Rádio Progresson 447A, problém s VKV
Moderátor: Moderátoři
Progresson nebyl rozhodně krok vpřed. Je to nesmyslná a velesložitá nestvůra, která byla v roce prodeje sto let za opicemi. Zlatý vzduchový ladíci kondenzátor jako má třeba Condor, nebo SM580. Ty ale dělali Pardubice a nikoliv Bratislava, která chrlila jednu hrůzu za druhou. Nejlepší z Bratislavy je Sextet a v závěsu Soprán, který degraduje koncový zesilovač. Váš komentář je řekněme nepřesny, podobnost jejich tunerů s Progressonem je asi taková, že má také varikapy a MAA550. A z vámi výše jmenovaných třeba 816A má stabilizaci ladícího napětí pomocí MAA723...
-
Artaban001
- Příspěvky: 9457
- Registrován: 01 dub 2004, 02:00
- Bydliště: Pendrov
Já teda nevím, ale ten "tuner" na Kondorovy zas tak věhlasný nebyl. Kupříkladu to Alto chodilo velice dobře, pokud mu nic nebylo - dokonce to šlo předělat i na mezipásmo bez toho, aby jsi zprasil vstupní jednotku. Já osobně jsem měl tu Teslu Forte, kterou jsem kdesi zchrastil za kilo. Dokonce v ní byl i ten budík, který šel vyjmout a používat samostatně. Vlatnímu rádiu nic nebylo, jen se na jeho zevnějšku podepsal pobyt v cimře, kde se malovalo. Dalo to dost práce tu barvu umýt.
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
Nechtěl jsem tu rozpoutat flame. Krok vpřed byl myšlen v rámci produkce Tesly, ne se světem. Z tohoto pohledu bylo sto let za opicemi i to Duetto. Otočný kondenzátor by samozřejmě byl lepší, ale pohodlnější bylo evidentně použití již existujících agregátů. Mimochodem, ladicí kondenzátor v Condorovi a v SM580 není vzduchový, ale s plastovým dielektrikem. Vzduchový by byla poněkud rozměrnější záležitost. Viz třeba Soprán a Sextet. Omlouvám se za tu 816, tam je skutečně stabilizace ladicího napětí i vstupní VKV díl mírně odlišný. Ale v přijímačích Soprán, Sextet, Duetto a Progresson je použita vstupní jednotka se třemi tranzistory KF 125, rozdíly mezi jednotlivými typy jsou minimální. Stejně tak obvod stabilizace ladicího napětí- jednocestný usměrňovač, filtrační kondenzátor, srážecí odpor a stabilizátor MAA550, případně je usměrňovací dioda překlenuta keramikou. Zásadní rozdíl je jen v potlačení mezipásma, kdy Soprán a Sextet používají potenciometry se dvěma odporovými drahami, zatímco Duetto má vynechání mezipásma elektronické pomocí obvodu MH1ST1 a okolních prvků. U Progressonu to řeší ručně přepínač. AM část je pochopitelně u všech jmenovaných odlišná. Proto je mi divné, že zatímco zbylé přijímače fungují docela dobře, Progresson ujíždí. A nevymýšlím si, mám Soprána, Sexteta, Duetto, Alto i Forte. Jinak na tom Progressonu není nic světoborného, kolem MBA810 nic nového vymyslet nešlo, MDA4290 je převzatý z barevných Colorek, a A4100 zde funguje stejně jako v jiných přijímačích od RFT, namátkou třeba radiomagnetofony řady SKR700. Podle mě to prostě není horší výrobek než zbytek obdobné bratislavské produkce. Nijak jej nevyzdvihuji, jen střízlivě hodnotím. Není to žádný zázrak, ale ani úplný odpad, třeba v porovnání s dnešní asijskou produkcí, jak sám píšete na svých stránkách. Radiovou část z Condora nehodnotím, nikdy jsem jej neměl v ruce.
-
Artaban001
- Příspěvky: 9457
- Registrován: 01 dub 2004, 02:00
- Bydliště: Pendrov
Vstupní jednotka u toho Alta, či Forte měla 3 varikapový laděný okruhy. Kdyby tam byl ladící kond, musel by to být trojitý. A to by už byla lepší vstupní jednotka jak v autorádiu - laděná 3 cívkama, do kterých zajížděly feritový jádra. Připojit Kondora na venkovní anténu - tak nevím, jak by se s tím popral.Ty stolní rádia to zvládaly celkem dobře. Příjmově na tom byl Kondor asi tak jako klasický "dvojče" co se prodávaly u stánků v devadesátých letech.
