Kotúčové MGF- Konštrukcia B135 a zaujimavosti z kot. MGF

[TheLastUnicorn]

Částečně ano. Je potřeba si přiznat, že to vedení pásku u B7 není nic extra a ani odolnost těch hlav vůči "děravým" pásům není extra valná. No pásy emgeton dělaly problémy třeba i na jiných strojích nižších tříd, námatkově třeba Philips N4420 (a celá ta řada). Nedropujou na lepších akai (stačí už něco jako GX215), nedropujou na RT707,909, Teac X1000, X2000, X7 atd., což jsou ale stroje, které si umí poradit defacto se vším.

[konosuke]

Už to tu myslím jednou bylo přesto zopakuji - někomu se může hodit
a zaujmout. Dneska spíš legrace ale, článek je z roku 1975.

[Hill]

Když má ten pásek odstup klidového šumu 44 dB, znamená to na vstupu snímacího zesilovače s připojenou hlavou ANH200 (cca 1,2 mV na 1 kHz při úrovni 0 dB) bude šumové napětí přibližně 7,5 µV.
Když se přidá šum vstupu NJM4580, který má šumové napětí vstupu typicky 0,8 µV, zhorší se odstup pouze o necelých 0,05 dB. Dokonce i takový NE5532 (typ. 1,4 µV) zhorší odstup jen o necelou 0,1 dB, říkají velcí kluci, zvláště jistý Pythagoras.
O další zlepšení odstupu cizích napětí se samozřejmě postarají snímací korekce a rychlost posuvu (na devítku asi o 4 dB, na devatenáctku až o 8 dB) a, když se použije metodika měření rušivých napětí přes filtr s charakteristikou DIN "A", dostaneš se na dynamiku 52 dB na devítku a přes 54 dB na devatenáctku. Případně další až 3 dB při půlstopém záznamu.
S pásky kvalitnějšími získáš možná o další 3 - 4 dB větší odstup, pásek LH dovolí větší vybuzení při stejném zkreslení, takže z něj jde vymáčknout další 2 dB odstupu navíc, ale to už jen odhaduji.
Hraje v tom ta dvacetina decibelu skutečně takovou roli, abys musel shánět třeba NJM2043 (ještě je někde skladem mají, ale neradi prodávají pod 100 kusů najednou), který má šum vstupu o dalších 6 dB nižší, než NJM4580?
Možná se to vyplatí u hlav univerzálních, které dávají ze stejného pásku za stejných podmínek signálové napětí v málo desetinách mV, proto je třeba se honit za každou desetinou mikrovoltu šumu, v tom případě může už rozdíl mezi NJM4580 místo NE5532 znamenat zlepšení odstup skoro o celý jeden decibel. Ale to je taky všechno.
Jistě, při zastaveném posuvu to znamená mnohem výraznější rozdíl v úrovni šumu na výstupu (o něco snadněji se vychytávají různé cesty, kterými se na hlavu a do snímací cesty dostávají ostatní rušivá napětí, protože se netopí tak hluboko v šumu zesilovače), ale pásek v klidu nehraje a v pohybu přes stěrbinu hlavy šumí, ať je jakkoli dobře odmagnetovaný.
Tím jen demonstruji, že honba za extrémně nízkým šumem vstupu snímacího zesilovače může přinést zklamání, protože očekávaný, "přes pásek" měřený, odstup už se dál lepšit nebude, přinejmenším ty rozdíly budou pod nepřesností samotné měřicí techniky.

[AdamVarga]

Pokud jde o šum vstupního tranzistoru KC239F, i tuto etapu snů o tom, že stvořím zázrak, na jaký v Přelouči neměli, mám už za sebou.
Na šum toho KáCéčka, pečlivě vytříděného z hromady jiných, se s BC239 z běžné produkce dostaneš jen náhodou, spíše zázrakem. Normálně nevybíraná BéCéčka šumí víc. Tak tam vrátíš to původní KáCéčko, ale ono při opakovaném ohřevu pájením ztratilo nárok na suffix "F": šumí najednou víc. Nijak vzácný jev, jak už mnozí zjistili.
Nakonec zjistíš, že to teoretické zlepšení odstupu se nekoná, že musíš vzít hrst tranzistorů a vybírat ten jediný, co na pozici T1 šumí nejméně, a že to za tu drbačku s výměnou vlastně ani nestálo.

Výmena prvého tranzistora v snímacej ceste SM260 neprinesie vôbec nič.

