Dokud to ložiska zvládnou, a v B11x jsou na to dost robustní, tak nějakých 200 - 300 g navíc nemá smysl řešit. Přesné vyvážení je samozřejmý požadavek, jen motor tu hmotu roztočí o nějakou desetinu vteřiny později, což u síťového stroje s trvale běžícím setrvačníkem nevadí.
Pak už přece motor doplňuje jen energii ze setrvačníku odebranou, ale s menšími výkyvy, které setrvačnost těžší hmoty lépe odfiltruje, což má jen samá pozitiva a sociální jistoty.
Podle mého ten setrvačník klidně může být jak z konstrukční oceli, tak z nerezu.
Magnetofon Tesla B115
Moderátor: Moderátoři
Jeste stale cekam na vyvazeni. Pak se ozvu jak to dopadlo. 
Edit: Mezitim jsem u jedny B115 komplet rozebral desky a odstrojil zakladni desku, na ktery zbyly jen patice a prepinace. Dostane komplet novy osazeni. Dobra zprava je, ze vsechny kontakty prepinacu jsou porad funkcni. Mam se pokusit do nich vpravit trochu kontaktolu? Nechce se mi je rozebirat a riskovat, ze uz to znovu nedam dokupy.
Ale nejaky osetreni kontaku mi prijde rozumny.
Kdyz uz se s tim patlam, tak tady je foto strany spoju a strany soucatek. Treba se to nekomu hodi.
Zaroven zvazuju, ze kdyz uz ji mam odstrojenou, tak bych ji mohl prekreslit do pdf. Mam tu jeste dalsi 2 B115/6 na hrani a kdovi v jakym stavu ty desky budou.
A pak mam na zdejsi komunitu 2 dalsi dotazy:
1) Na Mouseru jsem nasel axialni elyty jen od Vishay/Sprague nebo Cornell Dubilier - CDE. Je na Vishay spoleh, nebo tam mam radsi nejak dopasovat radialni od Nichiconu?
2) Nedaly by se ty patice pro zasuvny moduly vymenit za verzi s pozlacenymi kontakty? Tahle deska sice vypada na svuj vek docela zachovale, ale oxidace je previt. Nevite zda/kde je pripadne sehnat?
Edit: Mezitim jsem u jedny B115 komplet rozebral desky a odstrojil zakladni desku, na ktery zbyly jen patice a prepinace. Dostane komplet novy osazeni. Dobra zprava je, ze vsechny kontakty prepinacu jsou porad funkcni. Mam se pokusit do nich vpravit trochu kontaktolu? Nechce se mi je rozebirat a riskovat, ze uz to znovu nedam dokupy.
Ale nejaky osetreni kontaku mi prijde rozumny.Kdyz uz se s tim patlam, tak tady je foto strany spoju a strany soucatek. Treba se to nekomu hodi.
Zaroven zvazuju, ze kdyz uz ji mam odstrojenou, tak bych ji mohl prekreslit do pdf. Mam tu jeste dalsi 2 B115/6 na hrani a kdovi v jakym stavu ty desky budou.
A pak mam na zdejsi komunitu 2 dalsi dotazy:
1) Na Mouseru jsem nasel axialni elyty jen od Vishay/Sprague nebo Cornell Dubilier - CDE. Je na Vishay spoleh, nebo tam mam radsi nejak dopasovat radialni od Nichiconu?
2) Nedaly by se ty patice pro zasuvny moduly vymenit za verzi s pozlacenymi kontakty? Tahle deska sice vypada na svuj vek docela zachovale, ale oxidace je previt.
Nevite zda/kde je pripadne sehnat?Jeste pridam ciste mechanicky dotaz. Mechaniku jsem vycistil technickym benzinem, vymenil reminky a do ulozeni, kam jsem se pri vymene reminku hrabal, dal trochu vazeliny s grafitem. Tou grafitovkou osetrim postupne ulozeni vseho co se otaci.
S cim potrebuju poradit je jednak cim namazat zbytek - styk casti ktere se vzajemne posouvaji a konce tahel, ... ma nekdo nejaky osvedceny olej (uvazoval jsem kapnout tam silikonovy)? Nebo tam mam nacpat vazelinu?
