Nabízel jsem mu inspiraci KZ8 bez odezvy. KZ50 se dala po převinutí výstupáku, zvětšením Ua na 600V a s pevným předpětím g1 vydráždit až na skoro 70W při 5% zkreslení. Před cca 50 lety česká Iris basovka na KZ50, bednu s 6 ks ARO835 naprostý dělo.h_honza píše:Jestli chcete AB2 inspiraci, tak Tesla KZ50: mřížkové odpory 50k, pak ovšem krabicové vazební kondenzátory a EBL21 jako invertor. Dává to ze dvou osmnáctiwattových pentod 4654 poctivých 50W.
Elektronkový zesilovač s 6N1P a 2x 6S3P
Moderátor: Moderátoři
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
- JirkaRCK
- Příspěvky: 206
- Registrován: 25 dub 2010, 02:00
- Bydliště: Olomouc/Brno
- Kontaktovat uživatele:
Omlouvám se tedy za nevýraznou odezvu. Na KZ8 jsem se díval, ale momentálně mi asi moc nepomůže. Moje dva hlavní problémy jsou nastavení pracovního bodu tak, abych za rozumného zkreslení dosáhl předepsaného výkonu a vymyšlení zpětné vazby z osmiohmového výstupu trafa do katody vstupní elekronky. K oběma problémům jíž mám nápady a chystám se udělat další pokusy. Včera mi to bohužel překazil čas, tak snad další víkend...Celeron píše:Nabízel jsem mu inspiraci KZ8 bez odezvy. KZ50 se dala po převinutí výstupáku, zvětšením Ua na 600V a s pevným předpětím g1 vydráždit až na skoro 70W při 5% zkreslení. Před cca 50 lety česká Iris basovka na KZ50, bednu s 6 ks ARO835 naprostý dělo.
Prosím, ještě mám jeden dotaz. Jelikož má primár výstupáku v DC zanedbatelný odpor vzhledem k impedanci, je na elektronkách téměř Ua a pokud tedy spočítám anodovou ztrátu, je dle katalogových zapojení o 50% překročena - okolo 30 W (360 V x 0,088 mA). Uvažuji špatně, nebo jak je to možné? Myslel jsem, že anodová ztráta je jedna z nejdůležitějších mezních hodnot, u které je překročeni zcela bez diskuze.
Ty tam máš opravdu klidový proud každou konc. elkou těch 88mA?
Co se týče výkonu... zkusil bych udělat několik měření, max. výstupní napětí třeba pro THD 5%, a měnit zátěž po pár stupních od půlky do dvojnásobku jmenovité. Bez složitých interpretací charakteristik se takto dá dopracovat k max. výkonu.
Co se týče výkonu... zkusil bych udělat několik měření, max. výstupní napětí třeba pro THD 5%, a měnit zátěž po pár stupních od půlky do dvojnásobku jmenovité. Bez složitých interpretací charakteristik se takto dá dopracovat k max. výkonu.
Curvetraceristé všech zemí spojte se!
- JirkaRCK
- Příspěvky: 206
- Registrován: 25 dub 2010, 02:00
- Bydliště: Olomouc/Brno
- Kontaktovat uživatele:
Ve zmíněném zapojení při Ua 330 V a předpětí katodovým odporem je Uak 310 V, předpětí -19 V a proud 80 mA. Leze z toho 8 wattů a pak už to začne řezat, protože buzení dosáhne 0V na G1. Chystám se to přepracovat věrněji podle katalogu, zvýšit Ua na 360 V, dodělat zdroj předpětí -22 V a vyhodit katodový odpor. Pak doufám, že výkon vzroste na nějakých 16 až katalogových 18 W.