Toto som aj tušil.. Z časti som ale dúfal že moderná produkcia Onsemi BC549 bude kvalitnejšia ako te československý matroš. Skúsiť to môžem stále ale ak to bude nanič tak sa na to vyserem. Čoho sa aspoň nemusím bať je že súčiastky viem velice šetrne extraktovať (odsávacia stanica je zatial moja najlepšia investícia..)

Toto sú všetko ale stroje, kde sa oplatí vynaliezať len jedno: Ako niečo nedostatkové nahradiť alebo opraviť v prípade konca životnosti, aby to človek zase udržal na ukážku pri živote.

Ja by som to asi nevidel až tak zle. Mal by som ochotu obetovať do toho svoj čas aj financie, tá mechanika v 261/260 sa mi nezdá byť zlá a rozhodne to nieje magič na zahodenie. Teda plán by bol na tom nahrávať demá na kazety v štúdiu a celkovo relatívne bežné používanie.. Nieje to trojhlavý deck ale je to celkom fajn stroj. Keby viem zohnať dve hlavy záznam/snímacia tak by som ich tam dal a upravil elektroniku adekvátne.. Ako hovorím mne nerobí problém čas, predpokladám že technics v podobnej cenovej kategórií bežnej SM260 bude nahovno a nakamichi dragona by som chcel ale to je skutočne mimo budgetu. To radšej investujem čas do SM260/261 čo mám..

Ešte je tu jeden nápad a to vymeniť tú KC239F za jfet JFE150, ale už keď to tam mám strkať tak to už asi urobím presne tak ako som to už opisoval v predošlom poste.

Mne hlavne ide o tú mechaniku, ak mám tú tak všetko ostatné viem dorobiť.

. . . a nebude to typem opásání u B7x ?

To si úplne nemyslím.. Dropouty DP25LN sú ešte horšie na mojom revoxovy A77 než na B115. SM911tka ale hrá absolutne bez dropoutov na B115 jak aj A77. To bude v podstate asi matrošom..

Ešte aby som nezabudol tak k poslednému postu od hilla:

Pásky z čias keď magnetofóny boli relevantné boli, no nič moc okrem teda štúdiového matrošu.

SNR 44dB je skutočne mizéria, lenže ja nemám v pláne používať vintage matroš, ale ten čo sa vyrába dnes. Teda presnejšie RTM SM900 SM911 LPR35 LPR90.

Ak datasheet neklame tak DCšum je celkom super pre tieto pásky
SM900 -59dB
SM911 -56dB
LPR35 -56dB

A odstup BNIEC (Bias Noise)
SM900 -62dB
SM911 -60dB
LPR35 -60dB

MOL/BNIEC(Maximum Output Level/Bias noise IEC- dynamický rozsah pri 1khz)
SM900 76dB
SM911 73dB
LPR35 68dB

Teda s tým že SM900 je páska ktorú môžem vybudiť do 514nWb/m a nestarať sa pretože saturačný magnetický tok pri správnej predmagnetizácií pre 16kHz je ďaleko za 514nWb/m (saturácia pri 16khz nastáva až pri 1000nWb/m teda +5.7db)

do značnej miery to platí rovnako pre SM911 (SOL 16kHz 914nWb/m teda +5dB)

Takže takže v kludovom stave LPR35 320nWb/m 1kHz 19,05cm/s IEC 70us ak 1,2mV je teda 320nWb/m, tak šum je až 2.1uV. A to ani nieje najlepší matroš čo sa vyrába. Pri SM900/LPR90 je to 1.7uV a SM911 je identická s LPR35.

Inak tých 44dB šumu je fakt asi najhorší scenár s ktorým som sa doposial ani na emgetonoch nestretol v rámci možností merania na B115 a Revoxa A77. To je skôr niečo čo by som očakával od sračkovej kazety...

Operáky NJM4580 a NJM2043 sú už minulosť a treba ich nechať byť. Avšak nemôžem vyčítať že niekto kto už aktívne s elektronikou v tejto sfére nerobí, nevie o modernejších lepších a dostupnejších operákoch.