A druha vec - jake lepidlo pouzit na prilepeni filce ke kovu, tyka se to hlavne brzd na unasecich.
Mechaniku jsem vycistil technickym benzinem, vymenil reminky a do ulozeni, kam jsem se pri vymene reminku hrabal, dal trochu vazeliny s grafitem. Tou grafitovkou osetrim postupne ulozeni vseho co se otaci.S cim potrebuju poradit je jednak cim namazat zbytek - styk casti ktere se vzajemne posouvaji a konce tahel, ... ma nekdo nejaky osvedceny olej (uvazoval jsem kapnout tam silikonovy)? Nebo tam mam nacpat vazelinu?
A druha vec - jake lepidlo pouzit na prilepeni filce ke kovu, tyka se to hlavne brzd na unasecich.
-
TheLastUnicorn
- Příspěvky: 386
- Registrován: 17 led 2018, 01:00
- Bydliště: Trenčín
Olej pro tu mechaniku moc vhodný není...tam bych dal vazelínu. Já na ložiska používám vazelínu pro harmonický převodovky (harmonic drive grease 4BNO2), na tu zbylou mechaniku úplně klasickou červenou vazelínu (jsou samozřejmě i lepší možnosti).
Filc u brzdových pásů mi udržela i kvalitnější oboustranka.
Filc u brzdových pásů mi udržela i kvalitnější oboustranka.
OK. Tak pouziju vsude ten grafit, tim nic nezkazim.
Dneska jsem do toho poprve pustil elektriku pri zapojeny casti za snimacima hlavama po kompletnim vycisteni a predratovani. Elektrtomagnety elektromagnetujou, rychlosti to prehazuje, tlacitka stop a record to zastavi a rozsviti cervenou diodu.
Vypada to, ze obvody aspon nejakou cinnost vykazuji. Bohuzel bez osciloskopu a generatoru je to jen vesteni z kristalovy koule.
Dneska jsem do toho poprve pustil elektriku pri zapojeny casti za snimacima hlavama po kompletnim vycisteni a predratovani. Elektrtomagnety elektromagnetujou, rychlosti to prehazuje, tlacitka stop a record to zastavi a rozsviti cervenou diodu.
Vypada to, ze obvody aspon nejakou cinnost vykazuji. Bohuzel bez osciloskopu a generatoru je to jen vesteni z kristalovy koule.
Na lepení filcu na kov jsem používal hňupolep, ten hodně hustý typ, určený pro lepení savých na nesavé, tuším 50.
Je třeba s tím novějším, beztoluénovým hustým druhem pracovat rychle.
Grafitová vazelína se imho asi všude nehodí. Oproti hustší, červené a oranžové "marmeládě" se mi párkrát stalo, že navzlínala víc, než je zdrávo a kam neměla.
Použil jsem hodně hustou grafitovku, kvůli její vodivosti, do ložisek několika poťáků s vyšším odporem. Chtěl jsem si ušetřit potíže s elektrostatickým chrastěním hřídelí - při současně uzemněných pouzdrech těch poťáků.
No, fungovalo to skvěle, ale asi jen 1,5-2 roky. Ta sviňa grafitovka, se bohužel rozlezla dost mimo ložisko a protože je slušně vodivá, tak bylo zle.
Takže všecko vymýt pryč a nahradit v ložiscích potů tou úplně nejhustší silikonovkou, rozetřeným hrudkovým typem M20.
Holt jsem pak ale musel vzít rybářské pocínované lanko s pružinkou, vykřižovat hřídelky, zachytit oba konce izolovaně od kastle a přes kondenzátor uzemnit do téhož bodu, kam byly uzemněny futrály poťáků.
Grafitovka je jistě užitečná v auto-moto, ale v elektronice už asi méně.
Je třeba s tím novějším, beztoluénovým hustým druhem pracovat rychle.
Grafitová vazelína se imho asi všude nehodí. Oproti hustší, červené a oranžové "marmeládě" se mi párkrát stalo, že navzlínala víc, než je zdrávo a kam neměla.
