2 mW/km. Je to hodně nebo málo?
Moderátor: Moderátoři
Takových příběhů je víc, až to spíš připomíná různě generované urban legends (nebo spíš camp). Lze předpokládat že zrovna Němci měli fůru volnýho času v ruským zajetí...lubos1961 píše: až jsem narazil v AR 3/2011 na článek "Konzevový" přijímač německých válečných zajatců (autor Jirka Misik DJ0AK). Byl tam příběh, jak si němečtí
Společná roztomilost těchto báchorek je, jak si pracně vyráběli kondy, odpory, cívky, ale "náhodou" už do začátku měli elektronku, sluchátka a akumulátor, dokonce nabitý.
https://ctpkytm3zmcwogy6eu2mmk3pdu-jj2c ... istory.htm
https://www.bbc.co.uk/history/ww2people ... 7870.shtml
atd...
a všeobecně pod pojmem foxhole radio...
Při pádu vzducholodi Italia asi nebyl vysílač primárně poškozen nárazem, to by elektronka asi odsrala, ani skříňka nevypadala poškozená. Jestli se jim spíš ten mřížkový kond nešvihl vlhkostí.
Není moc elektronek, ochotných pracovat s Ua 12V.
Staré, nebo válečné typy jsem na toto nikdy nezkoušel, ač byly k dispozici.
Z novodobých už při 18V slušně zesiluje docela vzácná 6F35, při asi 19-20V se probouzejí E180F a E88CC.
Nejsem si jistý, zdali by RV12P2000 při 12V pracovala. RV2,4P45 a ještě jedna podobná portable lampa určitě.
LV5 je tuším Luftwaffe tetroda? Možná to má v nějakém nouzovém popisu práce - s ohledem na leteckých 28V.
Ale nemám ji, mám jenom LV1 a LV3, což jsou krávy a žrouti.
No ta sluchátka a lampa, no...asi se to za války zase úplně všude neválelo.
Akumulátor se dá přece šlohnout z kdečeho, když spoluvězeň umí opravovat auta. a nemusí být ani plně nabitý.
A víme hovno, jak to tenkrát bylo - na hrubé obrysy ale stačí vzpomínky prarodičů, kde všude a jak dlouho, se ještě v půli padesátek válela vojenská technika.
Staré, nebo válečné typy jsem na toto nikdy nezkoušel, ač byly k dispozici.
Z novodobých už při 18V slušně zesiluje docela vzácná 6F35, při asi 19-20V se probouzejí E180F a E88CC.
Nejsem si jistý, zdali by RV12P2000 při 12V pracovala. RV2,4P45 a ještě jedna podobná portable lampa určitě.
LV5 je tuším Luftwaffe tetroda? Možná to má v nějakém nouzovém popisu práce - s ohledem na leteckých 28V.
Ale nemám ji, mám jenom LV1 a LV3, což jsou krávy a žrouti.
No ta sluchátka a lampa, no...asi se to za války zase úplně všude neválelo.
Akumulátor se dá přece šlohnout z kdečeho, když spoluvězeň umí opravovat auta. a nemusí být ani plně nabitý.
A víme hovno, jak to tenkrát bylo - na hrubé obrysy ale stačí vzpomínky prarodičů, kde všude a jak dlouho, se ještě v půli padesátek válela vojenská technika.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 28 úno 2021, 09:53, celkem upraveno 1 x.
Pro přijímací účely nemusí zesilovat "slušně", stačí víc než 1x aby nasadila případná zpětná vazba.
přijímač na plochou baterii
přijímač na plochou baterii
že by si i tady vymýšleli?Crifodo píše: Takových příběhů je víc, až to spíš připomíná různě generované urban legends (nebo spíš camp). Lze předpokládat že zrovna Němci měli fůru volnýho času v ruským zajetí...
- Přílohy
-
- 207 PoW radio 5 tin can v1.pdf
- (231.12 KiB) Staženo 468 x
To už nikdo neposoudí, co je na tom pravdy. Jak zacházeli Němci s Rusy a Poláky ve srovnání se západními zajatci je známo, jak se žilo německým vojákům v ruským zajetí taky, zejména když Rusové cestou k Berlínu absolvovali ukázky co to je německá taktika spálené země.