TL072 18nV/√Hz 1kHz (len pre perspektívu)
NE5532 5nV/√Hz 1Khz (len pre perspektívu)
OPA1656 4.3nV/√Hz 1Khz 20Hz-20kHz 0.53µVRMS
OPA1612 1.1nV/√Hz 1Khz 20Hz-20kHz 0.42uVRMS
JFE150 0.8nV/√Hz 1Khz (Jfet)

Takže LPR35 IEC 70us 19,05cm/s
2.1uV šum pásky ak na to pridáme 1.4uV NE5532 tak to bude až o 4.68dB horšie. Nehovoriac že teda 5532 má moc veľký input bias current ktorý by zmagnetoval hlavu aj keby snímam zo záznamovej hlavy..

pri NJM4580 takže je to 3dB horší odstup

s OPA1656 je to 1.95dB

s OPA1612 1.58dB

Netrénované ucho takže skoro bežný človek si už 3dB rozdieľ všimne. Ja si všimnem aj 2dB rozdiely, povedzme ešte aj 1.5dB ale pod 2dB je to už len viacmenej hádanka kto sa trafí.. (ak teda porovnávam dva zdroje zvuku A B)

Aj keď sa na to pozreme z uhla pohľadu kazeťáku, tak Fox C90 RTM kazety popisujú viac ako 48dB odstup SNR. Aj na tejto pozicií by to dávalo zmysel. Keby mám porovnať šum z SM260, teda páska v pohibe a v pauze, tak by som povedal je to až o 8dB viac ako elektronika pri najkatastrofálnejšej páske čo mám a keď to toho strčím celkom dobrú kazetu (fox C90) tak ten rozdiel zasa uchometricky je okolo 2-3dB a podľa toho mám pocit že úprava snímacej cesty SM260 261 nieje úplne bezvýznamne zbytočná.

[VASEK_W]

Adame vyvíjej rychle !!!
Když jsem si teď přečetl v Praktické elektronice č.2 tohoto roku o tom, že se někteří výrobci snaží o výrobu a prodej kotoučových mgf jen pro přehrávání (jeden typ tam snad i nahrávat uměl) za ty uvedené ceny, tak jsem málem spadl ze židle !!! To snad nemysleji vážně

Máš šanci založit "garážovou" malovýrobu a nějaké kusy třeba prodat

Fandím Ti !

Vašek

[Hill]

Vidíš: naopak, já jsem to postavil na mechanice SP210 ze součástek "ze šuplíku", jen T1 jsem vyzkoušel více kousků, který šuměl nejméně. Původně jsem věřil tomu, že se dá nízkošumový vstup udělat jen diskrétně, ale od té doby se objevily i celkem levné operáky, které to umí stejně dobře.
Přepínač záznam/snímání (stejný, jako ve spoustě jezevčíků) mi tahal solenoid z jazýčkového relé přes páku a pérko, ale to se mu dlouhodobě nelíbilo, začal zlobit, při záznamu občas vynechal a při snímání se rozkmital jeden nebo druhý kanál. Tak jsem přepínač vyhodil, postavil místo něj elektronický, ale ještě jsem ho dovnitř nedal, tak nevím, jestli to bude dobře, nebo špatně. Taky musím tu desku přepínače najít, už je nějaký ten rok v některé krabici "až někdy", osadit do patic 4066... Zatím mám kontakty propájené jen na snímání a napájení a pro jistotu odpojený i vývod k mazací hlavě. Jako přehrávač je dobrý.
Korekce jsem navrhoval ručně, optimalizoval až se skutečnou hlavou a páskem na prkénku, teprve pak to šlo do definitivního zapojení. Simulátor pro ZX Spectrum, který jsem tehdy měl, počítal jednu charakteristiku až 8 hodin, navíc musel po částech zapojení, moc uzlů se do něj nevešlo. Prro tento účel jen omezeně použitelný, vlastně skoro vůbec.
Plošňák/osazovák jsem tu už postoval ve vláknu o návrhu plošného spoje, teď ještě pár vysvětlivek:
INL, INR - vstupy pro signál z lineárního předzesilovače záznamu
CL, CR - změna korekcí, uzemňují se kontakty okénka CrO2 kazety
OL, OR - výstupy z magneťáku, odtud se připojují i indikátory.
Ostatní je dnad jasné.
Tak aspoň ukázka, co jsem to zatím našel (zbytek je ještě na papírech, než to naskenuji, musím identifikovat, jestli je to konečná verze, zpaměti a na první pohled to asi už po těch letech nedám).

[AdamVarga]

Adame vyvíjej rychle !!!
Když jsem si teď přečetl v Praktické elektronice č.2 tohoto roku o tom, že se někteří výrobci snaží o výrobu a prodej kotoučových mgf jen pro přehrávání (jeden typ tam snad i nahrávat uměl) za ty uvedené ceny, tak jsem málem spadl ze židle !!! To snad nemysleji vážně

Máš šanci založit "garážovou" malovýrobu a nějaké kusy třeba prodat

Fandím Ti !

