Mikrofona MK 204

Zpráva

Milan · #16 Příspěvek od **Milan** » 10 úno 2021, 22:18

No Sinclaire , úplně s tebou ohledně té mezery nesouhlasím . Plechy mají kolem nulové intenzity magn. pole menší permeabilitu a vinutí tudíž menší indukčnost než dále v lineární vzestupné části křivky H/B . Jelikož příspěvek stř. proudu zde bude vzhledem k ss sycení malý , je vhodné posunout pracovní bod někam výše na křivce H/B , kde je permeabilita větší a tudíž i větší indukčnost než kolem nuly. O kolik , to se mi počítat nechce , příklady výpočtů třeba viz Sláva Nečásek. Chci tím říci asi tolik, že vzduchová mezera v tomto případě může i vadit. Samozřejmě to nevadí , bude-li rozkmit ,tj. střídavá složka proudu , veliká , jako např. u výstupního trafa , kde to způsobí spíše nějaké zkreslení .

MAHO · #17 Příspěvek od **MAHO** » 11 úno 2021, 10:42

Když jsem rozebíral spálené vazební trafo z MK 204 tak tam žádná vzduchová mezera nebyla. Je však možné, že to nebylo originální trafo, ale nějaký pokus původního majitele nahradit původní něčím, co měl doma.

Milan · #18 Příspěvek od **Milan** » 11 úno 2021, 11:09

Byl to asi originál, pokud tam tím tráfkem teče cca 10 mA dc a má to na primáru pár tisíc závitů, neměla by se indukce při těch rozměrech tráfka dostat přes 1T , a to "snese" skoro každý plech. Počítal jsem to ovšem hodně na hrubo , zato s větší rezervou. Takže tam ta mezera není nutná, zvláště za předpokladu, že na audio trafo dali trošku lepší plechy. Ale to se dá pak jednoduše změřit osciloskopem , když na g1 první lampy přivedeš nějaký nf signál a koukneš na osciloskopu, co z toho leze na g1 druhé elektronky. Můžeš si nakonec ss proud tou první triodou nějakým vnějším záporným předpětím přiškrtit a bádat. Samozřejmě bez utažené vf zpětné vazby , aby to nemňoukalo

.

sinclair · #19 Příspěvek od **sinclair** » 11 úno 2021, 11:34

Bez závislosti na kmitočtu a na anodovém rozkmitu, který budí primár?
Tak jo.
Máme vazební trafo, nasycené stejnosměrem poblíž 1T a navíc k tomu stejnosměru, jím ještě proháníme střídavý anodový rozkmit vyšších desítek voltů efektivních, řekněme v pásmu 60Hz-4,5kHz.
Je to naprosto přesně totéž, jako u toho "výkonového" výstupáku.
Nebudu to pravděpodobně já, kdo by do toho Nečáska měl občas znova nahlédnout. Kromě naprostých základů od Nečáska, jsem loni do příslušné rubriky skenoval velmi podrobné a čtivé články o výpočtech sdělovacích traf. Tedy ještě bližší informace, než od Nečáska, lze najít tam.

Chybí zde také užitečné nahlížení do některých profesionálních konstrukcí Tesly Elektroakustika, která trafa na různých pozicích používala velmi často, ráda a úspěšně. Mezeru měla i M12/0,35, nebo EI12/0,35 trafa, kde se třeba jen teoreticky, odchylkou pracovního bodu /ss ofset/, mohlo ss sycení objevit.
Oni věděli, že to způsobí dobře slyšitelné, ohavné zkreslení, připomínající charakterem přechodové u pušpulu.
Můj zcela poslední příspěvek k dané věci.

Milan · #20 Příspěvek od **Milan** » 11 úno 2021, 11:55

Neblbni prosím, kde by se tam vzaly desítky voltů nf na primáru ? Je to dvoulampovka , trafo nahoru 1:5 na mřížku koncové elektronky , to mi jako chceš tvrdit, že ta potřebuje desítky x 5 V na vybuzení ??

. Na primáru
budou max. jednotky V , možná o něco více ,když se to rozkňučí . Ona totiž ta první elektronka ty desítky volt ani ze signálu z antény vyrobit nedo
káže.

MAHO · #21 Příspěvek od **MAHO** » 16 úno 2021, 19:37

Dle Sinclaira jsem sehnal zvonkové trafo Jesan, odmotal sekundár a navinul nové vinutí 3000 záv průměr 0.1 mm.
Předem jsem změřil převod a zjistil , že na primáru je cca 10000 závitů.
Po navinutí jsem změřil ss odpor vinutí a pimár má 400 Ohmů a sekundár
2000 Ohmů.
Dle Berana má mít trafo odpor 1200 na 6500 Ohmů, nebude to vadit? Neměl bych zvětšit odpor R5, aby netekl příliš velký proud do anody E 424?

