Digitalni odporova dekada

Problémy s měřícími přístroji, detektory fyzikálních veličin, detektory kovů a další

Moderátor: Moderátoři

Zpráva
Autor
Uživatelský avatar
Iha
Příspěvky: 25
Registrován: 14 úno 2016, 01:00

#16 Příspěvek od Iha »

Asi bude hodne zalezet na co ji budes chtit pouzivat (zatizeni, napeti) a v jakem rozsahu teplot (muze byt i dulezity samoohrev odporu v dusledku pruchodu proudu). Muzes pouzit analogove multiplexery jako jsou 4066 nebo 3251 (zajimavy muze byt MAX4734). Pro velke hodnoty odporu si musis pohlidat leakage current. Pro nizke hodnoty odporu to bude chtit asi neco lepsiho. Napriklad SSR pekny prehled parametru pro ssr je na https://www.eevblog.com/forum/index.php ... c=244765.0. Samostrejme to muzes postavit cele z SSR, ale to se pak prodrazi a bude to docela pajeni. Asi budes muset pridat pajeci plosky pro pridani serioveho a paralelniho odporu na doladeni hodnoty odporu. Mozna by se dala i kompenzovat hodnota on stavu u multiplexeru, otazkou je jak moc je ta ON hodnota stabilni.

Co se mi trochu nezda, je, ze 10ppm odpory jsou korunove zalezitosti. Ma zkusenost je spis, ze se bavime o stokorunovych. Odhad he, ze je potreba slevit na cca 50ppm/°C, tam uz to korunove zalezitosti jsou.

Co se tyce mechanicky dekad, tak vyhoda je, ze u bezne dekady nastavis a vidis hodnotu, tady budes muset verit, ze tam ta hodnota opravdu je. Take muzes pouzit mechanickou dekadu, servo a mikrokontroler ;-).

termit256
Příspěvky: 10071
Registrován: 06 pro 2007, 01:00

#17 Příspěvek od termit256 »

Dekada je urcena pro obycejne bastleni, zadne naroky na vykonove zatizeni, VF vlastnosti apod. Proste treba kdyz chci neco zkouset s 555 a nechce se mi neustale prehazovat odpory. Lowcost zalezitost.

Dekada by se mela chovat za vsech okolnosti jako sprosty odpor, takze zadne elektronicke prepinani apod.

Odpory 10ppm nakupuju opravdu za cenu v nizkych jednotkach korun. Neni to problem. Problem ale byl, kdyz jsem si spocital kolik bych jich musel mit abych obsahl cely rozsah - hodne :-)

Momentalne jsem musel cely projekt trochu upozadit, ale koncept mam zatim takovy, ze bych pouzil potenciometry piher PT15 https://cz.mouser.com/datasheet/2/18/1/ ... 915311.pdf kterym bych otacel malickym krokovym motorkem https://www.ebay.com/itm/302095103573

Nastaveni by probihalo tak, ze na klavesnici natuknu hodnotu, serie peti techto potenciometru se relatkem prepoji na kvalitni AD prevodnik, motorky nastavi presnou hodnotu a nasledne se prepne nastavena hodnota na vystupni svorky. Tim by se odbouraly problemy s dlouhodobou stabilitou apod. Proste pri kazdem nastaveni se znovu zmeri hodnota. I pripadne zmeny s teplotou pri vyssi zatezi se da resit jednoduse tuknutim tlacitka a rekalibraci, ale pro bezne pouziti to stejne nejspis nebude potreba, kdyz v konstrukci pak misto dekady pouziju obycejne odpory.

Zatim jsem na prvni pohled nenarazil na nic proc by to takto neslo provest. Je mi jasne, ze potenciometry nemaji nic moc parametry jako sum apod, ale je to cenovy kompromis. Na druhou stranu zase obvod nepujde pres celou krabici s prepinaci a odpory ale jen pres dva az 3 trimry a kontakty relatka (mam v planu pouzit ty teslacke dusikove se zlacenymi kontakty QN... kterych mam hromadu a maji slusne parametry). Jeden kanal dekady by mel vyjit kolem petikila. Pro moje obycejne bastleni je pouzitelnejsi kdyz budu mit v jednom pristroji takovych kanalu (dekad) treba pet, nez nejaka superstabilita apod. Mereni, displej, klavesnice, rizeni apod. bude pro vsechny kanaly spolecne, takze si jich tam dam kolik budu potrebovat.

Ale musim to cele jeste poradne promyslet. Je mi jasne, ze pri dnesnich cenach odporu se to financne nevyplati ani kdybych mel ty jednou pouzite vyhazovat, ale spis jde o rychlost prace pri vyvoji.