Použil jsem hodně hustou grafitovku, kvůli její vodivosti, do ložisek několika poťáků s vyšším odporem. Chtěl jsem si ušetřit potíže s elektrostatickým chrastěním hřídelí - při současně uzemněných pouzdrech těch poťáků.
No, fungovalo to skvěle, ale asi jen 1,5-2 roky. Ta sviňa grafitovka, se bohužel rozlezla dost mimo ložisko a protože je slušně vodivá, tak bylo zle.
Takže všecko vymýt pryč a nahradit v ložiscích potů tou úplně nejhustší silikonovkou, rozetřeným hrudkovým typem M20.
Holt jsem pak ale musel vzít rybářské pocínované lanko s pružinkou, vykřižovat hřídelky, zachytit oba konce izolovaně od kastle a přes kondenzátor uzemnit do téhož bodu, kam byly uzemněny futrály poťáků.
Grafitovka je jistě užitečná v auto-moto, ale v elektronice už asi méně.
Ja nacpal grafit zatim jen na hridele kolecek a do lozisek k setrvaku a do motoru. Tam to nema jak skodit a treni snizuje velmi dobre. Navic ji nevadi vysoka teplota a ten motor trochu topi. Ale dik za typ, nejsi jedinej komu nedocvaklo, ze je ten grafitovej prasek mrcha vodivej.
Filc uz je na ceste, az dorazi, tak vemu tubu hnupolep Extrem (podle popisu ten spravnej) a zkusim tomu nejak domluvit.
Dneska vecer snad rozchodim aspon vystupni signalovou cestu. Je to moje prvni oprava neceho vetsiho, tak to trochu prozivam.
Navic zjistuju, ze prednasky z teorie obvodu na FEL jsou pro prakticky pouziti uplne k prdu. K cemu mi je, ze umim pocitat vlnovou diferencialni rovnici a zobecnenou metodu uzlovych napeti a podobny sracky, kdyz nam vlastne nikdy neukazali, jak fungujou v praxi zakladni tranzistorovy obvody.
Jeste 1 prakticka - urovne signalu jsou na tom LED ukazateli docela rozjety. Co jsem koukal, tak na sestolovani snimaciho zesilovace se na vstup ma pustit 1kHz s efeltivni hodnotou napeti 4.2 mV. Tj. ze zvukovky PC si vytahhnu sinus a prozenu nejakym delicem. Ale ty 4.2 mV nevim jak zmerit. Takhle prtava hodnota muze na multimetru ukazat cokoliv. Asi neni jina sance, nez nastavit uroven na vstupu delice a na vystupu verit vypoctu. Tj. kdyz vemu 1k a 100k odpory co se mi vali v supliku, tak pri pomeru 1/101 tam nazenu 0.425V a budu doufat ze to bude OK. Nebo mam ten delic postavit tvrdsi?
Filc uz je na ceste, az dorazi, tak vemu tubu hnupolep Extrem (podle popisu ten spravnej) a zkusim tomu nejak domluvit.
Dneska vecer snad rozchodim aspon vystupni signalovou cestu. Je to moje prvni oprava neceho vetsiho, tak to trochu prozivam.
Navic zjistuju, ze prednasky z teorie obvodu na FEL jsou pro prakticky pouziti uplne k prdu. K cemu mi je, ze umim pocitat vlnovou diferencialni rovnici a zobecnenou metodu uzlovych napeti a podobny sracky, kdyz nam vlastne nikdy neukazali, jak fungujou v praxi zakladni tranzistorovy obvody.
Jeste 1 prakticka - urovne signalu jsou na tom LED ukazateli docela rozjety. Co jsem koukal, tak na sestolovani snimaciho zesilovace se na vstup ma pustit 1kHz s efeltivni hodnotou napeti 4.2 mV. Tj. ze zvukovky PC si vytahhnu sinus a prozenu nejakym delicem. Ale ty 4.2 mV nevim jak zmerit. Takhle prtava hodnota muze na multimetru ukazat cokoliv. Asi neni jina sance, nez nastavit uroven na vstupu delice a na vystupu verit vypoctu.
