" katodový odpor o hodnotě 470k " to bude asi překlep ?
používej pevné předpětí, nastavitelné trimrem
předpokládám že elektronky jsou s plnou emisí? tedy jakože nové,změřené
měj na paměti že výstupák je převodník impedance
držel bych se ověřeného zapojení, 6n1p není zrovna klasika do invertoru, spíše 6n2p, ecc83 (ale fungují ve stejném zapojení jen s malým rozdílem)
https://www.tedweber.com/bias-calc/
ten indel asi taky nebude žádný zázrak..
Elektronkový zesilovač s 6N1P a 2x 6S3P
Moderátor: Moderátoři
-
JirkaRCK
- Příspěvky: 206
- Registrován: 25 dub 2010, 02:00
- Bydliště: Olomouc/Brno
- Kontaktovat uživatele:
Díky za reakce a omlouvám se za další překlep 
Trafo INDEL asi žádný zázrak nebude, ale toto mi přišlo jako celkem solidní tragédie. Elektronky jsou NOS, ale úplně nové, vybalené z krabiček. Emisi jsem přímo neměřil, ale zahořoval jsem je v jednočinném Áčku a šlapaly bez problému se správným biasem a s plným výkonem. Možná jsem jim o víkendu trochu ublížil tou anodovou ztrátou 30 W, ale to byly jednotky minut provozu, vždy nažhavit, přemšřit, uložit fotku z osciloskopu a bádat dál. Pevné předpětí se chystám vyzkoušet jako další věc, jen co bude zase trocha času a ve sklepě vyšťourám vhodné trimry (na síťovém trafu je na to naštěstí přichystané zatím nevyužité vinutí).
O víkendu jsem to měl zapojené s napětím zdroje 330 V, s katodovým odporem 240R a s G2 bez odporu na ultralineární odbočky jako na zaslaném schématu. V tomto zapojení byl proud katodou cca 80 mA, předpětí -19 V a až na to, že cca od osmi wattů začala být sinusovka ořezaná to celkem slušně hrálo.
Dnes jsem zachoval zapojení s katodovým odporem a změnil jsem pracovní bod následovně: Upravil jsem katodový odpor na 470R, přidal jsem odpory do napájení G2 a zvýšil napájecí napětí na 350 V. Tedy až na to, že je bias nastavený katodovým odporem je +/- pracovní bod konečně podle katalogu pro AB s 4k zátěží. Jsme na tom následovně:
Předpětí -20 V, tedy bias nějakých 42 mA. Ua 350 V, Ug2 260 V. Pokud tedy katalogový list opravdu mluvil o biasu ve dvojnásoných hodnotách (pro dvě elektronky měřeno na středu vinutí), jsem +/- tam, kde mám být. V tomto zapojení však vykazuje příšerný výkon a značné zkreslení viz naposledy přiložený průběh - měřeno na sekundáru zatíženém 8R výkonovou odporovou zátěží.
Jako další pokus jsem zkusil G2 zapojit na pevných 260 namísto ul. odboček a se stejným výsledkem.
Nemám bůhvíjak valné představy o trafu INDEL, ale nemyslím si na druhou stranu, že bych z něj bez zkreslení nevytáhl ani jeden W. To by jej asi neprodávali...
Ještě se mi trochu rozutíkává bias mezi jednou a druhou elektronkou, ale domnívám se, že u něj jde spíš o minimalizaci zkreslení, "když už to funguje", že by jeden dva miliampéry neměly způsobit něco takového.
6N1P jsem použil proto, že 6N2P nemám a 6N1P mám dva nebo tři kartony
Ale myslím, že invertor funguje nakonec moc pěkně. Neutáhne samozřejmě G1 do kladných napětí, ale jinak výrazně nezkresluje a má rozkmit přes 30 voltů.
Trafo INDEL asi žádný zázrak nebude, ale toto mi přišlo jako celkem solidní tragédie. Elektronky jsou NOS, ale úplně nové, vybalené z krabiček. Emisi jsem přímo neměřil, ale zahořoval jsem je v jednočinném Áčku a šlapaly bez problému se správným biasem a s plným výkonem. Možná jsem jim o víkendu trochu ublížil tou anodovou ztrátou 30 W, ale to byly jednotky minut provozu, vždy nažhavit, přemšřit, uložit fotku z osciloskopu a bádat dál. Pevné předpětí se chystám vyzkoušet jako další věc, jen co bude zase trocha času a ve sklepě vyšťourám vhodné trimry (na síťovém trafu je na to naštěstí přichystané zatím nevyužité vinutí).