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
Máš pravdu. Ale trojitý ladičák by možná vyšel dráž, než celé monstrzapojení s varikapy, nehledě na to, že by se muselo změnit i mechanické uspořádání. A nevím, jestli byl vůbec takový kond v RVHP k dispozici. Tesla vyráběla hromadně jen ty malé plastové WN 704 13- montovaly se od Songu přes Euridiky až po Avanti, Condor, Diamant. Naopak malé vzduchové používané v Dominu, Ariosu, Unisonu, Sextetu, Sopránu...se vozily snad z Polska. A ladicí agregáty pro Galaxiu, Spirituál a jejich odvozeniny byly nějaká licence, tuším Hopt. VKV vstup byl osazen Tesla součástkami, ale vlastní ladičák byl podle mě rumunský. Takže zahajovat výrobu relativně speciálního a přesného mechanického dílu kvůli jednomu typu rádia by se v době, kdy nebyly prachy na daleko důležitější věci, nevyplatilo a ani by to nikdo nedovolil. Pro rádio typu Progresson by ovšem bohatě stačila dvojtranzistorová vstupní jednotka s dvojitým ladičákem, jaká byla třeba ve vzpomínaném Avanti. Slušný je i přijímač v KM 320, opět laděný dvojitým kondem. Zajímalo by mě, jestli si jej v Přelouči dělali sami, nebo jestli jim je dodávala Bratislava (nebo Pardubice).
do ruky se mi dostal Progresson 447A, který má problémy s laděním na VKV ...
mohl by mi prosím někdo poskytnout kompletní dokumentaci?
jedná se mi o návod k údržbě, návod k nastavení vstupní jednotky, návod k použití, ale hlavně kompletní a čitelné schéma ...
už třikrát jsem psal prosbu o zaslání panu Cingelovi - majitel a admin serveru radiohistoria.sk - ale přesto, že jsem dostal hlášku o úspěšném doručení, vůbec se neobtěžoval cokoli odepsat ...
předem moc děkuji za ochotu ...
mohl by mi prosím někdo poskytnout kompletní dokumentaci?
jedná se mi o návod k údržbě, návod k nastavení vstupní jednotky, návod k použití, ale hlavně kompletní a čitelné schéma ...
už třikrát jsem psal prosbu o zaslání panu Cingelovi - majitel a admin serveru radiohistoria.sk - ale přesto, že jsem dostal hlášku o úspěšném doručení, vůbec se neobtěžoval cokoli odepsat ...
předem moc děkuji za ochotu ...
ano, jsi ve správném vlákně.mirku píše:do ruky se mi dostal Progresson 447A, který má problémy s laděním na VKV ...
pěkně od začátku si to celé prostuduj, všechno kolem tohoto rádia se tu už probíralo
tenhle požadavek bude v dnešní době obtížně řešitelný . . .mirku píše:mohl by mi prosím někdo poskytnout kompletní dokumentaci?
jedná se mi o návod k údržbě, návod k nastavení vstupní jednotky, návod k použití, ale hlavně kompletní a čitelné schéma ...
nicméně v tomto vlákně je vše co potřebuješ.
. . . poslal jsem ti SZ !
Zařekl jsem se, že už nebudu do EB přispívat, ale zde mám pocit, že by následující rada mohla mnoha majitelům těchto "kuchyňských" přijímačů pomoci.
1./
461A Forte, ale i jeho víceméně shodně zapojení předchůdci, jako je např. 445A Alto a další, mají zespodu, ze strany spojů připájené dva "hovňáky" TC180 680n/100V, označené ve schématu C72 a C79.
Naprosto bez výjimky bývají prasklé a při měření mají doslova gigantický svod, který se navíc po přiložení napětí i mění. U jednoho exempláře byl svodový proud snad až okolo 1mA už při napětí okolo 50V. Jsou to kondenzátory, které mají vf blokovat cesty poměrně "roztahaného" ladicího napětí. I kdyby přijímač nějakým způsobem ještě fungoval, vyměňte tyhle zkurwené součástky (hovňáky) preventivně, protože dřív, či později potíže dělat začnou - pokud už nenastává ujíždění ladění s nimi. Celý, u typu Forte poněkud překomplikovaný obvod ladicího napětí je velmi "měkký", má vysoký vnitřní odpor a je citlivý na jakýkoli svod.
Kapacita nových, nejlépe axiálních MKT kondenzátorů, není až tolik důležitá. Může být mezi 470n až 1uF/100V, které jsou dnes velikostně třetinové, než byly původní TC180. Připájejte je ale do stejných zemních bodů, kam byly připájeny i původní typy.
Axiální typy doporučuji proto, že pájecí body pro původní kondenzátory jsou poměrně daleko od sebe a s radiálním kondenzátorem je práce navíc s prodlužováním a izolováním jeho vývodů.
2./
Silné chrastění, vynechávání až práskání, popř. úplné selhávání potenciometru hlasitosti, je klasický teslácký nešvar, kdy kvůli ušetření jednoho odporu a jednoho polštářkového kondenzátoru, je běžec potenciometru hlasitosti přímo spojen se vstupem 8 IO MBA810.
Proč, to zkusím vysvětlit.
Zde by bylo dobré poznamenat, že výrobce kterékoli verze MBA/TBA810 v technických podmínkách striktně požaduje, aby od neinvertujícího vstupu, tedy pinu 8, tekl do "země" (zde tedy společného, záporného pólu napájení IO i celého přijímače, nejlépe ale pinu 9) proud minimálně o hodnotě 1uA.
