Kotúčové MGF- Konštrukcia B135 a zaujimavosti z kot. MGF

Opravy a závady na MG, RMGF, CD, zesilovačů, receiverů, reprosoustav

Moderátor: Moderátoři

Odpovědět
Zpráva
Autor
Kremik
Příspěvky: 3467
Registrován: 30 bře 2012, 02:00
Bydliště: Havířov

#91 Příspěvek od Kremik »

Smysl jakéhokoli projektu je vždy dán tím, z jakého pohledu se na něj člověk dívá. Nějaký skutečný, základní či centrální smysl prostě neexistuje...
Já si nejsem jistý ani tím, že rovina je opravdu rovná, nebo že existuje gravitace. A žiju. Ovšem tohle není pro každého. Lidé mají rádi určitost.

Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 18898
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#92 Příspěvek od Hill »

Ale tady nikdo neřeší nesmyslnost toho, co děláš, nanejvýše usměrňujeme tvoje představy o tom, jestli podle katalogů volené součástky se vždy budou podle katalogu v praxi i chovat, což zjistíš, až je použiješ.
Řešíme jen tolik, že výroba a prodej luxusního cívkáče dnes nebude ani na uživení. Leda bys našel zdatného obchodníka, který by ti zákazníky sehnal. Nebo proslavil tvůj výrobek při nějaké významné události ve světě.
Už není doba Nagry, resp. studenta Kudelskiho, poloprovozně stavícího profesionální přenosné reportážní stroje. První dva byly elektronkové a pohon obstarával pérový strojek. Kdyby už ten první nebyl v Himalájích s expedicí, během které bezchybně fungoval, asi by značka Nagra sotva pokračovala typem II (1953) a III (1957), na ten už byl pořadník, a rozhlasáci na hotové stroje trpělivě čekali i přes půl roku.
O tom si přečti tady o něco víc
.
Jen na okraj: když o analogové magnetofony upadl zájem, pustila se firma Kudelski do digitálního systému šifrování obrazu Nagravision, samozřejmě pro placené TV platformy. A ovládla je.

Uživatelský avatar
ok1hga
Příspěvky: 11485
Registrován: 28 lis 2006, 01:00
Bydliště: Česká Třebová

#93 Příspěvek od ok1hga »

Hill píše:Už není doba Nagry, resp. studenta Kudelskiho, poloprovozně stavícího profesionální přenosné reportážní stroje. První dva byly elektronkové a pohon obstarával pérový strojek. Kdyby už ten první nebyl v Himalájích s expedicí, během které bezchybně fungoval, asi by značka Nagra sotva pokračovala typem II (1953) a III (1957), na ten už byl pořadník, a rozhlasáci na hotové stroje trpělivě čekali i přes půl roku.
O tom si přečti tady o něco víc
tady je celá historie NAGRA Kudelski i s obrázky . . .

a tady je NAGRA III i se schématem, mechanikou a většími obrázky . . .

Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 18898
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#94 Příspěvek od Hill »

Samozřejmě jsem měl na mysli dobu Nagry s páskem.

Uživatelský avatar
Crifodo
Příspěvky: 14471
Registrován: 11 říj 2005, 02:00

#95 Příspěvek od Crifodo »