Poslechnout si "zprávy z domova" v době kdy soukmenovce do posledka školil Goebbels je docela dobrej džouk.
Jestli to nebyli Němci přesídlení v 1945 i s rodinama do Ruska z německého raketového programu, tam by se dalo čekat jednak lepší znalosti, jednak mírnější režim než u zajatých SS.
Poslechnout si "zprávy z domova" v době kdy soukmenovce do posledka školil Goebbels je docela dobrej džouk.
Jestli to nebyli Němci přesídlení v 1945 i s rodinama do Ruska z německého raketového programu, tam by se dalo čekat jednak lepší znalosti, jednak mírnější režim než u zajatých SS.
to je jasné že to už nikdo z nás už neposoudí do jaké míry to jsou bajky a kolik z toho může být pravda. Já si myslím, že toto popisované období se už přímo nejedná o válečný stav ale konec a těsně poválečný, kdy ještě nedošlo k propuštění válečných zajatců. Sověti s tím moc nepospíchali. Ti byli využívání jako pracovní tábor a chudáci netrpělivě dychtili po nějakých informacích kdy už je konečně propustí.
Mám taky knížku "Trosečníci polárního moře", vydání z r. 1955 a o žádné opravě odporu ani kondenzátoru ve vysílačce se v ní nepíše.
Naopak, i při zkoušce přenesením přijímače o 200m dál a klepáním na klíč se potvrdila správná funkce vysílače.
Podle autorova popisu to byla vysílačka KV, výkon 25W, jedna elektronka, pracovní napětí 12V, vyzkoušený dosah 400 námořních mil - přes 700 km na vlně 33 metrů.
Tady je o tom nějaké povídání:
https://www.qrz.com/db/IB2RT (akorát zde píší výkon pouze 5W)
Možná že by další a méně známé informace mohl poskytnout přímo velitel výpravy - generál Umberto Nobile:
Naopak, i při zkoušce přenesením přijímače o 200m dál a klepáním na klíč se potvrdila správná funkce vysílače.
Podle autorova popisu to byla vysílačka KV, výkon 25W, jedna elektronka, pracovní napětí 12V, vyzkoušený dosah 400 námořních mil - přes 700 km na vlně 33 metrů.
Tady je o tom nějaké povídání:
https://www.qrz.com/db/IB2RT (akorát zde píší výkon pouze 5W)
Možná že by další a méně známé informace mohl poskytnout přímo velitel výpravy - generál Umberto Nobile:
Tak po přelouskání této knihy jsem objevil na straně 180 jednu zmínku o závadě vysílačky, ale blíže nespecifikované. Bylo to nějak hned po nalezení stanice v troskách a prvotních zkouškách vysílání (nikdo je prý asi neslyšel).
...
Biagi a Zappi jali se za pomoci Ceccioniho hledati vadu na vysílacím aparátu radia, rozebrali všechny částky a jednu po druhé je prohlíželi. Konečně objevili závadu a opravili ji, takže mohl Biagi za několik hodin znovu vysílati pomocná volání, jež mu Mariano sestavil.
Vysílání se dělo každou 55. minutu, vždy v lichých hodinách, na krátkou vlnu, jak bylo smluveno už během letu s "Cittá di Milano".
Hned po vysílání vzal Biagi sluchátka a čekal na odpověď. Marně: Nikdo nás neslyšel.
...
...
Biagi a Zappi jali se za pomoci Ceccioniho hledati vadu na vysílacím aparátu radia, rozebrali všechny částky a jednu po druhé je prohlíželi. Konečně objevili závadu a opravili ji, takže mohl Biagi za několik hodin znovu vysílati pomocná volání, jež mu Mariano sestavil.
Vysílání se dělo každou 55. minutu, vždy v lichých hodinách, na krátkou vlnu, jak bylo smluveno už během letu s "Cittá di Milano".
Hned po vysílání vzal Biagi sluchátka a čekal na odpověď. Marně: Nikdo nás neslyšel.
...
