Ahojte, povedlo se mi sehnat téměř novou obazovku 61LK3B pro mou starou Teslu Laura vycházející z Olympie. Je nová doba, obrazovky nové-zánovní už prakticky zmizely a ty,které jsou ve skvělé kondici by bylo skvělé co nejvíce zachovat pro příští generace nadšenců. Uvažuji s provozem max. 40 hodin ročně. Jasně, vím,že s takovým nájezdem mě přežije,ale stejně uvažuji,jestli existuje systém pro zvýšení její životnosti. Co to může být? Trvalé podžhavení třeba o 1,5 V pokud je mi známo způsobí jen lokální emisi z katody, což obrazovce více uškodí,než pomůže. Tudy cesta asi nevede ? Co například použit zpožďovací obvod elektroniky - nejdříve nažhavit a až za např. 10 sekund spustit anodové napětí? A co třeba rapidně prodloužit náběh žhavení a následně spustit VN ? To všechno by sice mohlo pomoci ulevit obrazovce při nejbolestnější fázi-startu,ale dále při provozu ji nijak nepomůžu.
Prosím,poraďte, čím se dá prodloužit životnost,třeba i za cenu snížení jasu o 20% ?
S přátelským pozdravem Bob
jak prodloužit životnost nové historické obrazovky?
Moderátor: Moderátoři
S tymi obrazovkami to nebude take zle. Mame v dome jednu obrazovku pre telku "Atos", fungl novu v povodnom obale, a nikto ju nechcel.
... byvaly spravca Hospudky u amplionu, Martinekk-ov brat 
Hras Scrabble? Skus SKREBL.EU - moj novy projekt.
Disclaimer: Nemam vystudovane elektro, je to len moje hobby.
"Failing to plan is planning to fail" (Alan Lakein)
Hras Scrabble? Skus SKREBL.EU - moj novy projekt.
Disclaimer: Nemam vystudovane elektro, je to len moje hobby.
"Failing to plan is planning to fail" (Alan Lakein)
Životnost obrazovce snadno a nejefektivněji prodloužíš tak, že ji nebudeš provozovat se zbytečně vysokým jasem a kontrastem. Pozdější telky obrazovku rozsvěcovaly až když byla katoda dostatečně nahřátá. Stačí po tu dobu držet stažený jas. Pokud se obrazovkou prohání katodový proud už když se rozehřívá, v této době se katoda rychle opotřebovává - otravuje.
Jak moc velký vliv takto šetrný start na životnost obrazovky má jsem nezkoumal, ovšem obrazovky nášich a ruských televizí, které to vůbec neřešily a obrazovka se rozsvěcovala hned s tím jak katoda nabíhala - tedy jas se postupně zvyšoval od nuly až tam kam byl nastaven, současně s tím se zprvu rozmazaný obraz postupně zaostřoval, jsem potkával vysvícené poměrně často. Novější telky, které po zapnutí držely tmu a obraz se po chvíli objevil najednou v plné kvalitě (bývaly patrné zbytky dobíhání především ostrosti, protože uživatel je tvor netrpělivý a nechce čekat, některé telky proto přižhavovaly obrazovku i když byly ve stand-by), už tak často obrazovku vysvícenou neměly. Spíše to byla vzácnost. Znal jsem lidi, kteří mívali puštěnou telku celé dny, jas a kontrast někde u maxima, že se na to nedalo ani dívat, a obrazovka pořád šlapala. Jestli to bylo tím šetrným startem, nebo lepším provedením obrazovky ovšem netuším.
V osciloskopu N313 jsem kdysi dělal úpravu žhavení. Hned po zapnutí šlo na vlákno plné napětí, to se pak často rozehřívalo tak, že jeden konec šel do běla a pak postupně pohasl, když se rozehřál zbytek vlákna. Dal jsem mu do přívodu odpor několika Ω, který byl po pár sekundách překlenut kontaktem relé.
U televizních obrazovek jsem toto krátkodobé zasvícení vlákna nikdy nepozoroval. Tento jev se však někdy vyskytoval při nažhavování elektronek "lampových" přijímačů. Jestli to mívalo za následek i přerušení vlákna netuším. Přerušovaly se vlákna usměrňovaček PY, ale to mělo asi jinou příčinu.