Tj. kdyz vemu 1k a 100k odpory co se mi vali v supliku, tak pri pomeru 1/101 tam nazenu 0.425V a budu doufat ze to bude OK. Nebo mam ten delic postavit tvrdsi?Pekné odzbrojená. Jediná doska ktorej som sa nedotkol lebo nemá schému na oldradiu a ja k inej prístup nemám. Ja som to komplet odzbrojenie spravil napríklad so snímacimi zosilňovačmi...komplet odzbrojka a znovu osadenie.kratz píše:Jeste stale cekam na vyvazeni. Pak se ozvu jak to dopadlo.
Edit: Mezitim jsem u jedny B115 komplet rozebral desky a odstrojil zakladni desku, na ktery zbyly jen patice a prepinace. Dostane komplet novy osazeni. Dobra zprava je, ze vsechny kontakty prepinacu jsou porad funkcni. Mam se pokusit do nich vpravit trochu kontaktolu? Nechce se mi je rozebirat a riskovat, ze uz to znovu nedam dokupy.
Kdyz uz se s tim patlam, tak tady je foto strany spoju a strany soucatek. Treba se to nekomu hodi.
Len pozor nato aký tranzistor dáš kam. Niektoré boli vyberané podľa šumu ale ak si čítal celú servisnú dokumentáciu tak to vieš
Ja to vyresil fikaneLen pozor nato aký tranzistor dáš kam. Niektoré boli vyberané podľa šumu ale ak si čítal celú servisnú dokumentáciu tak to vieš
Vsechny tranzistory co do toho budu davat jsou BC 549B/C a 550B. Ty maji garantovany nizky sum (6 Kc/kus me nezabije) a nemusim to resit.Jinak k ty desce samozrejme schema je - ten velky nakres cely sestavy. Mam tu 2 nebo 3 ruzne verze pro 115/6. Pro B115 mam ty schemata opravdu dve, protoze se to lisilo symetrickym/nesymetrickym napajemnim koncaku.
Edit: Kdysi jsem mel plan tu desku prekreslit a nahradit ty 2 otocny spinace nejakou logikou s relatkama. Na Audiowebu jsem pred casem blbnul s nejakou logikou (RS/D KO) a hral si se simulaci tlacitek. NF technika neni moje silna stranka, ale jak jsou to jednicky a nuly, tak se s tim celkem kamaradim, takze to klidne navrhnu a odsimuluju. V miste tech prepinacu by se jen pridaly dalsi zasuvny moduly a pocet pinu by se zredukoval - spoustu pinu je tam propojenych a to muzu sloucit do 1 koliku.
...ale to je plan tak na pristi rok. Letos chci poustupne opravit ty 4 magnetaky co se mi vali doma.
CM 160 je temer hotova (tam zustaly puvodni soucastky, jen je to cely vycisteny a dratky jsem nahradil necim co se neulame - 1mm^2 lanka <trollface>). CM 160 je moc draha sranda na to to rozpitvat uplne. Druhou B115 co mam v planu jsem zbavil desek a zakladovku a zaznamovy korekce komplet odstrojil. Tam to chci opravdu rozebrat na elementarni castice a zase slozit a postupne si to cely projit.Vopred varujem a ospravedlňujem sa ak niekde budú náhodne zlé slová tak zato môže autocorrect...moc sa mi to nechce kontrolovaťkratz píše:Ja to vyresil fikaneLen pozor nato aký tranzistor dáš kam. Niektoré boli vyberané podľa šumu ale ak si čítal celú servisnú dokumentáciu tak to vieš
Jinak k ty desce samozrejme schema je - ten velky nakres cely sestavy. Mam tu 2 nebo 3 ruzne verze pro 115/6. Pro B115 mam ty schemata opravdu dve, protoce se to lisilo symetrickym/nesymetrickym napajemnim koncaku.
