Termín žádaná teplota jsem použil pro pocitovou teplotu ve výšce průměrného člověka. U stropu bude z výše zmíněných fyzikálních důvodů tepleji, tedy termostat bude nastaven na vyšší teplotu, než jaká je obyvatelstvem buňky vyžadována. Proud teplého vzduchu z přímoťáku bude s určitou časovou prodlevou zajišťovat automatické vypínání termostatu předtím, než člověku u stropu začne být vedro, tedy jakousi proporcionální PWM regulaci výkonu.
Tady se teda člověk dozví věcí. Dávat termostat do výstupního proudu vzduchu, to by jednoho teda nenapadlo. Ti Francouzi v Airelecu (světovej lídr ve výrobě konvektorů) asi musej být opravdu hrozný blbci, když cpou už asi 45 let sondy termostatů dolů do sání vzduchu konvektorů.
No, třeba ve vzduchotechnikách se běžně dává jeden teploměr do proudu výstupního vzduchu a druhý do místnosti. Jsou pak připojeny na dva PID regulátory za sebou, a zajištuje to právě tu funkci, že do místnosti nefouká vzduch ani moc horký ani moc studený.
Tady je to jen trochu humpolácky navrženo, ale účel to splní. Termostat nad přímotopem bude omezovat přehřívání u stropu a termostat v přímotopu bude regulovat teplotu v místnosti.
Jenomže termočidlo ve výstupu topný jednotky hlídá teplotu výstupního vzduchu, kterej se vede do cílový prostory ve velkým objemu a už ohřátej na mírně vyšší, než cílovou teplotu (protože ztráty ochlazováním ve vedení) = používá se metoda vytápění výměnou prostředí a k ohřevu dochází mimo vyhřejvanej prostor. Tady se ale řeší úplně jinej případ, kdy se žádná výměna prostředí neděje a dochází jen k lokálnímu konvekčnímu proudění, který navíc není ničím jiným než "samotíží" podporovaný. Myslím, že mícháš jabka a kdoule, kamaráde ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...