Jak moc velký vliv takto šetrný start na životnost obrazovky má jsem nezkoumal, ovšem obrazovky nášich a ruských televizí, které to vůbec neřešily a obrazovka se rozsvěcovala hned s tím jak katoda nabíhala - tedy jas se postupně zvyšoval od nuly až tam kam byl nastaven, současně s tím se zprvu rozmazaný obraz postupně zaostřoval, jsem potkával vysvícené poměrně často. Novější telky, které po zapnutí držely tmu a obraz se po chvíli objevil najednou v plné kvalitě (bývaly patrné zbytky dobíhání především ostrosti, protože uživatel je tvor netrpělivý a nechce čekat, některé telky proto přižhavovaly obrazovku i když byly ve stand-by), už tak často obrazovku vysvícenou neměly. Spíše to byla vzácnost. Znal jsem lidi, kteří mívali puštěnou telku celé dny, jas a kontrast někde u maxima, že se na to nedalo ani dívat, a obrazovka pořád šlapala. Jestli to bylo tím šetrným startem, nebo lepším provedením obrazovky ovšem netuším.
V osciloskopu N313 jsem kdysi dělal úpravu žhavení. Hned po zapnutí šlo na vlákno plné napětí, to se pak často rozehřívalo tak, že jeden konec šel do běla a pak postupně pohasl, když se rozehřál zbytek vlákna. Dal jsem mu do přívodu odpor několika Ω, který byl po pár sekundách překlenut kontaktem relé.
U televizních obrazovek jsem toto krátkodobé zasvícení vlákna nikdy nepozoroval. Tento jev se však někdy vyskytoval při nažhavování elektronek "lampových" přijímačů. Jestli to mívalo za následek i přerušení vlákna netuším. Přerušovaly se vlákna usměrňovaček PY, ale to mělo asi jinou příčinu.
V této televizi je studený proud vlákna omezený odporem (R640), jehož vliv s rostoucím odporem vlákna, jak se nažhavuje, klesá. I zpožděné "otevření" elektronového systému ta televize má, stejně, jako zrychlené vybití náboje na aquadaku při vypínání, než katoda vychladne.
Co nemá obrazovka ráda, je opakované zapnutí a vypnutí televize během několika málo minut a jas nastavený tak, že v obrazu chybí černá. To jsou dva parametry, které rozhodujícím způsobem ovlivňuje uživatel a televize nemá možnost se proti tomu účinně bránit, leda bys ji vybavil časovačem, který ji zapnutou nedovolí vypnout ani vypnutou zapnout dřív, jak po půlhodině, raději déle.
Co nemá obrazovka ráda, je opakované zapnutí a vypnutí televize během několika málo minut a jas nastavený tak, že v obrazu chybí černá. To jsou dva parametry, které rozhodujícím způsobem ovlivňuje uživatel a televize nemá možnost se proti tomu účinně bránit, leda bys ji vybavil časovačem, který ji zapnutou nedovolí vypnout ani vypnutou zapnout dřív, jak po půlhodině, raději déle.
Proč? Pokud ji zapnu 3x za sebou a pak ji zbytek těch tří dnů nechám v klidu, nebo ji v každém z těchto dnů zapnu jednou, vychází mi, že první případ pro ni bude lepší, protože při druhém a třetím zapnutí ještě nebude zcela vychladlá.Hill píše:Co nemá obrazovka ráda, je opakované zapnutí a vypnutí televize během několika málo minut
Jedině snad v lampové televizi, kdy je náběh žhavení zpomalován termistorem, by to mohlo mít vliv na životnost vlákna. Nic jiného mě nenapadá.
(Ovšem i v tomto případě, pokud si dobře pamatuju, k silnému zasvícení vlákna některé z elektronek docházelo pravděpodobněji při zapínání televize zcela vychladlé, než při opakovaném zapnutí, např. při opravě.)
Děkuji moc za odpovědi ( krom té,že stejně televizor někdo po mé smrti odveze do sběru 
) Jsou věci,o kterých vím,ale dělám,že o nic nevím Už z principu lásky k technice takto vždy přemýšlím - ve svých třech veteránech také měnim olej 2x ročně,přestože mám nájezd sotva 400 km ročně. Ale motory jsou pak úžasně čisté a zdá se,že mají prakticky neomezenou životnost.
