Jak jsem dostal bleskem

Zpráva

#31 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 04 črc 2021, 19:41

Pořád mně chybí ke štěstí asi 4 zásuvky a nefunkční digestoř. Teď jsem hledal fotky, abych našel, kudy vedou dráty. To je všechno relativně nový (20 let) Cu 2.5mm. Jsem zvědavej, co najdu, až to najdu.

Crifodo · #32 Příspěvek od **Crifodo** » 04 črc 2021, 20:44

Jak se to řeší tam, kde blesky šlehají principiálně. Třeba na Skalnatým plesu observatoři.

#33 Příspěvek od **EKKAR** » 04 črc 2021, 20:53

Jednoduše. Instalace se dělá co nejblbuvzdornější, to znamená i co nejsnadnějc vyměnitelná. Neukládá se nikam do zdiva, ale tahá se po povrchu a montáž se dělá co nejjednodušší, aby se v případě závady podobnýho druhu (blesk) dalo všecko co nejsnáz a nejrychlejc vyměnit ...

sinclair · #34 Příspěvek od **sinclair** » 04 črc 2021, 22:51

Když se všeobecně píše, že blesk letí spíš "podél" jímacích tyčí a zemničů - tak z jakého důvodu se dělají všechny části hromosvodů na muničákách a muničních fabrikách měděné?
Jímací tyče mají být z kulatiny 20mm, dlouhé 120cm, rozmístěné po 3,5m celkové délky střechy, ale s minimálním počtem 2ks i na krátkých kobkách. Jejich horizontální propojení má být měděné, o průřezu 150mm2, současně u každé druhé jímací tyče má být připojený nejkratší cestou vertikální svod ze stejného materiálu a stejným průřezem.
Je to tedy "síť", v případě nějakého delšího baráku je to pro blesk docela komplikované, ale z nějakého důvodu asi dobře funkční - nečetl jsem o případu výbuchu muničáku, či fabriky úderem blesku.
Je to opsaný z předpisu na hromosvody muničáků, z roku 1969. Nechce se mi to skenovat, otravně tlustá, tuhá knížka.

#35 Příspěvek od **EKKAR** » 04 črc 2021, 23:21

V muničáku podobně jako v textilce nebo třeba ve mlejně vstupuje na scénu ještě jeden požadavek - nejiskřivost materiálu, tj. stav, kdy kov, kterým je mechanicky škrtnuto o kámen/beton/jinej kus kovu nevytvoří jiskru jako iniciační podnět pro zážeh. Všimni si, že kdekoliv kde hrozí zážeh organickýho prachu nebo nějakýho hořlavýho plynu je vždycky i zákaz nebo nějaký podobný omezení používat ocelový nářadí a pomůcky. Důvod je jasnej - PROTOŽE OCEL JISKŘÍ. Naproti tomu měď, mosaz nebo bronz jsou nejiskřivý.

Hubert_79 · #36 Příspěvek od **Hubert_79** » 04 črc 2021, 23:26

Však se v tom prostředí co popisuješ používala i zvláštní zařízení - telefony, sirény, zvonky nebo podružné hodiny.

#37 Příspěvek od **EKKAR** » 04 črc 2021, 23:35

V muničáku nebo v prostředí s hořlavým prachem se ani ty používat nesmějí - to co popisuješ, byly důlní provedení, tam se s ocelí může, ale třeba do přádelny v textilce nesměl ani železnej hřebík do podlahy nebo plech na práh, aby to nemohlo zajiskřit, kdyby někdo přišel zvenku a měl na botě v podrážce kamínek - a škrtnul s tím o sebe ...

Hubert_79 · #38 Příspěvek od **Hubert_79** » 04 črc 2021, 23:59

Třeba u těch Pragotronů uváděli výslovně do "výbušného prostředí"; asi to muselo splnit nějakou normu a bylo nejspíš přesně dáno kam ano a kam ne.

FERYACT · #39 Příspěvek od **FERYACT** » 05 črc 2021, 10:18

Chci potvrdit CELERONA.Byl jsem necelý metr od bleskosvodu, když do něho uhodilo.Uslyšel jsem svist,pak se rozsvítilo bílé světlo a já jsem pomalu přicházel k sobě.Hrom jsem neslyšel.Jak jsem byl omámený.