Mohol by som poprosiť o kópie schém? Ja mám jednu 115 a 113tku (115tku neskoršiu verziu)
Na mojej 113 mám tiež problém zotrvák... Nato som prišiel tak že keď som ho ešte v dezoláte zapol a zapol som mu 19tku tak celí stôl sa triasol od nej. Inak som komplet mechaniku musel rozobrať do posledného šrobika (bolo to plné myšaciny....)
V oboch prípadoch mám problém so schémou a deficitom dokumentácie. Silno som rozmýšľal že by som si do neho urobil vlastnú elektroniku (váhal som lebo moje dosky vyzerajú otrasne...Cínová maska má čosi zasebou)
Tiež som rozmýšľal spraviť zotrvák z klasického železa...premium grade scrapbinium . Ja som tiež len obávali že hmotnosť by mohla mať nepríjemné vplivy na bronzové ložiská tak som sa rozhodol že spravím nákres tak jako originál a len ten vonkajší prsten budem stenšovať. Jeho kinetická zásoba energie buď lepšia ako originál aj pri rovnakej hmotnosti lebo je koncentrovaná viac do priemeru. A s rovnakou hmotnosťou. Ja som to ale zatiaľ nevedel vyrobiť. Nemám k prístupu ani sústruh ani nič. Malo to byť tiež z dvoch častí ako originál a to skrz presahové uloženie ( výstružnikom sa urobí rozmer akurát na presah s hriadelou a potom sa nahreje zotrvák a dá sa do neho hriadeľ. Hriadeľ sa mi zrovna podarilo zohnať superfinišovanú nerez 5mm priemer (ako originál ak sa dobre pamätám na rozmery)
Rovnako aj stĺpiky regulujúce brzdy budem mať zo superfinišovanej nereze a aj vodiace elementy som chcel vymeniť za to len tie sú v pohode tak to ani nemalo moc význam riešiť. Inak toto vôbec nieje nutné teoreticky stačí potočiť so stĺpikom a mám nový povrch ale ja som chcel nemagneticke lepšie riešenie. Ja cez moju B115 (ešte nie úplne zgeneralkovanu) denne preháňam pásky. Takže idem skúšať čo tie hlavy vydržia mám nové
zásadne boužívam len LPR35 pásky alebo SM911 (Aj lpr 90tku by som chcel len nato by som mal upraviť predmagnetizaciu čo je bez veškerej informácií o hlavách absolútne nemožné...(šírka drážky magnetické parametre atď....)Ešte som rozmýšľal o väčšom zásahu prerobiť brzdu odvíjacieho kotúča na elektronickú... Je o tom velké haló že rýchlosť pásky nieje vôbec rovnáka na začiatku kotúča a konci. Tak to by bol už celkom upgrade len to už je relatívne veľký zásah.
Niekde na YouTube je aj video o trojmotorovej domácky vyrobenej verzií..blbá kvalita videa ale strašne moc by som to chcel spraviť. Len sa s dotičným nedá skontaktovať. Ale do toho by som veľmy rád išiel ..potom by to už nebola B73 mechanika ale trojmotorák čo by som strašne moc uvítal
S tim setrvakem mozna pockej. Ja cekam na vyvazeni prototypu. Pokud to dopadne dobre, udelame na to CNC program a mohli bychom jich nasekat vetsi serii za cenu kolem 800 Kc/obrobek. Ten pak bude potreba nalisovat na hridel a vyvazit.
Na svuj web jsem dal ty 3 PDF kde je komplet servisak, schemata, osazovaci plany.
Ten navrh zdroje co se tam vali jsem uz i postavil. Usmernovace a stabilizator s LM jsou OK, vcetne pomalyho nabehu (promereno), jen LM bych tam dal na 60V. Nektery hodnoty kapacit jsem ale zmenil, tak ten osazovak budu muset opravit. Ten obvod s BD 140 co ma spinat elektromagnet jsem jeste nezkousel.
Jinak 3-motorovou verzi budeme stavet, proto ted blbnu s tema B11x. Plan je udelat kopii prototypu https://techbox.dennikn.sk/recenzie/cie ... roku-1981/
Na svuj web jsem dal ty 3 PDF kde je komplet servisak, schemata, osazovaci plany.