Napadlo mně znovu tento údaj porovnat s Běhounkovou knížkou jestli jsem něco nepřehlédl a skutečně, hned druhý den (tj. 26. května) po ztroskotání popisuje na str. 31 Běhounek toto:
...
Biagi s novou odvahou kutil venku něco u svého radia a chystal se přenést potom stanice do stanu, kde jednu po druhé se Zappim pečlivě prohlédli a vyčistili jejich spoje.
...
A na str. 36:
...
Biagi kutil u svého radia, jako by se nic zvláštního nedělo. Podle úmluvy dříve učiněné s radiotelegrafisty na "Cittě di Milano" vysílal každou lichou hodinu mezi 55. a 60. minutou: SOS, Italia, Nobile, SOS. A stále nikdo na jeho volání neodpovídal.
Časově i údaji o činností to odpovídá Nobilově knížce, druhý den po ztroskotání.
...
Biagi s novou odvahou kutil venku něco u svého radia a chystal se přenést potom stanice do stanu, kde jednu po druhé se Zappim pečlivě prohlédli a vyčistili jejich spoje.
...
A na str. 36:
...
Biagi kutil u svého radia, jako by se nic zvláštního nedělo. Podle úmluvy dříve učiněné s radiotelegrafisty na "Cittě di Milano" vysílal každou lichou hodinu mezi 55. a 60. minutou: SOS, Italia, Nobile, SOS. A stále nikdo na jeho volání neodpovídal.
Časově i údaji o činností to odpovídá Nobilově knížce, druhý den po ztroskotání.
Po přečtení Běhounka - Trosečníci polárního moře, albatros 1971
a
Nobile - Červený stan, Čs. spisovatel 1972
jsem žádnou zmínku o konkrétní vadné součástce nenašel, ani jinde na webu.
Přitom jsem ale narazil na řadu faktů zajímavých samo o sobě, z technického hlediska i všeobecně.
K osobě Biagiho se po těch mnoha letech asi dá říct, že to byl hlavně on, komu ostatní vděčili za záchranu (a několika příznivým náhodám), díky jeho odborným i charakterovým kvalitám.
Při havárii se zřejmě utrhla radiová kabina i s metrákovou hlavní stanicí na dlouhé vlny, která byla trosečníkům k ničemu.
Biagi zachránil svoji krátkovlnnou aparaturu naštěstí i s funkčními plně nabitými akumulátory, je pozoruhodné že 9 MHz vysílač s 36W příkonem vydržel tak dlouho vysílat, když přihlédneme k snížení kapacity mrazem.
Přijímač Burndept Mk IV se může zdát z dnešního pohledu komický, tři přímožhavené triody L525 (audion, předzesilovač, nf konec). Stejně jako u aku je pozoruhodné, že dlouhé týdny vydržely žhavicí články i anodové baterie které Biagi našel v troskách. Rovněž náhradní elektronky, které jsou vidět v krabičkách na existujícím snímku Biagiho u stanice.
Běhounek na jiném místě knihy popisuje situaci, kdy se fungující spojení přerušilo a trosečnící opět hledali poruchu v součástkách (na vině byla ionosférická anomálie) a Ceccioni přitom přetrhl nějaký vývod. Poradil si cínem z konzervy a kleštěmi rozžhavenými benzínovým vařičem, takže v Červeném stanu improvizovaně pájeli.
Celou dobu měl Biagi handicap nízké výšky antén pro nedostatek tyčí na pořádný stožár. Každopádně bylo udržení spojení v takových podmínkách machrovina.
Předání zprávy o zachyceném vysílání Šmidtem taky nebylo tak idylické jak líčí film. Klíčová postava je tam Šmidtův kamarád Smirnov. Šmidt zachytil vysílání Biagiho 2. června večer, telegrafoval to Smirnovovi, který ráno 3. června přijel do Vochmy za Šmidtem a spolu zaslechli další relaci trosečníků. Na místním telegrafním úřadě odmítli Šmidta a až teprve Smirnov díky intervenci svých rodičů u vedoucího pošty dosáhl odeslání zprávy do Moskvy (!).
http://www.arivenezia.it/?p=774
Ze stejného pramene: Zachycení vysílání Nobileho výpravy se tak dlouho nedařilo, protože italské velení považovalo rezervní KV frekvence za tajné a nezveřejnilo je.
https://www.radiomuseum.org/r/burndept_ ... _mkiv.html
Schéma přijímače Burndept Mark IV se mi na webu nepodařilo najít.
