existuje nějaký název pro níže popsaný jev?

[Artaban001]

Hezký večer.
V dnešní době, kdy se v hojném počtu začaly používat spínané zdroje pro kdejakou aplikaci, tak jsem si všiml následujícího jevu:
Mám takový stolní rádio, napájené zdrojem do zdi. Když rukou lehce zavadím o prutovou anténu - protože je poblíž ovládací tlačítko, tak cítím něco jako brnění a anténa vydává slabý 100Hz zvuk. To brnění není takový, jako zásah el proudem, ale doopravdy jako by anténou něco chvělo. Pátral jsem, co to může být a zjistil jsem, že jde nejspíš o nějaký příčný VF proud, o frekvenci spínací frekvence zdroje, který způsobuje nějakou elektro-mechanickou odezvu pokožky a ta rozkmitává mechanicky ten prut. Je zvláštní, že je doba, kdy je to až nepříjemný a o něco později to není skoro cítit. Zdroj je používán ten samý a stejným způsobem - jedna zásuvka a jeden způsob zastrčení - vývodem dolů. Teď jsem zjistil, že se tomu věnuje i SAMSUNG, který to nazývá jako mikrovibrace.
https://www.samsung.com/cz/support/mobi ... ibrations/
měřením na nejvyšším rozsahu multimetru jsem naměřil na povrchu antény asi 80V AC, při snižování rozsahu se tohle napětí snižovalo - takže jde hodně nizký proud. Dá se o tom najít někde i něco jinde?

[Habesan]

Normální unikající proud, akorát když se dotkneš prutové antény, tak k tomu přibydou mechanické kmity.
Proud teče kapacitní vazbou mezi primárem a sekundárem trafa a kondenzátorem a rezistorem, které se umisťují přes bariéru.

[Artaban001]

O tom unikajícím proudu vím, mě spíš zajímá ta mechanická odezva pokožky a pak, proč to není po každý stejně intenzívní.

[Hill]

To napětí síťového kmitočtu na anténě je proti zemi celkem konstantní, unikající proud nakrátko taky. Ale zkus si představit kapacitu případně svodový odpor, jaké máš v které chvíli proti zemi, je to v cestě toho unikajícího proudu a je to proměnná hodnota.

[Artaban001]

I když do té cimry chodím pokaždý ve stejným úboru? - dílna v práci a takže mám vždy stejný pracovní oděv a boty.

[Kremik]

Ty vibrace jsou i slyšet, když se sejde dobrý matroš a dobré podmínky. Fólie z prizmatického článku Li-Ion "vydávala" zvuk poměrně hlasitý.
Tento jev vibrací jsem poprvé zaznamenal jako dítě na povrchu gramošasi Tesla a dlouho jsem si myslel, že vibruje to šasi protože je na pružinkách Teprve když jsem ty "zvláštní vibrace" zaznamenal i na pevném předmětu mi došlo, že to bude asi jinak.

[Artaban001]

Však ano, a dělají to nejspíš nějakým způsobem svaly na ruce.
Jinak ty VF unikající proudy byly hodně nepříjemný na zářivkových svítidlech na 24V, kde byl měnič, který zapaloval zářivky pomocí virtuální elektrody - mezi trubicí a kostrou bylo vinutí, který dávalo stovky voltů. Pokud se zářivky během výměny držela v ruce a letmo ses dotkl kostry, tak to bylo, jako by Tě někdo píchl jehlou. Takže jednou rukou držet kostru a druhou měnit trubici - nebo to jít prostě vypnout. Jo a ano, jsou to ty ječící měniče ve starých kupé.

[Mysteri]

Nám na pracoviskách vymenili staré stolné lupy za ESD lupy a tak sme začali brnieť aj my..... Rovnako nový ESD horkovzduch od Welleru. Raz darmo, povrch musí byť vodivý.....

