Už v návodu (četl jsi ho?) píšou, že vrstva má hned po nástřiku tendenci dělat "fleky" a že se to nemá řešit přidáním, alebrž se to samo po chvíli rozlije tak, že je to víceméně rovnoměrné... Edit: ono to není v návodu (tedy alepoň v žádném z těch, co jsem teď v rychlosti prošel, ale někde to napsané bylo - možná něčí zkušenost).Celeron píše: Všechno mám a dělám jako ty. Jen mě prosím prozraď, jak stříkáš ten Pozitiv 20. Já jsem s tím nikdy nedokázal nastříkat rovnoměrnou vrstvu.
Není to Tvůj případ?
Ta vrstva musí být co nejtenčí, ale pochopitelně dokonale homogenní (což občas naruší třeba zrnko prachu, ale to se po vyvolání dá retušovat např. permanentním fixem, pokud se náhodou dostalo do dráhy spoje). No a jestliže je vrstva dostatečně tenká, pak nemá tendenci dělat "záclony" na okrajích.
Stříkat je potřeba při šikmém pohledu v odlesku mírného (nejlépe červeného) protisvětla, ne při přímém (kolmém) pohledu na desku, protože jedině tak lze udělat ten co nejtenčí nástřik.
Po uschnutí za běžné teploty dále desku dosušuju na žehličce při 70 stupních (cca 15 minut, opět viz návod).
Klíčové je dokonalé odmaštění mědi před nástřikem, někdy pomůže i přečištění acetonem či nitroředidlem těsně před stříkáním, jindy zase zmatnění povrchu (třeba velmi jemným brusným práškem či papírem apod. - pochopitelně ještě před finálním odmaštěním).
Dále je klíčový dokonalý kontrast předlohy, resp. ještě spíš to, aby černá 100% kryla. Pak lze použít dostatečně dlouhou expoziční dobu a i ev. silnější vrstva se "prosvítí".
Ještě mě napadá jedna věc: nemáš výbojku (v podstatě je to bodový zdroj světla) moc blízko a přitom děláš velkou desku? Pak by totiž bylo přirozené, že střed je exponovaný víc než okraje.
Jestli máš praxi z modelářského stříkání (já ji taky mám, i když ne nějak velkou), tak to prostě musíš zvládnout. Není na tom vůbec nic složitého, jen jsem to víc rozepsal (ne úplně).