Mám ale osobně vyzkoušeno, že dokonce i s odporem 220kΩ, připojeným mezi vstupní pin 8 a uzemněný pin 9, fungovaly naprosto všechny exempláře MBA/TBA810 naprosto uspokojivě a při jakémkoli napájecím napětí, nezkreslovaly, limitovaly téměř vzorně symetricky a na výstupním kyblíku udržovaly stále oněch cca 56% napájecího napětí, jak se na asymetricky napájený a autosymetrizovaný zesilovač sluší.
Nicméně - zlepšovatelé z Tesly (rozhodně nejen Bratislava, rozlezlo se to během dvou let hůř, než mor a cholera dokupy) zjistili, že s novým, čistým potenciometrem, to funguje nejen bez toho odporu, ale dokonce ani není třeba toho, dosud běžného vazebního kondenzátoru na vstupu, zde spíše fungujícího jako lehký hornopropustný filtr a jako provizorní hráz proti "průstřelu" cizího napětí například z externího vstupu pro magnetofon a další zdroje signálu, které k těmto "domácím" přijímačům šly připojovat.
Úderničtí zlepšovatelé a nositelé Řádů práce, tedy raději zvolili odpory potenciometrů zhruba mezi 25 a 100kΩ. Přes těch 100kΩ dráhy potenciometrů, použitých např. v přenosných přijímačích, do vstupu IO ona jedna uA zcela jistě tekla i při minimálním napájení.
S novým a čistým potenciometrem, fungovalo vše perfektně i bez toho svodového odporu mezi piny 8/9 a vazební kapacity od běžce potenciometru (stačil by zde velmi levný, supermitový polštářek TK782 od asi 33n do zbytečně gigantických 100n - podle nejnižšího požadovaného přenášeného kmitočtu. Reproduktory ARE4804 v daných skříňkách, asi těžko zahrály cokoliv pod 120-150Hz a externí reprosoustavu jsem k přijímači tohoto druhu snad nikdy připojenou neviděl.
Při "vyšších nárocích" (o kterých při max. výkonu okolo 4W silně pochybuju), by hnidopichy ve vývoji jistě uspokojil třeba tuzemský svitek TC235 33-47n, nebo z NDR dovážené, naprosto skvělé polyestery TGL38159, případně ultralevné, přitom ale docela dobré, bulharské MKT radiální svitečky MPT-Pr96, se kterými mám i sám výborné zkušenosti s výběrem na 0,25% do ekvalizérů (vedle TC205).
Pak tu ještě byla maďarská volba Remix, známých typů C210, C241, C242, příp. známé modré svitečky stejného výrobce C262, používané díky spolehlivosti v Tesle Orava i jinde. Sviteček 33n/100V či na 63V je skrček, co se vejde kamkoliv.
Jenže:
Rozehrána byla partie dohodnuté smečky zlepšovatelů, kterým někdo úplně vygumoval z palic, že každý mizerně krytý potenciometr i trimr, zvlášť tak mizerně, jako je zrovna TP160, se po určité době (i docela krátké) zapráší, nebo se ve vyšších teplotách kuchyní, po dráze a sběrači potenciometru, rozleze ložisková vazelína, která mimo jiné skvělé vlastnosti, vyniká skvělým izolačním odporem.
Ostatně to platí o pro ladicí potenciometr TP280 100k/NS, který i přes krytí spáry u vývodů trpí stejnými neduhy a to nejmenší, co pak způsobuje, je nestabilní, či ujíždějící ladění.
S vyloženě vadnými varikapy jsem se sám nikdy nesetkal, spíš bylo vždy vadné cokoliv po cestě ladicího napětí k nim.
Stane se to často i přes noc, nebo i za pár hodin:
Paní ráno vaří snídani či oběd a zapne si rádio. Protože se na jejím oblíbeném Rádiu Čas/Impulsu ozve její oblíbená písnička, tak jde k rádiu a pokusí se zesílit třeba to Forte či Duetto.
Pootočí knoflíkem hlasitosti a okamžitě se ozve taková rána, že vyděšená paní rádio radši "vytrhne ze zdi" a odnese někomu, kdo to umí spravit, nebo to o sobě aspoň říká a s tím, že "v tom něco hrozně prásklo".
Tak to je prosím ta daň a dost slušný vejvar zlepšovatelů v Bratislavě (přišli s tím první) za jeden ušetřený polštářkový supermit a jeden TR212, obojí ve VOC ceně odhadem do 50-60 tehdejších haléřů.
Udělejte tedy to, že cestu živého vodiče od běžce potenciometru hlasitosti k pinu 8 MBA810 přerušíte, do přerušeného místa vpájíte malý polštářek 33-47n.
Nejsnazší je, vypájet z desky přívod od běžce (bílý vodič stíněného kablíku) polštářek jedním koncem zapájet do původního místa k pinu 8 a přívod od běžce potenciometru připájet na druhý vývod polštářku.
Pak je ještě nezbytně třeba, už ze strany spojů, mezi pin 8 a zem okolo MBA810 (nejlépe je to poblíž pinu 9) připájet libovolný malý odpor třeba 100, 120, 150, 180 či i těch 220kΩ.