Děkuji moc také za myšlenku,že poslední televizory měly zpožděný start až v moment,kdy je žhavení na provozní teplotě a obrazovka se rázem spustí. Je pravda,že nikdy jsem neviděl vyjasenou obrazovku u televizorů r.v. 1995 a později. Může to být jiným konstrukčním zpracováním,ale opravdu to může souviset právě s tím.
Ještě se zeptám pro mé vzdělání - co může být šetrnější? Snížit anodové napětí + třeba lehounce podžavit katodu a mít jas nastavený na plno - obrazovka jasí o 20% méně, Anebo nesnižovat anodové a žhavící napětí a stáhnout jas na televizoru, aby jasil o 20% méně? -tzn,že v obou případech bude jas obrazovky shodný?
Děkuji moc, s přátelským pozdravem Bob
) Jsou věci,o kterých vím,ale dělám,že o nic nevím Už z principu lásky k technice takto vždy přemýšlím - ve svých třech veteránech také měnim olej 2x ročně,přestože mám nájezd sotva 400 km ročně. Ale motory jsou pak úžasně čisté a zdá se,že mají prakticky neomezenou životnost.Děkuji moc také za myšlenku,že poslední televizory měly zpožděný start až v moment,kdy je žhavení na provozní teplotě a obrazovka se rázem spustí. Je pravda,že nikdy jsem neviděl vyjasenou obrazovku u televizorů r.v. 1995 a později. Může to být jiným konstrukčním zpracováním,ale opravdu to může souviset právě s tím.
Ještě se zeptám pro mé vzdělání - co může být šetrnější? Snížit anodové napětí + třeba lehounce podžavit katodu a mít jas nastavený na plno - obrazovka jasí o 20% méně, Anebo nesnižovat anodové a žhavící napětí a stáhnout jas na televizoru, aby jasil o 20% méně? -tzn,že v obou případech bude jas obrazovky shodný?
Děkuji moc, s přátelským pozdravem Bob
Nwm , co tady chceš ještě řešit - ta televize tě přežije i 10x.borja píše:Uvažuji s provozem max. 40 hodin ročně.
termit256 píše:Tva "pristi generace" ten kram ihned po tve smrti odveze do sberneho dvora, takze bych to vubec neresil.
borja píše:Děkuji moc za odpovědi ( krom té,že stejně televizor někdo po mé smrti odveze do sběru
Nedělej si iluze
Honza - kokúň
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
Též se kdysi doporučovalo odstínit přímé sluneční světlo co dopadá na obrazovku, zkrátka přehodit přes
bednu starou deku nebo něco podobného, s tím odvozem na SD je to bohužel pravda, pozůstalí nemají
neznají sentiment k cizím krámům, pročbyasi že
bednu starou deku nebo něco podobného, s tím odvozem na SD je to bohužel pravda, pozůstalí nemají
neznají sentiment k cizím krámům, pročbyasi že
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Provozovat to ve standardních parametrech. Čili nesnižovat žhavení ani anodové napětí, jen nastavit jas podle potřeby. Tohle není LED podsvícení, které je od výrobce zbytečně hnáno na vysoké proudy.borja píše:Ještě se zeptám pro mé vzdělání - co může být šetrnější? Snížit anodové napětí + třeba lehounce podžavit katodu a mít jas nastavený na plno - obrazovka jasí o 20% méně, Anebo nesnižovat anodové a žhavící napětí a stáhnout jas na televizoru, aby jasil o 20% méně? -tzn,že v obou případech bude jas obrazovky shodný?
Děkuji moc, s přátelským pozdravem Bob
Tohle je u většiny ČBTV problém. Díky tomu, že neobnovovaly úroveň černé, bylo většinou použitelné nastavení takové, že obrazovka byla stále trochu šedá. protože jinak při větším jasu detaily v šedé zmizely v černé. Ještě horší to bylo u ruských ČBTV, kde se často nezachovávalo ze ss složky skoro nic.Hill píše:Co nemá obrazovka ráda, je opakované zapnutí a vypnutí televize během několika málo minut a jas nastavený tak, že v obrazu chybí černá.
