Zděděný družstevní byt

Zpráva

xsc · #16 Příspěvek od **xsc** » 25 zář 2022, 22:17

Nejsem si jistej, zda je to povinností notáře v tomhle případě. On totiž nový zákon o obchodních korporacích z roku 2012, kam spadají i BD, to spoluvlastnictví podílu v BD v pohodě umožňuje. Je jen otázkou, zda to BD může libovolně omezit, nebo zda jsou stanovy chybné.

#17 Příspěvek od **tomasjedno** » 26 zář 2022, 00:45

matahari píše:Byt chceme prodat, samozřejmě práva k užívání, jenže bez členství v družstvu to nejde.

Neprodává se byt, ale družstevní podíl, což je “věc movitá nehmotná”, viz např. zde, přičemž kupující fyzická osoba se automaticky stává členem družstva. K prodeji družstevního podílu není nezbytné být členem družstva (když tedy stanovy brání společnému členství spoluvlastníků podílu).
Řešení situace bych moc neodkládal, protože družstvo by taky ten neužívaný byt, na který tedy nemá nikdo nájemní smlouvu a za který nikdo neplatí, taky mohlo pronajmout někomu jinému, a to pak může vyústit v dlouholetý soudní spor.

#18 Příspěvek od **EKKAR** » 26 zář 2022, 03:57

xsc píše:Nejsem si jistej, zda je to povinností notáře v tomhle případě. On totiž nový zákon o obchodních korporacích z roku 2012, kam spadají i BD, to spoluvlastnictví podílu v BD v pohodě umožňuje. Je jen otázkou, zda to BD může libovolně omezit, nebo zda jsou stanovy chybné.

V tomhle případě spíš jde o to, že jeden ze 3 spoluvlastníků se nechce dohodnout o způsobu vypořádání a ti zbejvající by se vypořádat chtěli už jenom proto, že právě ten podíl v družstvu hodlají někomu přenechat v plný hodnotě, aby si mohl od družstva pronajmout ten dotyčnej byt a mohl v něm bydlet bez starostí s nějakým zkurweným spoluvlastníkem, kterej by mu dělal jen naschvály. V takovým případě (a vůbec to nemusí mít co dělat s bytovým družstvem, ale s jakoukoliv nedohodou na poli dědickýho řízení) má ten notář povinnost s co nejkratší prodlevou danou zákonem (čas na doručení doporučenýho dopisu s informací o tom, že pokud nebude dohoda, bude soud plus čekací doba na fiktivní doručení, pokud si zásilku adresát nepřevezme) předat spor k soudu a ne že ho nechá táhnout jak sopel několik let.

matahari · #19 Příspěvek od **matahari** » 26 zář 2022, 06:46

Domníval jsem se, že prodat byt může jen ten, kdo je členem družstva a má nájemní smlouvu, což vyvstává otázka, jestli to tak musí být? Předtím jsem psal:
že např. u notáře uzavřeme vzájemnou dohodu/smlouvu s tím, že podíl zbývajících dvou bude jeden z nás zastupovat a následný prodej se uskuteční přes notářskou úschovu, kde peníze za prodej budou rozeslány stejným dílem na naše účty.
Tím "zastupujícím" bylo myšleno, že se stane členem družstva. Co kdyby šlo prodat naše podíly bez členství v družstvu? Budu se muset na tohle zaměřit.

#20 Příspěvek od **EKKAR** » 26 zář 2022, 08:00

Nemůžete prodat něco, co nemáte. Dokud vám soud nebo notářem potvrzená dohoda nedá právo bejt členem družstva, nemáte nárok cokoliv na kohokoliv dál převádět jakoukoliv formou = darem, prodejem, výměnou... Můžete se akorát zřeknout svýho podílu na dědictví - ale tím se vzdáte všech nároků na cokoliv z pozůstalosti, částečný zřeknutí se není možný. Normálně se seberte vy dva, co se umíte dohodnout a běžte si nechat poradit postup od JINÝHO právníka, než je ten notář, protože jak jsem zatím pochopil, je to kurwa prodejná a čeká kdo z vás ho víc podmaže. Takže ty prachy radši investujte do DOBRÝHO PRÁVNÍKA, aby vám poradil postup - a neptejte se na tyhle věci na bastlířským fóru.

p32 · #21 Příspěvek od **p32** » 26 zář 2022, 08:44

Prodávat družstevní byt může ten, co je k němu platným členem družstva nebo jinak právně podloženým. U vás by bylo nejlepší se dohodnout u notáře v DŘ, aby tento členský podíl prostě prodal za nějaký poplatek a vám potom vyplatil vám přiměřený díl. O to se samozřejmě dědické řízení prodlouží (tzn. případně dodatečné řízení). Je to lepší než když ten členský nárok v rámci dědického řízení převede na každého z vás (je to platné) a vy se potom budete dohadovat, jak to prodáte, abyste se rozdělili.
Zřeknout svého podílu na dědictví se můžete. Není to tak, jak píše Karel, protože ten myslí jinou formu, tj. přijmutí nebo zřeknutí se celého dědictví, tzn. včetně dodatečně zjištěných závazků či pohledávek i po např. deseti letech. Určité části dědictví se může zřeknout kterýkoliv dědic, ale jen ve prospěch a se souhlasem jiného dědice.
Notáře bych neměnil, je to všude stejná pakáž a dědicové se mají informovat na vše sami.