- JirkaRCK
- Příspěvky: 206
- Registrován: 25 dub 2010, 02:00
- Bydliště: Olomouc/Brno
- Kontaktovat uživatele:
Proč? Pro danou výstupní impedanci je to katalogové zapojení ve třídě AB1 viz screenshot v mém dřívějším příspěvku. Jen napravím odlišnosti v mém zapojení, kvůli kterým jsem se do tohoto bodu ještě nedostal.Celeron píše:Ale to z toho uděláš B-čko. Větší rambajz ale taky přechodový zkreslení.
Nicméně mi rozum nebere opravdu především tu anodovou ztrátu. Mylsím, že si katalogový list protiřečí...
- JirkaRCK
- Příspěvky: 206
- Registrován: 25 dub 2010, 02:00
- Bydliště: Olomouc/Brno
- Kontaktovat uživatele:
Je to původní dokument Tung-Solu, dostupný v různých verzích třeba zde: https://frank.pocnet.net/sheets/127/6/6L6GC.pdf a zde: http://www.r-type.org/pdfs/6l6g.pdf
Moc moudrý z toho nejsem, ale když si teď pročítám jiná schémata s 6L6 a dávám všechno dohromady, tak to asi bude takto - je to zapojení klasicky se dvěma elektronkami, jednou v každé půlvlně, ale v katalogu je uveden dvojnásobek proudu. Asi počítají, že je měřen na středu trafa. Podobně to asi bude i s proudem do G2. Zkusím to navrhnout na 44 mA a uvidíme.
Moc moudrý z toho nejsem, ale když si teď pročítám jiná schémata s 6L6 a dávám všechno dohromady, tak to asi bude takto - je to zapojení klasicky se dvěma elektronkami, jednou v každé půlvlně, ale v katalogu je uveden dvojnásobek proudu. Asi počítají, že je měřen na středu trafa. Podobně to asi bude i s proudem do G2. Zkusím to navrhnout na 44 mA a uvidíme.
V kterým screenshotu? Před 45 lety, co jsem se kolem zesáků pro bigbíťáky motal a pár jich s GU50, EL51 a 4654-kama postavil, byly všechny zesáky bez katodových odporů a s konstantním předpětím do g1 v třídě B. A jak může výstupní impedance (čeho?) ovlivňovat třídu, to jsem nikdy neslyšel. Ale třeba se od tý doby něco změnilo.JirkaRCK píše:Proč? Pro danou výstupní impedanci je to katalogové zapojení ve třídě AB1 viz screenshot v mém dřívějším příspěvku.Celeron píše:Ale to z toho uděláš B-čko. Větší rambajz ale taky přechodový zkreslení.
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
- JirkaRCK
- Příspěvky: 206
- Registrován: 25 dub 2010, 02:00
- Bydliště: Olomouc/Brno
- Kontaktovat uživatele:
Celeron: Datasheet = katalogový list = fotka a odkazy, které jsem zde nahrál. V katalogovém listě ekvivalentní elektronky 6L6 je tabulka pracovních bodů pro PP třídy AB dle impedance zátěže 3k8 nebo 6k6 a je tam návrh s konstantním předpětím pro zátěž 3k8 a 18 W výstupní výkon. Dle tohoto návrhu jsem se to snažil navrhnout.
Každopádně jsem dnes zkusil úvahu s 44 mA. Zkusil jsem zapojit G2 do pentodového i UL zapojení. V obou případech šel výkon do kopru úplně viz foto. S biasem 44 mA to v podstatě "vůbec nehraje".
Nastavení: Ug2 přibližně 260 V, Ua 350 V, katodový odpor o hodnotě 470k s předpětím cca -20,5 V.
Každopádně jsem dnes zkusil úvahu s 44 mA. Zkusil jsem zapojit G2 do pentodového i UL zapojení. V obou případech šel výkon do kopru úplně viz foto. S biasem 44 mA to v podstatě "vůbec nehraje".
Nastavení: Ug2 přibližně 260 V, Ua 350 V, katodový odpor o hodnotě 470k s předpětím cca -20,5 V.