Před lety jsem jednoho kresliče plošných spojů upozornil, že by bylo vhodné dát vývody do rovnostraného trojúhelníku a ke každému dát písmeno B E C.
Řekl, že od toho je osazovací plán, dal ty tři vývody v řadě vedle sebe a s bílou tečkou u jednoho krajního.
Zjištění závady lab. zdroje ze stavebnice 0-30V 3A
Moderátor: Moderátoři
Tenhle zdroj mám už skoro 20let, mám sice ještě další dva (čínské KORAD a dvojitý PeakMeter).
Tento používám pro oživování rádiotechniky, protože je čistě lineární a klasické konstrukce, čili neleze z toho "bordel" jako ze spínaných zdrojů. Párkrát se mi ho už podařilo odrovnat. Většinou odešel BD140, ten bych doporučoval dát na chladič, protože ty bázové proudy obou 2N3055 jsou už celkem velké.
Posledně se mi podařilo odpálit i oba ty 2N3055, přehřály se tak, že se samy odpájely oba kolektrové rezistory a spadly na základní desku zdroje. Ty tranzistory vydrží hodně, ale co je moc, to je moc
, nadruhou stranu, po 20 letech provozu, si křemíkové nebe zasloužili.
U tohoto zdroje pozor na velké výkonové ztráty, které mohou nastat, např. při nastaveném napětí 3,7V (typicky pro Lion článek) a max. 3A je ztráta na tranzistorech 106W, při 1,5V je to pak až 120W, protože vstupní napětí za můstkem a filtračním kondem je cca 39V při zatížení a naprázdno jsem naměřil 45V.
Třeba ten KORAD, co mám, je taky lineární, ale tam se už rozsah 30V přepíná asi ve 4 sekcích odboček na trafu, právě aby se snížila ztráta na tranzistorech.
Naposledy jsem tento zdroj poupravil tak, že po výměně trazistorů za Tesla KD3442, jsem vyhodil slídové podložky mezi chladičem a tranzistory a jenom podmáznul teplovodivou pastou pro lepší přechod pouzdro-chladič.
Pokud se podaří odvalit ty origo 2N3055 je to smůla, bo jsou drahé jak prase (160,-/ks), čínské náhrady se dají sehnat na ebai za 40,-/ks ale budou to šmečka. Lepší budou staré Tesla někde z výprodeje.
Zdroj jsem také osadil víceotačkovým potenciometrem pro jemnější nastavení napětí, 270° dráha pro nastavení rozsahu 0 - 30V je opravdu nevhodná.
Tento používám pro oživování rádiotechniky, protože je čistě lineární a klasické konstrukce, čili neleze z toho "bordel" jako ze spínaných zdrojů. Párkrát se mi ho už podařilo odrovnat. Většinou odešel BD140, ten bych doporučoval dát na chladič, protože ty bázové proudy obou 2N3055 jsou už celkem velké.
Posledně se mi podařilo odpálit i oba ty 2N3055, přehřály se tak, že se samy odpájely oba kolektrové rezistory a spadly na základní desku zdroje. Ty tranzistory vydrží hodně, ale co je moc, to je moc
, nadruhou stranu, po 20 letech provozu, si křemíkové nebe zasloužili.U tohoto zdroje pozor na velké výkonové ztráty, které mohou nastat, např. při nastaveném napětí 3,7V (typicky pro Lion článek) a max. 3A je ztráta na tranzistorech 106W, při 1,5V je to pak až 120W, protože vstupní napětí za můstkem a filtračním kondem je cca 39V při zatížení a naprázdno jsem naměřil 45V.
Třeba ten KORAD, co mám, je taky lineární, ale tam se už rozsah 30V přepíná asi ve 4 sekcích odboček na trafu, právě aby se snížila ztráta na tranzistorech.
Naposledy jsem tento zdroj poupravil tak, že po výměně trazistorů za Tesla KD3442, jsem vyhodil slídové podložky mezi chladičem a tranzistory a jenom podmáznul teplovodivou pastou pro lepší přechod pouzdro-chladič.
Pokud se podaří odvalit ty origo 2N3055 je to smůla, bo jsou drahé jak prase (160,-/ks), čínské náhrady se dají sehnat na ebai za 40,-/ks ale budou to šmečka. Lepší budou staré Tesla někde z výprodeje.
Zdroj jsem také osadil víceotačkovým potenciometrem pro jemnější nastavení napětí, 270° dráha pro nastavení rozsahu 0 - 30V je opravdu nevhodná.
Tobě by se vyplatilo tam strčit nějakou teplotní pojistku.
https://www.hadex.cz/u975-termostat-90c ... ci-vratny/ Dá to míň práce než furt měnit tranzistory.
https://www.hadex.cz/u975-termostat-90c ... ci-vratny/ Dá to míň práce než furt měnit tranzistory.