Celeron · #40 Příspěvek od **Celeron** » 05 črc 2021, 11:34

EKKAR píše: Důvod je jasnej - PROTOŽE OCEL JISKŘÍ. Naproti tomu měď, mosaz nebo bronz jsou nejiskřivý.

U strejdy ve Smidarským mlejně technologie z počátku 20. století bylo vše dřevěný a pokud musel být kov, tak bronz. Ale padadoxně spodní transmise v přízemí a horní transmise na půdě byly hřídele ocelový a na nich naklínovaný litinový kola na plochý řemeny, velký kola nad cca 1 m průměru byly skládaný ze segmentů. Ložiskový domky hřídelí byly taky litina, v nich masivní šály z kompozice. Divný třeba bylo, že plochý kožený řemeny byly spojený ocelovejma kroužkama, podobně jako se vážou prezentace do kroužkový vazby. Při chodu neustále ocelová spojka cvakala o řemenice.
Turbínárna byla celá z litiny, všechno ozubený převody, otevřený dynama, reostaty, nekrytý rozvodnice na mramoru a kroužkový elektromotory. Mezi turbínárnou a mlejnicí byla díra 1 x 1,5 metrů, procházel tamtudy hlavní hnací řemen, takže oddělení prostoru žádný.
Nikdy tam nehořelo, asi tu statiku tak nežrali...

#41 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 05 črc 2021, 11:37

Hrom jsi ani slyšet nemohl. To je projev sonického třesku u vzdálenějších zásahů, když seš blízko, je to jak v letadle, když jde přes zvuk. Neslyšíš nic. Sice to přirovnání není úplně přesný, ale u těch blízkých zásahů se ten zvuk chová jinak.

Jinak ty projevy statiky atd. jsou dány tím, že ten blesk si napřed vytvoří vodivej kanál v opačným směru a teprve potom následuj samotný výboj, nebo rychlá skupina výbojů. Je to takovej ping-pong mezi zemí a mračnem. U některých blesků je ještě půl hodiny po zásahu měřitelný RTG záření.

#42 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 05 črc 2021, 12:29

https://www.youtube.com/watch?v=4jDHrCSwCtQ

pepik9 · #43 Příspěvek od **pepik9** » 05 črc 2021, 12:53

Nějak si neumím představit přádelnu bez železnejch/litinovejch strojů a mlýnský kameny bývaly ve mlýnech poměrně rozšířené.

Celeron · #44 Příspěvek od **Celeron** » 05 črc 2021, 23:39

ZdenekHQ píše:https://www.youtube.com/watch?v=4jDHrCSwCtQ

A ty snad věříš na aktivní bleskosvody? Slyšel jsem že to je stejná hovadina jako pozlacení koncový tříramený vidlice bleskosvodu, co se dopručovalo ve 30-tých letech minulýho století. Akorát to tenkrát stálo výrazně míň než dnešní aktivní bleskosvod.
Ty vidle v rozvodně asi nedáš, co?

#45 Příspěvek od **EKKAR** » 06 črc 2021, 00:13

pepik9 píše:Nějak si neumím představit přádelnu bez železnejch/litinovejch strojů a mlýnský kameny bývaly ve mlýnech poměrně rozšířené.

Musíš od sebe odlišit věci, který se normálně vůči sobě nepohybujou a který se při normální funkci můžou běžně potkat a škrtnout o sebe. Mašina s litinovou základní konstrukcí těžko škrtne o jinou část konstrukce, pokud je vyrobená s dostatečnou pevností a místa dotyku = ložiska mají dostatečný mazání. Tam dokážeš udělat konstrukční opatření proti náhodnýmu zajiskření. Ale kamínek na botě a železnej plech nebo i jen hřebík v podlaze je natolik pravděpodobnej zdroj náhodný jiskry, že se vyplatí něco z toho primárně zakázat, aby k jejich setkání nemohlo pokud možno dojít.