Ten navrh zdroje co se tam vali jsem uz i postavil. Usmernovace a stabilizator s LM jsou OK, vcetne pomalyho nabehu (promereno), jen LM bych tam dal na 60V. Nektery hodnoty kapacit jsem ale zmenil, tak ten osazovak budu muset opravit. Ten obvod s BD 140 co ma spinat elektromagnet jsem jeste nezkousel.
Jinak 3-motorovou verzi budeme stavet, proto ted blbnu s tema B11x. Plan je udelat kopii prototypu https://techbox.dennikn.sk/recenzie/cie ... roku-1981/
-
TheLastUnicorn
- Příspěvky: 386
- Registrován: 17 led 2018, 01:00
- Bydliště: Trenčín
Nechcete si raději koupit magnetofon? 800Kč za setrvák pro B11x??? A můžete mi říct, proč třeba rozebíráte snímací zesilovače na prvočinitele? A proč se v tom jdou měnit bez rozmyslu všechny tranzistory?
Btw., ten první trand u snímacích stupňů není jen běžný nízkošumový typ. Jsou to speciálně vybírané kusy. To, co se dneska koupí za 0,25€ se tomu pravděpodobně ani nepřiblíží. Přestaňte vymýšlet vymyšlené a dělat pitomosti. Vyměňte v tom, co je potřeba (setrvák, pryžový díly, zeleninu,...) a dejte si záležet hlavně na pečlivém seřízení mechaniky, nastavení elektroniky a vnějším vizuálu stroje.
Btw., ten první trand u snímacích stupňů není jen běžný nízkošumový typ. Jsou to speciálně vybírané kusy. To, co se dneska koupí za 0,25€ se tomu pravděpodobně ani nepřiblíží. Přestaňte vymýšlet vymyšlené a dělat pitomosti. Vyměňte v tom, co je potřeba (setrvák, pryžový díly, zeleninu,...) a dejte si záležet hlavně na pečlivém seřízení mechaniky, nastavení elektroniky a vnějším vizuálu stroje.
Jsem rád, že to někdo s kreditem napsal.
Tranzistory KC149B a KC149C v TO92, co jsou tam výhradně na prvních a šumově citlivých stupních použity, jsou přímo v Přelouči vybírané přesně pro pracovní bod, ve kterém pak pracují - na šumové číslo nižší, než 2dB.
Tomu se skutečně neblíží ani skutečně originální Philips/NXP BC550, ani žádný jiný běžný tranzistor, natož tak nějaký padělky z číny. Blížil by se tomu možná MPSA18, kdyby ovšem bylo možno sehnat originál Motorola/ON, což už nejde.
O tom se přesvědčil v minulosti snad každý, kdo se pokusil ty "obyčejné" tranzistory nahradit například typem KC239F.
On ani není důvod je měnit - já se setkal během oprav stovek těchto strojů jen asi se dvěma kusy, které byly zřejmě poškozeny nějakou špičkou ze vstupů a trpěly silným výstřelovým šumem - v obou kanálech, takže to nebyla náhoda z výroby.
Ony bohužel nejsou značeny barvou tak, jako bývaly značeny jiné výběry v jiných podnicích - a tak si toho sebevědomý tupec nevšimne, přestože na to SM a jeho dodatky upozorňují.
Přesně totéž se týká např. dovolených procentních tolerancí kondenzátorů záznamových a snímacích korekcí a také některých odporů.
K rozebírání celé elektroniky a vytahování součástek ze základní desky a z modulů by byl jeden jediný, teoretický důvod: Pokud by někdo "náhodou" utopil celý stroj v bečce CocaColy či Fernetu.
Tranzistory KC149B a KC149C v TO92, co jsou tam výhradně na prvních a šumově citlivých stupních použity, jsou přímo v Přelouči vybírané přesně pro pracovní bod, ve kterém pak pracují - na šumové číslo nižší, než 2dB.
