátěže? Nebo na to jdeš jinak?
no to jo, ale jak moc třeba lze nechat pootočit fázi, aby to ještě nedělalo poblémy? To pak kontroluješ v simulaci zesilovač jako celek a podle toho to doladíš?
mno, pokud z toho pak třeba odebírám zpětnou vazbu, tak by mě zajímat měla, ne?
třeba pokud odbočíme od MBA k Transiwattu, tak tam je zajímavý ten elektrolyt z kolektoru vstupního tranzistoru, 220uF, kterej zůstal zachovanej i v Danwattu. Přitom vst. odpor následujícího stupně rozhodně není tak malej, aby tam byl potřeba takhle velkej kýbl. Anebo?
No, já nevím. Na tohle ti dává slušnou odpověď základ automatizace. Mrkni se na soustavu prvního řádu, typický R v přímé větvi a C proti zemi. Nejlépe je to vidět na frekvenčních charakteristikách v logaritmických souřadnicích. Bod zlomu odpovídá rovnosti R = Xc, pokles napětí na úroveň 0,707 maxima, tj -3dB.
Pro nižší kmitočty je fáze nad -45°, pro vyšší kmitočty je fáze pod -45° a končí při -90° (postačuje zjednodušený pohled).
A hledáš odpověď na derivační člen prvního řádu (až na konci odkazu). V přímé větvi kondenzátor C a proti zemi odpor R (zde odpor vstupu dalšího zesilovacího stupně; dá to orientační přehled, pokud je odpor předchozího stupně menší než odpor stupně následujícího). Opět bod zlomu R = Xc, pokles -3 dB. Pro nižší kmitočty je fáze od +90° do +45°, pro vyšší kmitočty od +45° do 0°.
Ve skutečnosti je to složitější, ale pro zjednodušenou představu by to mohlo stačit. Mrkni spíše na grafy, diferenciální rovnice obstrouhej. A operátor p v operátorovém přenosu si nahrazuj ω (pokud znáš komplexní počet, pak jω).
Omlouvám se hvězdné společnosti za guláš, kdy kapacitní reaktance zpustle nazývám odpory atd. Snad jsem neudělal chybu a je to v dostatečné lidštině. http://home.pf.jcu.cz/~kyklop/SERYM/aut ... Kap_04.htm
rudolfe díky za rozbor, ale úplně na tohle jsem se neptal. Spočítat si to umím, a pokud ne tak mi to ukáže LTspice, kde je pokles o těch -3dB. Akorát že když jsem si dělal analýzu některých zapojení, tak jsem zjistil, že jsou ty hodnoty místy hrubě předimenzovány a obvykle je to v místech kde se zavádí nějaká zpětná vazba - bootstrap apod. Tak jsem chtěl zkrátka vědět, jestli na to není nějaký osvědčený empirický pravidlo, případně jestli mi něco neuniklo a nevstupuje tam do hry ještě další věc.
Naposledy upravil(a) rvx73 dne 19 říj 2020, 21:31, celkem upraveno 1 x.
No, já nevím. Zkusme se na to podívat takto. Zjednodušme co jde. Odpojme zpětné vazby, máme několik stupňů. Jsou vázány kapacitně, vstup dalšího neovlivňuje předchozí. Vazby tvoří derivační články, které omezují nízké kmitočty. Také se nesmí zapomenout na vazbu výstupní kondenzátor - reproduktor. Pokud je symetrické napájení, pak je nutno počítat s filtračními kondenzátory obou větví zdroje (v sériovém zapojení). A poklesy se v dělících kmitočtech znásobují, takže pro dva to nejsou -3 dB ale -6 dB (v případě stejných kmitočtů). A výpočet pro -3dB je jednoduchý
ω = 1 / (Rvst*Cvazební) (v ohmech a ve faradech)
a z toho fdolní = ω / 2π
Poznámka. Vazební kapacita výstupního kondenzátoru pouze určuje dolní kmitočet a není závislá na výkonu (ten spoluurčuje jmenovité napětí kondenzátoru).
