Tesla BM215A - naozaj len preflaknuty skusac?

Zpráva

Lukas-Peca · #16 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 25 kvě 2021, 18:42

Sendyx píše:Párovat na tom výkonové elky je v podstatě blbost.

Proč? Pokud se párováním rozumí vybírání dvojice lamp se stejným anodovým proudem při daném napětí na elektrodách, tak to na BM215 lze provádět.

#17 Příspěvek od **Sendyx** » 25 kvě 2021, 19:05

Abych to upřesnil, dají se jakštakš párovat elektronky na BM215, když se k tomu připojí osciloskop, pot na nastavování Ug1, ošetří se oscilace a hlavně když se "párují" elektronky, které budou pracovat s anod. napětím do velikosti, co dá BM215.

Prakticky, zkoušel jsem na tom kdysi rozměřovat EL84. Ve výsledku "shodné" elky na BM215 měly v praxi klid. proud ±20% což je pro pp se společným katodovým odporem naprosto k ničemu.

Lukas-Peca · #18 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 25 kvě 2021, 19:09

EL84 se na tom nedají měřit, protože vždy a bez výjimky kmitají

Pároval jsem na to EL34 (pro nenáročné použití) a AD1 a šlo to. Když měly lampy stejný proud a strmost, tak proud seděl i v rádiu / zesilovači.

#19 Příspěvek od **Sendyx** » 25 kvě 2021, 19:28

EL84 se dají umravnit Sendyho Mezisoklem a pro jistotu stínicí trubkou

.

Zkusil jsem na tom rozměřit kdysi bednu EL34, nebylo to k ničemu.

Před časem jsem potkal tento přístroj, dost by mne zajímalo, kdo to dělal. Snad někdo z VOP Nový Jičín?

Obrázek

derick · #20 Příspěvek od **derick** » 26 kvě 2021, 17:31

Ano, to kmitanie je stara znama vec urcite by pomohol ferit okolo socketu, alebo redukcia noval-noval s feritovymi kruzkami. Na 88cc pomahaju na piny navlecene 100pf keramiky. Moja skusenost je taka, ze pokial to nekmita, tak namerane hodnoty urcite nie su fiktivne a blizia sa skor k realite. Bez keramik ci feritu si to niekedy na 88cc vymysla. (napr. namiesto realnych 16-17ma to ukaze aj 23ma.) A mimochodom kmital mi aj pulzny digital, pokial som nedal feritove kruzky na socket. Takze to nebude len "vlastnost" BM-ka
Ked som na BM paroval nejake EL34 tak meranie na digitale tiez vyhovovalo (10%) a ani v zariadeni nebol problem. Takze by ma celkom zaujimalo ake lampy sa v tych 200 vadnych kusoch u Sendyxa nachadzaju.
V kazdom pripade netvrdim, ze su tieto merania absolutne presne, len ma zaujimali aj skusenosti starsich harcovnikov. Zatial mi to vychadza tak, ze u vykonovych pentod to ukazuje menej ako na digitale. (pokles napati pri vyssom odbere?) Pripadne by pomohlo aj nejake meranie na porovnanie BM a ineho meraca sucasne, kd to bude mat niekto vytiahnute.

PS: Tiez som uvazoval nad nejakym tracer kitom, ale neviem sa k tomu dokopat. Nejak to postrada zmysel, kedze si viem na digitalnom meraci nastavit prac.bod aky chcem. Mat charku kazdej lampy, tak v tom som sa zatial nejako nenasiel.

#21 Příspěvek od **Sendyx** » 26 kvě 2021, 20:57

Ty vadné elky jsou zastoupené zhruba takto :
u malých elektronek :
- nepoužitelně mikrofonické
- vysoký šum
- nepravidelný šum
- mřížkový svod v pracovním zapojení po delším provozu
- velký žhavící proud (třeba 50% nad katalogový údaj)
- divně pokřivené charakteristiky, hlavně při vyšším Ua a Ia
- dlouhodobá nestabilita

u výkonových elektronek :
- občasné výboje při vyšším Ua
- mikrofonické po delším zahřátí, popřípadě povolené svary atd.
- nepravidelný šum a pazvuky
- při vyšším napětí drift charakteristik atd. (red plating)
- lokálně se přehřívající části mřížek
- elky "divně slabé" v provozním zapojení, asi vlivem Ig1

#22 Příspěvek od **zdenoeddie** » 26 kvě 2021, 21:33

So Sendym suhlasim, tieto javy su poruchove, a na BMku sa odhalit nedaju. Sum je hlavne problem u ruskych lamp, aspon co som sa ja stretol.

derick · #23 Příspěvek od **derick** » 26 kvě 2021, 21:52

To Sendy: tak o tom zadna, toto je bez debaty. Ale od BM-ka nemozno ocakavat tak sofistikovane a komplexne skusanie/meranie (a popravde kolko dobovych zariadeni by tieto chyby odhalilo?)

Ako som pisal v uvode, mal som skor na mysli zakladne parametre/chyby emisie/strmosti, ktore sa daju nielen vyskusat, ale aj celkom slusne zmerat. A niektore tie vady nemusia byt pri mensej zatazi, alebo v inom zapojeni az tak dramaticke. Inak suhlas.