Hill píše:...výroba a prodej luxusního cívkáče dnes nebude ani na uživení. Leda bys našel zdatného obchodníka, který by ti zákazníky sehnal. Nebo proslavil tvůj výrobek při nějaké významné události ve světě.
...
Už není doba Nagry, resp. studenta Kudelskiho, poloprovozně stavícího profesionální přenosné reportážní stroje
Kudelski mohl těžit z toho, že uspokojil poptávku dřív než tomuto segmentu speciálů stihli věnovat pozornost zavedení výrobci audiotechniky, možná i ze schopnosti dát svému výtvoru vzhled brutálně účelově technický a tedy budící důvěru. A že i když se pak probral Uher, tak jeho Report vypadal daleko konzumněji a uhlazeněji, blíž ke spotřebce a tedy Nagra si stačila vybudovat image výlučného strojku pro výjimečné uživatele. Myslím že na podobný dojem sázel i Ballfinger.
Also, úspěšná výroba exoticky drahého cívkáče nemusí být prodělek, pokud k tomu někdo přistupuje jako k umanutému cíli, de facto jako k umění spíš než ke kšeftu. Tj. nekalkuluje s časem pro vývoj, přípravu výroby, shánění dílů atd. Klíčový problém potom je, jestli se na předmětný artefakt najde nějaký vypapaný zákazník. Resp. jestli bude slyšet na "ještě je volný jeden kousek z pětikusové série, s podpisem !".
Tisíc kusů asi není reálný v současné době, no a u menších sérií nemusí být přínos tak významný oproti kusovce. Sotva tam budou tlakově lité díly, plastové výlisky, zakázkové motory atd.
Kusovky se vždycky podomácku dělaly, i když důvody byly různé. V AR 1956 je pár amatérských konstrukcí protože na trhu nebyly, tady se pokouší o něco ekonomicky i technicky výhodnější než tehdejší zoufalost Tesly jménem Start. Ještě v sedmdesátkách vyšel v česko-ruské shora tlačené edici Amatérské konstrukce I bizarní návod jakého Kolosova. S extra předmagnetizační hlavou na rubové straně pásku a s potřebou mít po ruce strojní fabriku nebo ústav.

Uživatelský avatar
TheLastUnicorn
Příspěvky: 386
Registrován: 17 led 2018, 01:00
Bydliště: Trenčín

#96 Příspěvek od TheLastUnicorn »

AdamVarga píše:Takže podla toho ako tu motivátori riešia čiernobielim pohľadom nezmyselnost tohoto celého tak to asi aj fakt môžem zabaliť a íšť naspäť do roboty a spať až do smrti. Myslím že to tu už asi postráda význam. Tento článok nemal riešiť rentabilitu projektu ani jeho zmysluplnosť ako takú, ale fajn. Beriem na vedomie že asi to teda nemám robiť a tedamôžem zabaliť všetky veškeré projekty.
Tú ekonomickú otázku si ale naťukol Ty sám s Vaškom. A ja som viacmenej reagoval na Vaška, nie na Teba. Ja Ti vôbec nehovorím, aby si sa na to vybodol. Kľudne sa s tým hraj ďalej. Keď si to vytvoríš aj len pre seba a bude Ti to hrať, budeš mať z toho radosť a budeš na seba hrdý. Ale pochop, že páskový analog bol dávno vymyslený a dá sa povedať, že aj prekonaný. V komerčnej sfére možno nikdy nenarazil na svoje skutočné limity...lenže tie už popravde ani väčšinu fanúšikov R2R až tak nezaujímajú. Ber to jednoducho tak, že všetko toto, čo robíš, robíš v prvom rade kvôli sebe. Nie kvôli nám. Môžeme Ti fandiť, ale nebudeme Ti mazať medové motúzy popod nos.

Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 18898
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#97 Příspěvek od Hill »

