Pasivní bezdrátová komunikace
Moderátor: Moderátoři
- forbidden
- Příspěvky: 8808
- Registrován: 14 úno 2005, 01:00
- Bydliště: Brno (JN89GF)
- Kontaktovat uživatele:
Pasivní bezdrátová komunikace
Docela zajímavej experiment popisující bezdrátovou komunikaci bez potřeby napájení. Nikdy bych nevěřil, že tepelný šum může mít takovou intenzitu. Sice jsou použitý velmi směrový a velmi ziskový antény, spolu s dvěma LNA. Vzdálenost je malá a bps taky, ale jako proof of concept to jde.
Samozřejmě pro praktický použití je energie třeba minimálně pro zakódování nějaké té informace a i pro její získání, to už to samotný vyslání vzduchem není až takovej problém. Ale jak říkám, zajímavý to je.
Samozřejmě pro praktický použití je energie třeba minimálně pro zakódování nějaké té informace a i pro její získání, to už to samotný vyslání vzduchem není až takovej problém. Ale jak říkám, zajímavý to je.
-
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Neporušuje. Tepelnou ztrátu lze rozložit mezi přijímač a výsílač různě. Jedním extrémem je velký výsílací výkon a plně pasivní přijímač (např. krystalka), druhý extrém je popsán v článku, celou tepelnou ztrátu hradí přijímač. Většina používaných komunikačních systému se pohybuje mezi těmito extrémy.
-
- Příspěvky: 3886
- Registrován: 06 kvě 2007, 02:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Tomu nerozumím. Podle toho schématu přijímač žádnou energii směrem k vysílači nedodává, kde se tedy ta energie na přenos vezme? Chápu to tak, že vzniká tepelným šumem v tom odporu a přepíná se mezi šumícím a chlazeným nešumícím odporem. To by ale pořád znamenalo, že šumící odpor získává energii pro ten šum jen tak z okolního tepla.
Stejně tak mi vrtá hlavou princip, díky kterému v nažhavené elektronce vzniká mezi katodou a anodou napětí a teče proud i bez externího zdroje. Tam se to taky tváří, že se žádný tepelný rozdíl neuplatňuje a je to dáno jen rozdílnou emisivitou obou elektrod.
Stejně tak mi vrtá hlavou princip, díky kterému v nažhavené elektronce vzniká mezi katodou a anodou napětí a teče proud i bez externího zdroje. Tam se to taky tváří, že se žádný tepelný rozdíl neuplatňuje a je to dáno jen rozdílnou emisivitou obou elektrod.
- tomasjedno
- Příspěvky: 5634
- Registrován: 11 říj 2008, 02:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Ten “teplotní rozdíl“ je tvořen kontrastem mezi vysokošumovým vysílačem a nízkošumovým přijímačem. Kdyby šuměly oba stejně, bylo by to v dynamické rovnováze a nic by se nepřeneslo.Lukas-Peca píše:Neporušuje to druhý termodynamický zákon? Jak se z odporu může odebírat elektrická energie, když není vystaven teplotnímu rozdílu?
Mně to jako nesmysl připadá už podle blokového schématu na třetí stránce, takže to nebudu číst. Anténa se přepíná mezi odporem a zkratem. Takže ta anténa tepelný šum v jednom případě přijímá a vysílá, ve druhém případě tak leda odráží. Když je to šum, tak to vyjde nastejno. Fungovalo by to, kdyby teplota toho odporu byla nějak odlišná od teploty zatěžovacího odporu v přijímači, což už evokuje normální tepelný stroj. Pak by se opravdu odražený výkon lišil od vysílaného. Prostě by dvě prostředí sdílela teplo prostřednictvím odporů a antén v horní poloze přepínače, zatímco v dolní poloze by teplo nesdílela. Samozřejmě tím myslím, že by to fungovalo jako myšlenkový experiment. Reálně nanic. Jo a mimochodem, tomu sdílení tepla prostřednictvím záření se říká sálání. A když je přepínač dole, je to jako když černé těleso obalíme alobalem.
Když už Cust zmínil jistého démona, dovolím si provokaci.
