- kapacitu jsem schopen dost přesně vyčíst ze starších tabulek a knížek, když mi napíšeš označení anebo rozměry těch článků.
- minimální vybíjecí napětí se udává na 0,8V na článek, hlubší vybíjení článku škodí - ale když se vybije sám samovybíjením, můžeš počítat s faktem, že mu to neuškodí tolik, jako když ho "domrtě" vycucáš větším odběrem. Na rozdíl od Pb aku mu nehrozí nevratné chemické změny, pokud ho necháš bez dobití - Pb aku se zničí, akumulátor na bázi niklu jen "zleniví", jakoby ztratil schopnost dodávat proudy nad jisté meze a jeho kapacita také klesne - jde to ale vrátit několikerým pravidelným nabitím a vybitím na 0,8V/článek.
- silikonová hadička jako náhrada původní gumové na zátkovém ventilku je dobrá, pokud nenabobtná a uchovává si pružnost - musí dovolit "upšouknutí" přetlaku ven z článku, ale musí zamezit zpětnému nasátí okolního vzduchu do článku při jakémkoliv poklesu tlaku uvnitř článku - pokles hladiny elektrolytu, snížení teploty atd. Neboj se, nedojde k promáčknutí stěn dovnitř - objem se dožene vodní párou, která se při poklesu tlaku vytvoří z vody v elektrolytu i při teplotě hluboko pod bodem varu.
- tím je zároveň zodpovězena otázka na povolování zátek při nabíjení - NEPOVOLOVAT! Přetlak plynů odpustí ventilek, jen je potřeba hlídat nabíjecí proud, aby se těch plynů nevyvíjelo příliš.
- elektrolyt musí mít určitou koncentraci iontů, aby dobře vedl a chemická reakce byla na co největším povrchu desek. Hustota volných iontů = nosičů náboje a zároveň účastníků chemické reakce je úměrná hustotě elektrolytu - proto nemá klesnout pod těch 1,16g/ml, když je nižší, článek sice pracuje, ale není schopen optimální funkce. Proto se MÁ při poklesu hustoty vyměnit za nový, čistý - starý louh, zamořený uhličitanem, má také jistou hustotu, ale množství volných louhových iontů je v něm sníženo, takže ve výsledku to funguje jako by tam byl řídký louh bez příměsí. Když ho jen doleješ, mnoho tím nevylepšíš - je opravdu MNOHEM LEPŠÍ ho úplně vyměnit. Poznáš to po 2-3 cyklech nabíjení, až se vyčistí reakční vrstva na deskách - akumulátor najednou "obživne" a bude schopný dávat o dost vyšší proud, než před výměnou. Výměnu je dobře dělat po delším nabíjení malým proudem, aby se ze separátorů vytlačilo co nejvíc starého louhu - spočítej si kapacitu a nabíjej proudem 1/20 kapacity po dobu cca 48 hodin - malý proud kvůli menšímu vývinu plynů, velký dodaný náboj pro jistotu "vyždímání" co nejvíce elektrolytu z desek a separátorů.
- horní napětí alkalických = louhových článků je podle materiálu desek. Nabitý NiCd v klidu kolem 1,25-1,3V/článek, vybíjet se dá běžně do 1V/článek, hluboké vybití by nemělo jít pod 0,8V/článek. Při nabíjení ale je vyšší, maximálně kolem 1,5V/článek a nemělo by se dostat přes 1,7V/článek - to už ale hrozí zničení. Těsně po ukončení nabíjení je kolem 1,4-1,5V/článek a rychle klesne na klidovou hodnotu. U článků NiFe je klidové napětí o něco málo nižší, nabitý asi 1,2-1,25V/článek, vybíjecí křivka je podobná článkům s kadmiem včetně napěťových mezí. Při nabíjení je kvůli rychlejšímu vývinu plynu napětí hned od začátku vyšší, kolem 1,55-1,6V/článek a nabíjení končí kolem 1,75V/článek - zničení hrozí až nad 1,8V/článek.
Nevím, jaké máš přesně články - druh, typ, provedení, tak Ti nemůžu říct přesnější hodnoty nabíjecích proudů. Jinak se omlouvám za román, ale tyhle věci je potřeba rozepsat podrobně, aby se nenadělalo víc škody než užitku...
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)