Přívod od potenciometru hlasitosti a zem k němu, jsou většinou, i když nechápu proč, vedeny asi 7-8cm kouskem dosti pofidérně stíněného kablíku (je stíněn jen stříkanou PET fólií s dvěma vloženými CuSn dráty 0,4) - když při odporu potenciometru 25k, malém vnitřním odporu stupně s T3 a na tu směšnou vzdálenost, by naprosto postačilo zkroutit dva-tři dráty a zde opravdu ušetřit).
Takových, no řekněme slušně "nelogičností" je v těchto přijímačích z Bratislavy daleko víc. Přičítám to skutečnosti, že zkušení staří psi z konstrukce šli do důchodu a zůstali tam...dle Vašeho uvážení. No a výsledky jsou i tyhle, 820A v to nepočítaje.
Tak třeba ten brutální chladič na MBA810DAS.
MBA810 v provedení DS, jaké se používalo v Z modulech čbtv, je i při značné "hokejové" hlasitosti v pohodě uchladitelný zemními fóliemi, zde v těchto přijímačích jsou tyto zemní fólie mnohem rozsáhlejší, co do plochy. Ale přijímače jsou zřejmě dimenzovány i na export někam do nějakých Habeší či snad té nejrozpálenější Afriky - a zřejmě proto mají dva šrouby a dvě matky M3 navíc, k tomu robustnímu hliníkovému chladiči.
Překvapil mne například i poměrně pěkný transformátorek z Dubnice, který mít jen trochu slušnější plechy a být trochu bělošsky navržen, tak tenhle druh rádií, by v té české "kuchyni" hrál doslova zadarmo. Překvapilo mě to při zvědavém měření wattmetrem EL20/2, že po odpojení všech sekundárů, odebíral transformátorek ze sítě 232V přesně 9W - jen o 1W méně, než má činit štítkový příkon přijímače, samozřejmě dle tehdejších norem při plném výkonu asi 2-2,5W (přičemž běžný výkon pro ozvučení třeba té kuchyně se pohybuje okolo 200-300mW i při respektování mizerné citlivosti toho ARE4804).
Takových zajímavostí jsem ve 461A Forte objevil víc, třeba v obvodu "korekcí", ale o tom až později buď v editu, nebo jiném příspěvku.
Omlouvám se za délku.
1./
461A Forte, ale i jeho víceméně shodně zapojení předchůdci, jako je např. 445A Alto a další, mají zespodu, ze strany spojů připájené dva "hovňáky" TC180 680n/100V, označené ve schématu C72 a C79.
Naprosto bez výjimky bývají prasklé a při měření mají doslova gigantický svod, který se navíc po přiložení napětí i mění. U jednoho exempláře byl svodový proud snad až okolo 1mA už při napětí okolo 50V. Jsou to kondenzátory, které mají vf blokovat cesty poměrně "roztahaného" ladicího napětí. I kdyby přijímač nějakým způsobem ještě fungoval, vyměňte tyhle zkurwené součástky (hovňáky) preventivně, protože dřív, či později potíže dělat začnou - pokud už nenastává ujíždění ladění s nimi. Celý, u typu Forte poněkud překomplikovaný obvod ladicího napětí je velmi "měkký", má vysoký vnitřní odpor a je citlivý na jakýkoli svod.
Kapacita nových, nejlépe axiálních MKT kondenzátorů, není až tolik důležitá. Může být mezi 470n až 1uF/100V, které jsou dnes velikostně třetinové, než byly původní TC180. Připájejte je ale do stejných zemních bodů, kam byly připájeny i původní typy.
Axiální typy doporučuji proto, že pájecí body pro původní kondenzátory jsou poměrně daleko od sebe a s radiálním kondenzátorem je práce navíc s prodlužováním a izolováním jeho vývodů.
2./
Silné chrastění, vynechávání až práskání, popř. úplné selhávání potenciometru hlasitosti, je klasický teslácký nešvar, kdy kvůli ušetření jednoho odporu a jednoho polštářkového kondenzátoru, je běžec potenciometru hlasitosti přímo spojen se vstupem 8 IO MBA810.
Proč, to zkusím vysvětlit.
Zde by bylo dobré poznamenat, že výrobce kterékoli verze MBA/TBA810 v technických podmínkách striktně požaduje, aby od neinvertujícího vstupu, tedy pinu 8, tekl do "země" (zde tedy společného, záporného pólu napájení IO i celého přijímače, nejlépe ale pinu 9) proud minimálně o hodnotě 1uA.
Mám ale osobně vyzkoušeno, že dokonce i s odporem 220kΩ, připojeným mezi vstupní pin 8 a uzemněný pin 9, fungovaly naprosto všechny exempláře MBA/TBA810 naprosto uspokojivě a při jakémkoli napájecím napětí, nezkreslovaly, limitovaly téměř vzorně symetricky a na výstupním kyblíku udržovaly stále oněch cca 56% napájecího napětí, jak se na asymetricky napájený a autosymetrizovaný zesilovač sluší.
