ked si ho pouzival na basu alebo na gitaru ta si ho prehulil 
skus premerat koncove tranzistori a budiace tam moze byt chyba
otazka je dobry ten zosik?ja mam solo a stale mi skresluje
Zesilovaè TESLA StudioSolo 130
Moderátor: Moderátoři
-
kilin21
jak pripojit bedny?
mam taky studiosolo 130 jeden provozu druhej davam do kupy mam dotaz jak je to stim repro ja mam dvakrat 100w vo 8ohm jekto ze to nejde vzdyt tam jsou dve zdirky a vystup tam je 100w o 8ohm a 100v tak se ptam jak to teda mam zapojit spravne nebo co nejlepe aby netrpel zesik diky a ten schemat bych taky potreboval diky
Kilin:
- nemusels kvůli tomu zakládat nové vlákno (odst.14 Pravidel)
- a ještě mu dávat nic neříkající název "otázka" (odst.7 Pravidel)
Proto jsem ho smazal.
Tady ho nechám, jsi tu krátce.
Takže: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... opic&t=684
- nemusels kvůli tomu zakládat nové vlákno (odst.14 Pravidel)
- a ještě mu dávat nic neříkající název "otázka" (odst.7 Pravidel)
Proto jsem ho smazal.
Tady ho nechám, jsi tu krátce.
Takže: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... opic&t=684
Kilin: ten zesík není 2x 100W, ale jen 100W !!!
Sice má dva konektory, ale zapojené paralelnì. Takže tím že pøipojíš dvì 8Ohm bedny paralelnì ten zesík zatížíš 4Ohm.
Buï na nìj pøipoj jen jednu 8Ohm bednu, nebo jestli má výstup i 4Ohm, tak kabely pøepoj z 8 na 4 a mùžeš ponechat obì. To že ty bedny mají dohromady 200W nevadí, zesík do nich dá prostì jen 100W, dùležitá je impedance. Další otázkou je v jaké normì mìøení mají ty bedny tìch 100W - ten zesík je má totiž v sinusu, takže bych byl opatrný pøi pøidávání hlasitosti aby sis ty bedny neznièil.
Ten vývod 100V nezapojuj, je pro buzení rozhlasu po drátu - místo reprobeden se pøipojuje rozhlas.
Sice má dva konektory, ale zapojené paralelnì. Takže tím že pøipojíš dvì 8Ohm bedny paralelnì ten zesík zatížíš 4Ohm.
Buï na nìj pøipoj jen jednu 8Ohm bednu, nebo jestli má výstup i 4Ohm, tak kabely pøepoj z 8 na 4 a mùžeš ponechat obì. To že ty bedny mají dohromady 200W nevadí, zesík do nich dá prostì jen 100W, dùležitá je impedance. Další otázkou je v jaké normì mìøení mají ty bedny tìch 100W - ten zesík je má totiž v sinusu, takže bych byl opatrný pøi pøidávání hlasitosti aby sis ty bedny neznièil.
Ten vývod 100V nezapojuj, je pro buzení rozhlasu po drátu - místo reprobeden se pøipojuje rozhlas.
Je třeba se držet toho co je tam napsané:ericksson píše:a neviete niekto ktorý výstup má 8Ohm a ktorý 15Ohm? Alebo to je na zapojení tej koncovky?
0 - zem
0 - 100V - výstup pro 100V rozvod
0- 8 - výstup pro 8 ohmové reprobedny, 4 ohmové zapojíme do série atd.
Opakuji, že konektory výstupu jsou zapojeny paralelně !
Mě tam schází celá deska předzesilovačů. Nemá někdo tu desku, nebo schema na zapůjčení ? Ojedu, zveřejním, čestně vrátím.
Dobrý den. Brat teď donesl dom zesilovač Tesla Studiosolo 130. koupili jsme k němu reproduktory a předělali vše aby to na sebe pasovalo. Nyní je problém v tom, že když zesilovat dám asi mezi nulu a jedničku a víš, tak začnou repráky chrčet. Když je to dole tak je to celkem vklidu, ale při sesílení to dělá neplechu. Nevíte někdo co s tím může být jak to případně vyřešit, aby vše jelo jak má? Díky slimec
Slimec, to je přebuzeným vstupem-má to vstup pouze pro nástroj, velmi citlivý, takže tam nelze připojit třeba CD nebo nějaký linkový zdroj signálu.