Tomu se skutečně neblíží ani skutečně originální Philips/NXP BC550, ani žádný jiný běžný tranzistor, natož tak nějaký padělky z číny. Blížil by se tomu možná MPSA18, kdyby ovšem bylo možno sehnat originál Motorola/ON, což už nejde.
O tom se přesvědčil v minulosti snad každý, kdo se pokusil ty "obyčejné" tranzistory nahradit například typem KC239F.
On ani není důvod je měnit - já se setkal během oprav stovek těchto strojů jen asi se dvěma kusy, které byly zřejmě poškozeny nějakou špičkou ze vstupů a trpěly silným výstřelovým šumem - v obou kanálech, takže to nebyla náhoda z výroby.
Ony bohužel nejsou značeny barvou tak, jako bývaly značeny jiné výběry v jiných podnicích - a tak si toho sebevědomý tupec nevšimne, přestože na to SM a jeho dodatky upozorňují.
Přesně totéž se týká např. dovolených procentních tolerancí kondenzátorů záznamových a snímacích korekcí a také některých odporů.
K rozebírání celé elektroniky a vytahování součástek ze základní desky a z modulů by byl jeden jediný, teoretický důvod: Pokud by někdo "náhodou" utopil celý stroj v bečce CocaColy či Fernetu.
Tak jste mě přiměli zase pár příspěvků zpět pročíst - a taky nechápu, proč měnit součástky, kterým nic není, nota bene byly vybírané přímo ve fabrice.
Nějakou dobu jsem to nečetl, měl jsem za to, že takovou zbytečnost nikdo neudělá.
Ale dopustím se kacířství: ty páskové brzdy na mechanice B7 jsou jedna z nelepších věcí, které ji mohly potkat, nezapomínejme na to, že mnozí západní výrobci s nimi měli trvalé problémy. A, jestli někdo tvrdil, že mohly za to, že na konci cívky zpomalovaly rychlost normálního chodu vpřed, tak hovoří o spoustě vlivů, o nichž ani neví, třeba prokluz řemínku, změna otáček motoru a setrvačníku s teplotou (neudržovaná ložiska), zatvrdlá přítlačná kladka, od pásku vydřený zub na vodicích prvcích dráhy, kolísání napájecího napětí... prostě to s brzdami nesouvisí, capstan motor s přesně řízenými otáčkami by to potvrdil.
Na pečlivě zkontrolovaném a seřízeném stroji B115 v síti s 225 V pořízený záznam zvukového doprovodu k filmu dlouhému 11 minut se jinde (s týmž projektorem i magnetofonem) přehrával o 12 vteřin déle. Naštěstí komentář s nějakou tou tolerancí počítal, takže diváci to mohli zpozorovat až těsně před konce, filmu. V síti s 214 V prostě běží ten motorek s větším skluzem, zatímco synchronní hysterezní motor v projektoru Eumig na napětí sítě citlivý nebyl.
Bohužel, aby ten stroj za něco stál a chodil co nejpřesněji s cívkami nad 15 cm průměru, a ještě nastojato, ty tři motory to chce.
Před lety dělal Dual dvoumotorový tříhlavý stroj, kde jeden synchronní motor honil jen tónový hřídel, druhý sloužil jen pro rychloposuvy a přivíjení (byla to ale jiná konstrukce, než v kazeťákách SM2..). Na to pře- a přivíjení sloužil asynchronní motor se dvojími otáčkami, pro rychloposuvy se přepínal na vyšší otáčky. Ale hlavně - stroj byl jen naležato, měl váhově závislé spojky a brzdy, žádnou další regulaci neměl. Typ si nepamatuji, ale není to důležité - Grundig nechtěl od Dualu magnetofony, ale jen gramošasi, a samostatně se ten magnetofon špatně prodával, vzhledově se nepovedl a už prodejci takový hybrid nechtěli. Zákazník prý chce buď kazeťák, nebo, když už cívkáč, tak nastojato a viditelně luxusní na cívky 27 cm. Prodalo se jich jen málo, snad jen něco přes dvě stovky kusů, Steidingerové s tímto modelem skončili a zbylé vyrobené kusy prodali tuším Neckermannovi hluboko pod cenou, jakkoli parametry měl údajně už na mezi poloprofesionálního stroje, čili lepší, než všechny Grundigy do té doby vyráběné.