Ještě perlička:
Biagi údajně jako radista v II. světové válce byl zajat Brity v Somálsku a během věznění v zajateckém táboře v Indii uplatnil opět improvizační schopnosti a vyrobil improvizovaný přijímač.
a
Nobile - Červený stan, Čs. spisovatel 1972
jsem žádnou zmínku o konkrétní vadné součástce nenašel, ani jinde na webu.
Přitom jsem ale narazil na řadu faktů zajímavých samo o sobě, z technického hlediska i všeobecně.
Film je hodně přibájený na mnoha místech a velmi nepřesný.Celeron píše:Biagi ten papír pak namotal na prasklej odpor. No a Nobile po zásluze Biagiho potrestal, že na to nepřišel sám. Co je na tom pravdy? Nebo jen filmový výmysl?
K osobě Biagiho se po těch mnoha letech asi dá říct, že to byl hlavně on, komu ostatní vděčili za záchranu (a několika příznivým náhodám), díky jeho odborným i charakterovým kvalitám.
Při havárii se zřejmě utrhla radiová kabina i s metrákovou hlavní stanicí na dlouhé vlny, která byla trosečníkům k ničemu.
Biagi zachránil svoji krátkovlnnou aparaturu naštěstí i s funkčními plně nabitými akumulátory, je pozoruhodné že 9 MHz vysílač s 36W příkonem vydržel tak dlouho vysílat, když přihlédneme k snížení kapacity mrazem.
Přijímač Burndept Mk IV se může zdát z dnešního pohledu komický, tři přímožhavené triody L525 (audion, předzesilovač, nf konec). Stejně jako u aku je pozoruhodné, že dlouhé týdny vydržely žhavicí články i anodové baterie které Biagi našel v troskách. Rovněž náhradní elektronky, které jsou vidět v krabičkách na existujícím snímku Biagiho u stanice.
Běhounek na jiném místě knihy popisuje situaci, kdy se fungující spojení přerušilo a trosečnící opět hledali poruchu v součástkách (na vině byla ionosférická anomálie) a Ceccioni přitom přetrhl nějaký vývod. Poradil si cínem z konzervy a kleštěmi rozžhavenými benzínovým vařičem, takže v Červeném stanu improvizovaně pájeli.
Celou dobu měl Biagi handicap nízké výšky antén pro nedostatek tyčí na pořádný stožár. Každopádně bylo udržení spojení v takových podmínkách machrovina.
Předání zprávy o zachyceném vysílání Šmidtem taky nebylo tak idylické jak líčí film. Klíčová postava je tam Šmidtův kamarád Smirnov. Šmidt zachytil vysílání Biagiho 2. června večer, telegrafoval to Smirnovovi, který ráno 3. června přijel do Vochmy za Šmidtem a spolu zaslechli další relaci trosečníků. Na místním telegrafním úřadě odmítli Šmidta a až teprve Smirnov díky intervenci svých rodičů u vedoucího pošty dosáhl odeslání zprávy do Moskvy (!).
http://www.arivenezia.it/?p=774
Ze stejného pramene: Zachycení vysílání Nobileho výpravy se tak dlouho nedařilo, protože italské velení považovalo rezervní KV frekvence za tajné a nezveřejnilo je.
https://www.radiomuseum.org/r/burndept_ ... _mkiv.html
Schéma přijímače Burndept Mark IV se mi na webu nepodařilo najít.
Ještě perlička:
Biagi údajně jako radista v II. světové válce byl zajat Brity v Somálsku a během věznění v zajateckém táboře v Indii uplatnil opět improvizační schopnosti a vyrobil improvizovaný přijímač.
Pro zajímavost, vzhled lodního vysílače na Citta di Milano.
https://media.gettyimages.com/photos/ra ... d901509066
https://media.gettyimages.com/photos/ra ... d901509066