Nicméně - zlepšovatelé z Tesly (rozhodně nejen Bratislava, rozlezlo se to během dvou let hůř, než mor a cholera dokupy) zjistili, že s novým, čistým potenciometrem, to funguje nejen bez toho odporu, ale dokonce ani není třeba toho, dosud běžného vazebního kondenzátoru na vstupu, zde spíše fungujícího jako lehký hornopropustný filtr a jako provizorní hráz proti "průstřelu" cizího napětí například z externího vstupu pro magnetofon a další zdroje signálu, které k těmto "domácím" přijímačům šly připojovat.
Úderničtí zlepšovatelé a nositelé Řádů práce, tedy raději zvolili odpory potenciometrů zhruba mezi 25 a 100kΩ. Přes těch 100kΩ dráhy potenciometrů, použitých např. v přenosných přijímačích, do vstupu IO ona jedna uA zcela jistě tekla i při minimálním napájení.
S novým a čistým potenciometrem, fungovalo vše perfektně i bez toho svodového odporu mezi piny 8/9 a vazební kapacity od běžce potenciometru (stačil by zde velmi levný, supermitový polštářek TK782 od asi 33n do zbytečně gigantických 100n - podle nejnižšího požadovaného přenášeného kmitočtu. Reproduktory ARE4804 v daných skříňkách, asi těžko zahrály cokoliv pod 120-150Hz a externí reprosoustavu jsem k přijímači tohoto druhu snad nikdy připojenou neviděl.
Při "vyšších nárocích" (o kterých při max. výkonu okolo 4W silně pochybuju), by hnidopichy ve vývoji jistě uspokojil třeba tuzemský svitek TC235 33-47n, nebo z NDR dovážené, naprosto skvělé polyestery TGL38159, případně ultralevné, přitom ale docela dobré, bulharské MKT radiální svitečky MPT-Pr96, se kterými mám i sám výborné zkušenosti s výběrem na 0,25% do ekvalizérů (vedle TC205).
Pak tu ještě byla maďarská volba Remix, známých typů C210, C241, C242, příp. známé modré svitečky stejného výrobce C262, používané díky spolehlivosti v Tesle Orava i jinde. Sviteček 33n/100V či na 63V je skrček, co se vejde kamkoliv.
Jenže:
Rozehrána byla partie dohodnuté smečky zlepšovatelů, kterým někdo úplně vygumoval z palic, že každý mizerně krytý potenciometr i trimr, zvlášť tak mizerně, jako je zrovna TP160, se po určité době (i docela krátké) zapráší, nebo se ve vyšších teplotách kuchyní, po dráze a sběrači potenciometru, rozleze ložisková vazelína, která mimo jiné skvělé vlastnosti, vyniká skvělým izolačním odporem.
Ostatně to platí o pro ladicí potenciometr TP280 100k/NS, který i přes krytí spáry u vývodů trpí stejnými neduhy a to nejmenší, co pak způsobuje, je nestabilní, či ujíždějící ladění.
S vyloženě vadnými varikapy jsem se sám nikdy nesetkal, spíš bylo vždy vadné cokoliv po cestě ladicího napětí k nim.
Stane se to často i přes noc, nebo i za pár hodin:
Paní ráno vaří snídani či oběd a zapne si rádio. Protože se na jejím oblíbeném Rádiu Čas/Impulsu ozve její oblíbená písnička, tak jde k rádiu a pokusí se zesílit třeba to Forte či Duetto.
Pootočí knoflíkem hlasitosti a okamžitě se ozve taková rána, že vyděšená paní rádio radši "vytrhne ze zdi" a odnese někomu, kdo to umí spravit, nebo to o sobě aspoň říká a s tím, že "v tom něco hrozně prásklo".
Tak to je prosím ta daň a dost slušný vejvar zlepšovatelů v Bratislavě (přišli s tím první) za jeden ušetřený polštářkový supermit a jeden TR212, obojí ve VOC ceně odhadem do 50-60 tehdejších haléřů.
Udělejte tedy to, že cestu živého vodiče od běžce potenciometru hlasitosti k pinu 8 MBA810 přerušíte, do přerušeného místa vpájíte malý polštářek 33-47n.
Nejsnazší je, vypájet z desky přívod od běžce (bílý vodič stíněného kablíku) polštářek jedním koncem zapájet do původního místa k pinu 8 a přívod od běžce potenciometru připájet na druhý vývod polštářku.
Pak je ještě nezbytně třeba, už ze strany spojů, mezi pin 8 a zem okolo MBA810 (nejlépe je to poblíž pinu 9) připájet libovolný malý odpor třeba 100, 120, 150, 180 či i těch 220kΩ.
Přívod od potenciometru hlasitosti a zem k němu, jsou většinou, i když nechápu proč, vedeny asi 7-8cm kouskem dosti pofidérně stíněného kablíku (je stíněn jen stříkanou PET fólií s dvěma vloženými CuSn dráty 0,4) - když při odporu potenciometru 25k, malém vnitřním odporu stupně s T3 a na tu směšnou vzdálenost, by naprosto postačilo zkroutit dva-tři dráty a zde opravdu ušetřit).
Takových, no řekněme slušně "nelogičností" je v těchto přijímačích z Bratislavy daleko víc. Přičítám to skutečnosti, že zkušení staří psi z konstrukce šli do důchodu a zůstali tam...dle Vašeho uvážení. No a výsledky jsou i tyhle, 820A v to nepočítaje.