Vašek

Ak mám byť tak trocha reálny, o moc lacnejšie to nebudem vedieť bez toho aby som nebol úplne stratový... ďalší problém je že ja sa snažím vytvoriť ultrasuper TESLA magič čo asi najviac ohúri CS grupu ľudí. To si tak bude môcť dovoliť max 5 ľudí a asi jeden si to reálne kúpi z nich. Je to celkom strojovňa a okrem toho, to množstvo energie a mozgu čo to nasáva do seba ako projekt, tak už by to nerobil nikto len ten jeden človiečik, posadnutý magneťákmi až moc.

Každopádne treba brať do úvahy že deck čo nahráva a prehráva, no iba hlavy viem že ma budú stáť 1500€ nákupná cena. Ja som celí magneťák chcel vtesnať do 2000€. To nieje šanca.

[VASEK_W]

Já vidím u těch nových "kotoučáků" ceny podstatně vyšší, viz přílohy.
Tak Tvá zamýšlená cena, do které se nevejdeš (kolem dva tisíce euro), jo o mnoho nižší, klidně můžeš za velmi slušný výrobek "přitlačit" tak, aby jsi vydělal

Vašek

[Hill]

...Operáky NJM4580 a NJM2043 sú už minulosť a treba ich nechať byť. Avšak nemôžem vyčítať že niekto kto už aktívne s elektronikou v tejto sfére nerobí, nevie o modernejších lepších a dostupnejších operákoch.

TL072 18nV/√Hz 1kHz (len pre perspektívu)
NE5532 5nV/√Hz 1Khz (len pre perspektívu)
OPA1656 4.3nV/√Hz 1Khz 20Hz-20kHz 0.53µVRMS
OPA1612 1.1nV/√Hz 1Khz 20Hz-20kHz 0.42uVRMS
JFE150 0.8nV/√Hz 1Khz (Jfet)

Takže LPR35 IEC 70us 19,05cm/s
2.1uV šum pásky ak na to pridáme 1.4uV NE5532 tak to bude až o 4.68dB horšie. Nehovoriac že teda 5532 má moc veľký input bias current ktorý by zmagnetoval hlavu aj keby snímam zo záznamovej hlavy..

pri NJM4580 takže je to 3dB horší odstup

s OPA1656 je to 1.95dB

s OPA1612 1.58dB...

Ty decibely počítáš špatně - šum má obecně různý vektor, takže musíš sčítat čtverce napětí a odmocnit. Čili NE5532 teoreticky zhorší celkový šum vůči šumu pásky jen o 1,6 dB. Podobně je to s teoretickými hodnotami dalších operáků, co uvádíš.
Ovšem prakticky je to jinak: hlava byla oddělená kondenzátorem 330n, pro zesilovač napájený nesymetricky ani jinak nešlo udělat.Zrovna TL082 jsem zkoušel 3 kousky, šumově mají být stejné, jako TL072, všechny šuměly o 3 - 5 dB víc, než NJM4580 (ty jsem zkoušel 4 kusy), a jen o 1 dB méně, než NE5532. To jsem kdysi testoval s původní hlavou v SP210, protože je stereo, jen má v původním zapojení obě vinutí v sérii. Z kazety SONY CHF60 (IEC-I a ještě ne z referenční šarže) odmagnetované mazací tlumivkou a pak nahrané 800 Hz plnou úrovní do zkreslení 3 % (přibližná hodnota, odlaďovač základního kmitočtu jsem měl spáchaný jen tak na prkýnku, článek typu dvojité T mohl ještě něco z ní pouštět, i když teoreticky neměl pustit nic, je možné, že jsem naměřil úroveň o fous vyšší, než měla třetí harmonická skutečně) jsem dostal s TL082 odstup cizích napětí *) sotva 48 dB, zatímco s NE5532 mi vyšel 47 - 48 dB a s NJM4580 jsem se dostal na 52 dB. Ale to se stejnou hlavou umí diskrétní zapojení v SM280 taky.
Ty integráče se v patici dají přímo zaměnit a i uchometricky (tentokrát se zastaveným páskem) tomu ten rozdíl odpovídal. Běžící pásek ten rozdíl dost účinně zamaskoval, i když taky slyšet byl.
Ty hodnoty jsou minimální, protože úroveň šumu v průběhu délky pásku není úplně konstantní, tuším, že chvílemi byl odstup až o 2 dB lepší, to už jsem si nepoznamenal, ale hýbal se tak se všemi operáky.
*) správně by se měl odstup cizích napětí měřit přes ostře odřezávající filtr 20 Hz - 20 kHz, ten nemám, takže i to tu může hrát roli, ale u zapojení, kterému snímací charakteristika na 17 kHz strmě padá, to asi velkou chybu neudělalo.
Od té doby jsem v hodnocení vhodnosti integráčů pro vstupní signál v řádu desetin až málo jednotek mV podle katalogových údajů poněkud opatrnější.
Nakonec i těch diskrétních zapojení jsem vyzkoušel více, NPN, PNP, různé kolektorové proudy, stejně jsem se dostal v nejlepším případě (stupeň s aktivní zátěží) o 3 dB za odstupy teslácké produkce udávané v dokumentacích, a to při zastaveném posuvu. Se šumem pásku jsem už vliv šumu vstupu nebyl schopný jednoznačně změřit.

