Jak Japonci uměli bipolární transistory...

Zpráva

#1 Příspěvek od **JirkaZ** » 14 úno 2023, 18:54

Dnešní měření z konkrétního přístroje viz příloha - myslím, že není co dodat.

Samozřejmě originály (Sanyo, NEC).

#2 Příspěvek od **Michal22** » 15 úno 2023, 01:15

A to měření mělo jaké podmínky?
Přeci jen se různé tranzistory měří při různých podmínkách...

bdn · #3 Příspěvek od **bdn** » 15 úno 2023, 07:09

V čem má být tedy problém?

#4 Příspěvek od **EKKAR** » 15 úno 2023, 07:18

sry, spím a nespím, odhlašuju se z diskuze ...

#5 Příspěvek od **Hill** » 15 úno 2023, 07:44

Nikde nevidím žádný proud. Buď jsem taky slepej, nebo...?
Vidím jen, jak tranzistory zvesela překračují katalogové hodnoty průrazných napětí, některé dvoj- i trojnásobně.
Doplňující otázka: podle označení UCE0 ty tranzistory byly měřené vypájené a "s bází v luftě"? Nebo byly testované s nějakým odporem mezi bází a emitorem? Pak by tam totiž musel být uvedený konkrétní odpor a průrazné napětí jako UCER. V tom případě by mě ty hodnoty neudivily, přinejmenším nijak zvlášť.

bdn · #6 Příspěvek od **bdn** » 15 úno 2023, 07:50

Omlouvám se, ale v tabulce v úvodním příspěvku nikde proud nevidím. Uce0, se označuje napětí "Colector-to-Emitter Voltage", viz. datasheet. Jestli je myšleno proud, tak ten se označuje jinak...
h21e je v toleranci vidím...

BOBOBO · #7 Příspěvek od **BOBOBO** » 15 úno 2023, 09:31

Nevím , ale když jsem vybíral trandy do konců , tak KF5XX a KD503 měly Uce 1k B i kolem 200V . A h21e u KD nebyl problém pro 1A i 140 .

#8 Příspěvek od **Sendyx** » 15 úno 2023, 09:36

"Použitelnost" těch trandů po letech se často odvíjí od jiných vlastností, než které autor pův. příspěvku měřil. U výkonových třeba kvalita kontaktování, u malovýkonových šum a podobně.
U RCA kdysi uváděli, že TO3 a TO220 mají životnost 25000 teplotních cyklů...
asi s ohledem na trvanlivost kontaktování. Problémy s nižším Uceo/Ucer jsem u nich nezaznamenal.

Dneska běžně nonMBR trandy degenerují stářím, Uceo klesá a vyskytují se divné jevy.

#9 Příspěvek od **JirkaZ** » 15 úno 2023, 11:44

Hill píše:Nikde nevidím žádný proud. Buď jsem taky slepej, nebo...?
Vidím jen, jak tranzistory zvesela překračují katalogové hodnoty průrazných napětí, některé dvoj- i trojnásobně.
Doplňující otázka: podle označení UCE0 ty tranzistory byly měřené vypájené a "s bází v luftě"? Nebo byly testované s nějakým odporem mezi bází a emitorem? Pak by tam totiž musel být uvedený konkrétní odpor a průrazné napětí jako UCER. V tom případě by mě ty hodnoty neudivily, přinejmenším nijak zvlášť.

Máš pravdu, moje nepřesnost v terminologii, závěrné napětí spíš mělo být označeno jako Ucb0 (nebo UceR pro R=0). Měřeno pochopitelně vše vypájené se zkratem B a E.

Proud byl max. cca 1 mA (spíš stovky uA), ale není úplně podstatný, protože koleno v oblasti nedestruktivního průrazu je docela ostré.

#10 Příspěvek od **Sendyx** » 15 úno 2023, 12:44

Pro staré dobré trandy (znalí vědí

) je to pravda, měření při pár desítkách uA a 1mA je skoro stejné. Současná druhořadá produkce dokáže i u křemíku vytvořit zbytkové proudy, které mohou být významné.

Kremik · #11 Příspěvek od **Kremik** » 15 úno 2023, 14:07

Sendyx píše:U RCA kdysi uváděli, že TO3 a TO220 mají životnost 25000 teplotních cyklů...

Jde o trvanlivost připájení čipu k podložce. Rozdílnou tepelnou roztažností se prý postupně "odlupuje". Četl jsem, že čip KD503 prý dokázal úplně odpadnout, technicky mi to však nesedí. Musela by být zahřívána odněkud zvenčí, protože částečně oddělený čip by se již špatně chladil a než by došlo ke kompletnímu oddělení od podložky, dávno by se prorazil.
Kdysi jsem otevřel proraženou SU161. Jeden roh jejího čipu nebyl podlit cínem, byla tam "bublinka", zkrátka visel ve vzduchu. No a práve v tom rožku byl proražen. Štačilo ho odštípnout, a...
A pak že nejdou opravovat proražené trandy

Čím větší čip, tím je to větší problém. Zajimavé však je, že procesory v PC měly čip podstatně větší a nekazily se. Ovšem ty zase nejsou pájené na podstatně větší kovové podložce, možná to bude tím.

Lukas-Peca · #12 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 15 úno 2023, 17:42

Když se tranzistoru začne část čipu přehřívat, stoupne její vodivost, přebere větší podíl proudu od chladnějších částí čipu a přehřívání se lavinovitě zrychluje až do destrukce. To u procesoru nenastane.

Václav Šedý ve svých pamětech popisoval, jak se proražené tranzistory v sálových počítačích opravovaly rýsovací jehlou. Stačilo propálenou černou tečku v čipu vyškrábat a tranzistor zase fungoval.