Crifodo píše:...Kusovky se vždycky podomácku dělaly, i když důvody byly různé. V AR 1956 je pár amatérských konstrukcí protože na trhu nebyly, tady se pokouší o něco ekonomicky i technicky výhodnější než tehdejší zoufalost Tesly jménem Start...
Myslivcovu knížku "Tranzistorové magnetofony" mám dodnes, podle ní se právě dal postavit celý Start (řekl bych "i s chlupama", ale nějaké drobné odchylky tam byly). V AR10-11/1967 vyšla Bozděchova přestavba B3 na stereofonní stroj (stereofonní B43 se objevila na trhu o rok později za asi 7 celých měsíčních výplat, přesto se na všechny zájemce nedostalo).
Tehdy se ale špatně sháněly speciální díly, například hlavy a vhodné motorky, o magickém vykřičníku DM71 jsme si mohli nechat zdát (a to jsme si opakovaně psali do Žitné, vymetali bazary a burzy, nikde nic). Nepotkal jsem osobně nikoho, kdo by si vyráběl kombinovanou hlavu, a špatná dostupnost hotových hlav (až kolem roku 1970 se jich najednou objevil dostatek po bazarech) a držáků na ně zřejmě odradila mnoho zájemců o stavbu, i když se snad kdekoli blízko snadno našel soustružník, frézař či jiný zámečník, ve fabrikách byly dobře vybavené vývojové a prototypové dílny, kde nebyli zámečníci placení v úkole, tak se dalo leccos umelouchařit za půllitrový kolek i ze zbytků materiálu, které by jinak skončily ve šrotu - na to, jak tehdy vázly dodávky, se některé materiály využívaly často dost neefektivně, když to pojmenuji jemně. Znal jsem jednoho, který si na vyklizení zbytků do šrotu přišel na tehdy dost slušné prémie... dej mu Pámbu ječnou slámu...
Častější proto byla pouze přestavba elektroniky do tovární mechaniky. Samozřejmě i ty mechaniky měly nějaké odstranitelné (a nějaké téměř neodstranitelné) mouchy, třeba poddimenzované motory v řadě B4, nedořešené přivíjení v řadě B70, přesto posloužily a slouží i dnes.
Prostě doba nás naučila dělat kompromisy (a to v nás zůstává dodnes), ovšem analogový záznam jich i bez nás tak jako tak vyžaduje spoustu. I jen přiblížení se k fyzikálním limitům je náročné.
To se nedalo prý říci o modelu Uher Report, který byl jinak velmi spolehlivý, oblíbený v terénu všude tam, kde neexistovala možnost opravy, ale třeba se to natáčení nedalo opakovat, výprava do džungle byla drahá. Magnetofon prostě nesměl selhat, zvlášť, jestli pořizoval synchronní záznam k filmu. Ovšem dvou-, nejpozději tříletý stroj už prý byl zralý už ani ne na generálku, raději na výměnu za nový, tvrdili profesionální zvukaři. Zapomínali přitom dodat, kolik hodin měl takový magneťák za ty roky naběháno...

Zatím si každý stroj svého zákazníka našel, třeba se to povede i tomu od Adama, jestli se ho ovšem někdy bude chtít vzdát.

Uživatelský avatar
Crifodo
Příspěvky: 14471
Registrován: 11 říj 2005, 02:00

#98 Příspěvek od Crifodo »

Hill píše:stereofonní B43 se objevila na trhu o rok později za asi 7 celých měsíčních výplat
Není to trochu přestřeleno? Jestli byla taková nic moc výplata v roce 1968 tak 1500,- tak by stála víc než tříhlavá B73 pozdějc, přičemž mzdy vyrostly tak o 30%.
Magický vykřičník muselo být výjimečně neohrabané řešení zvlášť pro bateriové stroje.
S Uhrem reportem jsem chvíli dělal a vím akorát, že se nedal živit z tuzemských článků a že ta šmrdlací šaltpáka nebyla úplně praktická, dokázala vyskočit do neutrálu.

Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 18898
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#99 Příspěvek od Hill »

Ono to je trochu složitější, Ivo: v Praze a velkých městech se těch drahých přístrojů možná prodalo víc, už tehdy tam byly úplně jiné příjmy, než mimo, a to dokonce v rámci téhož podniku (exponenciální pokles od velkých průmyslových a těžebních lokalit končil někde na 100 km vzdálenosti na 40 % toho, co se za stejnou práci pod stejným ministerstvem platilo v Praze). Leda by ty podniky patřily mezi preferované, například doly, metalurgie, prostě těžký průmysl, tam ta exponenciála začínala na částkách i dvojnásobných. Ale z "rodinného stříbra", jak nám pořád tvrdili, nám nikdy neukáplo - všechny podniky, kterým se tak říkalo, patřily pod ministerstvo průmyslu na Příkopech. A v jeho působnosti se platilo zase hůř, než v těch preferovaných
Přitom SMC, čili státní maloobchodní cena, byla centrálně stanovená pro každý druh zboží, od Šumavy k Tatrám jednotná, a to bez ohledu na nějaké regionální rozdíly v průměrných příjmech.
Jak jsem slíbil, text dále je zkrácený.
Navíc nemám čísla z roku 1968, ale až 1972, kdy jsem po matuře nastoupil do práce, a pak až od 1974, když jsem se vrátil z vojny. Kdo to tu stihl přečíst a má s čím srovnat, dá mi za pravdu, že odložit tehdy každý měsíc pětikilo z výplaty, tak nezbylo ani na základní potřeby. Jo, napsal jsem to blbě, nešlo o celou výplatu, ale o šetření.
Patřím totiž k těm, kdo radši počkají, než aby si půjčili.
Jak zpíval Jahelka (a mnohé pravdy platí dodnes) v Baladě československé o Favoritu (4. sloka)...
Jestli v domácnosti vydělávali dva, zase málokde byl nákup magneťáku prioritou, protože to u páru neskončilo.
Mezitím požadovaný model, na který si někdo i rok odkládal, už na trhu třeba vůbec nebyl. Nahradil ho novější, dražší, což ovšem pořád ještě neznamenalo, že by byl lepší, či snad dokonce ještě uměl většinu toho, nač si zákazník šetřil, a těšil se na to. On se tehdy vždycky našel někdo nekonečně moudrý, kdo přesně věděl, co vlastně nepotřebujeme, a dal si to jako zlepšovák typu "tuto funkci zákazník nevyužije". Na druhou stranu: kdo nějakou konkrétní vlastnost magneťáku potřeboval, neměl na výběr, protože stejně nic jiného nesehnal, tak nás to udržovalo v kondici, jak jsme se cvičili v umění použít a upravit nepoužitelné k dosažení použitelného výsledku. Nebo lepšího.
Naposledy upravil(a) Hill dne 07 bře 2023, 11:09, celkem upraveno 1 x.