O víkendu jsem to měl zapojené s napětím zdroje 330 V, s katodovým odporem 240R a s G2 bez odporu na ultralineární odbočky jako na zaslaném schématu. V tomto zapojení byl proud katodou cca 80 mA, předpětí -19 V a až na to, že cca od osmi wattů začala být sinusovka ořezaná to celkem slušně hrálo.
Dnes jsem zachoval zapojení s katodovým odporem a změnil jsem pracovní bod následovně: Upravil jsem katodový odpor na 470R, přidal jsem odpory do napájení G2 a zvýšil napájecí napětí na 350 V. Tedy až na to, že je bias nastavený katodovým odporem je +/- pracovní bod konečně podle katalogu pro AB s 4k zátěží. Jsme na tom následovně:
Předpětí -20 V, tedy bias nějakých 42 mA. Ua 350 V, Ug2 260 V. Pokud tedy katalogový list opravdu mluvil o biasu ve dvojnásoných hodnotách (pro dvě elektronky měřeno na středu vinutí), jsem +/- tam, kde mám být. V tomto zapojení však vykazuje příšerný výkon a značné zkreslení viz naposledy přiložený průběh - měřeno na sekundáru zatíženém 8R výkonovou odporovou zátěží.
Jako další pokus jsem zkusil G2 zapojit na pevných 260 namísto ul. odboček a se stejným výsledkem.
Nemám bůhvíjak valné představy o trafu INDEL, ale nemyslím si na druhou stranu, že bych z něj bez zkreslení nevytáhl ani jeden W. To by jej asi neprodávali...
Ještě se mi trochu rozutíkává bias mezi jednou a druhou elektronkou, ale domnívám se, že u něj jde spíš o minimalizaci zkreslení, "když už to funguje", že by jeden dva miliampéry neměly způsobit něco takového.
6N1P jsem použil proto, že 6N2P nemám a 6N1P mám dva nebo tři kartony
Ale myslím, že invertor funguje nakonec moc pěkně. Neutáhne samozřejmě G1 do kladných napětí, ale jinak výrazně nezkresluje a má rozkmit přes 30 voltů.
-
JirkaRCK
- Příspěvky: 206
- Registrován: 25 dub 2010, 02:00
- Bydliště: Olomouc/Brno
- Kontaktovat uživatele:
Toto bylo 10kHz, ale chová se to úplně stejně v celém spektru. Testoval jsem nejprve vše na 1 kHz a pak zkoušel varianty. Vyfotil jsem omylem 10k, ale bylo to až na pár drobných v amplitudě stejně slabé a zkreslené...
Ttrafo zkusím teda ještě odpojit a proměřit, ale je nové na jmenovitou Z 4k a ještě včera s tím přestřeleným biasem převádělo nádherně až do 8 W kdy limitoval vstup (0V na g1)
Ještě udělám dělič, abych neodpálil osciloskop, a přeměřím průběhy přímo na anodách.
Na G1 je napětí ok, to je ten druhý kanál na fotce - rozkmit přes 40 Upp, oříznuto až svodem G1 "v nule".
Jaký rozdíl v biasu by trafo mohl reálně zasaturovat tak, že téměř nic nepropustí viz foto? (Jedná se o trafo na 40 W, docela hromada železa)
Ttrafo zkusím teda ještě odpojit a proměřit, ale je nové na jmenovitou Z 4k a ještě včera s tím přestřeleným biasem převádělo nádherně až do 8 W kdy limitoval vstup (0V na g1)
Ještě udělám dělič, abych neodpálil osciloskop, a přeměřím průběhy přímo na anodách.
Na G1 je napětí ok, to je ten druhý kanál na fotce - rozkmit přes 40 Upp, oříznuto až svodem G1 "v nule".
Jaký rozdíl v biasu by trafo mohl reálně zasaturovat tak, že téměř nic nepropustí viz foto? (Jedná se o trafo na 40 W, docela hromada železa)
Přímo na anodách raději neměř, má to mnoho nevýhod a nebezpečí, dej si do katody měřící rezistor 1 Ohm a z něj snímej
pokud máš rozdíl mezi elektronkama, pár miliampér, třeba 2 nebo 5, netrap se tím
Kdybys to chtěl jó pintlich, tak si udělej na předpětí jeden trimr co řídí napětí a druhý vyvažovací, nebo dva samostatné pro napětí na kazdou elektronku
a domluvme se že budeš měřit na 1Khz a kontrolovat napájecí napětí v klidu a pak při plném vybuzení, nebo je ten zdroj tak tvrdý že se napětí ani nehne?