Stale neviem, ci ist do toho traceru, alebo mi to bude zbytocne?

ypsi · #24 Příspěvek od **ypsi** » 27 kvě 2021, 15:25

Toto si pozeral?
https://www.youtube.com/watch?v=ayLjvgcyfTc

derick · #25 Příspěvek od **derick** » 27 kvě 2021, 16:46

Zachytil som ten Tek na jacmusic. Pise sa tam, ze je to velmi doveryhodne meranie a je tam toho vela o roznych meracoch. U nas je takyto kram tazke pozhanat a aj cena bude inde. (nehovoriac o servise starsieho top zariadenia.)
Meranie cez skopek je sice presne, ale nepride mi to rychle ani velmi prakticke. Radsej by som zvazovat nejaky tracer, len si musim najst dobry dovod na co mi to vlastne bude. A zatial som ho nenasiel.

rudolf02 · #26 Příspěvek od **rudolf02** » 01 čer 2021, 08:14

No, já nevím, jste určitě chytřejší, dle zdejších příspěvků. Já to vidím (možná chybně) takto:
1) Je elektronka OK? Většina elektronek je již použitá a člověk musí být skromný. Jiný stav je pro profesionální použití (muzikanti ....), kde se elektronky vyměňují po určité době bez ohledu na její okamžitý stav stejně jako profesionální fotograf vyměňuje baterie po určitém počtu záběrů. Podobně to řešily opravárenské závody při velkých opravách, kdy se elektronky (pokud tam byly) měnily bez ohledu na okamžitý stav.
2) Je-li elektronka slabá (např. emise), jsou zveřejňovány návody k jejich regeneraci. Pokud se podaří. Nebo přižhavení pro její využití až do jejího konce.
3) Zohlednění jejího poškození. Např. EL34 v amatérské konstrukci prošla výbojem. Na BM215 byla OK, ovšem při napětí přes 500V se objevil výboj, následek předchozí havárie. Takže do 400V s ní nebyly a nejsou žádné problémy. Zde záleží na jejím pracovním bodě (podobně jako u většiny součástek, které běžně nekontrolujeme).
4) No, pokud je zesilovač bez zpětných vazeb, na párování konců závisí, a to velmi. Ale pokud se vyskytují záporné zpětné vazby, zkreslení klesá dle velikosti ZV. (Já nevím, ale elektronky se společným katodovým odporem? V diferenciálním stupni tomu snad rozumím, ale v konci či u součástek, jejichž životnost je několik tisíc hodin, kde se předpokládá stejná životnost často na plném výkonovém využití??)
5) Když se objevily tranzistory, první zapojení připomínala elektronková zapojení včetně řešení pracovních bodů. Ale tranzistory jsou zcela odlišné od elektronek. A nyní mám někdy pocit, že je snaha v zapojeních typických pro tranzistory použít elektronky.

Kmitání u EL84 na BM215 by se mělo projevovat v poloze vakuum? V této poloze se do série s první mřížkou zapojuje odpor, který obvykle omezuje kmitání. U 6P14Pxx je vše OK.

Děkuji za opravy a připomínky

derick · #27 Příspěvek od **derick** » 03 čer 2021, 08:31

S 1) suhlas.
2) Myslim, ze regeneracia je dost osemetna zalezitost, ktora pomoze len kratkodobo, alebo vynimocne. Je teda vobec otazne ci sa do toho pustat.
3) suhlas
Ku 4 a 5) sa neviem fundovane vyjadrit.

Co sa tyka EL84 na BM som ju este merat neskusal. Ale mam overene, ze cez toto "udelatko" mi E88CC nekmita.

sinclair · #28 Příspěvek od **sinclair** » 03 čer 2021, 12:46

Mám jedno podobné udělátko kvůli EL84, ale poctivě přiznávám, že hnusnější a proto ho nefotím. Je tam jen jedna tlumivka a tři blokovací /červené/ trubičkové keramiky na 250V.
Noval kolíkový spodek je světlehnědý bakelitový sovětský, původně je to nějaká přístrojová mezispojka /totéž dělali Sověti i s oktalem v TV/ a objímka je tlustě stříbřená a s vysokým plechovým límcem, taky sovětská.

Nějaké blokovací kondenzátory /tuším 100n na 400V/ mám naletované přímo v BM215A - zde z výšky seru na nějakou historickou původnost, pokud to má plně sloužit.
Původně jsem kondenzátory dovnitř BM215A, letoval kvůli jiným elektronkám - a už tam zůstaly. Ale proti kmitání EL84 a také PL81 ty vnitřní kondy nepomáhaly, tak jsem vyrobil ten mezisokl.
EL34, ani jiné výkonové elektronky /kromě těch EL84/ mi na tom už nekmitají.
Evidentně je u masivních kmitů potřeba, zatlouct to co nejblíže patici, uvnitř měřáku už je to nespolehlivé.

#29 Příspěvek od **Sendyx** » 07 čer 2021, 21:15

1) Asi málokdo je v pozici, že se elektronky mění "bez ohledu na stav", navíc v současnosti bohužel platí "nové elektronky, nové problémy".
2) Regenerace s výjimkou obrazovek se asi osvědčila málokdy, i když nějaké úspěchy kdysi jeden známý prezentoval
3) Pokud je to nějaké hobby použití, proč ne
4) Elky se společným katodovým odporem jsou zcela běžné v malých pp zesilovačích (2-4x EL84, 2x EL34... apod.), klasika je takový Vox AC30 (4x EL84 a společný 50Ω odpor).
5) Já mám spíš dojem, že mnozí současní konstruktéři elektronkových přístrojů moc nemyslí, dalo by se říci že neznají zásady správné konstrukce, nebo na to schválně kašlou. Trápení elektronek za hranicí dovolené anodové ztráty, překračování Ua a Ug2 u koncových elek, nevhodná pracovní poloha, vibrace nebo i do série zapojené žhavení u elek řady E, někdy podžhavování, někdy přežhavování...