Horní kmitočty omezují aktivní prvky (germaniové tranzistory) a u aktivních prvků s vysokým ft kapacitní omezovače (buď kondenzátory malých hodnot spojených se zemí (většinou u lamp)) nebo v záporných frekvenčně závislých zpětných vazbách, obvykle lokálních. Tyto záporné frekvenčně závislé zpětné vazby jsou různé, napěťové i proudové.
Takže zesílení stupně je korigováno zápornou zpětnou vazbou buď frekvenčně nezávislou nebo frekvenčně závislou. Pro frekvenční závislost platí podobný vztah, tentokrát pro typ dolní propusť omezující horní kmitočty (opět součin R*C, pouze ve směru toku signálu jsou R a C vzájemně prohozeny.). Bohužel je to zde složitější, uplatňuje se i vstupní odpor (paralelně ke kondenzátoru - možná proto se kapacitě kondenzátoru něco přidá navíc???????). A pak kondenzátor je frekvenčně závislá reaktance a v kombinaci s odporem mění v závislosti na kmitočtu dělící poměr i fázi! Což je rozkošné při sledování polarity zpětné vazby. Co s tím? Automatizace prostě rozpojí zpětnou vazbu a změří jak amplitudu, tak i fázi přenosu zpětné vazby v závislosti na používaném kmitočtu Při rozpojení je nutno zohlednit vstupní impedanci na výstupu zpětné vazby.
Také se zapomíná na indukčnosti kondenzátorů ve zpětných vazbách, které mohou naopak vyvolat na vysokých kmitočtech zákmity.
U křemíkových prvků jsou obvykle mezní "nf" rozsahy od cca 15 kHz (HiFi) po 150 kHz, pokud je dobré rozložení součástek a ošetřena kritická cesta signálu, aby jsme neměli místo zesilovače oscilátor. Chybné rozložení součástek připusuji i případům, kdy si zesík zakmitá na určitých kmitočtech při určité úrovni signálu.
Pro nízké kmitočty je to zajímavější, co jsem viděl bedny, většinou pod 50Hz zvuk nepřenesou, avšak výkon si cucnou. Záleží na jejich pasivní vyhýbce. Ale jak říká jeden z místních bohů, konzervy stejně nižší kmitočty nemají.
Bývá dobrou praktikou kromě lokálních (u jednotlivých stupňů) zpětných vazeb mít ještě centrální zápornou zpětnou vazbu.
Někteří audiofilové odmítají frekvenčně závislé zpětné vazby z ohledem na fázové zkreslení (včetně vícepásmových beden). Nejlepší výsledky se mi podařilo dosáhnout s bambusáky.
rvx73 omlouvám se, ale na tvůj dotaz neumím stručně zodpovědět.
Doufám, že nepíšu hlouposti, pár navržených zesíků zhruba potvrdilo můj hloupý náhled. Jako první byly flaškostroje, pak tranzistorové (Ge i Si). U integrovaných se to snažím ověřit. Simulátory nepoužívám.
Ocením, když znalí mi to věcně rozcupují a opraví.
rudolf02 píše:Odpojme zpětné vazby, máme několik stupňů. Jsou vázány kapacitně, vstup dalšího neovlivňuje předchozí. Vazby tvoří derivační články, které omezují nízké kmitočty.
Kdyby vstup dalšího stupně neovlivňoval předchozí, tak by nebylo co řešit
Vstup dalšího stupně zatěžuje výstup předchozí a časovou konstantu derivačnícho článku určuje s kondem součet vstupniho odporu a výstupního odporu předchozího stupně.
jj, tohle šlo dělat tak u elektronek, které obvykle mají vysoký vstupní odpor, že šlo každý stupeň řešit samostatně ... u tranzistorů, zvlášť když pracujou do nízké impedance, to bohužel zanedbat nejde