Taky bych možná nakreslil vždy schema toho co měříš, aby se člověk nemusel vracet a hledat co jsi v původním zapojení, které bylo uplně na prd, změnil..
pokud máš rozdíl mezi elektronkama, pár miliampér, třeba 2 nebo 5, netrap se tím
Kdybys to chtěl jó pintlich, tak si udělej na předpětí jeden trimr co řídí napětí a druhý vyvažovací, nebo dva samostatné pro napětí na kazdou elektronku
a domluvme se že budeš měřit na 1Khz a kontrolovat napájecí napětí v klidu a pak při plném vybuzení, nebo je ten zdroj tak tvrdý že se napětí ani nehne?
Taky bych možná nakreslil vždy schema toho co měříš, aby se člověk nemusel vracet a hledat co jsi v původním zapojení, které bylo uplně na prd, změnil..
ferdislav: vidím, že jsi mu napsal zhruba to, co jsem chtěl psát taky. Zejména poslední dva odstavce jsou důležité.
V tom komplexu je přiliš mnoho proměnných, které známe jen přibližně.
Např.: odkud napájí druhé mřížky koncových elektronek. Pokud ze samostatné sekce zdroje, může při vyšším buzení dojít k paradoxu, kdy druhé mřížky mají napětí vyšší než anody. Se všemi důsledky. A řada dalších věcí...
Jak jsi psal: uvést schéma vždy k okamžiku měření a podrobné popisy, i schéma napájení. Jinak to bude stále dokola...
V tom komplexu je přiliš mnoho proměnných, které známe jen přibližně.
Např.: odkud napájí druhé mřížky koncových elektronek. Pokud ze samostatné sekce zdroje, může při vyšším buzení dojít k paradoxu, kdy druhé mřížky mají napětí vyšší než anody. Se všemi důsledky. A řada dalších věcí...
Jak jsi psal: uvést schéma vždy k okamžiku měření a podrobné popisy, i schéma napájení. Jinak to bude stále dokola...
Na anodách se naopak dá měřit a může to okamžitě trknout, co se doopravdy děje. Chce to ale pochopitelně sondu, doporučuji 1:100 s dostatečnou odolností.
Znovu připomínám, že by bylo záhodno zkusit změřit se změnou zátěže. Aůe postupovat systematicky, jinak je to pouze ztráta času.
Znovu připomínám, že by bylo záhodno zkusit změřit se změnou zátěže. Aůe postupovat systematicky, jinak je to pouze ztráta času.
Curvetraceristé všech zemí spojte se!
-
JirkaRCK
- Příspěvky: 206
- Registrován: 25 dub 2010, 02:00
- Bydliště: Olomouc/Brno
- Kontaktovat uživatele:
Zatím nic, musel jsem na tři dny vypadnout školit, najdu na to klid asi až v pátek. Jestli najdu chvíli během dne, tak vám ještě překreslím to šéma a zakreslím do něj aktuálně měřená napětí. Napětí pod signálem, změnu zátěže atd vyzkouším až o víkendu... I s těma anodama, jsem začátečník co se elektronek a obecně analogové techniky týče, ale odporový dělič snad ještě zvládnu a ještě nedávno jsem měl i platnou padesátku, tak by mě to nemuselo zabít
Začínám být fakt zvědavý, co nakonec odhalíme. Je to opravdu divné. Myslím si, že pracovní bod už musí být +/- ve správném místě, z invertoru jde krásný sinus až 40 Vpp, výstupní trafo by nemělo být proražené, je nové a katalogové hodnoty jsou známé...a zdroj pro anody je určitě tvrdý dostatečně - síťové trafo s proudem do 0.3 A, v usměrňovači je celkem 570 uF a hlavně - s tím stejným zdrojem to chodilo skoro správně při dvojnásobném biasu. Myslím si, že jsem buď někde udělal hroznou kravinu a až ji zjistím, budu se mlátit do hlavy, nebo je to prokleté. Každopádně díky moc všem za zájem a rady!
Začínám být fakt zvědavý, co nakonec odhalíme. Je to opravdu divné. Myslím si, že pracovní bod už musí být +/- ve správném místě, z invertoru jde krásný sinus až 40 Vpp, výstupní trafo by nemělo být proražené, je nové a katalogové hodnoty jsou známé...a zdroj pro anody je určitě tvrdý dostatečně - síťové trafo s proudem do 0.3 A, v usměrňovači je celkem 570 uF a hlavně - s tím stejným zdrojem to chodilo skoro správně při dvojnásobném biasu. Myslím si, že jsem buď někde udělal hroznou kravinu a až ji zjistím, budu se mlátit do hlavy, nebo je to prokleté. Každopádně díky moc všem za zájem a rady!