Pokud vypadává jedna či obě pojistky u koncových tranzistorů, je jeden z koncových tranzistorů proražený, případně je proražená některá z rekuperačních diod KY702 na pomocné destičce koncových tranzistorů.
Schéma koncových stupňů STUDIOSOLO 130 a EQ130 je ideově shodné s koncovým zesilovačem AUJ635 pro rozhlasové ústředny /až na odlišné výstupní trafo a pár dalších maličkostí/.
Při opravě je třeba postupovat velmi opatrně-drátové formy jsou z plných vodičů a velmi rády se při manipulaci s chladiči ulamují a uvolňují v cínu, přičemž si tak vlastně "vyrobíte" další závadu, které si dlouho nemusíte ani všimnout.
Podotýkám, že u tohoto zapojení koncových stupňů /Studiosolo 130, Studiomix 6-130, Studiobass 130, EQ130, AZK180/ není možno koncové tranzistory KD503 nahradit čímkoliv jiným kvůli značnému proudovému zesílení KD503 při proudech okolo 5-6A. Použitím např. MJ15003 nikdy nedosáhnete plného výkonu, přestože jste namontovali drahé a výkonné tranzistory. Náhrada je možná pouze tranzistory s Uceo okolo 100V, Ic přes 15A a h21e nejméně 100 při měřicích podmínkách 5V/5A. Z těch nejběžnějších tyto podmínky splňují právě pouze KD503, ostatně byly právě pro tento účel a s těmito parametry vyvinuty.
Dále je naprosto nezbytně nutné, aby oba koncové tranzistory byly bezvadně spárovány nejméně ve třech bodech Uce/Ic charakteristiky, jinak bude koncový stupeň sice fungovat, ale neposluchatelně zkreslovat.
Z uvedeného vyplývá, že prostě není možné do tohoto, byť velmi zastaralého zapojení "vrazit cokoliv" a bude to fungovat.
Možná částečně ano, ale vždy velmi špatně.
Třetím důležitým momentem je naprosto precizní nastavení elektronické proudové ochrany koncového stupně - nedoporučuju bezhlavě točit všemi trimry na obou destičkách i když se zdánlivě nic neděje, zaděláváte si na příští malér. Při nenastavené proudové ochraně má koncový stupeň při zkratu životnost několik milisekund, při silném přebuzení několik desetin sekundy a koncové tranzistory se prorazí nadproudem do primáru trafa. Je třeba si uvědomit, že primár trafa má impedanci asi jen 1,3 ohmu na 1kHz a u tohoto zapojení koncového stupně se výkon z koncových tranzistorů, lapidárně řečeno, "dostává proudem, nikoli napětím". Proto je v zapojení instalována rychlá proudová limitace, která omezí kolektorový proud koncových tranzistorů na přípustnou mez, v tomto případě při správném nastavení asi na 9A.
Na téma těchto, ještě poměrně značně rozšířených přístrojů by se toho dalo napsat ještě hodně, ale mám neodbytný pocit, že sopláky zajímá pouze fakt, "aby to nějak hrálo" a kydy nějakého sinclaira, který se s tímto zapojením potkává už přes pětadvacet let, je příliš nezajímají.
Přes deset let jsem měl na starosti údržbu závodního rozhlasu bývalého gigantu Svit Zlín, kde bylo v cca 80 výkonových stojanech AUC2101 instalováno přes 500ks těchto koncových zesilovačů.
Pokud vypadává jedna či obě pojistky u koncových tranzistorů, je jeden z koncových tranzistorů proražený, případně je proražená některá z rekuperačních diod KY702 na pomocné destičce koncových tranzistorů.
Schéma koncových stupňů STUDIOSOLO 130 a EQ130 je ideově shodné s koncovým zesilovačem AUJ635 pro rozhlasové ústředny /až na odlišné výstupní trafo a pár dalších maličkostí/.
Při opravě je třeba postupovat velmi opatrně-drátové formy jsou z plných vodičů a velmi rády se při manipulaci s chladiči ulamují a uvolňují v cínu, přičemž si tak vlastně "vyrobíte" další závadu, které si dlouho nemusíte ani všimnout.