Tak třeba ten brutální chladič na MBA810DAS.
MBA810 v provedení DS, jaké se používalo v Z modulech čbtv, je i při značné "hokejové" hlasitosti v pohodě uchladitelný zemními fóliemi, zde v těchto přijímačích jsou tyto zemní fólie mnohem rozsáhlejší, co do plochy. Ale přijímače jsou zřejmě dimenzovány i na export někam do nějakých Habeší či snad té nejrozpálenější Afriky - a zřejmě proto mají dva šrouby a dvě matky M3 navíc, k tomu robustnímu hliníkovému chladiči.
Překvapil mne například i poměrně pěkný transformátorek z Dubnice, který mít jen trochu slušnější plechy a být trochu bělošsky navržen, tak tenhle druh rádií, by v té české "kuchyni" hrál doslova zadarmo. Překvapilo mě to při zvědavém měření wattmetrem EL20/2, že po odpojení všech sekundárů, odebíral transformátorek ze sítě 232V přesně 9W - jen o 1W méně, než má činit štítkový příkon přijímače, samozřejmě dle tehdejších norem při plném výkonu asi 2-2,5W (přičemž běžný výkon pro ozvučení třeba té kuchyně se pohybuje okolo 200-300mW i při respektování mizerné citlivosti toho ARE4804).
Takových zajímavostí jsem ve 461A Forte objevil víc, třeba v obvodu "korekcí", ale o tom až později buď v editu, nebo jiném příspěvku.
Omlouvám se za délku.
Naposledy upravil(a) sinclair dne 23 dub 2022, 14:05, celkem upraveno 1 x.
Radovane, jestli Tobě, nebo někomu jinému moje "přítomnost" vadí, stačí říct a já zase vypadnu.
Já původně ten příspěvek až tak moc psát nechtěl, ale říkal jsem si, že by se to někomu snad mohlo hodit - až tam po otevření najde, co tam najde a až po prostříknutí potenciometru hlasitosti přípravkem WD40 uvedené rány začnou za měsíc nanovo a s ještě větší intenzitou.
Těchto přijímačů je podle mého mínění v domácnostech v provozu ještě poměrně hodně - a nejen těchto bratislavských zprasků.
Vím o domácnostech, kde dodnes stále hrají (i díky mým zásahům) italsko-taiwanské Europhony 723TB a jedna či dvě sestavy M5000.
Jestli jsem tím někoho popudil, nebylo to mým původním úmyslem, tak se omlouvám a jestli ta délka vadí, tak poprosím adminy o smazání.
Pokud by tak adminové nehodlali učinit, tak bych poprosil o toto:
Dovolil bych si uctivě navrhnout, přesunutí celého tohoto tématu do sekce "Restaurování starých elektropřístrojů"
Jednoduše už proto, že vlastně nejmladší ze zmíněných přijímačů (např. Progresson) má už přes 30 let od konce výroby - a zmíněné vlákno by mělo i vhodnější umístění z hlediska hledání.
Sám jsem ho nemohl běžným vyhledáváním najít a musel poprosit Jardu, kterému tímto veřejně děkuji.
Včera se ke mně dostal další "kuchyňský" přijímač v krásném originálním stavu, který vlastně za ta léta vidím úplně poprvé - jednoduše proto, že tomuto segmentu spotřebky jsem se téměř nevěnoval, nf technika měla vždy přesnost.
Je to přístroj výroby NDR, tovární označení je PROMINENT 52 DE LUXE, výrobcem je VEB Robotron Elektronik Zella-Mehlis.
Letmým pohledem zezadu, se s úžasem dal uvidět ještě klasický, dvoudestičkový selenový usměrňovač, germaniový koncový zesilovač s maďarskými AC187K/188K a na celé základní desce, je poměrně velký podíl axiálních elektrolytů Tesla, přičemž ale ve zdroji samotném, jsou holé elektrolyty (bez povrchové izolace), s potiskem i fontem Frolyt 1000uF/15V - ale tím pouzdrem velmi nápadně připomínají naše TE984 1G/15V.
Neporadíte mi prosím, kde k uvedenému přijímači sehnat aspoň schéma? Luxusní by byla nadstavba s přeladěním vstupu na FM CCIR, protože přijímač má pochopitelně jen FM OIRT. Laděn je klasickým otočným kondenzátorem, nebo to alespoň podle "špagátového kolečka" na vstupní jednotce tak vypadá.
Děkuji předem všem, kteří pomohou.
Já původně ten příspěvek až tak moc psát nechtěl, ale říkal jsem si, že by se to někomu snad mohlo hodit - až tam po otevření najde, co tam najde a až po prostříknutí potenciometru hlasitosti přípravkem WD40 uvedené rány začnou za měsíc nanovo a s ještě větší intenzitou.
Těchto přijímačů je podle mého mínění v domácnostech v provozu ještě poměrně hodně - a nejen těchto bratislavských zprasků.
Vím o domácnostech, kde dodnes stále hrají (i díky mým zásahům) italsko-taiwanské Europhony 723TB a jedna či dvě sestavy M5000.
