Pájení pozinkovaného sudu
Moderátor: Moderátoři
-
- Příspěvky: 2551
- Registrován: 13 zář 2005, 02:00
Chlapi, díky za rady.
Ono to neteče, jen to trochu prosakuje tou pertlovací mezerou. A trochu v místě uzávěru - je to takový ten sud (na naftu) s dvěma obručemi a uzávěrem - ale pokud uzávěr povolím, tak ten asi přetěsním bez problémů.
Psal jsem do Elchemca, tu pájecí kapalinu pro klempíře mohu na sud v klidu použít, jsou tam jen anorganické látky, které jsou ve vodě rozpustné, tzn. lze je vodou umýt (tzn. neměl by být problém s tím, že se pak bude voda používat na zalévání jedlých rostlin). A pokud nevadí zatékání pájecí kapaliny klempířům, nemělo by to vadit ani při opravě sudu. Půllitr té pájecí kapaliny stojí 123 Kč, takže bych jí dal přednost před vařením kyseliny.
Ono těch možností vnitřního utěsnění je více - právě ten můj autoklempíř používá na lepení skel nějaký černý tmel, co drží na všem "jako sviňa". Nebo mám cca 50l starého poctivého asfaltu.
Anebo mě ještě napadlo lepidlo D4, vypěňuje a drží taky jako čert.
Petr
Ona je právě otázka, kolik do toho ještě investovat, aby se to vyplatilo. Koupit kartuši bitumelového tmelu (100Kč) nebo 0,5l pájecí kapaliny za 123 Kč je tak na hranici finanční rentability - přece do sudu, který stál 300Kč (kontaktoval jsem prodejce s tím, že sud úplně netěsní - není ani proti vrácení peněz) nebudu investovat další 300Kč. Svou práci a tyčový cín samozřejmě nepočítám - to je v rámci výzvy, zdali to dokážu.
PF
Ono to neteče, jen to trochu prosakuje tou pertlovací mezerou. A trochu v místě uzávěru - je to takový ten sud (na naftu) s dvěma obručemi a uzávěrem - ale pokud uzávěr povolím, tak ten asi přetěsním bez problémů.
Psal jsem do Elchemca, tu pájecí kapalinu pro klempíře mohu na sud v klidu použít, jsou tam jen anorganické látky, které jsou ve vodě rozpustné, tzn. lze je vodou umýt (tzn. neměl by být problém s tím, že se pak bude voda používat na zalévání jedlých rostlin). A pokud nevadí zatékání pájecí kapaliny klempířům, nemělo by to vadit ani při opravě sudu. Půllitr té pájecí kapaliny stojí 123 Kč, takže bych jí dal přednost před vařením kyseliny.
Ono těch možností vnitřního utěsnění je více - právě ten můj autoklempíř používá na lepení skel nějaký černý tmel, co drží na všem "jako sviňa". Nebo mám cca 50l starého poctivého asfaltu.
Anebo mě ještě napadlo lepidlo D4, vypěňuje a drží taky jako čert.
Petr
Ona je právě otázka, kolik do toho ještě investovat, aby se to vyplatilo. Koupit kartuši bitumelového tmelu (100Kč) nebo 0,5l pájecí kapaliny za 123 Kč je tak na hranici finanční rentability - přece do sudu, který stál 300Kč (kontaktoval jsem prodejce s tím, že sud úplně netěsní - není ani proti vrácení peněz) nebudu investovat další 300Kč. Svou práci a tyčový cín samozřejmě nepočítám - to je v rámci výzvy, zdali to dokážu.
PF
Pokud mas asfalt, rozred ho acetonem na ridkou vodicku, zamazni ten kout at to navzlina do skviry a mas klid.
Mel jsem tu par sudu asfaltoveho laku na zelezo, podle prepravnich papiru to byl asfalt s nejakym druhem nafty + par dalsich chemikalii ve stopovem mnozstvi. Daly se s tim natirat rezave veci a pekne to navzlinalo vsude do skvir. Jen to byl hrozny sajrajt, jak pri natirani zasvitilo slunce, okamzite se vsem zacla silne motat hlava Pod mrakem to jen smrdelo.
