Kryté snímače
Moderátor: Moderátoři
Kryté snímače
Zdravim, ve vyhledavani sem nenasel tenhle dotaz takze... Nevite jakej je rozdil mezi normalnima a krytyma kytarovyma snimacema? Me se hrozne liby ty kryty, ale nevim jestli to nema treba vlim na jejich citlivost. Diky
-
thunderstrike
- Příspěvky: 373
- Registrován: 06 úno 2005, 01:00
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
-
zdenoeddie
- Příspěvky: 2411
- Registrován: 31 říj 2007, 01:00
- Bydliště: uz len Presov :)
- Kontaktovat uživatele:
neviem skus popozerat po nete,bolo to uz davnoSnímač nemusí být nutně s permanentním magnetem - tyto snímače mám na kytaře Jolana Iris. V některém starším Amáru a v ruském Rádiu je popsaná domácí výroba snímačů a používají tam upravené trafoplechy a popř. permaloy. Taky záleží na tom, zda je cívka společná pro všechny struny nebo jsou cívečky na každé struně.
Některé nástroje - třeba havajka - neměly permanentní magnet, využívala se remanence nástavců a možná i strun. Viděl jsemkombo z 30 (!) let minulého století (USA), kde byl "nabíjecí vstup", asi vytažené anodové napětí omezené odporem. Nástroj se na chvilku připojil do tohoto vstupu, namagnetoval a hrálo se....
V současnosti jsou už všechny snímače s trvalým magnetem.
Buď je společný,nebo každá struna zvlášť. Záleží na ceně - možnost nastavit citlivost každé struny šroubovacím nástavcem.
Většinou jsou v plastu, ale lepší humbuckery(dvojité) jsou stíněné proti okolnímu brumu (hlavně hráče). Tyto mají pólové nástavce izolované od stínění.
Buď je společný,nebo každá struna zvlášť. Záleží na ceně - možnost nastavit citlivost každé struny šroubovacím nástavcem.
Většinou jsou v plastu, ale lepší humbuckery(dvojité) jsou stíněné proti okolnímu brumu (hlavně hráče). Tyto mají pólové nástavce izolované od stínění.
Dilema snímačů
Je to tak, že stále hledáme a zkoušíme, abychom se dopídili k ještě lepšímu zvuku kytary a basy, byť o malou nuanci. Za roky, co se pohybuji kolem aparatur a elektroniky související k tomuto, jsem k různým výměnám snímačů už zdrženlivý a rozhodně si nemyslím, že lze očekávat nějaký bombasticky změněný zvuk. Tedy pokud nebyl v nástroji úplný aušus snímače.
Uvažujme však už o slušném, kvalitním nástroji, který má výbornou rezonanci dřeva – a to je podle mého přesvědčení to nejdůležitější! – potom struny správně a dostatečně dlouhou dobou od počátečního impulzu (sustain) kmitají. Čím lépe rezonující dřevo, tím bude i více harmonických kmitočtů a to je základem pro dobré zpracování zvuku snímačem – berme v úvahu klasické pasivní provedení.
Všechny věhlasné firmy – Bartolini, Di Marzio, Seymour Duncan, EMG, Kent Armstrong, Sadowsky….aj.- jsou kvalitní výrobci baskytarových snímačů. Vše je ale spojeno s dobrým marketingovým tahem na zákazníka, který nás nějak nahlodává, vnáší pochybnosti a stanovuje (ortodoxní) přívržence té, které značky.
Když se na snímač podíváme po elektrické a konstrukční stránce, je to v principu jasné:
1. je to několik magnetických tyček, kolem nichž je namotaná cívka z Cu vodiče o určitém průměru
2. jeden blok magnetu a kolem namotaná cívka
Teoreticky může existovat samostatná cívka s magnetem pro každou strunu, ale toto řešení je určeno pro kytarové syntezátory, protože pro naše snímače by to vycházelo blbě s impedancí. Dle zkušeností výrobců se impedance vodiče musí pohybovat v nějakých mezích. A ty odchylky mají vliv na to, jaké ze snímače půjde kmitočtové spektrum a v jakém poměru pásem vůči sobě. Dále je to kombinováno různou silou magnetu, kdy se mění indukční pole, vzdálenost vinutí cívky od jádra a jiné maličkosti, finty, které si firmy udržují v tajnosti. Více je o kytarových snímačích napsáno v Muzikusu 7/06.