Jestli jsem tím někoho popudil, nebylo to mým původním úmyslem, tak se omlouvám a jestli ta délka vadí, tak poprosím adminy o smazání.
Pokud by tak adminové nehodlali učinit, tak bych poprosil o toto:
Dovolil bych si uctivě navrhnout, přesunutí celého tohoto tématu do sekce "Restaurování starých elektropřístrojů"
Jednoduše už proto, že vlastně nejmladší ze zmíněných přijímačů (např. Progresson) má už přes 30 let od konce výroby - a zmíněné vlákno by mělo i vhodnější umístění z hlediska hledání.
Sám jsem ho nemohl běžným vyhledáváním najít a musel poprosit Jardu, kterému tímto veřejně děkuji.
Včera se ke mně dostal další "kuchyňský" přijímač v krásném originálním stavu, který vlastně za ta léta vidím úplně poprvé - jednoduše proto, že tomuto segmentu spotřebky jsem se téměř nevěnoval, nf technika měla vždy přesnost.
Je to přístroj výroby NDR, tovární označení je PROMINENT 52 DE LUXE, výrobcem je VEB Robotron Elektronik Zella-Mehlis.
Letmým pohledem zezadu, se s úžasem dal uvidět ještě klasický, dvoudestičkový selenový usměrňovač, germaniový koncový zesilovač s maďarskými AC187K/188K a na celé základní desce, je poměrně velký podíl axiálních elektrolytů Tesla, přičemž ale ve zdroji samotném, jsou holé elektrolyty (bez povrchové izolace), s potiskem i fontem Frolyt 1000uF/15V - ale tím pouzdrem velmi nápadně připomínají naše TE984 1G/15V.
Neporadíte mi prosím, kde k uvedenému přijímači sehnat aspoň schéma? Luxusní by byla nadstavba s přeladěním vstupu na FM CCIR, protože přijímač má pochopitelně jen FM OIRT. Laděn je klasickým otočným kondenzátorem, nebo to alespoň podle "špagátového kolečka" na vstupní jednotce tak vypadá.
Děkuji předem všem, kteří pomohou.
-
Artaban001
- Příspěvky: 9457
- Registrován: 01 dub 2004, 02:00
- Bydliště: Pendrov
Nebývá na těch DDR strojích náhodou FM jednotka bokem? - Pak by stačilo sehnat schéma jen té jednotky. Třeba se vyskytuje i v jiných výrobkách (jako je třeba Stern?)
třeba zde:
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=62086
třeba zde:
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... ic&t=62086
Víš, já počítám s tím, že v tom DDR přijímači toho bude "v řiti" víc, než je zdrávo, protože podle informace majitele, se přijímač našel pohromadě se skříňkami RPD v takovém, jakoby polo-půdním prostoru aktuálně přestavovaného penzionu.
Předpokládám tedy vysoké teploty i mrazy a u mně neznámého přijímače takzvaně "jít po spojích desky" je vážně dosti zdlouhavé, jistě to znáš sám.
To přeladění na CCIR aspoň do 102-104MHz, to je spíš taková nadstavba. Kdyby to třeba nebylo z principu ladění FM jednotky možné, tak mám od ex-OK2VI fakt skvělý konvertor, osaditelný všemožnými pnp vf tranzistory od GF505-507, přes různé ty AF139, AF239 a 2Nxxxx, který nějak zvládá konverzi od 88 až do 104MHz takzvaně na "jeden vrz" s tím, že konec pásma, asi od 100MHz je někdy až nepříjemně stlačený, ale s AFC se to dá "uladit", pokud sama jednotka je aspoň trochu stabilní.
Podle ex-OK2VI to má být nějak upravené zapojení CCIR-OIRT konvertoru, které kdesi dávno uveřejnil ing. Český s napájením 250V pro vestavbu do elektronkových přijímačů. Původně měl pracovat jenom do 100MHz a sám má napájení jen asi 12-15V.
Ve vzorkové verzi, kterou od OK2VI mám, je vně krabičky z FeSn plechu a množstvím přepážek, na velkých průchodkových kondenzátorech, naletován fakt velký uhlíkový, asi 2-3W odpor velký, asi jako staré TR104 či novější TR147 a napájeno to bylo anodovým napětím přijímače Rema 2072.
OK2VI jej nějak "vypiplal" a sám jej právě používal u jinak výborného, stereofonního NDR přijímače Rema 2072, který se k nám v malém množství a s východní normou dovážel. U tohoto přijímače byl i nějaký problém s dekodérem, ale to lidi jako OK2VI řešili hravě.
Mám k tomu fotografickou dokumentaci a ještě i nějaké destičky, takže bych jej v nejhorším použil i bez toho třetího GF506, který tomu celému zajišťuje přídavné zesílení asi 12-13dB (s AF239 až 18dB, AF239S tehdy ještě nebyly), protože konvertor byl zcela prokazatelně konstruován pro "dálkový" příjem FM CCIR stanic u nás, zřejmě ve spojení s víceprvkovými, směrovějšími anténami s dobrým P/Z poměrem (sám OK2VI měl kvůli zisku a stereu bez šumu, na střeše a na nějaké 2" rouře krom jiných exotických antén, nějaký fakt obrovitánský deseti- či možná dvanáctiprvek asi tak z 12mm trubek). Jeho barák začátkem 80.let vypadal jak velící středisko Pentagonu
P.S.:
Já si právě myslím, že "Stern" měl s podnikem Robotron Elektronik jen hodně málo společného, ale možná se pletu a upřesní to Jarda.