Uživatelský avatar
pepik9
Příspěvky: 2239
Registrován: 31 srp 2010, 02:00

#100 Příspěvek od pepik9 »


Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 18898
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#101 Příspěvek od Hill »

Crifodo píše:...Magický vykřičník muselo být výjimečně neohrabané řešení zvlášť pro bateriové stroje.
S Uhrem reportem jsem chvíli dělal a vím akorát, že se nedal živit z tuzemských článků a že ta šmrdlací šaltpáka nebyla úplně praktická, dokázala vyskočit do neutrálu.
Magický vykřičník používal například Grundig v modelu TK1L. Jen Radiomuseum ale eviduje dalších 379 přístrojů osazených DM70, DM71, 1M3, 1M5 nebo dalšími ekvivalenty. Některé jsou osazené bateriovými elektronkami, některé tranzistorové. V magnetofonu to nebyl zase takový úlet: žhavení 25 mA není zase tak moc proti odběru motoru a, protože je magioko v provozu jen při záznamu, kdy běží předmagnetizační oscilátor, je odkud usměrnit i anodové napětí, pásek svítí dostatečně už při 45 V na anodě, žhavení je jedno, jestli je napájené stejnosměrně nebo střídavě. Při -6 V na mřížce se pásek objeví, při asi +2 V svítí celý. Jen to anodové napětí musí být přiměřeně stabilní, protože se s jeho změnou stěhuje nejen citlivost, ale i nula: například při Ua=100 V se pásek objeví při -14 V a celý svítí při 0 V. Ale i s tím si výrobci poradili.
Škoda jen, že jsem se k těmto podrobnostem dostal až v době, kdy mě tato lampa přestala zajímat, protože jsem ji nesehnal v době, kdy jsem ji moc chtěl, hlavně kvůli rychlosti. Až později jsem přišel na to, že honba za okamžitou indikací všech špiček paradoxně vede k nedostatečnému využití dynamického rozsahu záznamu, protože všechny nahrávky jsou o 5 - 7 dB slaběji nahrané, než s ručkovým indikátorem, ačkoli na nulovou úroveň byly seřízené stejně. Na to asi přišel i každý, kdo místo měřidla zapojil LEDkový sloupec s okamžitým náběhem a dlouhou dobou odklesu. Ale to už opakuji něco, co jsme tu na více místech řešili.

Pokud jde o napájení, tak němečtí výrobci (Grundig, Uher i Telefunken, možná i další) dodávali k některým přenosným magnetofonům za příplatek blok akumulátoru Dryfit (olověný, gelový, s plochou vybíjecí charakteristikou proti konvenčním bateriím, ta se magnetofonu hodila), rozměrově padnoucí do prostoru pro baterie, kde byl i kontakt pro dobíjení při provozu ze sítě. Kapacita, co pamatuji, byla mezi 2,5 a 4 Ah. To už na nějakou hodinu záznamu dalo. Byl sice těžší, než suché baterie, ale vozit s sebou 10 sad buřtů nebo dva akumulátory? Pro případ delší nedostupnosti vnějšího zdroje (sítě, ať už rozvodné, nebo palubní v autě) měli reportéři na cestách k dispozici údajně i klikostroj. To jsem nikdy neviděl, natož abych si uměl představit, jak dlouho musel nešťastník tou klikou točit a jak ztuha, aby měl zase nabito. Ale po takovém týdnu v divočině mohl být pěkně namakaný, jestli si na to nenajal k nosičům i točiče.