[samec]

Ja to brnenie najlepšie cítim pri jemnom dotyku vonkajšou stranou prstov. Pri silnejšom dotyku , alebo dotyku končekmi prstov, ktoré sú vodivejšie, brnenie zaniká. Zrejme dôjde k lepšiemu vodivému spojeniu. Prúd je vtedy logicky väčší, ale napätie pôsobiace na pokožku je menšie. Preto predpokladám, že nejde o excitáciu nervových vlákien elektrickým prúdom, ale o mechanické vibráciie v dôsledku dielektrického namáhania pokožky.

Zaujímavú skúsenosť som mal na študentskom internáte. Snažil som sa pripojiť skrinku 100V rozhlasu po drôte. Prívod bol za skriňou v rohu miestnosti. Žiadná zásuvka, len drôty zo steny. Jak som sa tam v kúte načahoval za skriňu, mal som líce opreté o trubky ústredného kúrenia. Jak som sa dotkol jedného z odizolovaných vodičov, tak mi začalo pri uchu hrať rádio.Trubka kúrenia bola klasicky natretá bielou farbou.

[foxrider]

Nějaké podobné chvění se mi taky přihodilo, když jsem byl na procházce po železniční trati poblíž rozvodny u Mochova.
Tady: https://tinyurl.com/4zwh5zdp
Trať je mimo provoz, není nad ní trolej ale přechází přes ní dvojité vedení 400kV, vede kousek podle tratě a u rozvodny se přes trať zase vrací zpět. Když jsem byl přímo pod vedením, potřeboval jsem si závázat botu, a dotkl jsem se při tom kolejnice. Cítil jsem chvění, úplně se mi zdálo že kolejnice jako když vibruje.
Docela by mně zajímalo, jednalo se u vysloveně kapacitní průchod střídavého proudu přes tělo jako anténou do uzemněné kolejnice (měl jsem suché gumové boty) anebo o chvění dlouhé ocelové kolejnice v elektromagnetickém poli od vedení?
O kus dál je na trati výhybka která obě kolejnice vodivě propojuje, její pražce jsou ocelové a ještě dál směrem k nádraží jsou obě kolejnice vzájemně vodivě propojené a uzemněné na zemnič.
Díky.

[Artaban001]

Kapacitní indukce od elektrického vedení. Tvé boty jsou jako izolant, kolejnice je uzemněna, takže letmý dotyk způsobuje ty mikrovibrace svalové hmoty na ruce.
je to poznat i pod trakčním vedením tady v Brně, když se letmo dotknu třeba i sloupu.

[samec]

Cítil jsem chvění, úplně se mi zdálo že kolejnice jako když vibruje.

To sa ti len zdálo.

[Kremik]

Ano, pod vedením stačí mít deštník s kovovou tyčkou ale umělou rukojetí. Když se rukou přiblížíš tak na 2 mm k té kovové tyčce, uvidíš i uslyšíš modré jiskřičky jak přeskakují mezi tyčkou a rukou. Ani bych to nezkoumal, ale při průjezdu tím místem na kole mě často kopala pácka brzdy do prstu. Tak jsem to pak začal sledovat víc.

[Lukas-Peca]

To vrnění jsem zažil i u vypínačů z 60. let, u kterých vystupuje skrz kryt ovládací bakelitová ploška. Ve vlhkém sklepě to při přejetí prstem po povrchu citelně vibrovalo. Taky to bylo víc cítit na vnější straně prstu.. Když se prstem nehýbe, poznat to není, takže kontrakce svalů to způsobovat nebudou. Podle mě je to způsobeno vlivem elektrického pole na součinitel tření, v angličtině se o tom dají najít vědecké články. V jednom píšou, že se to projevuje, pokud je mezi oběma povrchy vrstva vakua nebo vzduchu. To by sedělo na ten vnější povrch prstu, který je sušší než bříško, ale pořád dost citlivý, aby tak slabý jev zaznamenal.