Jak by jste prosím rozuměli anebo jak rozumíte této problematice ohledně normy Aktivního systému hromosvodu dle NF C 17-102.
Předem podotýkám, že nevytvářím v dnešní době aktivní hromosvod.
Pouze mne to zajímá.
Otázka se týká ohledně případu ,kdy jsou dva svodové vodiče.
Oba svody musí být bezpodmínečně vedeny už od jímače?
Ptám se skrz případ, kdy je od jímače veden cca 8 metrů jeden svod, který dále pokračuje k prvnímu zemniči a pomocí křížové svorky je na tento svod napojen druhý zemnič.
Dle této normy by toto mělo být špatně ne ?
2 svodové vodiče aktivní hromosvod
Moderátor: Moderátoři
U toho obrázku provedení chybí nákres budovy na které je to namontováno. Bez toho to nemá smysl hodnotit.
Vtip je v tom, že samotný tyčový jímač sám o sobě nemá 100pro účinnost. "Aktivní" jímač nemá účinnost vyšší než stejně dlouhá kovová tyč.
Nejčastěji blesk praští do nějaké hrany. Proto je nejlepší mít natažený drát po hřebenu a okraji střechy a svody ideálně na každém rohu a v betonovém základu zemniče navzájem pospojeny. Ekonomické řešení je pak mít svody alespoň v protilehlých rozích aby se proud z úderu rozdělil přibližně na půlky a s nížil se úbytek napětí na svodu pro zmenšení pravděpodobnosti přeskoku na instalaci uvnitř budovy.
Vtip je v tom, že samotný tyčový jímač sám o sobě nemá 100pro účinnost. "Aktivní" jímač nemá účinnost vyšší než stejně dlouhá kovová tyč.
Nejčastěji blesk praští do nějaké hrany. Proto je nejlepší mít natažený drát po hřebenu a okraji střechy a svody ideálně na každém rohu a v betonovém základu zemniče navzájem pospojeny. Ekonomické řešení je pak mít svody alespoň v protilehlých rozích aby se proud z úderu rozdělil přibližně na půlky a s nížil se úbytek napětí na svodu pro zmenšení pravděpodobnosti přeskoku na instalaci uvnitř budovy.