Podotýkám, že u tohoto zapojení koncových stupňů /Studiosolo 130, Studiomix 6-130, Studiobass 130, EQ130, AZK180/ není možno koncové tranzistory KD503 nahradit čímkoliv jiným kvůli značnému proudovému zesílení KD503 při proudech okolo 5-6A. Použitím např. MJ15003 nikdy nedosáhnete plného výkonu, přestože jste namontovali drahé a výkonné tranzistory. Náhrada je možná pouze tranzistory s Uceo okolo 100V, Ic přes 15A a h21e nejméně 100 při měřicích podmínkách 5V/5A. Z těch nejběžnějších tyto podmínky splňují právě pouze KD503, ostatně byly právě pro tento účel a s těmito parametry vyvinuty.
Dále je naprosto nezbytně nutné, aby oba koncové tranzistory byly bezvadně spárovány nejméně ve třech bodech Uce/Ic charakteristiky, jinak bude koncový stupeň sice fungovat, ale neposluchatelně zkreslovat.
Z uvedeného vyplývá, že prostě není možné do tohoto, byť velmi zastaralého zapojení "vrazit cokoliv" a bude to fungovat.
Možná částečně ano, ale vždy velmi špatně.
Třetím důležitým momentem je naprosto precizní nastavení elektronické proudové ochrany koncového stupně - nedoporučuju bezhlavě točit všemi trimry na obou destičkách i když se zdánlivě nic neděje, zaděláváte si na příští malér. Při nenastavené proudové ochraně má koncový stupeň při zkratu životnost několik milisekund, při silném přebuzení několik desetin sekundy a koncové tranzistory se prorazí nadproudem do primáru trafa. Je třeba si uvědomit, že primár trafa má impedanci asi jen 1,3 ohmu na 1kHz a u tohoto zapojení koncového stupně se výkon z koncových tranzistorů, lapidárně řečeno, "dostává proudem, nikoli napětím". Proto je v zapojení instalována rychlá proudová limitace, která omezí kolektorový proud koncových tranzistorů na přípustnou mez, v tomto případě při správném nastavení asi na 9A.
Na téma těchto, ještě poměrně značně rozšířených přístrojů by se toho dalo napsat ještě hodně, ale mám neodbytný pocit, že sopláky zajímá pouze fakt, "aby to nějak hrálo" a kydy nějakého sinclaira, který se s tímto zapojením potkává už přes pětadvacet let, je příliš nezajímají.
Přes deset let jsem měl na starosti údržbu závodního rozhlasu bývalého gigantu Svit Zlín, kde bylo v cca 80 výkonových stojanech AUC2101 instalováno přes 500ks těchto koncových zesilovačů.
To je naprostá hloupost, Atlane. Taková různá "vraj" jsou nejhorší...
Pokud by chtěl někdo omezit výkon těch zesilovačů omezením výstupního proudu /teoreticky to jde/, mohl by to sice udělat, ale vůbec nic by tím nezískal, spíš naopak. Nenepříznivější pracovní režim dvojčinného zesilovače ve třídě B je přibližně na 63% výstupního napětí a v této oblasti by takto "poštelované" zesilovače byly nuceny trvale pracovat, což by vedlo k ještě vyšší poruchovosti.
Kromě toho - paralelní chod nemá s poruchovostí ani plným výkonem těch zesilovačů vůbec nic společného, samozřejmě pouze za předpokladu, že je paralelní chod správně zapojen a je bezeztrátový, tak jak má být. Stávalo se totiž dosti často /bordel v Tesle Vráble/, že v jednom stojanu měl jeden z deseti zesilovačů přefázovaný výstup. Pak tedy šel celý výkon paralelní kaskády devíti zesilovačů "proti" výkonu pouze tohoto jednoho koncového stupně, který pochopitelně po čase odešel /to usnadňovalo identifikaci závady/.
Podle mých zkušeností /neopravoval jsem jen "svoje"svěřené zařízení, ale i hodně cizích, např. městské a obecní rozhlasy/ připadá procentuálně na vrub poruchovosti těchto konců nejméně 70% neodborných a laických zásahů jednak přímo do obvodů zesilovačů, jednak na neseřízené či rozhozené obvody proudových ochran. Zbytek procenta závad připadl na mizerné elektrolyty TC937a /upalovaly se jim vnitřní přívody/, poddimenzování některých součástek /rekuperace KY702, 2W metaloxidový odpor v Boucherotu, pouze 100V kondenzátory tamtéž, drátové odpory v předpětí/ a na šlendriánskou montáž se studenými spoji.
