Zdar
potřebuju snížit napětí na sekundáru trafa - mám tam usměrněných cca 2 x 42V symetricky (jen pro pořádek kladná a záporná větev samostatně) a potřeboval bych to dohnat tak na 35 - 37V. Trafo (cca 100VA) je zapouzdřené, zkoušel někdo přidat před trafo indukčnost k dosažení kýženého cíle? Nechce se mi tam dávat 2 x sériový regulátor.
Poznámka je to kvůli obvodu STK 4151
To moderátor - SMAŽTE TO, POHLEDAL JSEM A NAŠEL, nějak jem se unáhlil s dotazem, omlouvám se.
Kdyby to někdo hledal tak viz obrázek
Nevidím důvod to mazat. Další by zase hledali. ZdenekHQ
Snížení napětí na sekundáru síťového trafa
Moderátor: Moderátoři
-
jardafiala
- Příspěvky: 1414
- Registrován: 20 čer 2010, 02:00
- Bydliště: Česká Lípa
Snížení napětí na sekundáru síťového trafa
- Přílohy
-
Naposledy upravil(a) jardafiala dne 26 zář 2021, 12:09, celkem upraveno 4 x.
-
jardafiala
- Příspěvky: 1414
- Registrován: 20 čer 2010, 02:00
- Bydliště: Česká Lípa
To estékáčko je někde tak na hraně, že druhovýroba odchází?
Je to častý jev; origoše Sanyo neměly s případným "přepětím" vůbec žádný problém. Odpálené z tohoto důvodu, jsem nepotkal vůbec žádné STK ani té nejstarší řady STK00xx.
Odcházely jen na impedanční přetížení, proti tomu se většina komerčních přístrojů se staršími STK bohužel neuměla bránit, protože ven nebyly vyvedený báze budicích stupňů.
Nebo taky na utýrání horkem a špatným chlazením, když si někdo HiFi zesilovač s STK vzal místo PA na pařbu.
Pojistky byly špatná ochrana, přestože první impedanční přetížení a výpadek pojistek obvody často přežily.
Ale protože imbecilní majitel si řekl "bedny mám přeci nové a v pohodě, no tak dáme silnější pojistky". Pak už pojistky vyletěly jen naposled, tepelným průrazem výkonových struktur..
Viděl jsem na přelomu 80/90 let několik zesilovačů "lepší střední" třídy s výkonnějšími STK /okolo 2x40 až 2x60W/ vyrobených asi na Taiwanu či v HongKongu, pro DE řetězce a Conrada.
Bylo to sice plné typicky asijských, ale tehdy ještě docela kvalitních součástek. Ty zesilovače /Wangine, Wega ad./ měly impedanční ochranu, odvozenou od snímacích odporů v napájení. Ty byly vytvořeny přímo fóliemi jedné z napájecích cest, včetně pojistek. Chvilku trvalo, než kromě cvakání relé i vidlákovi cvaklo, proč to při opravdu silné limitaci "padá":D
Ochrana byla zkombinovaná s ochranou proti DC na výstupu a zpožděným připojením zátěží, využívala totéž robustní relé Matsushita a část jeho ovládání. Žádná velká logika či nějaké složitosti - přes pár laciných součástek a mírné zpoždění snímacího obvodu nadproudu elektrolytem /asi kvůli výkonovým špičkám/ to poslušně rozepínalo výstupní relé a zapínalo, až přetížení pominulo.
Fungovalo to precizně - při 8Ω, i při plném výkonu přes limitaci /burstem/ se nic nedělo, při zátěži 6Ω už to spadávalo asi 3-4dB pod limitací a se 4Ω zátěží nešlo hrát víc, než "nahlas pokojově".
V novějších modelech aparátů už jsem takové ochrany neviděl, to už se začaly masivně kostit kosty.
V AME mě už kdysi dávno upozornili, že jak regulérní druhovýroba, tak i jinde vyráběné funkční náhrady, jsou na napájení háklivé - že jsou sestavovány velmi "akurátně" stylem "dostaneš jen to, co si zaplatíš", což o výrobcích Sanyo tak úplně neplatilo.
Výhoda těch ucelených výkonových řad byla, že nižší model měl vždy nad sebou 2-4 vyšší. Ty byly 100% kompatibilní, takže se např. namísto STK0052 namontoval 0062 a byla rezerva.
Dneska natrefit na dobrou druhovýrobu je velký kumšt, proto tyhle hybridy, výkonové jednotky Technics a např. budiče NEC nakupuju už jen v AME. Vyplatí se to.
Je to častý jev; origoše Sanyo neměly s případným "přepětím" vůbec žádný problém. Odpálené z tohoto důvodu, jsem nepotkal vůbec žádné STK ani té nejstarší řady STK00xx.
Odcházely jen na impedanční přetížení, proti tomu se většina komerčních přístrojů se staršími STK bohužel neuměla bránit, protože ven nebyly vyvedený báze budicích stupňů.
Nebo taky na utýrání horkem a špatným chlazením, když si někdo HiFi zesilovač s STK vzal místo PA na pařbu.
Pojistky byly špatná ochrana, přestože první impedanční přetížení a výpadek pojistek obvody často přežily.
Ale protože imbecilní majitel si řekl "bedny mám přeci nové a v pohodě, no tak dáme silnější pojistky". Pak už pojistky vyletěly jen naposled, tepelným průrazem výkonových struktur..
Viděl jsem na přelomu 80/90 let několik zesilovačů "lepší střední" třídy s výkonnějšími STK /okolo 2x40 až 2x60W/ vyrobených asi na Taiwanu či v HongKongu, pro DE řetězce a Conrada.
Bylo to sice plné typicky asijských, ale tehdy ještě docela kvalitních součástek. Ty zesilovače /Wangine, Wega ad./ měly impedanční ochranu, odvozenou od snímacích odporů v napájení. Ty byly vytvořeny přímo fóliemi jedné z napájecích cest, včetně pojistek. Chvilku trvalo, než kromě cvakání relé i vidlákovi cvaklo, proč to při opravdu silné limitaci "padá":D
Ochrana byla zkombinovaná s ochranou proti DC na výstupu a zpožděným připojením zátěží, využívala totéž robustní relé Matsushita a část jeho ovládání. Žádná velká logika či nějaké složitosti - přes pár laciných součástek a mírné zpoždění snímacího obvodu nadproudu elektrolytem /asi kvůli výkonovým špičkám/ to poslušně rozepínalo výstupní relé a zapínalo, až přetížení pominulo.
Fungovalo to precizně - při 8Ω, i při plném výkonu přes limitaci /burstem/ se nic nedělo, při zátěži 6Ω už to spadávalo asi 3-4dB pod limitací a se 4Ω zátěží nešlo hrát víc, než "nahlas pokojově".
V novějších modelech aparátů už jsem takové ochrany neviděl, to už se začaly masivně kostit kosty.
V AME mě už kdysi dávno upozornili, že jak regulérní druhovýroba, tak i jinde vyráběné funkční náhrady, jsou na napájení háklivé - že jsou sestavovány velmi "akurátně" stylem "dostaneš jen to, co si zaplatíš", což o výrobcích Sanyo tak úplně neplatilo.
Výhoda těch ucelených výkonových řad byla, že nižší model měl vždy nad sebou 2-4 vyšší. Ty byly 100% kompatibilní, takže se např. namísto STK0052 namontoval 0062 a byla rezerva.
Dneska natrefit na dobrou druhovýrobu je velký kumšt, proto tyhle hybridy, výkonové jednotky Technics a např. budiče NEC nakupuju už jen v AME. Vyplatí se to.