Tak to pardón! Špatně jsem si vyložil větu "Párkrát se mi ho už podařilo odrovnat"
Ale teplotní ochrana u lineárního zdroje vůbec není špatná věc. Už mi párkrát zareagovala a asi ušetřila práci s opravami. Z prostorových důvodů mám zdroje a chladiče malé a trvalý provoz s maximální ztrátou nevydrží. Tak se prostě vypnou, a nikde se cín netaví.
V návodech na zdroje se hlídání teploty moc nepropaguje, mám pocit.
Ale teplotní ochrana u lineárního zdroje vůbec není špatná věc. Už mi párkrát zareagovala a asi ušetřila práci s opravami. Z prostorových důvodů mám zdroje a chladiče malé a trvalý provoz s maximální ztrátou nevydrží. Tak se prostě vypnou, a nikde se cín netaví.
V návodech na zdroje se hlídání teploty moc nepropaguje, mám pocit.
Tak tak, stalo se mi, že při nabíjení baterii jsem to přepoloval, vždy odešla ochranná dioda na výstupu, nebo odešel T3 BD140. Výkonové tranzistory to vždy vydrželi.PavelFF píše:Tak to pardón! Špatně jsem si vyložil větu "Párkrát se mi ho už podařilo odrovnat"
Než nějakou bimetalovou ochranu, by možná stálo za to, nějaký NTC termistor (např. nějaký šroubovací Epkos) přišroubovat na chladič a vřádit ho do odporového děliče proudového omezení na OZ IO4. Při zvyšující se teplotě se jednoduše omezí proud a sníží se ztráta tranzistorů.
V návodu se s tím moc nepočíta, ale konstrukce už ano, proto jsou tam 2ks 2N3055, ztráta se tam pohybuje až na 2x115W a tranzistor dle katalogu snese teplotu přechodu až 200°C, tepelný vnitřní odpor je 1,5K/W (přechod - pouzdro), takhle se píše v katalogu.
Výše jsem spočítal, že typická max. ztráta může dosáhnout 120W, rozložení je tedy 60W na jeden tranzistor (vyhovuje Ptot max,), teplotní režim je tedy:
max. 200°C - tep. odpor jc * max. ztráta = 200 - 1,5 * 60 = 110°C
Dovolené oteplení pouzdra tranzistoru, při výkonu 60W, je max. 110°C
Pokud vezmene v úvahu teplotní přechod pouzdro - chladič, v konstrukci je slídová podložka, odpovídá to zhruba 0,9K/W tepelného odporu.
max. pouzdro 110°C - tep. odpor * max. ztráta = 110 - 0,9 * 60 = 56°C
Maximální oteplení chladiče je tedy 56°C, není to nic moc, ale s takovou teplotou se musí počítat, pro případnou úpravu proudového omezení v závislosti na teplotě.
Já jsem slídové podložky vyhodil a tranzistory přišrouboval přímo na chladič, přes teplovodivou pastu a tepelné vlastnosti jsou zhruba takto, max. 0,1K/W
max. pouzdro 110°C - tep. odpor * max. ztráta = 110 - 0,1 * 60 = 104°C
Max. teplota chladiče 104°C a to je už velký rozdíl oproti slídovým podložkám.
Jestli zbyde čas, zkusím ty teploty poměřit i v reálu, celkem mě to zajímá.
Tak jsem to zkusil změřit a výsledek je takový:
Měřeno při okolní teplotě 20°C a zdroj, resp. chladič byl umístěn ve volném prostoru, čili v případě, že je na stole nebo někde v polici, je potřeba si uvědomit, že vzduch neproudí přirozeně a ty teploty mohou být v praxi vyšší.
ztráta 20W, teplota chladiče 60°C
ztráta 40W, teplota chladiče 80°C
ztráta 60W, teplota chladiče 100°C
ztráta 80W, teplota chladiče 112°C max. (více měření)
měřeno to bylo po cca 10 - 15min. plné ztráty a to tak, že výstupní svorky byly zkratovány a proud omezen proudovým omezením s tím, že bylo změřeno napětí na kolektorech tranzistorů. U posledního měření byl nastaven proud na 2,3A a kolektorové napětí bylo 34,5V. Napětí na kolektorech na prázdno je rovných 40V.
Nějaké fotky:
Měřeno při okolní teplotě 20°C a zdroj, resp. chladič byl umístěn ve volném prostoru, čili v případě, že je na stole nebo někde v polici, je potřeba si uvědomit, že vzduch neproudí přirozeně a ty teploty mohou být v praxi vyšší.
ztráta 20W, teplota chladiče 60°C
ztráta 40W, teplota chladiče 80°C
ztráta 60W, teplota chladiče 100°C
ztráta 80W, teplota chladiče 112°C max. (více měření)
měřeno to bylo po cca 10 - 15min. plné ztráty a to tak, že výstupní svorky byly zkratovány a proud omezen proudovým omezením s tím, že bylo změřeno napětí na kolektorech tranzistorů. U posledního měření byl nastaven proud na 2,3A a kolektorové napětí bylo 34,5V. Napětí na kolektorech na prázdno je rovných 40V.
Nějaké fotky:
- Přílohy
-
-