Vím pouze o jedné variantě těchto zesilovačů, které měly snížený výkon, a to byly verze ADJ635 s výstupním napětím 240V, určené pro paralelní chod ve výkonových stojanech tzv. rozhlasu po drátě. Tam totiž byly zesilovače v provozu 24h denně a 365 dní v roce, proto výrobce použil síťové transformátory s nižším sekundárním napětím, výkon sice klesl na cca 75W, ale dosti se zmenšilo tepelné namáhání zesilovačů a vzrostla spolehlivost. Mnoho jich ale vyrobeno nebylo, byly průběžně nahrazovány inovovaným typem ADJ636 /neplést s ADJ636A-500W/ a později definitivně ADJ637.
I tyto nejnovější ADJ637 se vyskytují ve dvou verzích, jedna z nich se sníženým výkonem na 80W/240V. Dá se poznat pouze podle typu síťového trafa.
Pokud by chtěl někdo omezit výkon těch zesilovačů omezením výstupního proudu /teoreticky to jde/, mohl by to sice udělat, ale vůbec nic by tím nezískal, spíš naopak. Nenepříznivější pracovní režim dvojčinného zesilovače ve třídě B je přibližně na 63% výstupního napětí a v této oblasti by takto "poštelované" zesilovače byly nuceny trvale pracovat, což by vedlo k ještě vyšší poruchovosti.
Kromě toho - paralelní chod nemá s poruchovostí ani plným výkonem těch zesilovačů vůbec nic společného, samozřejmě pouze za předpokladu, že je paralelní chod správně zapojen a je bezeztrátový, tak jak má být. Stávalo se totiž dosti často /bordel v Tesle Vráble/, že v jednom stojanu měl jeden z deseti zesilovačů přefázovaný výstup. Pak tedy šel celý výkon paralelní kaskády devíti zesilovačů "proti" výkonu pouze tohoto jednoho koncového stupně, který pochopitelně po čase odešel /to usnadňovalo identifikaci závady/.
Podle mých zkušeností /neopravoval jsem jen "svoje"svěřené zařízení, ale i hodně cizích, např. městské a obecní rozhlasy/ připadá procentuálně na vrub poruchovosti těchto konců nejméně 70% neodborných a laických zásahů jednak přímo do obvodů zesilovačů, jednak na neseřízené či rozhozené obvody proudových ochran. Zbytek procenta závad připadl na mizerné elektrolyty TC937a /upalovaly se jim vnitřní přívody/, poddimenzování některých součástek /rekuperace KY702, 2W metaloxidový odpor v Boucherotu, pouze 100V kondenzátory tamtéž, drátové odpory v předpětí/ a na šlendriánskou montáž se studenými spoji.
Vím pouze o jedné variantě těchto zesilovačů, které měly snížený výkon, a to byly verze ADJ635 s výstupním napětím 240V, určené pro paralelní chod ve výkonových stojanech tzv. rozhlasu po drátě. Tam totiž byly zesilovače v provozu 24h denně a 365 dní v roce, proto výrobce použil síťové transformátory s nižším sekundárním napětím, výkon sice klesl na cca 75W, ale dosti se zmenšilo tepelné namáhání zesilovačů a vzrostla spolehlivost. Mnoho jich ale vyrobeno nebylo, byly průběžně nahrazovány inovovaným typem ADJ636 /neplést s ADJ636A-500W/ a později definitivně ADJ637.
I tyto nejnovější ADJ637 se vyskytují ve dvou verzích, jedna z nich se sníženým výkonem na 80W/240V. Dá se poznat pouze podle typu síťového trafa.
Ano, to bylo zcela běžné, nicméně bez limitérů bylo velmi těžké nějakou úroveň dodržet. Mixážní stůl v podniku, kde jsem pracoval limitéry měl /stůl Elektroakustika Bratislava typu ESS2808/, takže tam to bylo bez problémů. U normálních rozhlasových ústředen je prakticky nemožné zabránit modulaci i přes 0dB.