Představte si žáruvzdornou vakuovou diodu s kysličníkovou katodou. Když katodu nažhavíme, bude emitovat elektrony s nějakou kinetickou energií. Některé doletí na anodu. Katoda s anodou budou zvenku zdrojem elektrického výkonu. To ostatně není problém ověřit a je to experimentální fakt. Když na takovou teplotu nějakým způsobem nažhavíme anodu a katoda zůstane studená, nebude se dít nic. Katoda bude studená a povrch anody bude mít příliš vysokou výstupní práci. Můžeme diodu opatřit dlouhými přívody, třeba z molybdenu, a celou ji zavřít do pícky. Můžeme ji jako celek nažhavit. Na drátcích vyvedených z pícky bychom měli mít možnost odebírat nějaký elektrický výkon. Můžeme do té pícky umístit více diod a jejich vývody můžeme vně pícky pospojovat do série. Můžeme tím spojováním dospět k libovolně vysokému napětí. Pospojování můžeme realizovat přímo v pícce nebo dokonce ve sdružené elektronce. Do sdružené elektronky ostatně můžeme integrovat i rentgenku a tu napájet těmi diodami. Když tedy pícku zahřejeme, budou z ní vycházet paprsky X. Kdyby ještě žil pan Maxwell, kde by nám v těch představách ukázal chybu?
Představte si žáruvzdornou vakuovou diodu s kysličníkovou katodou. Když katodu nažhavíme, bude emitovat elektrony s nějakou kinetickou energií. Některé doletí na anodu. Katoda s anodou budou zvenku zdrojem elektrického výkonu. To ostatně není problém ověřit a je to experimentální fakt. Když na takovou teplotu nějakým způsobem nažhavíme anodu a katoda zůstane studená, nebude se dít nic. Katoda bude studená a povrch anody bude mít příliš vysokou výstupní práci. Můžeme diodu opatřit dlouhými přívody, třeba z molybdenu, a celou ji zavřít do pícky. Můžeme ji jako celek nažhavit. Na drátcích vyvedených z pícky bychom měli mít možnost odebírat nějaký elektrický výkon. Můžeme do té pícky umístit více diod a jejich vývody můžeme vně pícky pospojovat do série. Můžeme tím spojováním dospět k libovolně vysokému napětí. Pospojování můžeme realizovat přímo v pícce nebo dokonce ve sdružené elektronce. Do sdružené elektronky ostatně můžeme integrovat i rentgenku a tu napájet těmi diodami. Když tedy pícku zahřejeme, budou z ní vycházet paprsky X. Kdyby ještě žil pan Maxwell, kde by nám v těch představách ukázal chybu?
- tomasjedno
- Příspěvky: 5634
- Registrován: 11 říj 2008, 02:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
No dobře, dobře. Ale jakou energii ty fotony mají? O to právě jde.tomasjedno píše:Na to, aby z té pícky vycházelo elektromagnetické záření, nepotřebuješ konstruovaat žádný šelmostroj, ona září sama o sobě
Totiž, pícka se šelmostrojem bude posílat energii do pícky bez šelmostroje a bude ji tím zahřívat, přestože ta bez šelmostroje už bude třeba i teplejší, než ta s ním. Bude teplejší, ale paprsky X zpět posílat nebude. Bude mezi nimi třeba filtr, který propustí pouze paprsky X. Třeba ten zmíněný alobal.
Energie elektronů bude blízká nule. Pokud mezi anodu a katodu dáš elektrické napětí, tak energie elektronů bude rovna hodnotě tohoto napětí v eV.Lojza1 píše:Když už Cust zmínil jistého démona, dovolím si provokaci.
Představte si žáruvzdornou vakuovou diodu s kysličníkovou katodou. Když katodu nažhavíme, bude emitovat elektrony s nějakou kinetickou energií. Některé doletí na anodu.
No to záleží na napětí - na jeho polaritě a velikosti. I když bude napětí nulové a katoda studená a anoda teplá, obě můžou emitovat elektrony, stačí, aby teplota byla dostatečná na překonání výstupní práce. To je dáno materiálem. Běžně se hodnoty výstupní práce v běžných kovových materiálech pohybují v jednotkách až desítkách eV.Lojza1 píše:Katoda s anodou budou zvenku zdrojem elektrického výkonu. To ostatně není problém ověřit a je to experimentální fakt. Když na takovou teplotu nějakým způsobem nažhavíme anodu a katoda zůstane studená, nebude se dít nic. Katoda bude studená a povrch anody bude mít příliš vysokou výstupní práci.
Ano, ale každý elektron, který odebereš ať už z katody nebo anody, odebere danému materiálu teplo a to přesně v hodnotě jeho výstupní práce. Prostě materiál koná práci a projeví se to na něm tak, že chládne. Tedy by jsi musel pod elektronkou topit, aby jsi mohl odebírat elektrický výkon. A jak už psal tomasjedno, o fotonech... Souhlas. Prostě elektronka je zdrojem záření s maximální energií fotonového kvanta o hodnotě rovné napětí mezi katodou a anodou v eV. Jinak je to spojité spektrum sahající od cca 0 eV po hodnotu Uak eV.Lojza1 píše:Můžeme diodu opatřit dlouhými přívody, třeba z molybdenu, a celou ji zavřít do pícky. Můžeme ji jako celek nažhavit. Na drátcích vyvedených z pícky bychom měli mít možnost odebírat nějaký elektrický výkon. Můžeme do té pícky umístit více diod a jejich vývody můžeme vně pícky pospojovat do série. Můžeme tím spojováním dospět k libovolně vysokému napětí. Pospojování můžeme realizovat přímo v pícce nebo dokonce ve sdružené elektronce. Do sdružené elektronky ostatně můžeme integrovat i rentgenku a tu napájet těmi diodami. Když tedy pícku zahřejeme, budou z ní vycházet paprsky X. Kdyby ještě žil pan Maxwell, kde by nám v těch představách ukázal chybu?