Lukas-Peca · #22 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 17 úno 2021, 07:57

Tam teče tak malý proud, že změna odporu trafa o pár set ohmů má zanedbatelný vliv.

Milan · #23 Příspěvek od **Milan** » 17 úno 2021, 22:08

Pojmově si přehazuješ primár a sekundár - primár 3000 záv.má být
v anodě první elektronky a sekundár 10000 záv. v mřížce druhé elektronky .
Trafo transformuje napětí nahoru a současně transformuje impedanci desítky kΩ z anody na MΩ v mřížce . Tak si to nepřehoď

.

MAHO · #24 Příspěvek od **MAHO** » 18 úno 2021, 10:23

Jasně, to jsem se jen spletl v názvosloví. Vím, že jde o zvýšení.
Překvapuje mne, jakým vodičem to ta Mikrofona navíjela. Já jsem použil
0,1 mm a přesto mám odpor 3 x menší než originál.

Milan · #25 Příspěvek od **Milan** » 18 úno 2021, 12:00

Oblíbené průměry byly 0,056 a 0,07 mm , to já už ani nevidím, natož to odizolovat a napájet

. Měl sis udělat odbočku na 2000 záv., abys mohl vyzkoušet originál převod 1:5 , no holt budeš muset hledat nějakou silnou stanici , aby to hrálo , myslím že česká už po snížení výkonů moc hrát nebude. Kdyby ti to po sestavení mělo tendenci kmitat vazbou na výstupák či vstupní cívky, zkus přehodit u toho svého trafa vývody na jednom vinutí .Tak ať se daří.

sinclair · #26 Příspěvek od **sinclair** » 18 úno 2021, 12:57

U telefonních relátek, nejen nejznámějších plochých typů z P51, které měly některé vinutí na 60V ss, byl průměr drátu 0,05 až 0,08 zcela běžný.
U citlivějších relátek přenášečů, zpožděných několika polohami CuSn drátu, která musela přitahovat a držet na vyzváněcích 75V/25Hz, byl tento průměr též zcela běžný.
Kmitací cívky 200Ω vložek nejen tesláckých mikrofonů, mají běžně vinutí z drátu 0,032 a 0,038.
Myslím, že primár toho 0156 Jesanu, vyrobeného v 70.-80. letech, je vinutý drátem 0,08, ale počet závitů si z hlavy už nepamatuju - býval tam ale štítek, něco okolo 6.000 závitů?
Na co se pamatuju, tak že v rámci tradičního požadavku na nějaké "ztvrdnutí" a zvýšení sekundárního napětí těchto tráfek, se z primáru toho Jesanu odvíjelo až 2.000 závitů.

Zajímavé na tom Jesanu je to, že primár tak tenkým drátem, o mnoha tisících závitech, je prost jakýchkoli prokladů - a já si přitom nepamatuju, že bych se někdy potkal s topícím, či jinak poškozeným tímto trafkem.
Občas jsme ho používali na "mučení" - škrábalo se plochou baterkou o 3V vinutí a primár pak dával pecky jak prase, až to kroutilo ruce - a ten primár se neprošlehl.
Stejně tak u "klasického", většího dvoucívkového zvonkového trafa TZ-34. Použil jsem jich mraky, často i dva všelijak zapojené, ale nepamatuju si vadný, nebo poškozený - a to jsme tomu většímu bráškovi kolikrát dávali zabrat tak, že na 8V sekundáru zbylo sotva šest voltů..

MAHO · #27 Příspěvek od **MAHO** » 21 úno 2021, 19:32

Ještě jsem z cvičných důvodů rozebral spálené VT a zjistil,
že na seundáru bylo cca 55 závitů 0,8 mm
a na primáru cca 5000 záv 0,1 mm
Několikrát jsem, to přepočítával a vyšlo mně při výkonu 4W a minimální přenosové frekvenci 100 Hz
na primáru cca 4200 záv
a sekundár cca 80 záv
Tak jsem se možná spletl nebo těch pár stovek závitů nehraje roli.

Lukas-Peca · #28 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 21 úno 2021, 20:26

Počítalo se s připojením externího repráku. Asi žádné rádio, které tuto možnost má, nemá výstupák s tak nízkou primární impedancí, jaká by odpovídala pracovnímu bodu koncové lampy.

Jinak u C443 se v katalogovém zapojení udává výstupní výkon 2,8 W.