Uživatelský avatar
Iha
Příspěvky: 25
Registrován: 14 úno 2016, 01:00

#18 Příspěvek od Iha »

To je take cesta v tomto pripade by asi stacilo i nejake modelarske servo, myslim, ze bezne maji 256 kroku, jsou levna a daji se ridit normalne arduinem (asi tohle by slo). Tim, ze je servo zprevodovane tak ten krok nebude tak velky jako u krokoveho motorku. Navic u krokace nevis polohu po zapnuti a pokud nebudes mit drivery se stall detection (co vim tak to umeli TMC drivery, ktere byvali dost drahe), tak u vice potaku by jsi musel merit na zacatku asi kazdy zvlast. To je duvod proc pouzit servo, i kdyz jeho poloha nebude tak presne definovana, ale pokud by jsi pouzil krokac, tak je omezi bud velikost kroku nebo v pripade prevodovky vule v ozubeni, pokud ten krokac zprevodujes, tak take bude vetsi sila na potak v krajnich polohach. Asi by jsi musel pouzit nejakou kluznou spojku nebo zpetnou vazbu alespon v jedne poloze a nevyuzivat pak cely rozsah potenciometru. Vyhoda serva, ale je, ze muzes pouzit viceotackove potenciometry (za par dolaru na alikovi) a tech dat i mene, takze se ti to cele slevi a zjednodusi se i detekce krajni polohy. Nahradis tim prevodovku. V podstate ti pak bude stacit mit pro nizsi rozsah potenciometr, ktery vyplni preklene jeden krok motorku.

Pro kratkodobou stabilitu, bych volil potak s vetsim vykonem, cimz se snizis vliv zmeny pruchodem elektrickeho proudu. Muj typ na potak je neco takoveho. V podstate, kdyz pouzijes jeden 10 otackovy potak tak nahradis 2 normalni a jeste si zvysis presnost, protoze u nich je otacka 360° misto 240° u te PT15 (ani jsem nenasel, zda je maji skladem v te vyssi odolnosti).

Mozna by nejjednodusi cesta bylo pouzit jednootackove potaky + serva a udelat kalibraci pro minimalni a maximalni polohu, pripadne pro kazdy potak tech zmerit 10 bodu co potrebujes a vykaslat se na cele ty problemy s online merenim, referencovanim krokacu atd.

Pokud to chces pouze do zpetne vazby pro operak, tak nepotrebujes dekaku. Mohl by jsi pouzit jeden viceotackovy potak a pouze porovnavat vstupni a vystupni napeti delice.

termit256
Příspěvky: 10071
Registrován: 06 pro 2007, 01:00

#19 Příspěvek od termit256 »

Nad modelarskymi servy jsem taky uvazoval, ale tam se stava ze se casem mohou i v klidu vrtet coz by zpusobovalo problemy. Vule v prevodovce budou stejne jako u krokace. Ten krokac co jsem nalinkoval jiz prevodovku ma, ma tusim 2000 kroku na otacku coz by melo stacit. A hlavne stoji 30 kacek. :-)

Drivery od trinamicu znam a pouzivam, ale na tohle bych pouzil A4988 ktery koupim za 10 kacek. Jako prvotni referenci bych pouzil bud optozavoru jako v kulickove mysi kterych je vsude plno nebo bych dojel nadoraz, podle toho jakou bude mit ten motorek silu. PT15 jsou potenciometry, ne trimry, zdalo se ze ty dorazy maji celkem masivne udelane, ale jeden urcite kuchnu.

Viceotackove jsem nechtel pouzivat hlavne z duvodu dlouheho casu k prestaveni a velke indukcnosti tech potaku, coz by mohlo vadit a taky jsem je nevidel v megaohmovych hodnotach. To stejne plati i pro drataky, vzdy je to neco za neco a ja vykonove zatizeni nebudu potrebovat. Pripadne muzu udelat jen jeden kanal s drataky pro vyssi zatizeni. Pri tehle koncepci nebude problem radit i nekolik kanalu paralelne, takze by se dalo vypomoct i takto, pokud by bylo vykonove zatizeni na hrane.

Co se tyka opakovaneho referovani, to bych prakticky nedelal, myslenka je takova, ze po osazeni spustim kalibraci kde si dekada osaha vsechny potenciometry a zapise do FRAM hodnotu odporu pri kazdem kroku. Pri nastavovani pak rychle najede na predpokladanou pozici a jemne hodnotu doladi podle skutecneho mereni. Sigma delta prevodniky nejsou nijak zvlast rychle, usetri se tak cas pri prestavovani hodnot a hledani vhodne kombinace potenciometru (nevyuzite zkratuju relatkem). Provedeni kazdeho kroku se taky okamzite zapise do FRAM, takze prehled o poloze bude porad, snad jen pri vypadku napajeni v prubehu pohybu bude treba zreferovat, ale to se da jednoduse osetrit.

