o víkendu jsem uklízel a prohlížel historické věci ...
. Když tu byla debata o bankovkách a v listopadu jsem se zmínil o NDR, tak něco přidám (administrátor promine, ale myslím to zaujme lecckoho). V 80-tých letech šla ekonomika v NDR dolů. Důvodů bylo vícero, SSSR , kde šla v té době ekonomika dolů ještě rychleji, už neměla síly, aby si mohla "vydržovat" NDR. A tak Moskva nařídila, že NDR musí platit za ropu tzv. tvrdou měnou, tedy západoněmeckými markami a SSSR prodával ropu do NDR za světové ceny. Pro NDR to byl šok. V zimě se v NDR nikde v bytech netopilo, nebylo čím. Mnoho výrobních linek stálo, východoněmecké chemičky byly závislé na sovětské ropě. Východoněmecký průmysl byl v podstatě orientován na chemii. V té době byla nejvyšší bankovka 100 Marek. Ale v polovině 80-tých let se potamu tiskly bankovky 200 Marek a 500 Marek. Měly jít do oběhu v roce 1990. Ale k tomu už nedošlo. Nějaké tyto kusy jsou mezi sběrateli bankovek. Po sjednocení Německa byly delší dobu měla uschované ve štolách nedaleko Jeny. Před lety se pak všechny spálili.
K těm devizám, tvrdé měně kterou potřebovala NDR, aby přežila. To bylo takhle: Honnecker měl "obstarávače deviz". Nevzpomenu si teď na jméno, ale to je jedno. Ten měl za úkol zajišťovat tvrdou měnu pro NDR. Jedním ze způsobů byl obchod s lidmi, s vlastními občany. V 80-tých letech rostla nespokojenost obyvatelstva, lidé chtěli cestovat a nebýt zavření v NDR. Oni totiž volně nesměli ani do Prahy. Museli mít povolení a ne každý ho dostal. A tak si dávali žádosti o opuštění NDR. Kdo si takovou žádost podal, byl obratem uvězněn, často i s rodinou. Co se dělo dál... odseděl si třeba 1/2 roku a pak ho NDR prodalo do západního Německa. Západoněmecká vláda takto vykoupila tisíce vychodoněmeckých občanů z vězení. Tak to byl jeden ze zdrojů tvrdé měny, jak si ji NDR obstarávalo. Vcelku se o tom v NDR vědělo, jen se o tom každý bál mluvit.