[konosuke]

Lépe kdyby tam dobastlili rychlost 9.52 cm/s místo nepoužívané 76
(takových archívních nahrávek je v domácích archívech ještě dost...)
no a "pomocnou" hlavu pro čtení 4 stop, s tím se vytasil jednou
Technics. Ale, do profi studia, rozhlasu - prečo nie.

[TheLastUnicorn]

Já vidím u těch nových "kotoučáků" ceny podstatně vyšší, viz přílohy.
Tak Tvá zamýšlená cena, do které se nevejdeš (kolem dva tisíce euro), jo o mnoho nižší, klidně můžeš za velmi slušný výrobek "přitlačit" tak, aby jsi vydělal

Vašek

Ve finále se s cenou o moc níž, než je ten Ballfinger nedostane. Přesný mechanický díly ze slitin a motory jsou neuvěřitelně drahý. A nemůžeš kalkulovat s tím že Ti někdo bude něco dělat za flašku. Jestli to budeš všechno dělat oficiálně, tak přijdeš k tomu, že malosériovej kotoučák bude v krámě na pultě za 20 talířů (ojro)... Protože nějakých 20% chce i prodejce, 20% chce i stát atd. (taky nějaký ten píár). Kdo skládá třeba jednoúčelový průmyslový automaty v malých sériích, tak ví přesně, o čem tady mluvím.Já to znám jednak z pohledu programátora a elektroprojektanta těch průmyslových automatů, jednak z pohledu konstruktéra reprosoustav. Že umím připravovaný nový model poskládat za 600€ je hezké. Jenomže oficiálně jen měniče vyjdou 500. Pokud bych měl normálně zaplatit stolaře, oficiálně nakoupit díly pro výhybky a vzít jen 15€ za hodinu času, co na tom strávím, jsem jen v nákladech odhadem na 1500. Aby z toho něco bylo, musím tuto částku vynásobit dvěma a na to celý hodit ještě DPH. A už jsme kde? Na 3600€?
Tohleto je celý spíš pro někoho, kdo už má zahojenou firmu podobnýho ražení a chce k tomu navíc nabídnout nějakou exkluzivitu, která v lepším případě skončí na nule, ale spíš se počítá s prodělkem. Je to ale jakási forma prestižní reklamy. Pokud do něčeho takového vstoupí člověk bez kapitálu a zázemí (značka), tak s největší pravděpodobností v tom jen utopí hromadu peněz a skončí. Je potřeba se na věci dívat střízlivým pohledem a nestavět si zámky v oblacích. Špičkový kotoučák není žádná díra na trhu, je to jen záležitost pro několik málo magorů, kterým se líbí točící se cívky s páskem. Z praktického hlediska má dneska stejný smysl, jako parní lokomotiva. Na to, aby si člověk pustil nějaký starý nahrávky stačí přístroj z bazaru...

[Hill]

...Z praktického hlediska má dneska stejný smysl, jako parní lokomotiva. Na to, aby si člověk pustil nějaký starý nahrávky stačí přístroj z bazaru...