Předpokládám tedy vysoké teploty i mrazy a u mně neznámého přijímače takzvaně "jít po spojích desky" je vážně dosti zdlouhavé, jistě to znáš sám.
To přeladění na CCIR aspoň do 102-104MHz, to je spíš taková nadstavba. Kdyby to třeba nebylo z principu ladění FM jednotky možné, tak mám od ex-OK2VI fakt skvělý konvertor, osaditelný všemožnými pnp vf tranzistory od GF505-507, přes různé ty AF139, AF239 a 2Nxxxx, který nějak zvládá konverzi od 88 až do 104MHz takzvaně na "jeden vrz" s tím, že konec pásma, asi od 100MHz je někdy až nepříjemně stlačený, ale s AFC se to dá "uladit", pokud sama jednotka je aspoň trochu stabilní.
Podle ex-OK2VI to má být nějak upravené zapojení CCIR-OIRT konvertoru, které kdesi dávno uveřejnil ing. Český s napájením 250V pro vestavbu do elektronkových přijímačů. Původně měl pracovat jenom do 100MHz a sám má napájení jen asi 12-15V.
Ve vzorkové verzi, kterou od OK2VI mám, je vně krabičky z FeSn plechu a množstvím přepážek, na velkých průchodkových kondenzátorech, naletován fakt velký uhlíkový, asi 2-3W odpor velký, asi jako staré TR104 či novější TR147 a napájeno to bylo anodovým napětím přijímače Rema 2072.
OK2VI jej nějak "vypiplal" a sám jej právě používal u jinak výborného, stereofonního NDR přijímače Rema 2072, který se k nám v malém množství a s východní normou dovážel. U tohoto přijímače byl i nějaký problém s dekodérem, ale to lidi jako OK2VI řešili hravě.
Mám k tomu fotografickou dokumentaci a ještě i nějaké destičky, takže bych jej v nejhorším použil i bez toho třetího GF506, který tomu celému zajišťuje přídavné zesílení asi 12-13dB (s AF239 až 18dB, AF239S tehdy ještě nebyly), protože konvertor byl zcela prokazatelně konstruován pro "dálkový" příjem FM CCIR stanic u nás, zřejmě ve spojení s víceprvkovými, směrovějšími anténami s dobrým P/Z poměrem (sám OK2VI měl kvůli zisku a stereu bez šumu, na střeše a na nějaké 2" rouře krom jiných exotických antén, nějaký fakt obrovitánský deseti- či možná dvanáctiprvek asi tak z 12mm trubek). Jeho barák začátkem 80.let vypadal jak velící středisko Pentagonu
P.S.:
Já si právě myslím, že "Stern" měl s podnikem Robotron Elektronik jen hodně málo společného, ale možná se pletu a upřesní to Jarda.
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
Je v tom VKV jednotka se dvěma germaniovými tranzistory stejná jako ve Stern Elite 2000 apod. Návod na přeladění je v odkazu od Artabana. Nedávno jsem zrovna podobný krám přelaďoval, moje verze měla akorát otočné potenciometry místo tahových. Paralelní kondíky jsem oba zmenšil na 6p8 a kondík v obvodu AFC z 10p na 4p7. Pásmo mám celé. Žádnou jinou závadu rádio nemělo, akorát byl vadný síťový vypínač.
Elektrosvite, aktuální schéma k Prominentu 52 bys prosím neměl?
Z Radiomusea se mi povedlo vydolovat jen Prominent 5, kde je dole ve schématu ještě uvedeno, že to zapojení snad má sedět i na dalších 10 modelů pod značkou Prominent a v závorkách jsou uvedeny i jiné typy sovětských vf tranzistorů a některé hodnoty pasivů. Dobré je, že na schématu je OIRT i CCIR vstupní jednotka.
Těch dalších 10 modelů jsou s tříciferným označením 210, 211 De Luxe apod., ale můj exemplář je Prominent 52 De Luxe. Trochu mě to mate, možná vývoz sem k nám, od kterého asi nebude vůbec nic..
Z Radiomusea se mi povedlo vydolovat jen Prominent 5, kde je dole ve schématu ještě uvedeno, že to zapojení snad má sedět i na dalších 10 modelů pod značkou Prominent a v závorkách jsou uvedeny i jiné typy sovětských vf tranzistorů a některé hodnoty pasivů. Dobré je, že na schématu je OIRT i CCIR vstupní jednotka.
Těch dalších 10 modelů jsou s tříciferným označením 210, 211 De Luxe apod., ale můj exemplář je Prominent 52 De Luxe. Trochu mě to mate, možná vývoz sem k nám, od kterého asi nebude vůbec nic..