Uživatelský avatar
Crifodo
Příspěvky: 14471
Registrován: 11 říj 2005, 02:00

#102 Příspěvek od Crifodo »

Jsem docela rád, že etapě se sháněním vykřičníků jsem se vyhnul. Od výrobců je to zajímavé, jak komplikované metody podstupovali, aby nemuseli vyvinout a vyrobit vhodný měřáček s otočnou cívkou, za deset-dvacet let ostatně zcela běžný a levný.
Pokoušet tak fajnový stroj jako Uher 4000ku vkládáním snad těsnícího špalku s H₂SO₄ nevím jestli by se mi chtělo, my jsme teda používali externí aku, máš mít jeden popruh na rameni nebo dva, to už je fuk.
Rádoby příbuzní Uran a Pluto tak žraví nebyli, ale zato zaostávaly v parametrech, jednak životnost, jednak absence 19ky. Ne že by šlo o tak netopýří záznamy, spíš o rozlišení při střihu. Zrovna trochu uzdravuju jedno Pluto, je sice celkem zachovalý ale řešení pohonu má daleko k optimu: ložisko setrváku horní i dolní se vymílá, ten předepsaný úhel 1° osy motorku je utopie, nedefinovaná poloha motorku s kladkou někde na tečně setrvačníku nedovoluje opakovanou výměnu bez dostavování otáček trimrem.

Uživatelský avatar
Hill
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 18898
Registrován: 10 zář 2004, 02:00
Bydliště: Jičín, Český ráj

#103 Příspěvek od Hill »

Mechanika Urana a Pluta byla nekompromisně DoDo.
V jakési recenzi na Uran bylo něco v tom smyslu, že ovládání tak tuhé, abys na prsty potřeboval zbrojní pas, ale trvanlivost hmatníků na to nestačila, mizerná opakovatelnost dosednutí předlohy motoru na setrvačník (ta zůstala i u Pluta, přestože tam se motor nepřesouval, ale jen odklápěl), přivíjecí spojka na tónovém hřídeli zoufale špatně přístupná pro seřízení, nemožnost použít kryt s 13 cm cívkami, a několik dalších nářků.
V knížce ABC lovce zvuku (edice Delfín, aut. Bouček a Rottenberg) je zobrazená samo domo úprava uložení setrvačníku za konce hřídele s nastavitelnou axiální vůlí a je tam i něco o předělávce na rychlost 19,05 cm/s, ale ta knížka není pro bastlíře, je pro fonoamatéry - lovce zvuku, absenci podrobnější dokumentace tedy celkem chápu. A (to nevím, jestli to bylo v této knížce, nebo jinde) byl doporučený originální, údajně účinnější a méně pažravý motorek Grundig, protože od Startu po Uran šlo o jeho rozměrově i otáčkami shodnou velikost, v Plutu jen chyběl na hřídeli odstředivý kontakt.

Té kyseliny v akumulátorech jsme se nebáli, však i z NDR jsme si vozili akumulátory Dryfit (2,2 V/ 2 Ah byl v průsvitném plastu, kus stál tuším tehdy kolem 6,50 DEM, u nás se neprodával). Naprosto těsné, jen se musel celý pack opírat o pružinu, protože nabitím se články nafoukly a při vybíjení se zase zmenšily. Ale (aspoň u Grundigů) na to výrobce akupacku pamatoval, tak předpokládám, že i ostatní, pokud dokonce nepoužívali stejné akubaterie.