-
JirkaRCK
- Příspěvky: 206
- Registrován: 25 dub 2010, 02:00
- Bydliště: Olomouc/Brno
- Kontaktovat uživatele:
Dobrý večer, tak jsem si zase našel chvíli času, lépe změřil pracovní body a překreslil schémata. Nalezl jsem pracovní bod v ultralineárním zapojení, ve kterém mám výkon 15 W s docela obstojným zkreslením, jsem 0,5 W pod maximální anodovou ztrátou a zesilovač by možná šel budit i dále, ale už nestíhá předzesilovač (zkusím ještě poladit, ale s tímto výkonem v UL už bych byl docela spokojen).
Hlavní chyba byla, že jsem během změny anodového proudu na polovinu přidal rezistory do G2 tak, abych srazil napětí na G2. V pentodovém i UL zapojení to při nějakých 280 V vůbec nehrálo tak, jak jsem minule popisoval. Ostatní hodnoty napětí odpovídaly v obou způsobech zapojení s odpory +/- katalogovým hodnotám při nulovém buzení, ale při vybuzení rychle klesaly viz hodnoty v závorkách.
Jako další pokus jsem zkusil vyhodit rezistory u G2 a mřížky jsem napojil "natvrdo" na pomocné (u. l.) odbočky trafa. Dostal jsem se do pracovního bodu viz schema, tedy Ua 360 V, U Rk 26 V, Ia 55 mA, anodová ztráta 360 - 26 V * 55mA = 18,4 W. V tomto pracovním bodu zesilovač vykazuje pohledem malé zkreslení a výkon na 1kHz cca 15 W. Moje poslední otázka k této "záhadě" je, zdali můžu provozovat elektronky s tak vysokým G2. Dle datasheetu se má v pentodovém zapojení pohybovat do 270 (v případě úbytku na Rk tedy 290) V. Na druhou stranu se v triodovém zapojení připojuje napřímo k anodě a i na internetu jsem našel mnoho dobových schéemat, kde G2 zapojují přímo k anodě / anodovému zdroji nebo odbočkám trafa.
Díky moc za pomoc a omlouvám se, že jsem to obkecával a nezkusil hned. Času je bohužel omezeně a když to člověka trápí v hlavě a má jiné povinnosti, chce si o tom alespoň povídat
Další postup tedy bude zpětná vazba do vstupu zesilovače a výměna kondíků za rozumnější hodnoty, jak radil Hill.
Děkuji všem.
EDIT: To trafo INDEL mimochodem stojí fakt za prd. Do 50 Hz se přesycuje jako blázen. Poslechově bude použitelné tak od 80 - 100 Hz.
Hlavní chyba byla, že jsem během změny anodového proudu na polovinu přidal rezistory do G2 tak, abych srazil napětí na G2. V pentodovém i UL zapojení to při nějakých 280 V vůbec nehrálo tak, jak jsem minule popisoval. Ostatní hodnoty napětí odpovídaly v obou způsobech zapojení s odpory +/- katalogovým hodnotám při nulovém buzení, ale při vybuzení rychle klesaly viz hodnoty v závorkách.
Jako další pokus jsem zkusil vyhodit rezistory u G2 a mřížky jsem napojil "natvrdo" na pomocné (u. l.) odbočky trafa. Dostal jsem se do pracovního bodu viz schema, tedy Ua 360 V, U Rk 26 V, Ia 55 mA, anodová ztráta 360 - 26 V * 55mA = 18,4 W. V tomto pracovním bodu zesilovač vykazuje pohledem malé zkreslení a výkon na 1kHz cca 15 W. Moje poslední otázka k této "záhadě" je, zdali můžu provozovat elektronky s tak vysokým G2. Dle datasheetu se má v pentodovém zapojení pohybovat do 270 (v případě úbytku na Rk tedy 290) V. Na druhou stranu se v triodovém zapojení připojuje napřímo k anodě a i na internetu jsem našel mnoho dobových schéemat, kde G2 zapojují přímo k anodě / anodovému zdroji nebo odbočkám trafa.
Díky moc za pomoc a omlouvám se, že jsem to obkecával a nezkusil hned. Času je bohužel omezeně a když to člověka trápí v hlavě a má jiné povinnosti, chce si o tom alespoň povídat
Další postup tedy bude zpětná vazba do vstupu zesilovače a výměna kondíků za rozumnější hodnoty, jak radil Hill.
Děkuji všem.
EDIT: To trafo INDEL mimochodem stojí fakt za prd. Do 50 Hz se přesycuje jako blázen. Poslechově bude použitelné tak od 80 - 100 Hz.
- Přílohy
-
-