Podle mne to nebyla tak úplně slepá ulička, ušetřil se jeden motor, výhoda váhově závislých spojek zůstala, vlastnosti stroje se citelně zlepšily, přitom většina mechaniky mohla zůstat původní, čili nijak drahá změna výrobního programu. Ale přišli s tím pozdě, to snad jen tady by se to dalo dobře prodat, v té době tu čerstvě byla v prodeji B73. Jenomže naši nákupčí o nějaké firmě Dual ze St. Georgenu asi nikdy neslyšeli.
Nějakou dobu jsem to nečetl, měl jsem za to, že takovou zbytečnost nikdo neudělá.
Ale dopustím se kacířství: ty páskové brzdy na mechanice B7 jsou jedna z nelepších věcí, které ji mohly potkat, nezapomínejme na to, že mnozí západní výrobci s nimi měli trvalé problémy. A, jestli někdo tvrdil, že mohly za to, že na konci cívky zpomalovaly rychlost normálního chodu vpřed, tak hovoří o spoustě vlivů, o nichž ani neví, třeba prokluz řemínku, změna otáček motoru a setrvačníku s teplotou (neudržovaná ložiska), zatvrdlá přítlačná kladka, od pásku vydřený zub na vodicích prvcích dráhy, kolísání napájecího napětí... prostě to s brzdami nesouvisí, capstan motor s přesně řízenými otáčkami by to potvrdil.
Na pečlivě zkontrolovaném a seřízeném stroji B115 v síti s 225 V pořízený záznam zvukového doprovodu k filmu dlouhému 11 minut se jinde (s týmž projektorem i magnetofonem) přehrával o 12 vteřin déle. Naštěstí komentář s nějakou tou tolerancí počítal, takže diváci to mohli zpozorovat až těsně před konce, filmu. V síti s 214 V prostě běží ten motorek s větším skluzem, zatímco synchronní hysterezní motor v projektoru Eumig na napětí sítě citlivý nebyl.
Bohužel, aby ten stroj za něco stál a chodil co nejpřesněji s cívkami nad 15 cm průměru, a ještě nastojato, ty tři motory to chce.
Před lety dělal Dual dvoumotorový tříhlavý stroj, kde jeden synchronní motor honil jen tónový hřídel, druhý sloužil jen pro rychloposuvy a přivíjení (byla to ale jiná konstrukce, než v kazeťákách SM2..). Na to pře- a přivíjení sloužil asynchronní motor se dvojími otáčkami, pro rychloposuvy se přepínal na vyšší otáčky. Ale hlavně - stroj byl jen naležato, měl váhově závislé spojky a brzdy, žádnou další regulaci neměl. Typ si nepamatuji, ale není to důležité - Grundig nechtěl od Dualu magnetofony, ale jen gramošasi, a samostatně se ten magnetofon špatně prodával, vzhledově se nepovedl a už prodejci takový hybrid nechtěli. Zákazník prý chce buď kazeťák, nebo, když už cívkáč, tak nastojato a viditelně luxusní na cívky 27 cm. Prodalo se jich jen málo, snad jen něco přes dvě stovky kusů, Steidingerové s tímto modelem skončili a zbylé vyrobené kusy prodali tuším Neckermannovi hluboko pod cenou, jakkoli parametry měl údajně už na mezi poloprofesionálního stroje, čili lepší, než všechny Grundigy do té doby vyráběné.
Podle mne to nebyla tak úplně slepá ulička, ušetřil se jeden motor, výhoda váhově závislých spojek zůstala, vlastnosti stroje se citelně zlepšily, přitom většina mechaniky mohla zůstat původní, čili nijak drahá změna výrobního programu. Ale přišli s tím pozdě, to snad jen tady by se to dalo dobře prodat, v té době tu čerstvě byla v prodeji B73. Jenomže naši nákupčí o nějaké firmě Dual ze St. Georgenu asi nikdy neslyšeli.