Jsou možnosti:
1. slabý snímač - pro pasivku vyloučeno, pro aktivní elektroniku v pohodě, slabé magnetické pole neovlivňuje dobu kmitání struny
2. silný snímač - dává velké výstupní napětí, ale je choulostivější na brumy a silný
magnet negativně ovlivňuje dobu kmitání struny
Dle mého názoru: kvalitně znějící nástroj „na sucho“, s vyzrálým ověřeným materiálem pro tělo nástroje a dobrý snímač, ne extremně silný. V mém případě baskytara musí být v natural provedení, kytování a vrstva barvy nebo laku na nástroji nevzbuzuje přílišnou důvěru spojenou s rezonancí dřeva.
Celá problematika nástroje a snímače se dá připodobnit ke krásné ženě oblečené do jutového pytle, kdy krasavici bude slušet i jutový pytel. Naopak škaredka se může navléct do hader třeba od Diora a nepomůže jí nic.
U aktivních baskytar je to poněkud jinak. Využívá se snímačů se slabším magnetickým polem (viz výše) ve spojení s aktivní elektronikou a konstrukčně existují tři varianty:
1. aktivní snímač s vestavěným předzesilovačem přímo v tělese
2. pasivní snímač + aktivní elektronika s korekcemi basů, středů a výšek
3. aktivní snímač + aktivní elektronika s korekcemi basů, středů a výšek
Záleží co komu vyhovuje, v každém případě už tolik nezáleží na kvalitě dřeva. Aktivní elektronika zvukovou stránku nástroje posunuje poněkud jinam a ne každému kytaristovi, basistovi takový zvuk vyhovuje. Jedni říkají, žeje zvuk moc Hi-Fi, druzí, že je syntetický apod. Když jsem si před časem pořídil aktivní baskytaru byl jsem zvukem nadšený. Po nějakém čase mě začalo štvát, že se nemůžu zvukově přiblížit ke zvuku Precisionu. Dnes už mám dilema vstřebané – je dobré mít k dispozici pasivku i aktivku, prostě a jednoduše jsou to různé typy nástrojů s charakteristickými zvuky.
U aktivnch nástrojů jsou větší možnosti nastavení různých zvuků.
Pozor na výměnu snímačů a u aktivních baskytar. Z firmy je nastavena souhra snímače a vstupní citlivosti vestavěné elektroniky. Např. vyměníte-li pasivní snímač v nástroji za aktivní, určitě dojde k přebuzení stávající aktivní elektroniky. Zkoušel jsem výměnu pasivních snímačů Yamaha za aktivní EMG-40DC k vestavěnému EQ a citlivost šílená, basa zní už na dotek prsty.
Je to tak, že stále hledáme a zkoušíme, abychom se dopídili k ještě lepšímu zvuku kytary a basy, byť o malou nuanci. Za roky, co se pohybuji kolem aparatur a elektroniky související k tomuto, jsem k různým výměnám snímačů už zdrženlivý a rozhodně si nemyslím, že lze očekávat nějaký bombasticky změněný zvuk. Tedy pokud nebyl v nástroji úplný aušus snímače.
Uvažujme však už o slušném, kvalitním nástroji, který má výbornou rezonanci dřeva – a to je podle mého přesvědčení to nejdůležitější! – potom struny správně a dostatečně dlouhou dobou od počátečního impulzu (sustain) kmitají. Čím lépe rezonující dřevo, tím bude i více harmonických kmitočtů a to je základem pro dobré zpracování zvuku snímačem – berme v úvahu klasické pasivní provedení.