Mel jsem tu par sudu asfaltoveho laku na zelezo, podle prepravnich papiru to byl asfalt s nejakym druhem nafty + par dalsich chemikalii ve stopovem mnozstvi. Daly se s tim natirat rezave veci a pekne to navzlinalo vsude do skvir. Jen to byl hrozny sajrajt, jak pri natirani zasvitilo slunce, okamzite se vsem zacla silne motat hlava Pod mrakem to jen smrdelo.
Když jsem byl kluk tak děda taky ošetřoval dna sudů pro vodu na zahradě dehtem
byl to asi takový druh co se za tepla vylíval na chodníky, povrch byl pak pěkně hladký až na občasnou bublinku a moc pěkně se po něm jezdilo jakýmkoli vozítkem, od angličáku po koloběžku : )
Pod sudem se rozdělal oheň, dehet se v něm rozehřál, zakvrdlalo se s ním jak s popelnicí a bylo
Vydrželo to desítky let a jako děcka jsem lezli do sudů se koupat, jestli to na nás zanechalo následky, těžko soudit,ale zelenina nijak mutovaná nebyla ...
byl to asi takový druh co se za tepla vylíval na chodníky, povrch byl pak pěkně hladký až na občasnou bublinku a moc pěkně se po něm jezdilo jakýmkoli vozítkem, od angličáku po koloběžku : )
Pod sudem se rozdělal oheň, dehet se v něm rozehřál, zakvrdlalo se s ním jak s popelnicí a bylo
Vydrželo to desítky let a jako děcka jsem lezli do sudů se koupat, jestli to na nás zanechalo následky, těžko soudit,ale zelenina nijak mutovaná nebyla ...
Ale pozor na intenzívní vývin vodíku - při tom vaření kyseliny solné - a blízkost otevřeného ohně, pracovat venku
jinak tvrdou mosazí napadá mě (Ekkar již reagoval v tomto smyslu)
Jen tak mimochodem: jak nedávno zacelili průstřel ve stěně ISS ? Plášť soulodí je hliník nebo co ?
jinak tvrdou mosazí napadá mě (Ekkar již reagoval v tomto smyslu)
Jen tak mimochodem: jak nedávno zacelili průstřel ve stěně ISS ? Plášť soulodí je hliník nebo co ?
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Pokud má někdo bobky, že klempířská kyselina bude po zapájení dál "žrát" tak je jednoduchá pomoc. Pájený místo a flastr natlusto pocínovat na kyselinu a zbytky kyseliny umejt acetonem. A pak už jen přiložit flastr a ohřát PB hořákem. Dělám to tak 40 let a nikdy se nic neprožralo ani neupadlo.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Nalouhovanej hnilík jde poměrně snadno lepit epoxidama, mezi krystalickou mřížkou železa/oceli (slitina železo + uhlík) a hnilíku jsou obrovský rozdíly v "přilnavosti" k dalším kovům nebo třeba právě lepidlům, způsobený tvarem a obsazením valenčního elektronovýho obalu jednotlivejch atomů. Hlavně proto jdou slitiny železa poměrně jednoduše pájet slitinama cínu nebo zinku s olovem a mědí a naopak hnilík je bez speciální chemie prakticky nepájitelnej.konosuke píše:...
Jen tak mimochodem: jak nedávno zacelili průstřel ve stěně ISS ? Plášť soulodí je hliník nebo co ?
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!
Videls nekdy jak ten sud vypada?Celeron píše:Pokud má někdo bobky, že klempířská kyselina bude po zapájení dál "žrát" tak je jednoduchá pomoc. Pájený místo a flastr natlusto pocínovat na kyselinu a zbytky kyseliny umejt acetonem. A pak už jen přiložit flastr a ohřát PB hořákem. Dělám to tak 40 let a nikdy se nic neprožralo ani neupadlo.
Kdyz se kyselina dostane do toho zalisovaneho spoje dna sudu, uz ji odtamtud nikdy nedostanes a muzes to umyvat acetonem jak dlouho chces.
A taky je to docela problém ve chvíli, kdy navopak má něco zůstat pohyblivý, jakým mazivem takovej toč nebo kloub namazat, aby dost dlouho vydrželo, nevyschlo a dlouhodobě oddělilo povrchy od sebe, aby do sebe v podmínkách vakua nemohly difundovat a tím se nevratně svařit...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě !!!