S temi potaky pripajenymi do bastlu to delam doted, ale je s tim blba a necitliva prace, nevidim jejich hodnotu, muze se stat ze obvod neprezije dojeti na doraz, pak tam musim davat seriove odpory apod.

Uživatelský avatar
petula
Příspěvky: 836
Registrován: 22 kvě 2016, 02:00
Bydliště: Čelákovice / Brandýs n.L / Stará Boleslav
Kontaktovat uživatele:

#20 Příspěvek od petula »

Crifodo píše:
teufel píše:Používám tohle
Do jaké frekvence je to použitelné? resp. jakou parazitní kapacitou a indukčností to disponuje.
Odporové dekády se většinoiu používají ve stejnosměrných obvodech (ty malovýkonové) a pro simulaci odporových teplotních čidel. U odporových dekád pro stejnosměrné obvody je podstatná přesnost a stabilita odporu a zatížitelnost.
Pak jsou výkonové odporové dekády, ty se používají pro testování baterií a nabíječek a zdrojů.
Odporová dekáda pro vf je problém, stejně jako indukční nebo kapacitní dekáda.
Před 2 roky jsem si udělal tuto odporovou dekádu http://www.jplabs.co.uk/projects/bh201a.html . Ovládá se dotykovým panelem ručně nebo přes program v LabView: http://www.jplabs.co.uk/software/bh201a-labview.html
Zabralo to 2 roky práce. Impulsem k vývoji mé dekády byla její potřeba do laboratoře a po zjištění ceny takovéto dekády od IEC https://www.ietlabs.com/prs-370-program ... istor.html (v roce 2018 to bylo asi 7000 USD), jsem sestavil vlastní konstrukci. Základem je sehnat teplotně stabilní a přesné odpory. Ty jsou bohužel drahé, velmi drahé. Pokud použijete klasické odpory od GME, vyrobíte cosi na úrovni čínského braku.

Momentálně řeším výkonovou dekádu. Mám k dispozici 14 odporů, každý 5 Ohm / 250 Watt, tak z nich budu sestavovat do skříně s ventilátory vhodnou dekádu. Bude určena pro testování baterií, zdrojů a podobně. Momentálně sháním velkou plechovou skříň a podvozek. :D

Uživatelský avatar
petula
Příspěvky: 836
Registrován: 22 kvě 2016, 02:00
Bydliště: Čelákovice / Brandýs n.L / Stará Boleslav
Kontaktovat uživatele:

#21 Příspěvek od petula »

Artaban001 píše:Nedokážu si představit, že bych nastavoval teplotní snímače na PT100 pomocí "digitální" odporové dekády - kdežto pomocí staré bakelitové to jde celkem dobře.
Chce to více představivosti. Na mé digitální odporové dekádě lze nastavit odpor digitálně na dotykovým panelu pro PT100 nebo PT500 nebo PT1000, anebo rovnou teplotu. Ale také lze simulovat časový průběh odporu, resp. teploty podle nějaké funkce. Digitální odporová dekáda pak dostává jiný "rozměŕ". Už to není odporová dekáda, ale simulátor teplotního čidla, zapojený do nějakého procesu přes RS232 nebo GPIB nebo USB...
http://www.jplabs.co.uk/projects/bh201a.html

Uživatelský avatar
petula
Příspěvky: 836
Registrován: 22 kvě 2016, 02:00
Bydliště: Čelákovice / Brandýs n.L / Stará Boleslav
Kontaktovat uživatele:

#22 Příspěvek od petula »

Iha píše:...
Co se mi trochu nezda, je, ze 10ppm odpory jsou korunove zalezitosti. Ma zkusenost je spis, ze se bavime o stokorunovych. Odhad he, ze je potreba slevit na cca 50ppm/°C, tam uz to korunove zalezitosti jsou....
Odpory 50ppm/°C nejsou pro dekadu, pro měřící přístroje. Takovéto odpory používají čínští soudruzi.
Kvalitní odpory jsou drahé. Napříklsad 1 kOhm, 0.01%, 2ppm, 1 Watt stojí GBP 22.62 + doprava + DPH. Tedy asi tak Kč 1000 včetně DPH a dopravy.
https://www.mouser.co.uk/ProductDetail/ ... zbCvYNU%3D

Odpovědět

Zpět na „Měřící přístroje, detektory fyzikálních veličin“