Všechny věhlasné firmy – Bartolini, Di Marzio, Seymour Duncan, EMG, Kent Armstrong, Sadowsky….aj.- jsou kvalitní výrobci baskytarových snímačů. Vše je ale spojeno s dobrým marketingovým tahem na zákazníka, který nás nějak nahlodává, vnáší pochybnosti a stanovuje (ortodoxní) přívržence té, které značky.
Když se na snímač podíváme po elektrické a konstrukční stránce, je to v principu jasné:
1. je to několik magnetických tyček, kolem nichž je namotaná cívka z Cu vodiče o určitém průměru
2. jeden blok magnetu a kolem namotaná cívka
Teoreticky může existovat samostatná cívka s magnetem pro každou strunu, ale toto řešení je určeno pro kytarové syntezátory, protože pro naše snímače by to vycházelo blbě s impedancí. Dle zkušeností výrobců se impedance vodiče musí pohybovat v nějakých mezích. A ty odchylky mají vliv na to, jaké ze snímače půjde kmitočtové spektrum a v jakém poměru pásem vůči sobě. Dále je to kombinováno různou silou magnetu, kdy se mění indukční pole, vzdálenost vinutí cívky od jádra a jiné maličkosti, finty, které si firmy udržují v tajnosti. Více je o kytarových snímačích napsáno v Muzikusu 7/06.
Jsou možnosti:
1. slabý snímač - pro pasivku vyloučeno, pro aktivní elektroniku v pohodě, slabé magnetické pole neovlivňuje dobu kmitání struny
2. silný snímač - dává velké výstupní napětí, ale je choulostivější na brumy a silný
magnet negativně ovlivňuje dobu kmitání struny
Dle mého názoru: kvalitně znějící nástroj „na sucho“, s vyzrálým ověřeným materiálem pro tělo nástroje a dobrý snímač, ne extremně silný. V mém případě baskytara musí být v natural provedení, kytování a vrstva barvy nebo laku na nástroji nevzbuzuje přílišnou důvěru spojenou s rezonancí dřeva.
Celá problematika nástroje a snímače se dá připodobnit ke krásné ženě oblečené do jutového pytle, kdy krasavici bude slušet i jutový pytel. Naopak škaredka se může navléct do hader třeba od Diora a nepomůže jí nic.
U aktivních baskytar je to poněkud jinak. Využívá se snímačů se slabším magnetickým polem (viz výše) ve spojení s aktivní elektronikou a konstrukčně existují tři varianty:
1. aktivní snímač s vestavěným předzesilovačem přímo v tělese
2. pasivní snímač + aktivní elektronika s korekcemi basů, středů a výšek
3. aktivní snímač + aktivní elektronika s korekcemi basů, středů a výšek
Záleží co komu vyhovuje, v každém případě už tolik nezáleží na kvalitě dřeva. Aktivní elektronika zvukovou stránku nástroje posunuje poněkud jinam a ne každému kytaristovi, basistovi takový zvuk vyhovuje. Jedni říkají, žeje zvuk moc Hi-Fi, druzí, že je syntetický apod. Když jsem si před časem pořídil aktivní baskytaru byl jsem zvukem nadšený. Po nějakém čase mě začalo štvát, že se nemůžu zvukově přiblížit ke zvuku Precisionu. Dnes už mám dilema vstřebané – je dobré mít k dispozici pasivku i aktivku, prostě a jednoduše jsou to různé typy nástrojů s charakteristickými zvuky.
U aktivnch nástrojů jsou větší možnosti nastavení různých zvuků.
Pozor na výměnu snímačů a u aktivních baskytar. Z firmy je nastavena souhra snímače a vstupní citlivosti vestavěné elektroniky. Např. vyměníte-li pasivní snímač v nástroji za aktivní, určitě dojde k přebuzení stávající aktivní elektroniky. Zkoušel jsem výměnu pasivních snímačů Yamaha za aktivní EMG-40DC k vestavěnému EQ a citlivost šílená, basa zní už na dotek prsty.