Velmi trefné přirovnání.
Až na to, že když už se s parní lokomotivou vyjede, je to událost a lidi se chtějí aspoň svézt za ní, málokdo z nich si umí představit, kolik práce, znalostí, zkušeností, fortelu a času to stálo, než tu lokomotivu zapřáhli před vlak, naplnili kotel vodou, palivem, roztopili, "udělali páru" a mezitím nevynechali kontrolu a namazání všech mazacích míst, funkci pojistného ventilu, brzd a kdo ví, čeho ještě. A kolik to bude stát práce, až parádní jízda skončí, a lokomotiva se vrátí do depa, odstrojí se, vyčistí a nakonzervuje. Vidí jen to, co je na povrchu, pokochají se krásou mašiny, naberou si vůni kouře s párou, ale to je tak všechno.
Skutečně to ocení jen fanoušek, pamětník a odborník strojař, přesto si tu lokomotivu nekoupí, protože je to tak na světě zařízeno: někoho poslouchá technika, jiného peníze. Obojí najednou se nesejde snad ani u dvou lidí z milionu. Tisíce lidí by tu techniku využily, ale nemají na ni. Ale má na ni snob, který to možná ani neumí uvést do chodu. Drahá dekorace.

Takže ano, pro sebe, když nepočítám cenu hodiny návrhu, výpočtů, práce, cenu dílů vytěžených z jiných vraků, které se neopotřebovávají, případně se dají repasovat a přizpůsobit tak, aby sloužily podle mých představ, například motory, můžu využít šuplíkové zásoby součástek, které se dnes musí vyrobit jen na zakázku, tedy pro sebe, abych si dokázal, že to zvládnu, to nějaký smysl má. Hlavy použiju teslácké, zvýšení dosažitelné kvality s hlavami Nortronic ani zdaleka neospravedlní jejich cenu, hlavy Akai GX/FF se nové neseženou snad už vůbec nikde. Přítlačnou kladku umí stále pogumovat a přesně povrchově upravit v Ligumu. Kmitočtový průběh pro každý typ hlavy se dá dorovnat korekcemi a jemnou změnou předmagnetizace, možná za cenu nepříliš podstatného zhoršení odstupu...
To vše může drasticky snížit náklady, ale těžko tímto způsobem vyrobím dva kusy, natož tisíc, aby si toho trh vůbec všiml.
Navíc zbývá stále asi stovka vlivů, které můžou kvalitu stroje i z nejdražších dílů úplně shodit.

A na přehrání starých záznamů je skutečně lepší pohrát si s nějakým sériovým strojem, všechny se dají vylepšit.

Přiznávám, že už se také příliš nevěnuji záznamovým obvodům v analogovém magnetofonu, protože to, kam se kterýkoli výrobce dostal před třiceti čtyřiceti lety, už se překonat nepodařilo. Trochu se dá čarovat ještě ve snímací cestě, zejména s úrovňovým diagramem, kombinaci aktivních a pasivních korekcí, případně experimentovat s aktivním tlumením podle pánů Sýkory a Dudka - když to jde u RIAA předzesilovače, musí to jít i v magnetofonu.
Ale to je tak všechno, pokud nechci oslňovat nadšence, nota bene takové, kteří jen někde něco populárního vyčetli, a stejně nerozeznají rozdíl.
Parametry digitálního záznamu jsou totiž stále vysoko nad hranicí dosažitelnou analogově kontaktním záznamem, jak o tom píše Gert Redlich na těchto stránkách. Překladač sice ještě pořád není dokonalý, ale rozumět tomu je.

[konosuke]

Pásek š 1/2" je pozoruhodný, použil bych "naopak" přemotaný nosič z VHS
kazety - aktivní vrstvou dovnitř, jenomže, ty jsou bez výjimky chromdioxidové
a žádný ze známých mně cívkáčů tohle nerespektuje...no - možná existujou.

[TheLastUnicorn]

Hill:
Myslím, že jsi mě teď naprosto perfektně doplnil. Já to vidím úplně stejně. Taky jsem postavil kompletní elektroniku pro B73....a ano, jde to. Jde trochu zlepšit parametry oproti sériovce. Jde natáhnout kmitočtový rozsah. Jde zlepšit odstup. Dnešní OZ jsou jinde, než to bylo vše před 45 lety. Ale dát to, co jsem udělal do sériový výroby...no to si moc neumím představit, že by to někdo v B73 chtěl platit. Burr-Brown, Nichicon, hromada relátek Panasonic DS2E...

[AdamVarga]

Takže podla toho ako tu motivátori riešia čiernobielim pohľadom nezmyselnost tohoto celého tak to asi aj fakt môžem zabaliť a íšť naspäť do roboty a spať až do smrti. Myslím že to tu už asi postráda význam. Tento článok nemal riešiť rentabilitu projektu ani jeho zmysluplnosť ako takú, ale fajn. Beriem na vedomie že asi to teda nemám robiť a tedamôžem zabaliť všetky veškeré projekty.