A, pokud jde o ty indikátory, tak jsem u jedné z prvních verzí udělal jednožárovkový - žárovka mírně žhnula v rytmu modulace a při překročení určité úrovně začala rychle intenzivně blikat, v podstatě šlo o blikač s komplementárními tranzistory, který se rozkmital teprve, když předpětí pro jeden z tranzistorů překročilo nastavenou úroveň. Účelem bylo nerozblikat, jinak se musel resetovat tlačítkem, aby přestal. To zapojení vyšlo snad v nějakém časopisu z Ázbukikstánu (tuším, že tam se tlačítko jmenovalo Sbros), už si to nevybavím. I tak to bylo k ničemu, tehdy jsem ještě nevěděl o nějakých zenerkách a filtraci napájení, takže buď to mělo nestabilní úroveň, nebo to lupání bylo nahrané. Přece jen i 50 mA bylo hodně.
Později jsem to zkoušel s DHR5, tuším 2 mA, ale ten byl moc setrvačný, tak leda na VU. Pak jsem mu přidal špičkový detektor, o výsledku píšu výše. Nakonec nejlépe z ručkových se chovaly ty nejjednodušší indikátory MP40 z Metry s jednoduchým usměrňovačem...

Uživatelský avatar
jula1967
Příspěvky: 9
Registrován: 12 úno 2023, 01:00

#104 Příspěvek od jula1967 »

Hill píše:K té kladce bych měl také ještě něco málo: asi nejlépe měla zavěšení a středění přítlačné kladky vyřešené Tesla v řadě B4. Seřídila se jen vůle držáku kladky proti páce po dosednutí na hřídel, přihnutím závěsu pružiny se hrubě vystředila kladka tak, aby netahala nahoru ani dolů, a za chodu se srovnala přesně podle hřídele. Řada B5/B100 už měla zavěšení kladky dost odvážně dlouhé, kladka měla ale větší průměr a případná úhlová chyba před dosednutím byla zmenšená právě tou větší vzdáleností osy kladky od bodu zavěšení. Fungovalo to i přesto, že páka s kladkou byla naležato a podléhala vlivu gravitace (v B4 byl tento vliv naprosto nevýznamný). Při správném seřízení přítlaku se ale pravidelně čištěná kladka vždy srovnala podle tónové hřídele a vedla pásek až nečekaně spolehlivě v ose. Naproti tomu řada B5 měla problém s kolmostí osy tónového hřídele, protože setrvačník běžel v kulovém ložisku a to plechové šasi nebylo zrovna zárukou dokonalé tvarové a rozměrové stability, rozhodně si nenechalo zejména při transportu líbit tak hrubé zacházení, jak šasi B4.
Až s mechanikami B7x/9x/11x se začalo používat letmé uložení kladky a trefit přesně její rovnoběžnost s tónovým hřídelem a dosednutím ve dvou osách (tedy čelně a ve směru posuvu pásku) přihýbáním konce páky tlustým šroubovákem chtělo trpělivost, cvik a cit.
Ovšem všechny tyto kladky byly válcové.
Nedávno jsem dával novou kladku na B 116 a katastrofa to štelovat s tlustým šroubovákem .Nikdy se nedocílí přesná přesnost mezi hřídelem a kladkou,stačí vyměnit řemínek na setrvačníku a hřídel se stejně pohne jinam. šrouby jsou nepřesné na utažení setrvačníku..Kolmost nikdy nebude na 100%.Pásek jede v dráze seštelovaný podle oka-no hrozný.Tohle Tesla nevymyslela dobře.To má vše vliv na reprodukci,bud kolísají určité tony v přehrávání,ve stereu kanály se ztrácejí výšky nebo basy a atd.

Uživatelský avatar
hafca
Příspěvky: 4401
Registrován: 27 črc 2004, 02:00
Bydliště: 25km na západ od Prahy
Kontaktovat uživatele:

#105 Příspěvek od hafca »

B43A jsem kupoval někdy v roce 1972 spolu s malýmí bedničkami ARS810. Bylo to za něco kolem 6500,-Kčs a na půjčku. Jako kdyby nebylo do nové domácnosti nic důležitějšího. :D Kradmo se na mě bylo postupně dívat snad celé osazenstvo spořitelny. To jsem se později dozvěděl od kamaráda, který měl sestru v té spořitelně.
Ale byl to asi z naší produkce nejlepší cívkáč co jsem měl. Oproti pozdějšímu B115 neměl po spuštění nahrávání stopkou lupance na začátku. Na tu B43 jsme nahrávali demo snímky s kapelou a ty nám pomohly až do studia v Karlíně.
Kdyby Edison nevynalezl elektřinu, do teď se díváme na televizi při svíčkách.

Odpovědět

Zpět na „Audiotechnika“