To je oprávě ten omyl. Někdo pustil mezi lidi, že obrazovka má omezený počet starů a omezený počet provozních hodin. Jedno z toho se vyčerpá dřív. Ale ono to tak jasné a jednoduché není, takže s tebou nesouhlasím: naopak úplné vychladnutí je lepší, se startem za studena počítá obvod zpomalující náběh katodového proudu obrazovky během žhavení.Kremik píše:Proč? Pokud ji zapnu 3x za sebou a pak ji zbytek těch tří dnů nechám v klidu, nebo ji v každém z těchto dnů zapnu jednou, vychází mi, že první případ pro ni bude lepší, protože při druhém a třetím zapnutí ještě nebude zcela vychladlá...Hill píše:Co nemá obrazovka ráda, je opakované zapnutí a vypnutí televize během několika málo minut
Televize se po krátkém vypnutí nezapíná z obvyklého klidového stavu, pro který je obvod zhášení navržený, ne zcela vychladlé žhavicí vlákno má vyšší odpor, než studené, a žhaví pomaleji. Při příliš časném vypnutí nedožhavené obrazovky se může uprostřed stínítka udělat i jasný bod (rozklady nejedou, ale katoda je žhavá ještě dost a anodové napětí trvá (aquadak nabitý).
Ta pauza po vypnutí televizoru by neměla být kratší, než půl hodiny, než se znovu zapne. A zapnutá by měla hrát aspoň čtvrthodinu. Vůbec nejlepší je, když televize běží vcelku několik hodin, a pak si může třeba tři dny, či týden, pauzírovat. Právě proto, aby elektronový systém dosáhl ustáleného provozního stavu a naopak, aby po vypnutí vše normálně vychladlo a vybilo se.
Žádný konstruktér nepočítal s tím, že tu televizi budeš zapínat a vypínat blinkrem.
Znám rodinu, které jsem nejméně jednou za půldruhého roku regeneroval a do tří let měnil obrazovku. Bylo to v Elektroniku 74 od Videotonu, později v Zoboru a nakonec došlo i na barevnou Libuši, v té jim ji ještě před odprodejem měnil Multiservis..
Každou tu televizi jsem kontroloval, jak nabíhá jasové napětí, jestli obrazovka neotevírá moc rychle, ale příčina nezjištěna. Obraz přejásaný taky neměli. Pak jsem tam jednou měl nějakou práci hned po ránu a až jsem se děsil: vstal jeden, ještě nerozlepil oči, zapnul ten paralyzátor, viděl howning, tak to zase vypnul. Pět minut po něm vstala další ratolest a opakovalo se to. Když jsem se zeptal, proč to zapínají, když to hned zas vypnou, tak prý si to už ani neuvědomují, že rodiče to tak dělají taky. Blbej zlozvyk. Každé ráno u nich televize jela minutu dvě a pak pět minut měla pauzu třikrát až čtyřikrát za sebou. O víkendech se to opakovalo ještě během dopoledne, když si kdokoli cestou kolem televize vzpomněl, že by se mohl podívat, co dávají. Přečíst a vybrat si program? Moc práce.
Pamatujete se ten světelný bod uprostřed obrazovky, po vypnutí TV ?
Klasik sci-fi žánru Lem o tom napsal povídku jak se pilot hnal za fantomem
cizího letounu než mu došlo že ho produkuje zhoršené vakuum obrazovky
raketoplánu...
Klasik sci-fi žánru Lem o tom napsal povídku jak se pilot hnal za fantomem
cizího letounu než mu došlo že ho produkuje zhoršené vakuum obrazovky
raketoplánu...
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
O kterém zpožďovacím obvodu mluvíš? Třeba u té řady Olympia mi naopak vychází, že hned po zapnutí bude na G1 vyšší napětí, než po nějaké době běhu rozkladu, kdy se nabije kondenzátor na dolním konci potenciometru jasu záporným napětím. Stejně tak u konstrukcí s doutnavkou (Aramis, Dukla) byl vždy potenciometr jasu horním koncem připojen na +200V a spodním přes doutnavku na rozklad - do náběhu rozkladu bylo na G1 maximum.