#22 Příspěvek od **tomasjedno** » 26 zář 2022, 09:24

EKKAR: plácáš nesmysly. Notář zcela správně rozhodl, že družstevní podíl mají 3 spoluvlastníci, a do vztahů mezi nimi a družstvem se nemá co montovat, to je čistě na nich.

Jedním ze základních principů podílového spoluvlastnictví je, že nikdo nemůže být nucen v něm setrvat. Spoluvlastnictví je možné zrušit dohodou všech spoluvlastníků, přičemž pokud se nedohodnou, rozhodne o zrušení spoluvlastnictví na návrh některého z nich soud. Zákon pro případ zrušení spoluvlastnictví soudním rozhodnutím taxativně vymezuje možné způsoby jeho vypořádání a stanoví i jejich závazné pořadí. Nejsou-li splněny podmínky pro rozdělení věci mezi spoluvlastníky, přikáže ji soud některému ze spoluvlastníků za náhradu, případně nařídí prodej věci ve veřejné dražbě.

Nakadah · #23 Příspěvek od **Nakadah** » 26 zář 2022, 12:15

Prostě to rozhodl podle zákona pokud si jeden nebo více účastníků dědického řízení postaví hlavu a není s ním možná dohoda. V ideálním případě by se ti tři dohodli tak, že jeden ty dva další vyplatí a majetkový podíl by přešel 100% jen na toho jednoho.

Pokud na to nejsou peníze nebo někdo dohodu odmítá a nebo obojí dokupy, pak notář rozhodne dle zákona a rozdělí to na podíly a hotovo.

V prosinci mi zemřel otčím. 50% podíl v nemovitosti byl předmětem dědického řízení. Z toho 50% tedy právě polovina té poloviny dle zákona náležela mé matce jako manželce a o zbylých 50% (25+25%) se měli rozdělit dvě děti z prvního manželství. Nedokázali to pochopit, pořád tvrdili že mají nárok na 1/3 každý. Napadali notářku, obvinili ji z podjatosti, napadali úředně stanovenou cenu nemovitosti že je příliš nízká (z ceny majetku v dědickém řízení si notář počítá odměnu, takže velmi úsměvné jak hloupí lidi umí být). Dohoda možná nebyla. Táhlo se to půl roku. Nakonec to notářka uzavřela dle zákona 50+25+25% a šmytec. Barák půjde nakonec do prodeje, to pak bude další komedie zcela jistě. Aktuálně ale na trhu není moc zájem o velký baráky s topením na plyn...

Jo všichni se mají rádi v rodině, dokud nedojde na dědictví. Pak se objevují různé staré křivdy a už to taková idylka není. Krásně se pak ukáže charakter. Proto pokud nechce své blízké takovým zážitkům vystavit, je lepší o svém majetku rozhodnout ještě za života. Až budete prdět do urny, tak už toho úředně moc nesvedete.

p32 · #24 Příspěvek od **p32** » 26 zář 2022, 12:45

Nakadah píše:Z toho 50% tedy právě polovina té poloviny dle zákona náležela mé matce jako manželce a o zbylých 50% (25+25%) se měli rozdělit dvě děti z prvního manželství. Nedokázali to pochopit, pořád tvrdili že mají nárok na 1/3 každý.
...
Nakonec to notářka uzavřela dle zákona 50+25+25% a šmytec.

A rozhodla správně. Rovným dílem dědí manžel(ka) a děti. Děti se o ten svůj rovný díl (50%) musí rozdělit podle počtu dětí (vlastních zemřelého, tzn. i z minulých manželství).

Nový Občanský zákoník přinesl změny v dědických třídách, dle kterých se dědí, pokud zůstavitel dědictví nijak neřešil (není sepsaná závěť ani dědická smlouva). Dědictví je rozděleno do tříd. Pokud se dědic nenajde v první třídě, postupuje se do druhé, třetí třídy atp.:

První třída – dědí děti a manžel/ka rovným dílem. Pokud dítě nedědí, jeho právo připadá jeho potencionálním potomkům. Pokud zemřelý nemá děti, dědictví se řídí dle druhé třídy.
Druhá třída – dědí manžel, rodiče zůstavitele a osoby, které žily se zůstavitelem ve společné domácnosti alespoň jeden rok před jeho smrtí, pečovaly o společnou domácnost nebo byly na zůstavitele odkázány výživou. Manžel nebo manželka má nárok nejméně na polovinu dědictví, ostatní dědí rovným dílem. Pokud partner zemřelého nebyl jeho manželem/manželkou, nemohou dědit sami ve druhé dědické třídě – pokud není jiný dědic, dědí až ve třetí třídě.
Třetí třída – dědí rovným dílem sourozenci a osoby, které se zemřelým sdílely domácnost alespoň rok před jeho smrtí, nebo které pečovaly o společnou domácnost nebo byly na zemřelého odkázány výživou. U sourozenců přechází dědické právo na jejich děti (ale ne na vnoučata).
Čtvrtá třída – dědí rovným dílem prarodiče zemřelého.
Pátá třída – dědí praprarodiče zemřelého. Prarodičům ze strany matky připadá polovina a ze strany otce druhá polovina majetku. Pokud nežije jeden z praprarodičů, připadá jeho část druhému praprarodiči. V případě, že nedědí ani jeden z nich, polovina připadá druhé dvojici praprarodičů.
Šestá třída – dědí vnuci sourozenců zemřelého a děti jeho prarodičů (tety, strýcové).

#25 Příspěvek od **tomasjedno** » 26 zář 2022, 13:41

p32 píše:Rovným dílem dědí manžel(ka) a děti. Děti se o ten svůj rovný díl (50%) musí rozdělit podle počtu dětí (vlastních zemřelého, tzn. i z minulých manželství).

Blbost, rovným dílem znamená v tomto případě každý 1/3.
Jediný způsob, jak to mohlo skončit 50/25/25 byl ten, že ona dostala 50% ze společného jmění manželů, vzdala se dědictví a o těch děděných druhých 50% se podělily jen děti. A protože platí pro dobrotu na žebrotu, ještě jim to bylo málo a handrkovaly se.

matahari · #26 Příspěvek od **matahari** » 26 zář 2022, 13:58

Myslíte si, že lze u notáře uzavřít vzájemnou dohodu/smlouvu s tím, že podíl zbývajících dvou bude jeden z nás zastupovat, tzn. že nikdo o svůj podíl nepřijde, jen bude určen jeden z nás, který s družstvem uzavře nájemní smlouvu a stane se jeho členem, ale stále ze 2/3 bude zastupovat podíl zbylých svou sourozenců. V dohodě/smlouvě mezi námi by následně bylo, že všichni tři musíme s prodejem souhlasit a ten se uskuteční jen podpisem nás tří. Vše by probíhalo přes notářskou úschovu a při uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností s novým nájemníkem, který by se tímto stal členem družstva, by byly peníze rozeslány stejným dílem na naše účty.

p32 · #27 Příspěvek od **p32** » 26 zář 2022, 15:20

tomasjedno píše:
p32 píše:Rovným dílem dědí manžel(ka) a děti. Děti se o ten svůj rovný díl (50%) musí rozdělit podle počtu dětí (vlastních zemřelého, tzn. i z minulých manželství).
Blbost, rovným dílem znamená v tomto případě každý 1/3.

A co jsi jako nepochopil na tom, že se děti dělí podle počtu dětí rovným dílem té své druhé poloviny pro ně dané dle zákona (50%)? Podle tebe by to mohla být taky i např. 1/14? Proč?

#28 Příspěvek od **tomasjedno** » 26 zář 2022, 17:47

p32 píše:A co jsi jako nepochopil na tom, že se děti dělí podle počtu dětí rovným dílem té své druhé poloviny pro ně dané dle zákona (50%)? Podle tebe by to mohla být taky i např. 1/14? Proč?

Rovný díl se týká celé skupiny, tj. manželky a dětí.
Kdyby ona nebyla velkorysá a nevzdala se dědictví, tak by to dopadlo:
manželka: 50% (půlka SJM)+ dědictví 16,67% (1/3 z děděných 50%)= 66,67%
dítě 1: 16,67%
dítě 2: 16,67%

#29 Příspěvek od **EKKAR** » 26 zář 2022, 17:48

Z manželství bez závěti dědí ideální polovinu ten přeživší z manželů/partnerů, o druhou polovinu se pak dělí rovným dílem se všema dětma zůstavitele - ať jsou manželský nebo ne, stačí aby zůstavitele měly v rodným listu. A klidně můžou bejt i adoptovaný. Vyhledávání zadává notář přes centrální evidenci obyvatel a rodný číslo. Takže se klidně může ještě vynořit nějakej ten hříšek z minulosti dávno zapomenutý ....

#30 Příspěvek od **tomasjedno** » 26 zář 2022, 17:59

EKKAR píše:Z manželství bez závěti dědí ideální polovinu ten přeživší z manželů/partnerů, o druhou polovinu se pak dělí rovným dílem se všema dětma zůstavitele

Tu první polovinu nedědí, ta je jeho automaticky, a taky ji notář nepočítá do hodnoty děděného majetku. (Samozřejmě pouze v případě, že neměli majetek rozdělený manželskou smlouvou.)