Cust: Tak se nad tím zamysli kvantitativně. Proč je katoda kysličníková? Protože normální kovový povrch by při té teplotě nic neemitoval. Jaká energie zbude elektronu na jeho pohyb? Nezanedbatelná. Mezi anodou a katodou bude klidně půl voltu při nějaké rozumné zátěži. Jasně že to bude ochlazovat katodu. A o to právě jde. Teplo bude přecházet z ochlazované katody do druhé pícky, která už bude mít třeba i vyšší teplotu. Katoda bude odebírat teplo z chladnější pícky a ohřívat teplejší pícku. Není tohle trochu divné?
- Artaban001
- Příspěvky: 9457
- Registrován: 01 dub 2004, 02:00
- Bydliště: Pendrov
Nažhavit samotný torzo magnetronu, kdy jsem jej zbavil magnetů a krabičky z tlumívkama jsem zkoušel - výsledek jsem tu kdysi řešil. Podle mě je to podobný, jako u termočlánku. Generuje to napětí, protože katoda je žhavá a anoda studená. Fungovalo by to i kdyby byla anoda ze stejnýho materiálu jako katoda. Kdyby se podařilo anodu ohřát do červenýho žáru a katodu chladit, prohodily by si role a nějak by to fungovalo taky. Kdyby bylo žhavý obojí, žádný napětí by nebylo. Jinak tohle se využívalo u jaderných reaktorů v Ruských družicích (viz Rorsat), kdy štěpný proces ohříval termoemisní zdroj elektřiny. Dalo se to nahodit, nebo stopnout. Po ukončení životnosti mělo být jádro vystřeleno na vyšší oběžnou dráhu a až by "vyprchala radiace", postupně by kleslo do atmosféry a shořelo. Bohužel při tom se do okolí rozprášilo spousta NaK (sodíkodraslíková slitina, co funguje jako chladivo) a dělá zbytečný bordel na oběžný dráze.
Artaban001:
Já to znám z vakuových obrazovek. Posuzuji stav katody právě podle zkratového proudu mezi nažhavenou katodou a první mřížkou. Ani napětí naprázdno není zanedbatelné.
Pokud je katoda kysličníková a anoda normálně kovová, tak by mělo být jedno, jestli je anoda studená nebo horká. Ale tohle jsem experimentálně nezkoušel. Nemám žáruvzdornou diodu a nemám ani pícku na tak vysokou teplotu.
Ono by se chtělo hledat chybu právě v tom napětí při stejné teplotě. Jako že by žhavá anoda nějak odpinkla ten elektron z katody zpět. A třeba to tak i je. Že by tu podivnost vyřešila sekundární emise? Nevím.
Já to znám z vakuových obrazovek. Posuzuji stav katody právě podle zkratového proudu mezi nažhavenou katodou a první mřížkou. Ani napětí naprázdno není zanedbatelné.
Pokud je katoda kysličníková a anoda normálně kovová, tak by mělo být jedno, jestli je anoda studená nebo horká. Ale tohle jsem experimentálně nezkoušel. Nemám žáruvzdornou diodu a nemám ani pícku na tak vysokou teplotu.
Ono by se chtělo hledat chybu právě v tom napětí při stejné teplotě. Jako že by žhavá anoda nějak odpinkla ten elektron z katody zpět. A třeba to tak i je. Že by tu podivnost vyřešila sekundární emise? Nevím.
- Artaban001
- Příspěvky: 9457
- Registrován: 01 dub 2004, 02:00
- Bydliště: Pendrov
Termionický konvertor se to jmenuje a bylo to součástí reaktorů "Topaz-1" a Topaz-2".
Sekundární emise je podle mě něco jinýho. A podle mě by žhavá anoda elektrony odpuzovala, stejně, jako to dělá katoda. Je to podle mě taková vakuová verze Seebeckova jevu.
Sekundární emise je podle mě něco jinýho. A podle mě by žhavá anoda elektrony odpuzovala, stejně, jako to dělá katoda. Je to podle mě taková vakuová verze Seebeckova jevu.
Naposledy upravil(a) Artaban001 dne 12 bře 2023, 20:22, celkem upraveno 1 x.